1 VSOL 779/2014-B-20
KSBR 28 INS 21682/2012 1 VSOL 779/2014-B-20

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Karly Trávníčkové a soudkyň JUDr. Anny Hradilové a Mgr. Diany Vebrové v insolvenční věci dlužníka Pavla anonymizovano , anonymizovano , bytem Znojmo, Dyjákovičky 195, PSČ 669 02, o insolvenčním návrhu věřitele České spořitelny, a.s., se sídlem Praha 4, Olbrachtova 1929/62, IČ 45244782, o způsobu řešení úpadku dlužníka, k odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 9.6.2014, č.j. KSBR 28 INS 21682/2012-B-4,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 9.6.2014, č.j. KSBR 28 INS 21682/2012-B-4 se ve výroku I. p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně rozhodl podle ustanovení § 149 odst. 1, 2 písm. b) ve spojení s ustanovením § 314 odst. 1, 2, § 315 odst. 1, 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen IZ ) o prohlášení konkursu na majetek dlužníka, který bude veden jako nepatrný, a to s následujícími odchylkami: ke zpeněžení majetku dlužníka, zapsaného v soupisu majetkové podstaty, není nutný souhlas věřitelského orgánu, insolvenční správce je oprávněn zpeněžit majetek dlužníka i před konáním první schůze věřitelů, která se bude konat po rozhodnutí o úpadku dlužníka (výrok I., II. a III.). V odůvodnění uvedl, že u dlužníka přichází v úvahu řešení jeho úpadku pouze konkursem, a proto insolvenční soud rozhodl o prohlášení konkursu na majetek dlužníka, aniž vyčkal na schůzi věřitelů. Ke stanovení odchylek dle ustanovení § 315 odst. 2 IZ uvedl, že tyto odchylky od pravidel pro standardní konkurs mají vést, vzhledem k rozsahu a struktuře majetku dlužníka, především k umožnění co nejrychlejšího a nejhospodárnějšího průběhu insolvenčního řízení. Uvedené odchylky se v žádném případě nedotknou postavení zajištěných věřitelů, protože při zpeněžení majetku dlužníka, který slouží k zajištění, je insolvenční správce povinen nadále postupovat v souladu s § 293 IZ a dbát pokynů zajištěného věřitele. Uvedenými odchylkami nejsou dotčeny ani žádné další základní zásady, jimiž se má insolvenční řízení řídit. V případě, že by přihlášení věřitelé dlužníka nesouhlasili s odchylkami, které insolvenční zákon a insolvenční soud stanoví pro průběh nepatrného konkursu, mohou o této skutečnosti rozhodnout na nejbližší schůzi věřitelů.

Proti tomuto rozhodnutí podal dlužník odvolání, ve kterém namítal, že nebyly splněny nejen podmínky pro rozhodnutí o úpadku, ale ani podmínky pro prohlášení konkursu na majetek dlužníka. Soudu prvního stupně vytýkal, že o úpadku dlužníka rozhodl na návrh věřitele ze dne 4.9.2012 až dne 20.2.2014, aniž zjišťoval, zda ke dni zjištění úpadku je stav takový, jak insolvenční navrhovatel uvedl v insolvenčním návrhu. Dále soudu prvního stupně vytýkal, že o prohlášení konkursu rozhodl ryze formálně, aniž přihlédl k ustanovení § 158 odst. 1 písm. a) IZ, neboť se nezabýval otázkou, zda byl osvědčen dlužníkův úpadek. V této souvislosti konstatoval, že ke dni rozhodnutí o úpadku měl dlužník po splatnosti pohledávky v celkové výši 861.598,86 Kč, ovšem podmínky pro prohlášení úpadku nebyly dány, neboť dlužník nebyl v platební neschopnosti. Za období od podání insolvenčního návrhu do rozhodnutí o úpadku došlo ke snížení závazků dlužníka, ovšem soud prvního stupně k těmto změnám v rozporu s ustanovením § 154 odst. 1 o.s.ř. nepřihlédl. Navrhoval, aby odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.

Po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, přezkoumal odvolací soud odvoláním napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 7 IZ, § 212, § 212a o.s.ř.), a aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 písm. c) IZ) dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

S účinností od 1.1.2014 byl insolvenční zákon č. 182/2006 Sb. změněn zákonem č. 294/2013 Sb. Podle čl. II. přechodných ustanovení tohoto zákona, zákon č. 182/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, platí i pro insolvenční řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Právní účinky úkonů, které v insolvenčním řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány.

Rozhodným zněním insolvenčního zákona v přezkoumávané věci je proto insolvenční zákon ve znění účinném od 1.1.2014 (dále jen IZ ).

Podle ustanovení § 7 IZ, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Rozhodným zněním občanského soudního řádu pro přiměřené použití podle ustanovení § 7 IZ je v posuzované věci občanský soudní řád ve znění účinném od 1.1.2014.

Z obsahu předloženého insolvenčního spisu vyplývá, že věřitel Česká spořitelna, a.s., IČ 45244782 (dále jen insolvenční navrhovatel) se návrhem ze dne 4.9.2012, doručeným soudu téhož dne, domáhal rozhodnutí o úpadku dlužníka Pavla anonymizovano , anonymizovano , aniž navrhoval způsob jeho řešení. Insolvenční soud oznámil zahájení insolvenčního řízení vyhláškou ze dne 4.9.2012, č.j. KSBR 28 INS 21682/2012-A-2 zveřejněnou v insolvenčním rejstříku dne 4.9.2012 v 15:27 hodin. Tato vyhláška byla dlužníkovi doručována poštou na adresu Znojmo, Dyjákovičky 195, PSČ 669 02, a protože nebyl adresát dne 6.9.2012 zastižen, byla mu zásilka vhozena do domovní schránky. Usnesením ze dne 6.9.2012, č.j. KSBR 28 INS 21682/2012-A-4 byl dlužník vyzván, aby ve lhůtě do 15 dnů ode dne doručení tohoto usnesení předložil písemné vyjádření k insolvenčnímu návrhu a listinné důkazy, jichž se dovolává, dále aby předložil seznam majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků, seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů, seznam svých zaměstnanců a aby soudu písemně sdělil, zda souhlasí s tím, aby o věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. Současně byl poučen, že nevyjádří-li se dlužník k insolvenčnímu návrhu ve stanovené lhůtě, bude insolvenční soud předpokládat, že dlužník návrhu neodporuje, nebudou-li ve stanovené lhůtě předloženy seznamy majetku, závazků a zaměstnanců, bude se mít za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, nesdělí-li dlužník ve stanovené lhůtě, zda s rozhodnutím o věci bez nařízení jednání souhlasí, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí a že nejpozději do 30 dnů od doručení insolvenčního návrhu dlužníkovi může dlužník, který není podnikatelem, podat návrh na povolení oddlužení. Toto rozhodnutí bylo dlužníkovi doručováno poštou na adresu Znojmo, Dyjákovičky 195, PSČ 669 02, a protože nebyl adresát dne 24.10.2012 zastižen, byla zásilka v tentýž den uložena a připravena k vyzvednutí. Protože si adresát zásilku nevyzvedl v úložní době, byla mu vložena dne 6.11.2012 do domovní schránky. Usnesením ze dne 20.2.2014, č.j. KSBR 28 INS 21682/2012-A-16 rozhodl insolvenční soud o úpadku dlužníka, dále mimo jiné ustanovil insolvenčního správce, vyzval věřitele, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, aby tak učinili ve lhůtě do dvou měsíců ode dne zveřejnění tohoto usnesení v insolvenčním rejstříku, nařídil přezkumné jednání a svolal schůzi věřitelů. Toto rozhodnutí bylo dlužníkovi doručováno poštou na shora uvedenou adresu, a protože adresát nebyl dne

24.2.2014 zastižen, byla zásilka v tentýž den uložena a připravena k vyzvednutí u pošty. Protože si adresát zásilku nevyzvedl v úložní době, byla vložena do domovní schránky adresáta dne 7.3.2014. Ustanovená insolvenční správkyně JUDr. Radka Píšťková Záhorcová doručila insolvenčnímu soudu dne 30.4.2014 zprávu o dosavadní činnosti se zprávou o hospodářské situaci dlužníka, ve které uvedla, že jediným způsobem řešení úpadku dlužníka je konkurs, neboť nejsou splněny podmínky pro ostatní způsoby řešení úpadku, když reorganizaci nelze použít a oddlužení nelze provést, neboť není splněna podmínka dle ustanovení § 390 odst. 1 IZ, protože dlužník nepodal do 30 dnů od doručení insolvenčního návrhu návrh na povolení oddlužení. Ke zprávě připojila seznam přihlášených pohledávek, z něhož vyplývá, že se přihlásilo celkem 17 věřitelů s pohledávkami ve výši celkem 3.759.685,99 Kč, z čehož bylo uplatněno právo na uspokojení ze zajištění ohledně pohledávek ve výši 2.781.807,25 Kč. Na tomto základě rozhodl soud prvního stupně odvoláním napadeným rozhodnutím.

Po podání odvolání dlužník soudu prvního stupně doručil návrh na vydání rozhodnutí podle § 158 odst. 1 písm. a) IZ a navrhoval, aby soud prvního stupně rozhodl, že dlužník není v úpadku. Tímto podáním se soud prvního stupně zatím nezabýval.

Podle ustanovení § 149 IZ, nejde-li o případ podle § 148, rozhodne insolvenční soud o způsobu řešení úpadku samostatným rozhodnutím vydaným do tří měsíců po rozhodnutí o úpadku; nesmí však rozhodnout dříve než po skončení schůze věřitelů svolané rozhodnutím o úpadku (odst. 1). Tento odstavec 1 se nepoužije, jestliže se dlužník stal osobou, u které tento zákon vylučuje řešení úpadku reorganizací nebo oddlužením, po rozhodnutí o úpadku; v takovém případě může insolvenční soud rozhodnout o způsobu řešení úpadku konkursem před termínem konání schůze věřitelů svolané rozhodnutím o úpadku (odst. 2 písm. b/).

Odvolací soud především konstatuje, že usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 20.2.2014, č.j. KSBR 28 INS 21682/2012-A-16, kterým byl zjištěn úpadek dlužníka dle ustanovení § 136 IZ, nabylo dne 12.3.2014 právní moci a odvolacímu soudu tudíž nepřísluší přezkoumávat splnění zákonných podmínek pro rozhodnutí o úpadku. Bylo-li pravomocně rozhodnuto o úpadku, bylo nutné též rozhodnout o způsobu jeho řešení a ve shodě se soudem prvního stupně odvolací soud konstatuje, že nejsou dány podmínky pro povolení reorganizace ani pro řešení úpadku oddlužením, neboť dlužník v zákonem stanovené lhůtě návrh na povolení oddlužení nepodal, takže jediným možným způsobem řešení úpadku je konkurs. Soudu prvního stupně nelze vytýkat, že měl před rozhodnutím o způsobu řešení úpadku konkursem postupovat podle ustanovení § 158 odst. 1 IZ, neboť soud prvního stupně vydal odvoláním napadené rozhodnutí v na základě zprávy o dosavadní činnosti insolvenční správkyně a zprávy o hospodářské situaci dlužníka ze dne 30.4.2014, ze které nemohl soud učinit zjištění, že ani po rozhodnutí o úpadku nebyl osvědčen dlužníkův úpadek, nebo že zde není žádný přihlášený věřitel a všechny pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky jim postavené naroveň jsou uspokojeny (§ 158 odst. 1 písm. a/, b/ IZ).

Pro úplnost odvolací soud uvádí, že mu nepřísluší rozhodovat o podaném návrhu na rozhodnutí podle ustanovení §158 odst.1 IZ, ani zabývat se případně otázkou, zda jsou dány důvody pro zrušení konkursu podle ustanovení § 308 IZ.

S ohledem na shora uvedené proto odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně ve výroku I. jako věcně správné podle ust. 219 o.s.ř. potvrdil.

Poučení: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně, pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (§ 237, § 239, § 240 odst. 1 o.s.ř.).

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku a insolvenčnímu správci se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení usnesení.

V Olomouci dne 14.srpna 2014

Za správnost vyhotovení: JUDr. Karla Trávníčková v.r. Jitka Jahodová předsedkyně senátu