1 VSOL 775/2015-A-18
KSOL 16 INS 7767/2015 1 VSOL 775/2015-A-18

USNESENÍ

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Karly Trávníčkové a soudkyň JUDr. Anny Hradilové a Mgr. Diany Vebrové v insolvenční věci dlužnice Zdeňky anonymizovano , anonymizovano , bytem Olšany 59, PSČ 789 62, o návrhu na nařízení předběžného opatření podaného soudním exekutorem JUDr. Jiřím Petruněm, Exekutorský úřad Šumperk, se sídlem Šumperk, K.H. Máchy 1294/2, PSČ 787 01, k odvolání tohoto soudního exekutora proti usnesení Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci ze dne 29.5.2015, č.j. KSOL 16 INS 7767/2015-A-11,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci ze dne 29.5.2015, č.j. KSOL 16 INS 7767/2015-A-11 se ve výroku I. m ě n í takto:

Soud n a ř i z u j e předběžné opatření, kterým se omezuje účinek spojený se zahájením insolvenčního řízení uvedený v ustanovení § 109 odst. 1, písm. c) insolvenčního zákona, a to tak, že soudnímu exekutorovi JUDr. Jiřímu Petruňovi, Exekutorský úřad Šumperk se umožňuje provést exekuci prodejem nemovité věci povinné dle exekučního příkazu č.j. 065 EX 05759/13-013 s omezením, aby výtěžek dosažený zpeněžením byl po dobu probíhajícího insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci pod sp.zn. KSOL 16 INS 7767/2015 k dispozici v tomto insolvenčním řízení.

Odůvodnění:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně zamítl návrh na vydání předběžného opatření, kterým se soudní exekutor JUDr. Jiří Petruň, Exekutorský úřad Šumperk domáhal podle ustanovení § 82 odst. 2, písm. b) zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen IZ ), aby insolvenční soud nařídil předběžné opatření, kterým se omezuje účinek spojený se zahájením insolvenčního řízení uvedený v § 109 odst. 1, písm. c) IZ, a to tak, že soudnímu exekutorovi JUDr. Jiřímu Petruňovi, Exekutorský úřad Šumperk se umožňuje provést již nařízenou exekuci prodejem nemovitostí, vedenou pod sp.zn. 065 EX 05759/13-013 s omezením, aby výtěžek dosažený zpeněžením byl po celou dobu probíhajícího insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci pod sp.zn. KSOL 16 INS 7767/2015 k dispozici v tomto řízení (výrok I.) a soudnímu exekutorovi uložil povinnost zaplatit soudní poplatek za návrh na nařízení předběžného opatření ve výši 1.000 Kč (výrok II.). V odůvodnění uvedl, že dlužnice sice podala insolvenční návrh den před nařízenou dražbou, ale jedná se o její první insolvenční návrh, navíc řádný návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení, k němuž též doložila příslušné listiny, takže zde není důvod pro jeho odmítnutí.

Proti tomuto rozhodnutí podal soudní exekutor JUDr. Jiří Petruň včas odvolání, ve kterém zopakoval, že dražební vyhláškou ze dne 13.2.2015, č.j. 065 EX 05759/13-154, která nabyla právní moci dne 18.2.2015, byl stanoven termín dražby nemovitých věcí ve vlastnictví dlužnice na den 25.3.2015 v 9:00 hodin. Při této dražbě učinil dražitel Tomáš Kubíček podání ve výši 186.667 Kč a dražební jednání bylo skončeno dne 25.3.2015 v 9:07 hodin. Dne 25.3.2015 soudní exekutor vydal usnesení o příklepu č.j. 065 EX 05759/13-170, kterým udělil příklep k vydraženým nemovitým věcem vydražiteli Tomáši Kubíčkovi. Proti tomuto rozhodnutí podala dlužnice jako povinná odvolání s odůvodněním, že dne 24.3.2015 v 15:46 hodin podala u Krajského soudu v Brně insolvenční návrh, takže příklep byl učiněn v rozporu s ustanovením § 109 odst. 1, písm. c) IZ až po zahájení insolvenčního řízení. Toto její odvolání je nedůvodné, neboť z insolvenčního rejstříku je zřejmé, že účinky insolvenčního řízení nastaly až dne 25.3.2015 v 9:10 hodin, tedy po udělení příklepu. Krajský soud v Ostravě, pobočka v Olomouci, jako odvolací soud věc vrátil bez věcného vyřízení s odůvodněním, že je nezbytné, aby soudní exekutor podal u příslušeného insolvenčního soudu návrh na vydání předběžného opatření směřující k omezení účinku, jež je spojen se zahájením insolvenčního řízení dle ustanovení § 109 odst. 1, písm. c) insolvenčního zákona, neboť bez tohoto opatření nelze v odvolacím řízení pokračovat. Důvody zvláštního zřetele hodné pro vyhovění navrhovanému předběžnému opatření odvolatel spatřuje (shodně s názorem Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci vyjádřeným v rámci

řízení o odvolání proti usnesení o příklepu sp.zn. 40 Co 310/2015) v potřebě umožnit pokračování v odvolacím řízení a rozhodnout o odvolání dlužnice proti usnesení o příklepu. Navrhované předběžné opatření považuje v souladu se zájmem věřitelů, neboť bude-li možno pokračovat v provádění exekuce, budou pohledávky věřitelů naopak uspokojeny výrazněji dříve, když v insolvenčním řízení již nebude třeba zpeněžovat majetek. K uspokojování pohledávek věřitelů dojde buď v rozvrhovém řízení soudního exekutora, případně v insolvenčním řízení, kdy v případě rozhodnutí o úpadku bude výtěžek dražby vydán insolvenčnímu správci. Navrhoval, aby odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně změnil tak, že návrhu na vydání předběžného opatření vyhoví.

Podle ustanovení § 7 IZ nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro insolvenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Rozhodným zněním občanského soudního řádu pro přiměřené použití podle ustanovení § 7 IZ je občanský soudní řád ve znění účinném od 1.1.2014.

Po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, přezkoumal odvolací soud odvoláním napadené rozhodnutí soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 7 IZ, § 212, § 212a odst. 1, 5 a 6 o.s.ř.), a aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

Z insolvenčního spisu vyplývá, že dlužnice se návrhem ze dne 23.3.2015, doručeným soudu dne 24.3.2015 v 15:46 hodin, domáhala rozhodnutí o svém úpadku a navrhovala, aby byl řešen oddlužením formou plnění splátkového kalendáře. Návrh podala na předepsaném formuláři, ve kterém uvedla, že má tři dluhy u tří věřitelů ve výši celkem 147.000 Kč, a to dluh u obce Olšany ve výši 85.000 Kč, který měl být uhrazen nejpozději do 27.1.2014 a je řešen exekučně. Současně předložila usnesení-dražební vyhlášku soudního exekutora JUDr. Jiřího Petruně, Exekutorský úřad Šumperk, č.j. 065 EX 05759/13-154 ze dne 13.2.2015, kterou byla nařízena dražba nemovitých věcí na den 25.3.2015 v 9:00 hod. Dále má dluh vůči 02 Czech Republic, a.s. ve výši 25.000 Kč, který měl být uhrazen nejpozději do 8.8.2014 a vůči Československé obchodní bance, a.s. ve výši 37.000 Kč, který měl být uhrazen do 2.8.2014. Rovněž tyto dluhy jsou řešeny exekučně, takže v kolonce 20 (závazky, ze kterých vyplývá právo na uspokojení ze zajištění-vykonatelné) uvedla u těchto závazků též spisové značky jednotlivých rozhodnutí. Vyhláška o zahájení insolvenčního řízení ze dne 25.3.2015, č.j. KSBR 29 INS 7767/2015-A-2 byla zveřejněna v insolvenčním rejstříku dne 25.3.2015 v 9:10 hodin. Návrhem ze dne 22.5.2015 doručeným do datové schránky soudu dne 26.5.2015 se soudní exekutor JUDr. Jiří Petruň, Exekutorský úřad Šumperk domáhal vydání předběžného opatření podle ustanovení § 82 odst. 2, písm. b) IZ, kterým se omezuje účinek spojený se zahájením insolvenčního řízení uvedený v ustanovení § 109 odst. 1, písm. c) insolvenčního zákona, a to tak, že soudnímu exekutorovi JUDr. Jiřímu Petruňovi, Exekutorský úřad Šumperk se umožňuje provést exekuci prodejem nemovité věci povinné dle exekučního příkazu č.j. 065 EX 05759/13-013 s omezením, aby výtěžek dosažený zpeněžením byl po dobu probíhajícího insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci pod sp.zn. KSOL 16 INS 7767/2015 k dispozici v tomto insolvenčním řízení a povaha vydaného předběžného opatření tak nebránila nejen exekutorovi provádět aktivní úkony směřující ke zpeněžení majetku, ale i odvolacímu soudu rozhodovat o odvolání povinné proti usnesení o příklepu č.j. 065 EX 05759/13-170, když toto opatření neodporuje společnému zájmu věřitelů. V odůvodnění uvedl, že jsou dány důvody zvláštního zřetele hodné, aby soud předběžným opatřením omezil účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, když je jednoznačně zřejmé, že bez tohoto opatření nebude možné v odvolacím řízení pokračovat a odvolání povinné proti usnesení o příklepu rozhodnout. Současně konstatoval, že dlužnici jako povinné byly řádně doručovány všechny úkony soudního exekutora, povinná však až do okamžiku vydání usnesení o překlepu nevyužila svá procesní práva a nepodala odvolání proti žádnému usnesení soudního exekutora. Podání insolvenčního návrhu den před nařízenou dražbou považuje proto za účelové s úmyslem zmařit provedení dražby nemovitých věcí a tím i uspokojení oprávněného a rovněž přihlášených věřitelů, když z dosaženého nejvyššího podání (to je částky 186.667 Kč) mohly být tyto pohledávky uspokojeny v plné výši. Zájem věřitelů nemůže být předběžným opatřením soudu nijak ohrožen, neboť k uspokojení pohledávek věřitelů dojde buď v rozvrhovém řízení soudního exekutora, případně v insolvenčním řízení, kdy v případě rozhodnutí o úpadku bude výtěžek dražby vydán insolvenčnímu správci. K návrhu připojil pověření exekutora, exekuční příkaz prodejem nemovité věci, usnesení o určení ceny nemovité věci, dražební vyhlášku č.j. 065 EX 05759/13-154, protokol o dražbě, usnesení o příklepu č.j. 065 EX 05759/13-170, odvolání dlužnice ze dne 10.4.2015 a sdělení Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci ve věci sp.zn. 40 Co 310/2015-191. Na tomto základě rozhodl soud prvního stupně odvoláním napadeným rozhodnutím.

Podle ustanovení § 109 odst. 1, písm. c) IZ se zahájením insolvenčního řízení se spojuje tyto účinky: c) výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek ve vlastnictví dlužníka, jakož i jiný majetek, který náleží do majetkové podstaty lze nařídit nebo zahájit, nelze jej však provést. Pro pohledávky za majetkovou podstatou (§ 168) a pohledávky jím naroveň postavené (§ 169) však lze provést nebo vést výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek náležející do majetkové podstaty dlužníka, na základě rozhodnutí insolvenčního soudu vydaného podle § 203 odst. 5 a s omezeními tímto rozhodnutími založenými. Není-li dále stanoveno jinak, výkon rozhodnutí nebo exekuce se i nadále nařizuje nebo zahajuje a provádí proti povinnému.

Podle ustanovení § 82 odst. 2, písm. b) IZ předběžným opatřením může insolvenční soud v době do rozhodnutí o insolvenčním návrhu také omezit z důvodu hodných zvláštního zřetele způsobem stanoveným v předběžném opatření některý z účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení uvedených v¨§ 109 odst. 1 písm. b) a c), neodporuje-li to společné zájmu věřitelů.

Podle ustanovení § 113 odst. 5 IZ předběžné opatření zanikne a) uplynutím doby, po kterou mělo trvat, b) vydáním rozhodnutí podle § 142 (odmítnutí insolvenčního návrhu pro vady nebo zjevnou bezdůvodnost, zastavení řízení pro nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit nebo který se nepodařilo odstranit, nebo pro zpětvzetí insolvenčního návrhu, zamítnutí insolvenční návrhu), neurčí-li insolvenční soud v takovém rozhodnutí, že předběžné opatření zanikne až právní mocí, c) účinností moratoria, ledaže insolvenční soud určil v rozhodnutí o vyhlášení moratoria jinak, d) vydáním rozhodnutí, kterým se předběžné opatření zruší, jakmile pominou důvody, pro které bylo nařízeno.

Ze shora citovaných ustanovení plyne, že soudní exekutor se domáhá vydání předběžného opatření, kterým by v době do rozhodnutí o insolvenčním návrhu byly omezeny účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení uvedené v § 109 odst. 1, písm. c) IZ, a tím umožněno provést exekuci a rozhodnout o odvolání dlužnice jako povinné proti usnesení o příklepu ze dne 25.3.2015, č.j. 065 EX 25759/13-170 ve věci vedené u Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci sp.zn. 40 Co 310/2015-191.

Nejvyšší soud ČR již v unesení ze dne 14.4.2004, sp.zn. 20 Cdo 2372/2003, (proti němuž byla podána stížnost, kterou Ústavní soud usnesením ze dne 22.7.2004, sp.zn. I. ÚS 401/04 odmítl) uzavřel, že udělení příklepu je úkonem, jímž soud provádí exekuci, dále dovodil, že rozhodl-li odvolací soud o odvolání proti usnesení o příklepu poté, co byl na majetek povinného prohlášen konkurs, je vydání takového rozhodnutí v rozporu s § 14 odst. 1, písm. e) konkursního zákona. K tomuto závěru se pak Nejvyšší soud přihlásil i v rozsudku z 31.5.2006, sp.zn. 29 Odo 332/2004, publikovaném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 54/2007. V rozhodnutí ze dne 26.6.2013, sp.zn. 20 Cdo 3794/2012 zdůraznil, že k výkladu ustanovení § 109 odst. 1, písm. c) IZ je použitelná judikatura k ustanovení § 14 odst. 1 písm. e) zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, jehož znění (říká-li, že jedním z účinků konkursu je to, že nelze provést výkon rozhodnutí /exekuci/ postihující majetek patřící do podstaty), je obdobné.

Promítnuto na poměry projednávané věci odvolací soud konstatuje, že udělení příklepu je úkonem, jímž soud provádí exekuci, a proto pokud by odvolací soud o odvolání dlužnice proti usnesení o udělení příklepu rozhodoval poté, co nastaly účinky spojené se zahájením řízení, bylo by vydání takového rozhodnutí v rozporu s ustanovením § 109 odst. 1, písm. c) IZ a k takovému rozhodnutí by se podle ustanovení § 109 odst. 6 IZ nepřihlíželo. Insolvenční zákon však umožňuje za podmínek uvedených v ustanovení § 82 odst. 2, písm. b) IZ účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení omezit a předběžným opatřením účinným po dobu do rozhodnutí o insolvenčním návrhu povolit provádění exekuce, a to z důvodů hodných zvláštního zřetele a neodporuje-li to společnému zájmu věřitelů. Jinak řečeno, vydáním požadovaného předběžného opatření lze účinky předpokládané ustanovením § 109 odst. 1, písm. c) IZ v průběhu odvolacího řízení omezit, čímž by byl dán zákonný předpoklad pro rozhodnutí odvolacího soudu o odvolání dlužnice proti usnesení o příklepu, případně k dalšímu pokračování v exekuci v době do rozhodnutí o úpadku (§ 140a IZ).

Za situace, že dlužnice podala insolvenční návrh (spojený s návrhem na oddlužení plněním splátkového kalendáře) méně než 24 hodin před konáním veřejné dražby a následně podala proti usnesení o příklepu odvolání právě z důvodu, že dražba neměla být s ohledem na účinky dle ustanovení § 109 odst. 1 písm. c) IZ provedena, lze přisvědčit odvolateli, že insolvenční návrh byl podán s úmyslem zmařit dražbu a zabránit, aby z jejího výtěžku došlo téměř k 100% uspokojení věřitelů, tedy zachovat vlastnictví k nemovitostem a v rámci navrhovaného oddlužení splátkovým kalendářem zaplatit věřitelům pouze 30% jejich pohledávek (což by ovšem s ohledem na existenci exekutorského zástavního práva stejně nebylo možné). Nelze též přehlédnout, že dlužnice v insolvenčním návrhu uvedla dluhy ve výši celkem 147.000 Kč, nemovitost byla vydražena za 186.667 Kč, je tedy otázkou, zda bylo nutné řešit tíživou finanční situaci formou oddlužení, když bylo reálné dosáhnout uspokojení téměř všech splatných peněžitých pohledávek exekucí (§ 3 odst. 2, písm. c/ IZ).

Odvolateli lze přisvědčit též v tom, že předběžné opatření neodporuje společnému zájmu věřitelů, neboť bude-li předběžným opatřením povoleno rozhodnout o zjevně nedůvodném odvolání povinné a nabude-li rozhodnutí o příklepu právní moci do rozhodnutí o úpadku, může tím dojít k výrazně rychlejšímu uspokojení pohledávek věřitelů, než kdyby mělo být nově zpeněžováno nově až v insolvenčním řízení.

S ohledem na shora uvedené proto odvolací soud uzavírá, že v posuzované věci jsou důvody hodné zvláštního zřetele pro vydání předběžného opatření podle § 82 odst. 2 písm.b) IZ, kterým se omezí účinek spojený se zahájením insolvenčního řízení uvedený v § 109 odst. 1, písm. c) IZ, a tím se současně prolomí zákonná překážka bránící provádění exekuce a tím též překážka bránící rozhodnout o odvolání povinné proti usnesení o přidělení příklepu, případně též překážka bránící dalšímu pokračování v exekuci v době do rozhodnutí o úpadku (§ 140a IZ).

Proto odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně podle ustanovení § 220 odst. 1 o.s.ř. změnil tak, že předběžnému opatření vyhověl.

P o u č e n í: Proti tomuto rozhodnutí n e n í dovolání přípustné.

V Olomouci dne 27. srpna 2015 Za správnost vyhotovení: JUDr. Karla Trávníčková, v.r. Zuzana Žádníková předsedkyně senátu