1 VSOL 786/2013-A-11
KSOL 16 INS 12207/2013 1 VSOL 786/2013-A-11

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Karly Trávníčkové a soudkyň Mgr. Diany Vebrové a JUDr. Anny Hradilové v insolvenční věci dlužníka Josefa anonymizovano , anonymizovano , bytem Žulová, Na Rybníčku 43, PSČ 790 65, o insolvenčním návrhu dlužníka spojeném s návrhem na povolení oddlužení, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Ostravě, pobočky v Olomouci, ze dne 26.7.2013, č.j. KSOL 16 INS 12207/2013-A-5,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně podle ustanovení § 108 odst. 1, odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ ), uložil dlužníkovi, aby zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000 Kč.

V odůvodnění rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že dlužník je vlastníkem nemovitostí nacházejících se v katastrálním území Žulová, a jelikož nepřipojil k insolvenčnímu návrhu dle ustanovení § 392 odst. 2 IZ znalecký posudek oceňující tyto nemovitosti, vyzval jej dle ustanovení § 393 odst. 1, odst. 2, § 392 odst. 2 IZ usnesením ze dne 23.5.2013, č.j. KSOL 16 INS 12207/2013-A-7 k předložení znaleckého posudku ve lhůtě sedmi dnů od doručení výzvy. Usnesení bylo dlužníku doručeno dne 31.5.2013, dlužník však znalecký posudek nepředložil. Na tomto základě soud prvního stupně uzavřel, že návrh dlužníka na povolení oddlužení bude odmítnut (§ 393 odst. 3 IZ), a proto jediným v úvahu přicházejícím způsobem řešení jeho úpadku je konkurs. K zajištění prostředků nutných ke krytí nákladů insolvenčního správce a nákladů souvisejících se zjišťováním (prověřováním) stavu majetku dlužníka, dlužníku uložil zálohu na náklady insolvenčního řízení, neboť dlužník vlastní toliko běžné vybavení domácnosti a nemovitosti, jejichž ocenění však soudu nedoložil a nemá žádný příjem, neboť je veden u úřadu práce bez nároku na podporu v nezaměstnanosti. Výši zálohy odůvodnil minimální výší odměny insolvenčního správce při řešení úpadku konkursem dle vyhl. č. 313/2007 Sb., jež činí 45.000 Kč bez hotových výdajů.

Proti tomuto usnesení podal dlužník odvolání, v němž uvedl, že má od 1.9.2013 přislíben zaměstnanecký poměr s minimálním čistým příjmem 14.000 Kč měsíčně s tím, že ihned po obdržení pracovní smlouvy tuto i s platovým výměrem soudu předloží, a to včetně znaleckého posudek na nemovitost, kterou vlastní. Navrhl, aby mu záloha na náklady insolvenčního řízení byla snížena na přiměřenou výši a aby mu bylo povoleno oddlužení plněním splátkového kalendáře.

Podle ustanovení § 7 odst. 1 IZ, pro insolvenční řízení a pro incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1, odst. 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ) a dospěl k závěru, že odvolání dlužníka není důvodné.

Z obsahu spisu se podává, že insolvenční řízení bylo zahájeno dne 30.4.2013 insolvenčním návrhem dlužníka spojeným s návrhem na povolení oddlužení, jímž se dlužník domáhal rozhodnutí o svém úpadku a jeho řešení oddlužením, způsob oddlužení nenavrhl. Dlužník tvrdil, že má 9 nezajištěných závazků vůči 3 věřitelům, které není schopen platit, neboť nemá žádný příjem. V bodu 21 návrhu uvedl další jeden vykonatelný závazek vůči dalšímu věřiteli. Splatnost nejméně 2 závazků vůči 2 věřitelům nastala v roce 2012. Všechny závazky vznikly za trvání manželství a manželé souhlasí s oddlužením druhého manžela, a proto žádal o spojení insolvenčních řízení manželů. V bodu 16 návrhu (majetek, který není předmětem zajišťovacích práv) uvedl obvyklé vybavení domácnosti a v bodu 17 návrhu (majetek, který je předmětem zajišťovacích práv) uvedl bytovou jednotku v kat. území Žulová s tím, že je zatížena zástavním právem. K návrhu připojil mimo jiné seznam majetku s prohlášením, že je správný a úplný, v němž uvedl majetek shodně s insolvenčním návrhem, u nemovitosti uvedl, že byla oceněna částkou 393.000 Kč, znalecký posudek o ceně tohoto majetku však k návrhu nepřipojil. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne 14.5.2013 se podává, že dlužník je vlastníkem nemovitosti-bytu č. j. 43/9 v budově č.p. 43 na pozemcích parc. č. 415/1, 415/2, 415/3, v obci a kat. území Žulová, včetně podílu na společných částech domu a pozemku. Tato nemovitost je zatížena zástavním právem smluvním a zástavním právem exekutorským. Soud prvního stupně vyzval dlužníka usnesením ze dne 23.5.2013, č.j. KSOL 16 INS 12207/2013-A-7, aby ve lhůtě 7 dnů od doručení usnesení doplnil návrh na povolení oddlužení tak, že doloží znalecký posudek ne starší než 3 měsíce, jehož předmětem bude ocenění všech nemovitostí ve vlastnictví dlužníka a poučil dlužníka dle ust. § 391, § 392 odst. 2, a 393 odst. 1, odst. 2, odst. 3 IZ o tom, že nebude-li návrh na povolení oddlužení doplněn o požadovanou přílohu, bude odmítnut a bude rozhodnuto o způsobu řešení jeho úpadku konkursem. Usnesení bylo dlužníku doručeno dne 31.5.2013. Dlužník však na tuto výzvu soudu nereagoval a znalecký posudek nepředložil. Na tomto základě soud prvního stupně rozhodl ve věci odvoláním napadeným usnesením.

Z insolvenčního rejstříku se podává, že dne 30.4.2013 podala insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení rovněž manželka dlužníka Bronislava Macečková, která se domáhala rozhodnutí o svém úpadku a jeho řešení oddlužením, aniž by navrhovala způsob oddlužení. Insolvenční řízení není dosud skončeno.

Podle ustanovení § 108 odst. 1, odst. 2, věty první IZ, insolvenční soud může před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak. Tuto zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli, který je zaměstnancem dlužníka a jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích. Výši zálohy může insolvenční soud určit až do částky 50.000 Kč.

Podle ustanovení § 393 odst. 3 IZ, návrh na povolení oddlužení insolvenční soud odmítne, není-li přes jeho výzvu řádně doplněn a v řízení o něm nelze pro tento nedostatek pokračovat nebo nejsou-li k němu přes jeho výzvu připojeny zákonem požadované přílohy anebo neobsahují-li tyto přílohy přes jeho výzvu stanovené náležitosti.

Podle ustanovení § 396 odst. 1 IZ, jestliže insolvenční soud návrh na povolení oddlužení odmítne, vezme na vědomí jeho zpětvzetí nebo jej zamítne, rozhodne současně o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem.

Je třeba uvést, že k návrhu na povolení oddlužení musí dlužník připojit-mimo jiné-seznam majetku, v němž u každé položky tohoto seznamu musí být uveden údaj o době pořízení tohoto majetku, o jeho pořizovací ceně a odhad obvyklé ceny, přičemž nemovitosti a majetek, na kterém váznou zajišťovací práva, musí být vždy oceněn znalcem (srov. ustanovení § 392 odst. 1, písm. a/, odst. 2 IZ). Znalecký posudek o ceně těchto věcí musí nechat zpracovat navrhovatel, neboť tento znalecký posudek tvoří přílohu návrhu. Pokud dlužník na výzvu soudu návrh na povolení oddlužení ve stanovené lhůtě neopraví nebo nedoplní podle pokynů soudu tak, aby měl zákonem požadované náležitosti a přílohy, insolvenční soud návrh na povolení oddlužení odmítne (§ 393 odst. 3 IZ) s tím, že odmítne-li návrh na povolení oddlužení, má ve smyslu ustanovení § 396 IZ povinnost rozhodnout současně o řešení dlužníkova úpadku konkursem.

V přezkoumávané věci není pochybnosti o tom, že dlužník ani přes výzvu soudu prvního stupně zrealizovanou podle ust. § 393 odst. 1, odst. 2 IZ usnesením ze dne 23.5.2013, č.j. KSOL 16 INS 12207/2013-A-7, s poučením o následcích neuposlechnutí této výzvy podle ust. § 393 odst. 3 IZ, zákonem požadovanou přílohu, tj. znalecký posudek o ceně nemovitostí, jež má ve svém vlastnictví, nepřipojil. Neučinil tak ani dodatečně v průběhu odvolacího řízení, ačkoliv tuto skutečnost deklaroval v odvolání. Soud prvního stupně tudíž správně uzavřel, že se jeví pravděpodobným odmítnutí návrhu dlužníka na povolení oddlužení dle ust. § 393 odst. 3 IZ a prohlášení konkursu na majetek dlužníka dle ust. § 396 odst. 1 IZ.

Požadavek soudu prvního stupně na složení zálohy na náklady insolvenčního řízení je proto důvodný. Smyslem zálohy je totiž umožnit činnost insolvenčního správce již od počátku jeho ustanovení do funkce s tím, že složená záloha správci umožní uhradit náklady vzniklé při zjišťování majetku dlužníka, případně jiných osob, který by také mohl náležet do majetkové podstaty dlužníka.

Soud prvního stupně správně stanovil i výši zálohy na náklady insolvenčního řízení. Kromě již uvedeného účelu slouží záloha i jako záruka úhrady odměny a hotových výdajů správce, není-li možno tyto nároky uspokojit z majetkové podstaty. Při způsobu řešení úpadku dlužníka konkursem činí pouze odměna insolvenčního správce minimálně 45.000 Kč dle § 1 odst. 5 vyhl. č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů. Dále insolvenčnímu správci náleží v souvislosti s výkonem jeho činnosti náhrada jeho hotových výdajů, to je cestovních nákladů, poštovného, telekomunikačních poplatků a ostatních hotových výdajů (§ 7 téže vyhlášky).

Pro úplnost je třeba uvést, že soud prvního stupně se správně nezabýval spojením insolvenčních řízení manželů, neboť otázku případného spojení věci insolvenčního řízení dlužníka a věci insolvenčního řízení jeho manželky ke společnému řízení lze řešit pouze v případě, že se tyto věci ke spojení hodí (§ 112 o.s.ř.), což v daném případě neplatí, neboť u dlužníka jsou splněny podmínky pro odmítnutí návrhu na povolení oddlužení dle ust. § 393 odst. 3 IZ.

Z důvodů shora uvedených proto odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně jako věcně správné dle ustanovení § 219 o. s. ř. potvrdil.

Poučení: Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

V Olomouci dne 30.října 2013

Za správnost vyhotovení: JUDr. Karla Trávníčková, v.r. Jitka Jahodová předsedkyně senátu