1 VSOL 801/2014-P20-13
KSBR 39 INS 20426/2011 1 VSOL 801/2014-P20-13

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Karly Trávníčkové a soudců JUDr. Anny Hradilové a Mgr. Diany Vebrové v insolvenční věci dlužnice Ing. Mileny anonymizovano , anonymizovano , bytem Uherské Hradiště-Mařatice, Jižní 1434, PSČ 686 05, o přihlášce pohledávky č. P20 věřitele č. 18 Michala anonymizovano , anonymizovano , bytem Uherské Hradiště, Stará Tenice 1195, PSČ 686 01, zastoupeného JUDr. Janem Arnoštěm, advokátem se sídlem Uherské Hradiště, Havlíčkova 1239, PSČ 686 01, k odvolání tohoto věřitele proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 17.6.2014, č.j. KSBR 39 INS 20426/2011-P20-5,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 17.6.2014, č.j. KSBR 39 INS 20426/2011-P20-5 se potvrzuje.

Odůvodnění:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně odmítl podle ustanovení § 185 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen IZ ), přihlášku pohledávky č. P20 věřitele č. 18 Michala anonymizovano ve výši 1.690.000 Kč (výrok I.) a deklaroval, že právní mocí tohoto usnesení účast věřitele v řízení končí (výrok II.). V odůvodnění uvedl, že usnesením ze dne 10.1.2013, č.j. KSBR 39 INS 20426/2011-A-19 byl zjištěn úpadek dlužníka a věřitelé dlužníka vyzváni, aby ve lhůtě 30 dnů ode dne zveřejnění rozhodnutí o úpadku přihlásili své pohledávky. Věřitelé byli zároveň poučeni, že k později podaným přihláškám insolvenční soud nepřihlíží a takto uplatněné přihlášky se v insolvenčním řízení neuspokojují. Toto rozhodnutí bylo zveřejněno v insolvenčním rejstříku dne 10.1.2013 a lhůta stanovená pro přihlašování pohledávek věřitelů uplynula dne

11.2.2013. Výše označený věřitel přihlásil svoji pohledávku ve výši 1.690.000 Kč až přihláškou předanou k poštovní přepravě dne 7.5.2014, která byla soudu doručena dne 9.5.2014. V přihlášce uvedl, že ji přihlašuje jako zajištěnou na základě usnesení Policie České republiky ze dne 28.4.2009, č.j. ORUH-145/TČ-80-2007-PAJ, kterým bylo rozhodnuto o zajištění majetku dle § 79d trestního řádu. Jako důvod vzniku pohledávky věřitel uvedl náhradu škody způsobenou trestným činem, která byla přiznána pravomocnými trestními rozsudky Krajského soudu v Brně, pobočka ve Zlíně sp. zn. 61 T 1/2010. Soud prvního stupně uzavřel, že přihláška pohledávky nebyla v souladu s ustanovením § 173 odst. 1 IZ podána v době, kdy zajištění podle trestního řádu trvá, neboť o zajištění majetku bylo rozhodnuto v odlišném trestním řízení, a nikoliv v řízení vedeném u Krajského soudu v Brně, pobočka ve Zlíně pod sp. zn. 61 T 1/2010, ve kterém byla dlužnice odsouzena a tomuto věřiteli přiznána náhrada škody způsobená trestným činem. Přihlášku tohoto věřitele proto považoval za podanou až po uplynutí lhůty stanovené rozhodnutím o úpadku, a proto ve smyslu ustanovení § 173 odst. 1 IZ jako podanou pozdě, k níž insolvenční soud nepřihlíží.

Proti tomuto rozhodnutí podal věřitel č. 20 Michal Rožek odvolání, ve kterém soudu prvního stupně vytýkal, že nesprávně zjistil skutkový stav věci, neboť rozhodnutí o zajištění bylo vydáno v rámci přípravného řízení v době, kdy vůči Ing. Mileně Motyčkové, nyní anonymizovano , byly zahájeny úkony trestního řízení ve věci podezření ve věci spáchání trestných činů zneužívání pravomoci veřejného činitele podle § 158 odst. 1, písm. b), odst. 2, písm. c) trestního zákona a porušování povinností při správě cizího majetku podle § 255 odst. 1, 3 trestního zákona a ve věci podezření ze spáchání trestného činu podvodu podle § 250 odst. 1, 2 trestního zákona. Řízení pro trestné činy zneužívání pravomoci veřejného činitele a porušování povinností při správě cizího majetku vedl Okresní soud v Uherském Hradišti pod sp.zn. 13 T 254/2009 a řízení pro trestný čin podvodu, kterým byla věřiteli Michalu Rožkovi způsobena škoda ve výši 1.690.000 Kč, vedl Krajský soud v Brně, pobočka ve Zlíně pod sp.zn. 61 T 1/2010. V tomto řízení byla dlužnice odsouzena a věřiteli přiznáno právo na náhradu škody ve výši 1.690.000 Kč. Pokud tedy rozhodnutí o zajištění bylo vydáno v přípravném řízení, které předcházelo soudnímu řízení, ve kterém byla dlužnice odsouzena a věřiteli přiznáno právo na náhradu škody, je nutné na tohoto věřitele pohlížet jako na věřitele vykonatelné pohledávky na náhradu škody způsobené trestným činem, který může přihlášku pohledávky u insolvenčního řízení podat kdykoliv v průběhu insolvenčního řízení, pokud v trestním řízení o tomto trestném činu byl zajištěn majetek v majetkové podstatě dlužníka a přihláška pohledávky byla podána v době, kdy zajištění podle trestního řádu trvá. Navrhoval, aby odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně změnil tak, že se přihláška pohledávky č. P20 věřitele Michala anonymizovano ve výši 1.690.000 Kč neodmítá.

S účinností od 1.1.2014 byl insolvenční zákon č. 182/2006 Sb., změněn zákonem č. 294/2013 Sb. Podle čl. II. přechodných ustanovení tohoto zákona, zákon č. 182/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona platí i pro insolvenční řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Právní účinky úkonů, které v insolvenčním řízení nastaly, přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány.

Rozhodným zněním insolvenčního zákona v přezkoumávané věci je proto insolvenční zákon ve znění účinném od 1.1.2014 (dále jen IZ ).

Podle ustanovení § 7 IZ nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro insolvenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Rozhodným zněním občanského soudního řádu pro přiměřené použití podle ustanovení § 7 IZ je občanský soudní řád ve znění účinném od 1.1.2014.

Po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, přezkoumal odvolací soud odvoláním napadené rozhodnutí soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 7 odst. 1 IZ, § 212, § 212a odst. 1, 5 a 6 o.s.ř.), a aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

Z obsahu insolvenčního spisu vyplývá, že usnesením ze dne 10.1.2013, č.j. KSBR 39 INS 20426/2011-A-19 bylo mimo jiné rozhodnuto o úpadku dlužnice Ing. Mileny anonymizovano (dříve Motyčkové) a věřitelé této dlužnice vyzváni, aby ve lhůtě 30 dnů ode dne zveřejnění tohoto rozhodnutí o úpadku přihlásili své pohledávky. Věřitelé byli zároveň poučeni o skutečnosti, že k přihláškám, které budou podány po uplynutí této lhůty, nebude soud přihlížet a nebudou v rámci insolvenčního řízení uspokojeny. Usnesení bylo zveřejněno v insolvenčním rejstříku dne 10.1.2013 v 11.07 hod. Věřitel č. 18 Michal Rožek odevzdal předmětnou přihlášku pohledávky k poštovní přepravě dne 7.5.2014 a soudu byla doručena dne 9.5.2014. V přihlášce uvedl, že přihlašuje vykonatelnou pohledávku ve výši 1.690.000 Kč dle rozhodnutí 61 T 1/2010-679 z titulu náhrady škody způsobené trestným činem, která byla přiznána pravomocnými trestními rozsudky uvedenými v příloze 1 a 2 přihlášky. Dále uvedl, že tato pohledávka je zajištěna majetkem, který náleží do majetkové podstaty dlužnice a je uplatňováno právo na uspokojení ze zajištění. Důvodem zajištění je usnesení Policie České republiky o zajištění majetku dle § 79d trestního řádu ze dne 27.4.2009, č.j. ORUH-145/TČ-80-2007-PAJ. K přihlášce mimo jiné připojil toto usnesení Policie ČR, Krajské ředitelství Policie Jihomoravského kraje, Územní odbor služby kriminální policie a vyšetřování, oddělení hospodářské kriminality Uherské Hradiště ze dne 27.4.2009, č.j. ORUH-145/TČ-80-2007-PAJ, kterým bylo rozhodnuto o zajištění vyjmenovaných nemovitostí ve vlastnictví Ing. Mileny Motyčkové, nyní anonymizovano , anonymizovano a Mgr. Radomíra anonymizovano , anonymizovano podle ustanovení § 79d odst. 1 trestního řádu a rozsudek Krajského soudu v Brně, pobočka ve Zlíně ze dne 23.5.2011, č.j. 61 T 1/2010-679, kterým byla obžalovaná Ing. Milena Motyčková, anonymizovano uznána vinnou, že opakovaně v úmyslu získat peníze a tyto použít pro vlastní potřebu, a to s vědomím, že nebude schopna v termínu splatnosti, a pravděpodobně ani později, takto získané peníze vrátit, s čímž byla srozuměna, neboť se nacházela ve velmi špatné finanční situaci, pak postupně vylákala finanční prostředky, a to od mimo jiné též Michala anonymizovano , anonymizovano , čímž mu způsobila škodu ve výši 1.690.000 Kč. Tímto jednáním spáchala zločin podvodu podle § 209 odst. 1, 5, písm. a) trestního zákoníku, za který odsouzena a podle § 228 odst. 1 trestního řádu jí byla uložena povinnost zaplatit poškozeným, a to a mimo jiné též Michalu Rožkovi, anonymizovano částku 1.690.000 Kč. Na tomto základě rozhodl soud prvního stupně odvoláním napadeným rozhodnutím.

Podle ustanovení § 173 odst. 1 IZ, ve znění účinném od 1.8.2013, věřitelé podávají přihlášky pohledávek u insolvenčního soudu od zahájení insolvenčního řízení až do uplynutí lhůty stanovené rozhodnutím o úpadku. K přihláškám, které jsou podány později, insolvenční soud nepřihlíží a takto uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují. Věřitelé vykonatelných pohledávek na náhradu škody nebo nemajetkové újmy způsobené trestným činem nebo na vydání bezdůvodného obohacení získaného trestným činem podávají přihlášky pohledávek u insolvenčního soudu kdykoliv v průběhu insolvenčního řízení, pokud v trestním řízení o tomto trestném činu byl zajištěn majetek v majetkové podstatě dlužníka a přihláška pohledávky byla podána v době, kdy zajištění podle trestního řádu trvá.

Podle ustanovení § 79d odst. 1 trestního řádu nasvědčují-li zjištěné skutečnosti tomu, že nemovitost je určena ke spáchání trestného činu nebo k jeho spáchání byla užita, nebo je výnosem z trestné činnosti, může předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce nebo policejní orgán rozhodnout o zajištění takové nemovitosti (odstavec 1). Jestliže zajištění nemovitosti pro účely trestního řízení již není nutné, nebo zajištění nemovitostí není nutné ve stanoveném rozsahu, orgán činný v trestním řízení uvedený v odstavci 1 zajištění zruší nebo je omezí (odstavec 7).

Podle ustanovení § 47 trestního řádu je-li důvodná obava, že uspokojení nároku poškozeného na náhradu škody nebo nemajetkové újmy způsobené trestným činem nebo na vydání bezdůvodného obohacení získaného trestným činem bude mařeno nebo ztěžováno, lze nárok až do pravděpodobné výše škody nebo nemajetkové újmy nebo až do pravděpodobného rozsahu bezdůvodného obohacení zajistit na majetku obviněného (odstavec 1). O zajištění podle odstavce 1 rozhoduje soud na návrh státního zástupce nebo poškozeného, v přípravném řízení státní zástupce na návrh poškozeného. V přípravném řízení může státní zástupce nárok zajistit i bez návrhu poškozeného, vyžaduje-li to ochrana jeho zájmů, zejména hrozí-li nebezpečí z prodlení (odstavec 2). Poškozený musí být o zajištění jeho nároku vždy vyrozuměn s upozorněním na důvody, pro něž se zajištění podle § 48 odst. 1 zruší (odstavec 9).

Podle § 48 odst. 1 trestního řádu soud a v přípravném řízení státní zástupce zajištění zruší a) pomine-li důvod, pro který bylo nařízeno, b) bylo-li trestní stíhání pravomocně zastaveno nebo skončilo-li pravomocným zprošťujícím rozsudkem, nebo c) uplynuly-li čtyři měsíce ode dne, kdy nabyl právní moci rozsudek, jímž byl obžalovaný uznán vinným, nebo ode dne, kdy nabylo právní moci usnesení, jímž byla věc postoupena jinému orgánu.

Účelem právní úpravy zajištění nároku poškozeného obsažené v ustanoveních § 47 až § 49 trestního řádu a v zákoně č. 279/2003 Sb., o výkonu zajištění majetku a věci v trestním řízení a o změně některých zákonů, je, aby byl v průběhu trestního řízení nebo bezprostředně po jeho skončení uspokojen z majetku obviněného nárok poškozeného na náhradu škody mu trestným činem způsobené nebo na vydání bezdůvodného obohacení; z toho plyne, že tu existuje oprávněný důvod pro nařízení a provedení výkonu rozhodnutí v civilním řízení přednostně ve prospěch osoby poškozené v trestním řízení, jestliže byl z její strany uplatněn nárok-podán návrh na nařízení výkonu rozhodnutí-v době do zrušení zajištění, tedy nejpozději do uplynutí dvou měsíců od právní moci odsuzujícího trestního rozsudku. Teprve dnem následujícím po právní moci zrušení zajištění (za situace nepodání návrhu na výkon rozhodnutí poškozeným) je majetek obviněného uvolněn pro postup při výkonu rozhodnutí podle občanského soudního řádu ve vztahu k třetím osobám, tj. ostatním oprávněným, disponujícím vykonatelným titulem proti obviněnému (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 12.9.2012, č.j. 28 Cdo 4279/2011). Majetkem obviněného, který by mohl být zajištěn podle § 47 trestního řádu, nejsou věci získané trestným činem, například věci zpronevěřené nebo odcizené. Zajistit nárok poškozeného rozhodnutím podle § 47 trestního řádu lze však na nemovitostech, které obviněný měl získat trestným činem podvodu podle § 250 trestního zákona spáchaným vůči poškozenému a které byly zapsány v katastru nemovitostí jako majetek obviněného.

Promítnuto na poměry projednávané věci odvolací soud konstatuje, že ustanovení § 173 odst. 1 IZ má na mysli zajištění majetku podle ustanovení § 47 až 49 trestního řádu, kterým se zajišťuje nárok poškozeného na náhradu škody nebo nemajetkové újmy způsobené trestným činem nebo vydáním bezdůvodného obohacení získaného trestným činem, a nikoliv zajištění podle ustanovení § 79d trestního řádu, jehož účelem je zajištění majetku pro případ, že bude následně rozhodováno o jeho propadnutí. V trestním řízení, které skončilo pravomocným odsouzením dlužnice rozsudkem Krajského soudu v Brně, pobočka ve Zlíně sp.zn. 61 T 1/2010-679 ze dne 25.3.2011, a kterým byla dlužnici uložena povinnost zaplatit věřiteli Michalu Rožkovi náhradu škody ve výši 1.690.000 Kč, ovšem nebylo rozhodnuto o zajištění podle § 47a násl. trestního řádu, ale podle § 79d trestního řádu, a proto byl tento věřitel povinen podat přihlášku pohledávky u insolvenčního soudu ve lhůtě stanovené rozhodnutím o úpadku, což neučinil, neboť rozhodnutí o úpadku bylo zveřejněno 10.1.2013, takže 30denní lhůta stanovená pro přihlašování pohledávek věřitelů uplynula 11.2.2013. Přihlášku pohledávky P20 odevzdal věřitel č. 18 Michal Rožek k poštovní přepravě až dne 7.5.2014, a proto k takto pozdě uplatněné pohledávce insolvenční soud nepřihlíží a v insolvenčním řízení se neuspokojuje.

S ohledem na shora uvedené proto odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně jako věcně správné dle ustanovení § 219 o.s.ř. potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně, pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má- li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení usnesení.

V Olomouci 25.listopadu 2014

Za správnost vyhotovení : JUDr. Karla Trávníčková v.r. Jitka Jahodová předsedkyně senátu