1 VSOL 806/2013-B-16
KSBR 32 INS 26160/2012 1 VSOL 806/2013-B-16

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Karly Trávníčkové a soudkyň JUDr. Anny Hradilové a Mgr. Diany Vebrové v insolvenční věci dlužníků a) Pavla anonymizovano , anonymizovano , bytem Morkovice-Slížany, Pornice 107, PSČ 768 33, b) Růženy anonymizovano , anonymizovano , bytem Morkovice-Slížany, Pornice 107, PSČ 768 33, o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře k odvolání obou dlužníků proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 2.8.2013, č.j. KSBR 32 INS 26160/2012-B-7

tak to :

Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 2.8.2013, č.j. KSBR 32 INS 26160/2012-B-7 se ve výroku III. z r u š u j e .

Odův odně ní:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně rozhodl podle ustanovení § 406 odst. 1, 3 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen IZ ), o schválení oddlužení dlužníků Pavla anonymizovano a Růženy anonymizovano plněním splátkového kalendáře (výrok I.) a dlužníkům uložil, aby prostřednictvím insolvenční správkyně po dobu pěti let počínaje 25.9.2013 platili nezajištěným věřitelům vždy do 25. dne v každém měsíci z příjmů, které získají po schválení oddlužení, částku ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky, po odečtení zálohy na odměnu a zálohy na náhradu hotových výdajů insolvenčního správce a pohledávek za majetkovou podstatou a pohledávek jim na roveň postavených, a to v poměru jejich pohledávek určených ve výroku II. Dále dlužníkům uložil, aby prostřednictvím insolvenčního správce po dobu pěti let počínaje 25.9.2013 platili z částky určené k uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů insolvenčnímu správci Mgr. Davidu Gregorovi, advokátu, se sídlem v Brně, Rašínova 103/2 zálohu na odměnu ve výši 2 x 750 Kč měsíčně a zálohu na náhradu hotových výdajů ve výši 2 x 150 Kč měsíčně plus DPH dle aktuální zákonné sazby (výrok III.). Současně přikázal plátcům mzdy dlužníků, aby po doručení rozhodnutí o schválení oddlužení prováděli ze mzdy nebo jiného příjmu dlužníků stanovené srážky a nevypláceli sražené částky dlužníkům (výrok V., VI., VII., VIII., IX.). V odůvodnění mimo jiné uvedl, že dlužníkům bylo uloženo, aby po stanovenou dobu platili insolvenčnímu správci zálohy na jeho odměnu a zálohy na hotové výdaje. S odkazem na ustanovení § 38 odst. 1 IZ uvedl, že insolvenční správce má právo na odměnu a náhradu hotových výdajů a je-li plátcem daně z přidané hodnoty též na daň z přidané hodnoty. Výše odměny a náhrady hotových výdajů je stanovena vyhláškou č. 313/2007Sb. tak, že jsou určeny pro oddlužení plněním splátkového kalendáře pevnými částkami měsíčně po dobu trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře (ustanovení § 3 a 7 citované vyhlášky). Vzhledem k tomu, že došlo ke spojení věcí, insolvenční správce je tak insolvenčním správcem dvou dlužníků, náleží insolvenčnímu správci dvě odměny a dvoje hotové výdaje. Jedná se o pohledávky za majetkovou podstatou, které se uspokojují, nestanoví-li zákon jinak, kdykoliv po rozhodnutí o úpadku v plné výši z majetkové podstaty, jejímž obsahem je mimo jiné příjem dlužníka. Proto nejsou zahrnuty ve výroku II. tohoto usnesení mezi pohledávkami poměrně uspokojovanými, ale jejich hrazení uložil insolvenční soud dlužníkům ve výroku III. tohoto rozhodnutí, a to v návaznosti na ustanovení § 38 odst. 4 IZ a § 409 odst. 1 IZ a v souladu s § 398 odst. 3 IZ. O celé výši odměny a hotových výdajů insolvenčního správce rozhodne insolvenční soud při ukončení insolvenčního řízení.

Proti tomuto rozhodnutí podali oba dlužníci odvolání, a to výslovně proti výroku III., ve kterém namítali, že odměna insolvenčního správce měla být stanovena z důvodu spojení insolvenčního řízení obou dlužníků toliko ve výši 900 Kč, náhrada nákladů ve výši 150 Kč a DPH.

Po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobami k tomuto úkonu oprávněnými, přezkoumal odvolací soud odvoláním napadené rozhodnutí soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 7 odst. 1 IZ, § 212, § 212a o.s.ř.), a aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

K přípustnosti odvolání odvolací soud pro úplnost dodává, že je si vědom ustanovení § 406 odst. 4 IZ, ve kterém je stanoveno, že odvolání proti rozhodnutí o schválení oddlužení může podat pouze věřitel, který hlasoval proti přijetí schváleného způsobu oddlužení, nebo věřitel, jehož námitkám uplatněným podle § 403 odst. 2 insolvenční soud nevyhověl, a že proti rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře může podat odvolání také dlužník, jehož žádosti o stanovení jiné výše měsíčních splátek soud nevyhověl, nebo věřitel, který nesouhlasí se stanovením jiné výše měsíčních splátek a který proti tomu hlasoval. Pokud se dlužníci odvolávali výslovně proti výroku III., o uložení povinnosti platit insolvenčnímu správci zálohu na odměnu ve výši 2 x 750 Kč měsíčně a zálohu na náhradu hotových výdajů ve výši 2 x 150 Kč měsíčně plus DPH dle aktuální zákonné sazby, jedná se o rozhodnutí, které vůbec nemělo být vydáno, neboť novelou insolvenčního zákona provedenou vyhl. č. 217/2009 Sb., účinnou od 20.7.2009, bylo do ustanovení § 406 odst. 3 doplněno písm. d) a tím byl změněn dosavadní způsob realizace splátkového kalendáře. Výkon splátek byl přenesen zcela na insolvenčního správce. Současně byly povinnosti přeneseny na plátce mzdy dlužníka, který strhávanou částku zasílá insolvenčnímu správci a ten ji následně, po stržení částky na svou odměnu a hotové výdaje, rozesílá nezajištěným věřitelům dle klíče určeného v rozhodnutí o schválení oddlužení. Promítnuto na poměry projednávaná věci to znamená, že rozhodoval-li insolvenční soud o schválení oddlužení dle ustanovení § 406 odst. 1, 3 IZ dne 2.8.2013, tj. po novele účinné od 20.7.2009, měl ve výroku rozhodnutí vyjádřit, že z příjmů dlužníka, které správce obdrží od plátců mzdy dlužníka, má správce právo si strhnout (si ponechat) částky na svou odměnu a hotové výdaje, a nikoliv tuto povinnost, tj. platit částky na odměnu a hotové výdaje správce, ukládat dlužníku.

Podle ustanovení § 406 IZ, ve znění účinném do 19.7.2009, neshledá-li insolvenční soud důvody k vydání rozhodnutí podle § 405, oddlužení schválí. Schválením oddlužení jsou vázáni jak dlužník, tak věřitelé, včetně věřitelů, kteří s oddlužením nesouhlasili nebo o něm nehlasovali (odstavec 1). V rozhodnutí, jímž schvaluje oddlužení plněním splátkového kalendáře, insolvenční soud a) uloží dlužníku, aby po dobu pěti let platil nezajištěným věřitelům vždy ke každému prvnímu dni v měsíci z příjmů, které získá po schválení oddlužení, částku ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky, a to podle poměru jejich pohledávek určeného v rozhodnutí. Současně stanoví termín úhrady první splátky, a to tak, aby byla uhrazena nejpozději do konce měsíce následujícího po měsíci, v němž nastanou účinky schválení oddlužení, b) označí příjmy, ze kterých by dlužník podle stavu ke dni vydání rozhodnutí měl uhradit první splátku dlužníka, a uvede způsob výpočtu částky, která z těchto příjmů zůstane dlužníku, c) označí nezajištěné věřitele, kteří souhlasili s tím, že hodnota plnění, které při oddlužení obdrží, bude nižší než 30 % jejich pohledávky, a uvede nejnižší hodnotu plnění, na které se tito věřitelé s dlužníkem dohodli (odstavec 3).

Podle ustanovení § 406 IZ, ve znění účinném od 20.7.2009, neshledá-li insolvenční soudu důvody k vydání rozhodnutí podle § 405, oddlužení schválí. Schválením oddlužení jsou vázáni jak dlužník, tak věřitelé, včetně věřitelů, kteří s oddlužením nesouhlasili nebo o něm nehlasovali (odstavec 1). V rozhodnutí, jímž schvaluje oddlužení plněním splátkového kalendáře, insolvenční soud a) uloží dlužníku, aby po dobu pěti let platil nezajištěným věřitelům prostřednictvím insolvenčního správce vždy k určenému dni měsíce částku stanovenou podle § 398 z příjmů, které získá po schválení oddlužení, a to podle poměru jejich pohledávek určeného v rozhodnutí. Současně stanoví termín úhrady první splátky, a to tak, aby byla uhrazena nejpozději do konce měsíce následujícího po měsíci, v němž nastanou účinky schválení oddlužení, b) označí příjmy, ze kterých by dlužník podle stavu ke dni vydání rozhodnutí měl uhradit první splátku, c) označí nezajištěné věřitele, kteří souhlasili s tím, že hodnota plnění, kteří při oddlužení obdrží, bude nižší než 30 % jejich pohledávky, a uvede nejnižší hodnotu plnění, na které se tito věřitelé s dlužníkem dohodli, d) přikáže plátci mzdy dlužníka, nebo plátci jiného příjmu dlužníka postižitelného výkonem rozhodnutí srážkami ze mzdy povinného (dále jen plátce mzdy dlužníka ), aby po doručení rozhodnutí o schválení oddlužení prováděl ze mzdy nebo jiného příjmu dlužníka stanovené srážky a nevyplácel sražené částky dlužníku (odstavec 3).

Podle ustanovení § 398 odst. 3 IZ při oddlužení plněním splátkového kalendáře je dlužník povinen po dobu pěti let měsíčně splácet nezajištěným věřitelům ze svých příjmů částku ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky. Tuto částku rozvrhne dlužník prostřednictvím insolvenčního správce mezi nezajištěné věřitele podle poměru jejich pohledávek způsobem určeným v rozhodnutí insolvenčního soudu o schválení oddlužení.

Podle ustanovení § 3, písm. b) vyhlášky č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů (dále jen vyhláška č. 313/2007Sb. ) pokud je způsobem řešení dlužníkova úpadku oddlužení, činí odměna insolvenčního správce při oddlužení plněním splátkového kalendáře 750 Kč za každý započatý kalendářní měsíc trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře.

Podle § 7 odst. 4 shora citované vyhlášky č. 313/2007 Sb. insolvenčnímu správci náleží v souvislosti s výkonem jeho činnosti při oddlužení plněním splátkového kalendáře náhrada hotových výdajů ve výši 150 Kč za každý započatý kalendářní měsíc trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře.

Ze shora citovaného ustanovení § 398 odst. 3 IZ vyplývá, že při řešení oddlužení splátkovým kalendářem bude dlužník poskytovat nezajištěným věřitelům prostřednictvím insolvenčního správce měsíčně dílčí plnění v poměru podle výše jejich zjištěných pohledávek. V měsíčních splátkách bude hrazena také odměna a hotové výdaje insolvenčního správce dle ustanovení § 3, písm. b) a § 7 odst. 4 vyhlášky č. 313/2007 Sb. Tuto částku si odečte insolvenční správce od peněžních prostředků, které budou zaslány zaměstnavatelem dlužníka (§ 406 odst. 3, písm. d/ IZ).

S ohledem na shora uvedené odvolací soud konstatuje, že soud prvního stupně v rozporu s platnou právní úpravou uložil dlužníku povinnost, která mu v rozhodnutí o schválení oddlužení neměla být vůbec uložena, a proto se ve skutečnosti nejedná o odvolání proti rozhodnutí o schválení oddlužení, tedy rozhodnutí, proti němuž dlužníku nepřísluší podat odvolání.

S ohledem na shora uvedené proto odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně podle ustanovení § 219a odst. 1, písm. a) o.s.ř. zrušil.

Odvolací soud pro úplnost uvádí, že sdílí názor dlužníků, že insolvenčnímu správci náleží za každý měsíc výkonu funkce částka 900 Kč (bez daně z přidané hodnoty) toliko jednou. Rozhodovací činnost obou vrchních soudů se skutečně ustálila na závěru, že situace, při společném oddlužení manželů, kdy je ustanoven jediný insolvenční správce, řízení se účastní společní věřitelů manželů a předmětem insolvenčního řízení je majetek, který je součástí společného jmění manželů-dlužníků, náleží zásadně insolvenčnímu správci za každý započatý kalendářní měsíc trvání účinků schválení oddlužení plnění splátkového kalendáře jedna odměna ve výši 750 Kč (§ 3, písm. b/ vyhlášky č. 313/2007 Sb.) a jediná náhrada hotových výdajů ve výši 150 Kč (§ 7 odst. 4 téže vyhlášky). Odměna a náhrada hotových výdajů se pak zvyšuje o sazbu daně z přidané hodnoty. Dále odvolací soud dodává, že ve výroku III. odvoláním napadeného rozhodnutí nebylo rozhodnuto o záloze na odměnu ve smyslu ustanovení § 38 odst. 4 IZ, neboť odměna stanovená v § 3, písm. b) a náklady stanovené v § 7 odst. 4 vyhlášky č. 313/2007 nemají povahu zálohy ve smyslu ustanovení § 38 odst. 4 IZ.

P o u č e n í: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně, pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má- li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (§ 237, § 239, § 240 odst. 1 o.s.ř.).

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení usnesení (§ 71, § 74 odst. 1, § 75 odst. 2 IZ).

V Olomouci dne 31.října 2013

Za správnost vyhotovení: JUDr. Karla Trávníčková, v.r. Jitka Jahodová předsedkyně senátu