1 VSOL 784/2013-A-10
KSOS 22 INS 17138/2013 1 VSOL 784/2013-A-10

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Karly Trávníčkové a soudkyň JUDr. Anny Hradilové a Mgr. Diany Vebrové v insolvenční věci dlužníka Tomáše Kolátora, nar. 19.1.951, bytem Hodoňovice 131, Baška, PSČ 739 01, o insolvenčním návrhu věřitele Tomáše anonymizovano , anonymizovano , bytem Hynčice 76, Vražné, PSČ 742 34, k odvolání věřitele proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 19.7.2013, č.j. KSOS 22 INS 17138/2013-A-5

takto:

I. Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 19.7.2013, č.j. KSOS 22 INS 17138/2013-A-5 se p o t v r z u j e .

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Odůvodnění:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně odmítl podle ustanovení § 128 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen IZ ), insolvenční návrh věřitele s odůvodněním, že v něm nevylíčil rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, neboť neuvedl relevantní informace vztahující se k dalším věřitelům dlužníka, které sice označil, avšak schází konkrétní údaje o pohledávkách takových věřitelů a o jejich splatnosti. Ohledně dalších věřitelů pak pouze odkázal na LV č. 252 pro katastrální území Hodoňovice.

Proti tomuto rozhodnutí podal navrhující věřitel odvolání, ve kterém namítal, že o odmítnutí insolvenčního návrhu nebylo rozhodnuto v zákonem stanovené lhůtě, tedy ve lhůtě sedmi dnů od doručení insolvenčního návrhu soudu (§ 128 1 IZ), a proto navrhoval, aby odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně zrušil.

Po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, přezkoumal odvolací soud odvoláním napadené rozhodnutí soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 7 odst. 1 IZ, § 212, § 212 a odst. 1, 5, 6 o.s.ř.), a aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

Z obsahu insolvenčního spisu vyplývá, že věřitel Tomáš Szalata se insolvenčním návrhem ze dne 18.6.2013, doručeným soudu dne 19.6.2013, domáhal rozhodnutí o úpadku dlužníka Tomáše Kolátora aniž navrhoval způsob jeho řešení. V návrhu uvedl, že vůči dlužníkovi má pohledávku ve výši 10.000 Kč z titulu půjčky ze dne 1.2.2013, jejíž splatnost byla dohodnuta na 1.3.2013, na kterou dlužník dosud ničeho neuhradil. Dále v návrhu uvedl, že dalšími věřiteli, vůči kterým má dlužník pohledávku po splatnosti delší 30 dnů jsou : 1) Jaroslav Žák-Reality Invest Group s.r.o., se sídlem Hraničky 1305/8C, Ostrava, PSČ 725 25, IČ: 26868156-dlužná částka je ve výši 750.000 Kč, 2) Ing. Jiří Zeman, RČ: 660611/0126, bytem U Jaktařské brány 156/8, 746 01 Opava-dlužná částka je ve výši 200.000 Kč, s tím, že další pohledávky jsou vypsány na LV č. 252, přičemž odkázal na přílohu č. 01. Na tomto základě rozhodl soud prvního stupně odvoláním napadeným rozhodnutím.

Podle ustanovení § 7 odst. 1 IZ se pro insolvenční řízení a incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak, nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Podle ustanovení § 128 odst. 1 IZ insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný a nebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do sedmi dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 o.s.ř. se nepoužije.

Podle ustanovení § 103 odst. 2 IZ v insolvenčním návrhu musí být uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolání, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá.

Podle ustanovení § 105 IZ podá-li insolvenční návrh věřitel, je povinen doložit, že má proti dlužníkovi splatnou pohledávku, a k návrhu připojit její přihlášku.

Podle ust. § 3 odst. 1 IZ je dlužník v úpadku, jestliže má a) více věřitelů, b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen platební neschopnost ).

Podle ust. § 3 odst. 2 IZ se má za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo je b) neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníkovi výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplní-li povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.

Ve shodě se soudem prvního stupně odvolací soud konstatuje, že insolvenční návrh musí mít náležitosti dle ust. § 103 IZ a věřitelský návrh navíc náležitosti dle ust. § 105 IZ. Věřitelský insolvenční návrh musí ve smyslu ust. § 103 odst. 2 insolvenčního zákona obsahovat jako součást vylíčení okolností, které osvědčují úpadek dlužníka, nejen konkrétní údaje o dalších věřitelích dlužníka, nýbrž i konkrétní údaje o pohledávkách takových věřitelů, včetně konkrétních údajů o splatnosti těchto pohledávek, a to v míře, která v případě, že tato tvrzení budou shledána pravdivými, dovolí insolvenčnímu soudu uzavřít, že dlužník je v úpadku. Takový požadavek nesplňuje insolvenční návrh, v němž jsou sice konkrétně označeni další věřitelé dlužníka, avšak konkrétní údaje o pohledávkách takových věřitelů a o jejich splatnosti jsou nahrazovány obecným tvrzením, že dlužník má peněžité závazky, které jsou po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, resp. neplní své peněžité závazky po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti. Není-li insolvenční návrh projednatelný, je na místě jeho odmítnutí podle § 128 odst. 1 IZ a nikoliv zkoumání a odstraňování vad jeho příloh, (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 21.12.2011, sp.zn. KSUL 77 INS 6209/2011, 29 NSČR 45/2011-A-20 navazující na judikaturní závěry formulované též v usnesení ze dne 20.5.2010 sp.zn. 29 NSČR 22/2009 uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod R 26/2011, rozhodnutí NS ČR ze dne 21.12.2011, sp.zn. 29 NSČR 14/2011-veřejnosti přístupné na internetových stránkách www.nsoud.cz a rozhodnutí NS ČR ze dne 27.1.2010, sp. zn. KSBR 37 INS 294/2008, 29 NSČR 1/2008, publikované ve Sbírce rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu ČR pod poř. č. 88/2010).

Odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně konstatuje, že v insolvenčním návrhu věřitele nejsou řádně vylíčeny skutečnosti, na nichž se pohledávka dalších věřitelů vůči dlužníkovi zakládá, neboť zde schází důvod vzniku přihlašované pohledávky, tj. bližší údaje o smlouvě nebo jiné skutečnosti, která je důvodem vzniku pohledávky, včetně vylíčení skutečnostní rozhodných pro vznik pohledávky. Povinnost vylíčit v insolvenčním návrhu rozhodující skutečnost není splněna tím, že insolvenční navrhovatel ohledně těchto skutečností odkáže na listinný důkaz, který připojil k insolvenčnímu návrhu jako přílohu( srov. např. usnesení NS ČR ze dne 26.2.2009, sp. zn. 29 NSČR 7/2008, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek NS pod pořadovým č. 91/2009). Odkaz na listinný důkaz lze výjimečně připustit pouze u insolvenčního návrhu dlužníka, je-li odkazováno na seznam závazků a pohledávek jako povinnou přílohu dlužnického návrhu dle ust. § 104 odst.1 IZ.

Pro úplnost odvolací soud konstatuje, že lhůta stanovená insolvenčnímu soudu k odmítnutí insolvenčního návrhu v ust. § 128 odst. 1 IZ je lhůtou pořádkovou a tudíž se zmeškáním této lhůty nejsou spojeny žádné zvláštní následky (srov. usnesení NSČR ze dne 20.5.2010, sp.zn. KSPL 27 INS 1784/2009, 29 NSČR 22/2009-veřejnosti přístupné na internetových stránkách www.nsoud.cz.).

S ohledem na shora uvedené proto odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně jako věcně správné dle ust. § 219 o.s.ř. potvrdil.

Dlužníkovi , který byl v odvolacím řízení úspěšný, nebylo podle ust. 142 odst.1, § 224 odst. 1 o.s.ř. přiznáno právo na náhradu nákladů řízení, neboť mu podle obsahu spisu v odvolacím řízení žádné náklady nevznikly.

P o u č e n í: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (§ 237, § 239, § 240 odst. 1 o.s.ř.).

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení usnesení.

V Olomouci dne 24. září 2013

Za správnost vyhotovení: JUDr. Karla Trávníčková, v.r. Jitka Jahodová předsedkyně senátu