1 VSOL 797/2012-A-18
KSBR 32 INS 14349/2012 1 VSOL 797/2012-A-18

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Ivany Waltrové a soudkyň JUDr. Karly Trávníčkové a JUDr. Ivany Wontrobové v insolvenční věci dlužnice Vladislavy Osičkové (do 10.11.2012 anonymizovano , anonymizovano , bytem Zárybnická 457, Velké Bílovice, PSČ 691 02, o insolvenčním návrhu dlužnice, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Brně, č.j. KSBR 32 INS 14349/2012-A-10 ze dne 3.8.2012,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Brně, č.j. KSBR 32 INS 14349/2012-A-10 ze dne 3.8.2012 se potvrzuje.

Odůvodnění:

Shora uvedeným usnesením Krajský soud v Brně uložil dlužnici, aby ve lhůtě pěti dnů od právní moci rozhodnutí zaplatila na označený účet nebo v hotovosti zálohu na náklady insolvenčního řízení částkou 50.000 Kč.

Na odůvodnění tohoto rozhodnutí insolvenční soud s poukazem na ustanovení § 108 odst. 1 a 2 IZ a § 395 odst. 1, písm. a) a b) IZ a § 396 odst. 1 IZ uvedl, že dlužnice má vyživovací povinnost ke dvěma osobám a že s ohledem na její doloženou výši čistého příjmu částkou 10.100 Kč (rodičovský příspěvek) s ohledem na výši nezajištěných závazků 910.334 Kč (když závazek ve výši 655.956 Kč není jejím zajištěným závazkem, jak uvedla v návrhu, neboť je zajištěn nemovitostí ve vlastnictví třetí osoby, nikoliv ve vlastnictví dlužnice) by obdrželi nezajištění věřitelé pouze 6 % hodnoty svých pohledávek. Dlužnice tedy není schopna uspokojit své věřitele za pět let trvání oddlužení do výše 30 % jejich pohledávek. Insolvenční soud dále poukázal na to, že ani v případě zpeněžení majetku náležejícího do majetkové podstaty nelze s ohledem na odhadní cenu nemovitostí dlužnice předpokládat uspokojení věřitelů v zákonem požadované výši 30 %, když s ohledem na hodnotu nemovitostí 194.500 Kč by byli uspokojeni věřitelé pouze co do 21,36 % jejich pohledávek. Proto insolvenční soud uzavřel, že jediným možným řešením úpadku dlužnice zůstává konkurs a vzhledem k tomu, že je nutno hradit náklady řízení po případném zjištění úpadku, účelem zálohy je umožnění výkonu činnosti insolvenčního správce bezprostředně po rozhodnutí o úpadku a k překlenutí prvotního nedostatku peněžních prostředků na krytí nákladů insolvenčního řízení. Bez pohotových finančních prostředků zajištěných právě složením zálohy nemůže totiž insolvenční správce svou funkci řádně vykonávat. Proto považoval insolvenční soud za nezbytné uložení zálohy ve výši 50.000 Kč.

Toto rozhodnutí napadla dlužnice odvoláním. Poukázala na to, že závazek u společnosti Cordtrade s.r.o. ve výši 665.956 Kč, u něhož je spoludlužníkem, je závazkem zajištěným nemovitostí ve vlastnictví jejího přítele Radka Osičky a jedná se o rodinný domek, ve kterém žijí spolu se společnými dvěma dětmi a vedou společnou domácnost a mají zde hlášen trvalý pobyt. Půjčku u této společnosti si vzali z toho důvodu, aby mohli zaplatit platby exekutorům. Dle jejího názoru tento závazek je závazkem zajištěným, neboť pokud nebudou půjčku řádně splácet, o dům přijdou a budou všichni bez střechy nad hlavou. Uvedla, že žádá, aby tento závazek byl posouzen jako závazek zajištěný, neboť pokud by tomu tak bylo, mohla by uhradit svým nezajištěným věřitelům 30 % hodnoty závazků za dobu oddlužení a splnila by tak zákonný požadavek.

Podle ustanovení § 7 odst. 1 IZ se pro insolvenční řízení a incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Podle ustanovení § 108 odst. 1 a odst. 2, věty první IZ, insolvenční soud může před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, jestliže je to nutné ke krytí nákladů a prostředky k tomu nelze zajistit jinak. Tuto zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli, který je zaměstnancem dlužníka a jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích. Výši zálohy může insolvenční soud určit až do částky 50.000 Kč.

Po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, přezkoumal odvolací soud odvoláním napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 7 odst. 1 IZ, § 212 a § 212a odst. 1, 5 a 6 o.s.ř.), a aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), dospěl k následujícím závěrům.

Z obsahu insolvenčního spisu vyplývá, že insolvenčním návrhem spojeným s návrhem na povolení oddlužení doručeným Krajskému soudu v Brně 13.6.2012 domáhala se dlužnice rozhodnutí o úpadku a jeho řešení oddlužením splátkovým kalendářem. Uvedla, že má vyživovací povinnost vůči dceři anonymizovano , anonymizovano , s tím, že další vyživovací povinnost nemá, pobírá rodičovský příspěvek ve výši 10.100 Kč měsíčně, a dále dokládá darovací smlouvu z 11.6.2012, v níž se zavázala třetí osoba Radek Osička k poskytování pravidelného daru ve výši 800 Kč měsíčně po dobu trvání oddlužení. Uvedla, že žije s tímto svým přítelem ve společné domácnosti a že on je otcem dcery anonymizovano . Narození druhého dítěte očekává v červenci 2012. Uvedla, že její závazky činí celkem 910.334 Kč, z toho 254.378 Kč jsou nezajištěné závazky. Závazky má více jak tři měsíce po splatnosti a s ohledem na výši splátek těchto závazků a výši příjmů dlužnice není schopna své závazky řádně plnit. Dále uvedla, že aby vyhověla požadavkům exekutora, uzavřela spolu s přítelem úvěrovou smlouvu se společností Cordtrade s.r.o. na úvěr ve výši 210.000 Kč a tato společnost si vyžádala jako zástavu přítelův dům. Uvedla, že má celkem šest závazků u šesti věřitelů. Jako svůj majetek označila mimo běžných věcí osobní potřeby a vybavení domácnosti osobní automobil Škoda Favorit, rod výroby 1999 s pořizovací cenou 105.000 Kč a dále nemovitost, jejíž obvyklá cena dle přiloženého znaleckého posudku činí 25.000 Kč. Dle doplnění oddílu 6 insolvenčního návrhu i dle povinných příloh k insolvenčnímu návrhu dlužnice, které dlužnice opatřila i prohlášením o správnosti a úplnosti, plnila dlužnice poslední splátky svých závazků v průběhu roku 2010 a 2011. Poslední splátku svého závazku u společnosti Cordtrade s.r.o. splácela 12.5.2012.

K odvolání dlužnice přiložila mimo jiné smlouvu o úvěru, kterou uzavřela jako věřitel společnost Cordtrade s.r.o. a jako spoludlužníci dlužnice a Radek Osička dne 20.10.2011 na poskytnutí spotřebitelského úvěru částkou 210.000 Kč. Podle bodu VIII. smlouvy závazek z této smlouvy je zajištěn zástavním právem k nemovitostem ve výlučném vlastnictví spoludlužníka Radka Osičky. Dále přiložila i rodné listy obou svých nezletilých dětí, a to anonymizovano , anonymizovano , a anonymizovano , anonymizovano .

K dotazu odvolacího soudu sdělila dlužnice podáním ze 14.11.2012, že výše jejích aktuálních příjmů činí měsíčně na rodičovském příspěvku 10.413 Kč, a doložila poštovní poukázku o tom, že tato částka je jí vyplácena Českou správou sociálního zabezpečení. Dále uvedla, že dne 10.11.2012 uzavřela sňatek s panem Radkem Osičkou a změnila tak své příjmení. Přiložila ve fotokopii oddací list. Dále uvedla, že k vymáhání pohledávky zajištěného věřitele Cordtrade s.r.o. již obdržela dva exekuční příkazy č.j. 123 Ex 108/12 na exekutorské zástavní právo na nemovitost a dále exekuci prodejem nemovitosti s tím, že celková dlužná částka činí 802.067,30 Kč včetně nákladů oprávněného a nákladů exekuce, které budou stanoveny v průběhu řízení. Dodala, že finanční situace je řešitelná tedy pouze v tom případě, že i její manžel vstoupí do insolvenčního řízení s tím, že jeho návrh na povolení oddlužení je v přípravné fázi.

Uložení povinnosti zaplatit zálohu dlužníkovi, který podal insolvenční návrh, je odůvodněno zejména v těch případech, kdy dle předběžného závěru insolvenčního soudu bude úpadek dlužníka řešen konkursem a struktura dlužníkova majetku je taková, že po rozhodnutí o úpadku nebudou v majetkové podstatě dostatečné pohotové finanční prostředky (hotové peníze nebo peníze na účtu) k zajištění činnosti insolvenčního správce. Přitom v konkursu na rozdíl od oddlužení plněním splátkového kalendáře jako v praxi převažující formy oddlužení nejsou náklady řízení hrazeny postupně, ale vznikají ve větší části krátce po rozhodnutí o úpadku a hradí se z majetkové podstaty. Pro posouzení správnosti závěru soudu prvního stupně o nutnosti uložení zálohy na náklady insolvenčního řízení je proto nutno přezkoumat jeho (předběžný) závěr o tom, že dlužnici nebude povoleno oddlužení.

Odvolací soud po vyhodnocení skutečností z obsahu insolvenčního spisu uzavírá, že k datu vydání napadeného usnesení insolvenční soud zcela správně vyhodnotil, že jedinou možností řešení úpadku dlužnice je konkurs, a v tomto směru také odkazuje na správná zjištění a jejich správné hodnocení v odůvodnění napadeného rozhodnutí. Rovněž závěr insolvenčního soudu o tom, že závazek dlužnice u společnosti Cordtrade s.r.o. je závazkem nezajištěným, neboť je zajištěn nemovitostí ve vlastnictví osoby odlišné od dlužnice, je správný.

S ohledem na skutečnosti sdělené dlužnicí odvolacímu soudu v průběhu odvolacího řízení je nutno uzavřít, že ani aktuální majetková situace dlužnice neumožňuje řešit její úpadek oddlužením. Při měsíčním příjmu ve výši 10.413 Kč (rodičovský příspěvek), dvou vyživovaných dětech a manželovi (když v mezidobí dlužnice uzavřela manželství) ani při využití daru ve výši 800 Kč měsíčně by dlužnice za dobu pěti let trvání oddlužení totiž nezaplatila svým věřitelům ani jedno procento jejich pohledávek (ať už by jejich celková výše činila 910.334 Kč nebo dlužnicí naposled uváděných 802.067,30 Kč). Dlužnice by totiž za aktuální situace mohla splácet ze svého příjmu měsíčně pouze 126 Kč plus 800 Kč na daru, tj. měsíčně 926 Kč, takže za pět let by i s darem zaplatila 55.560 Kč (z této částky by musela být zaplacena i odměna a náhrada hotových výdajů insolvenčního správce dle § 3 písm. b) a § 7 odst. 4 vyhl. 313/2007 Sb.). K tomu je nutno uvést, že dlužnice v návrhu soud nepožádala o stanovení nižších než zákonem určených měsíčních splátek.

S ohledem na strukturu majetku dlužnice a výši ocenění jejích nemovitostí (částkou 25.000 Kč) je nutno uzavřít, že nelze uspokojit v zákonné výši věřitele dlužnice ani zpeněžením majetkové podstaty, případně ani kombinací obou forem oddlužení. Protože tedy jediným způsobem řešení úpadku dlužnice zůstává konkurs (§ 396 IZ) a v majetku dlužnice, jak vyplývá z jejího návrhu, se nenacházejí pohotové finanční prostředky, insolvenční soud postupoval zcela správně, když požadoval po dlužnici k zajištění činnosti insolvenčního správce a zaplacení jeho odměny a hotových výdajů složení zálohy ve výši 50.000 Kč, tedy maximální výši zálohy. Je totiž třeba přihlédnout k tomu, že pokud je způsobem řešení dlužníkova úpadku konkurs, činí odměna insolvenčního správce nejméně 45.000 Kč v případě, že je v konkursu zpeněžován majetek dlužnice (což v přezkoumávané věci lze předpokládat), a mimo této částky je nutno ještě počítat i s náhradou hotových výdajů insolvenčního správce (§ 7 vyhlášky č. 313/2007 Sb.). Proto i výši zálohy na náklady insolvenčního řízení určil insolvenční soud správně.

Odvolací soud proto postupoval podle ustanovení § 219 o.s.ř. a i s ohledem na nové skutečnosti ohledně osobní a majetkové situace dlužnice zjištěné v průběhu odvolacího řízení napadené usnesení jako ve výroku věcně správné potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

V Olomouci dne 22. listopadu 2012

Za správnost vyhotovení : JUDr. Ivana Waltrová, v.r. Jitka Jahodová předsedkyně senátu