1 VSOL 773/2013-A-69
KSOS 36 (13) INS 10838/2012 1 VSOL 773/2013-A-69

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Anny Hradilové a soudkyň JUDr. Karly Trávníčkové a Mgr. Diany Vebrové v insolvenční věci dlužníka Jiřího anonymizovano , anonymizovano , identifikační číslo: 461 52 938, bytem Lichnov 194, PSČ 793 15, zastoupeného Mgr. Petrem Kaustou, advokátem, se sídlem Ostrava, Čs. legií 1719/5, PSČ 702 00, o insolvenčním návrhu věřitele České spořitelny, a.s., identifikační číslo: 452 44 782, se sídlem Praha 4, Olbrachtova 1929/62, PSČ 140 00, rozhodl o odvolání dlužníka ze dne 23.8.2013 proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 9.8.2013, č.j. KSOS 36 (13) INS 10838/2012-A-50,

t a k t o:

Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 9.8.2013, č.j. KSOS 36 (13) INS 10838/2012-A-50, se ve výrocích I.-III. p o t v r z u j e.

O d ů v o d n ě n í:

Shora označeným usnesením Krajský soud v Ostravě s poukazem na ustanovení § 3 odst. 1, odst. 2 a § 148 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon-dále jen též IZ ) a dále s odkazem na judikaturu Ústavního soudu ČR a Nejvyššího soudu ČR, rozhodl o zjištění úpadku dlužníka Jiřího anonymizovano (výrok I.), na majetek tohoto dlužníka prohlásil konkurs (výrok II.), ustanovil insolvenční správkyní Mgr. Renátu Jančovou (výrok III.), konstatoval, že

účinky rozhodnutí o úpadku a prohlášení konkursu nastávají okamžikem zveřejnění tohoto usnesení v insolvenčním rejstříku (výrok IV.), ve výrocích V.-VII. učinil výzvy vůči věřitelům a dalším osobám ve smyslu ust. § 136 odst. 2 písm. d)-f) IZ, dále uložil navrhovateli ve stanovené lhůtě zaplatit soudní poplatek za podaný insolvenční návrh ve výši 2.000 Kč (výrok VIII.), nařídil přezkumné jednání a schůzi věřitelů na 7.11.2013, určil program schůze věřitelů (výrok IX.-X.) a předvolal k těmto jednáním dlužníka a insolvenční správkyni (výrok XI.).

Podle odůvodnění tohoto rozhodnutí se věřitel Česká spořitelna, a.s. (dále jen též navrhovatel ) domáhal vydání rozhodnutí o úpadku dlužníka s tím, že má vůči němu splatnou pohledávku, že dlužník má více věřitelů a je v platební neschopnosti. Dlužník ve vyjádření argumentoval neoprávněností podaného návrhu, před jednáním 5.4.2013 požádal se souhlasem navrhovatele o 2 měsíční lhůtu k mimosoudnímu řešení, obsahem navržené mimosoudní dohody byla jednorázová úhrada částky 3 mil. Kč a současné měsíční splátky na zbylý dluh ve výši 70.000 Kč. K mimosoudnímu řešení nedošlo a dlužník v dalším řízení setrval na stanovisku že: -navrhovatel nemá vůči němu splatnou pohledávku, když došlo mezi nimi k uzavření dohody o splátkách,-není u něj dána mnohost věřitelů, když pohledávku ze směnky uplatněnou přihláškou věřitele NASH FINANCE popírá z důvodu bezdlužnosti a pohledávku Obce Lichnov popírá z důvodu podaného dovolání a návrh na odklad vykonatelnosti. Jiné věřitele dlužník popřel, trval na to, že je schopen plnit své splatné závazky.

Při zjišťování existence úpadku dlužníka ve smyslu definice v ust. § 3 odst. 1 písm. a)-c) IZ, soud prvního stupně primárně zkoumal aktivní legitimaci navrhovatele k podání insolvenční návrhu, tedy zda má vůči dlužníkovi pohledávku splatnou po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti. Soud vycházel z toho, že dlužník pohledávku navrhovatele co do důvodu nezpochybnil, při jednání 25.7.2013 učinili účastníci rovněž nesporným, že pohledávka navrhovatele z titulu úvěrové smlouvy činí k datu 24.7.2013 celkem 6.015.348,91 Kč. Dlužník však namítal, že jde o pohledávku nesplatnou a tvrdil, že mezi ním a navrhovatelem došlo k ústnímu uzavření dohody o splátkách již splatného dluhu ve smyslu ust. § 521 obč. zák., za navrhovatele ji měl s dlužníkem sjednat zaměstnanec navrhovatele JUDr. Pavel Kafka. K této otázce soud provedl důkaz smlouvou o úvěru č. 828-93/2006 ze dne 17.3.2006 (uzavřenou mezi dlužníkem a navrhovatelem) a zjistil, že v jejím článku 10 odst. 2 bylo sjednáno, že smlouva může být měněna pouze písemně. K námitce dlužníka i na možnost ústního ujednání o změně smlouvy, soud prvního stupně s poukazem na rozhodnutí Ústavního soudu (který ve svém nálezu ze dne 12.7.2011, sp. zn. I. ÚS 1264/11 formuloval závěr, že písemnou smlouvu, uzavřenou v režimu obchodního zákoníku, se sjednanou výhradou změn v písemné podobě lze změnit i jinou formou ) provedl dokazování výslechem svědka JUDr. Pavla Kafky a zjistil, že jmenovaný s dlužníkem jednal opakovaně ve věci úhrady pravomocně přiznaného závazku dlužníka vůči České spořitelně, a.s., úvěr byl tedy splatný a vykonatelný. S dlužníkem byla proto projednávána otázka, jak bude jeho závazek splacen v kontextu toho, že na nemovitostech ve vlastnictví dlužníka bylo zapsáno velké množství exekučních řízení, které bránily efektivně vést vlastní exekuci. Dle svědka dlužník uváděl, že tyto nemovitosti prodá, že jsou lukrativní a prodejné za vysokou cenu. Nicméně svědek uvedl, že dohodu o řešení věci splátkami s dlužníkem neuzavřel, s ohledem na vykonatelnost pohledávky pro to nebyl důvod, případná dohoda by nutně musela být písemná. Oproti tomu běžným postupem bylo, přijmout ve věci vymáhání pohledávek částečně plnění, neboť se snížil rozsah vymáhání. K provedenému důkazu e-mailovou korespondencí ze dne 4.6.2012, zaslané Karlu Suchému (zaměstnanci navrhovatele) s připojenými listinami označenými jako Splátka jistiny a úroků a Koncepce pro řešení závazku Jiřího anonymizovano vůči České spořitelně-areál firmy Lichnov , dlužník při jednání (kdy byl proveden tento důkaz) uvedl, že text e-mailu s přílohami byl návrhem, který zaslal k vyřešení situace České spořitelně, a.s. Šlo o reakci na předchozí návrh splátek, který zaslal JUDr. Kafkovi, na něž on však nereagoval. Soud z této korespondence zjistil, že dlužník se v ní vyjadřuje vždy k otázce svých návrhů na budoucí řešení stavu dluhu, přípravy splátkového kalendáře a platby částky 30 tis. Kč/měsíc jako jednostrannému projevu vůle, nikoliv k již uzavřené smlouvě. Na základě těchto důkazů soud prvního stupně uzavřel, že bylo jasně prokázáno, že k uzavření tvrzené dohody o splátkách nedošlo. Její existence byla svědkem JUDr. Pavlem Kafkou výslovně popírána a rovněž z e-mailové korespondence vyplývá, že se vždy jednalo o jednostranně dlužníkem navrhované řešení splatného závazku, nikoliv dvoustraně uzavřenou dohodu o splátkách. Je nutno rozlišit mezi formálně uzavřenou dohodou o splátkách závazku zavazující obě strany a plněním ve prospěch věřitele učiněným na základě vlastního rozhodnutí dlužníka, když věřitel toto plnění sice přijímá, avšak bez změny závazku formou uzavřené dohody o splátkovém kalendáři. Proto vzal soud za prokázanou existenci splatné pohledávky navrhovatele, která se stala splatnou, již v roce 2009, navíc byla navrhovateli pravomocně přiznána směnečným platebním rozkazem, vydaným Krajským soudem v Ostravě dne 21.8.2009, pod sp. zn. 17 Cm 205/2009. Mezi navrhovatelem a dlužníkem bylo dále nesporné, že na základě zástavní smlouvy vznikla na majetku dlužníka zapsaného na LV 41 pro kat. úz. Lichnov u Bruntálu zástava, zajišťující pohledávku navrhovatele.

Pokud jde o mnohost věřitelů, jako podmínky pro závěr o úpadku dlužníka ve smyslu definice dle ust. § 3 odst. 1 písm. a) IZ, soud z přihlášky pohledávek věřitele Obce Lichnov zjistil, že tento věřitel má vůči dlužníku pohledávku ve výši jistiny 129.066,50 Kč s příslušenstvím, přiznanou pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Bruntále ze dne 24.6.2011, pod sp. zn. 15 C 23/2011. Na existenci této pohledávky pro účel jejího posouzení v insolvenčním řízení nic nemění fakt, že bylo dlužníkem podáno dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 2.8.2012, vydaným pod sp. zn. 15 Co 62/2012, jímž byl potvrzen shora uvedený rozsudek a že následně byla dlužníkem podaná žaloba pro zmatečnost. Rovněž předložený návrh na vydání rozhodnutí o odkladu vykonatelnosti rozsudku Krajského soudu v Ostravě je z pohledu doložení pohledávky irelevantní. Z uvedených důvodů proto soud prvního stupně uzavřel, s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 17.2.2011, sen. zn. 29 NSČR 29/2009 (v němž je formulován závěr, že účinky právní moci soudního rozhodnutí, jež se projevují tím, že je již nelze napadnout odvoláním jako řádným opravným prostředkem /formální právní moc/ a dále závazností výroku rozhodnutí a jeho nezměnitelností /materiální právní moc/, zůstávají odkladem vykonatelnosti rozhodnutí nedotčeny ), že rovněž pohledávka věřitele Obce Lichnov byla doložena, jde o splatnou pohledávku po dobu více než 1 roku.

Dále soud prvního stupně hodnotil, zda je u dlužníka dán stav platební neschopnosti ve smyslu ust. § 3 odst. 1 písm. c) IZ. Jelikož soud shledal za doloženou existenci dvou věřitelů dlužníka se splatnými pohledávkami po dobu delší než 3 měsíce, je zde dán předpoklad platební neschopnosti dlužníka ve smyslu domněnky dle ust. § 3 odst. 2 písm. b) IZ. Za této situace bylo na dlužníkovi, aby tuto domněnku platební neschopnosti vyvrátil, tedy aby tvrdil a doložil, že je schopen splatit v insolvenčním řízení osvědčené závazky, které jsou po lhůtě splatnosti. Dlužník argumentoval neexistencí platební neschopnosti s poukazem na rozsah jeho nemovitého majetku a pohledávek, dále namítal, že je pochybením navrhovatele, když uplatňuje svoji pohledávku v insolvenčním řízení namísto případného výkonu rozhodnutí či exekuce. Soud prvního stupně vzal za doložené, že: -dlužník je majitelem nemovitostí a to v kat. úz. Horní Benešov, zapsaných na LV č. 585 u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Bruntál a v kat. úz. Lichnov u Bruntálu zapsaných na LV č. 41 u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Krnov, -nemovitostí v kat. úz. Benešov-jednak rodinného domu č.p. 530 a okolní pozemky, které jsou zatíženy hypotékou v nesplacené výši cca 730.000 Kč, dále celku nemovitostí Luhy č.p. 73, jež jsou v režimu smlouvy o budoucí smlouvě kupní, u nemovitostí chybí uhradit částku cca 1 mil. Kč společností HALEtors s.r.o. , jež se doplacením stane jejich vlastníkem, -dlužník uplatňuje vůči České republice pohledávku z titulu náhrady škody ve výši nejméně 2,5 mil. Kč, vůči společnosti Slezský kámen a.s. pohledávku ve výši 2.769.120 Kč, přihlásil do dědického řízení po zemřelém Tomáši Ruckém pohledávku ve výši 3.065.500 Kč, ve prospěch dlužníka je deponována dle smlouvy o úschově ze dne 3.6.2013 u právního zástupce Mgr. Petra Kausty částka 400.000 Kč, jež slouží jako záloha k úhradě budoucí kupní ceny nemovitostí v k.ú. Lichnov prodávaných dlužníkem společnosti Kolormad proces s.r.o. dle smlouvy ze dne 3.6.2013. Na základě těchto zjištění, s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu (usnesení ze dne 1.3.2012, sen. zn. 29 NSCR 38/2010, ze dne 2. 12. 2010, sen. zn. 29 NSČR 10/2009, ze dne 27.10.2011, sen. zn. 29 NSČR 36/2009, ze dne 30.11.2011, sen. zn. 29 NSČR 23/2011) se soud prvního stupně především zabýval otázkou, zda nemovitosti ve vlastnictví dlužníka jsou důvodem pro zamítnutí insolvenčního návrhu z důvodu neexistence platební neschopnosti dlužníka. Přitom zkoumal jak likviditu těchto nemovitostí, tak i jejich hodnotu. S přihlédnutím zejména k usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27.10.2011, sen. zn. 29 NSČR 36/2009 se nejprve zaměřil na otázku likvidity nemovitostí dlužníka a dospěl k závěru, že mohou být jen obtížně hodnoceny jako likvidní prostředek sloužící k úhradě splatných pohledávek osvědčených v insolvenčním řízení. K nemovitostem v kat. úz. Lichnov u Bruntálu, na nichž vázne zástava navrhovatele, argumentoval dlužník možností prodat je společnosti Kolormad proces s.r.o. jako jedinému zájemci. Tento plán tvořil podstatu návrhu dlužníka na mimosoudní dohodu s navrhovatelem zahrnující splátku 3 mil. Kč a pravidelné platby ve výši 70 tis. Kč měsíčně. Bylo však zjištěno, že uvedená společnost, jejímž jednatelem byl dlužník (do výmazu dne 12.7.2013), nemá však vlastní finanční prostředky, za účelem plánované koupě si hodlala vzít úvěr u navrhovatele, který jí nebyl poskytnut. Dlužník potvrdil, že poskytnutí úvěru nebylo zajištěno ani u jiných bankovních či nebankovních subjektů, nemá dalšího zájemce o koupi těchto nemovitostí. U celku nemovitostí Luhy č.p. 73 bylo zjištěno, že ohledně nich došlo dne 1.8.2011 k uzavření smlouvy o budoucí kupní smlouvě, zbývá uhradit částku cca 1 mil. Kč společností HALEtors vo s.r.o., která ji splácí částkou 70 tis. Kč měsíčně, přičemž po doplacení kupní ceny se očekává nabytí vlastnictví k této nemovitosti uvedenou společností. Je tedy patrno, že nejsou dány podmínky k volnému zpeněžení těchto nemovitostí. Nemovitosti v k.ú. Benešov-rodinný dům č.p. 530 a okolní pozemky jsou zatíženy hypotékou v nesplacené výši cca 730.000 Kč, není tedy rovněž možno je chápat jako likvidní majetek. K otázce dlužníkem uplatňovaných pohledávek za Českou republikou, společností Slezský kámen a.s. a v dědickém řízení po panu Tomáši Ruckém soud prvního stupně uzavřel, že dosud nebyl předložen žádný doklad, z něhož by bylo možno dovodit nejen informaci o vymahatelnosti tvrzených pohledávek, nýbrž ani o jejich oprávněnosti.

Dlužník dne 7.3.2013 předložil k otázce ceny jeho nemovitostí znalecký posudek č. 1454-13/2010, č. 1455-14/2010 a č. 2132-122/2006. Po jejich prostudování insolvenční soud vyslovil právní názor, že s ohledem na stáří těchto znaleckých posudků mají jen velmi omezenou vypovídací schopnost. Dlužník byl seznámen s tím, jaký je rozdíl mezi teoretickou a reálnou výši hodnoty nemovitostí a tím, jak je třeba hodnotit likvidnost prostředků v jeho vlastnictví s ohledem na existenci jeho závazků. Dne 19.6.2013 byl soudem proveden důkaz předloženými znaleckými posudky 1625-7/13, 1626-8/2013, 1628-10/2013, 1629-11/2013, 1630-12/2013, 1631-13/2013, 1632-14/2013, 1633-15/2013, 1634-16/2013 znalkyně Ing. Dědičové. Zjistil, že s výjimkou znaleckého posudku 1625-7/2013 a 1626-8/2013 nejsou vyhotoveny tak, aby odrážely v čase a místě aktuální hodnotu tržně stanovenou a v případě uvedených dvou znaleckých posudků pak soud postrádá přehled referenčních nemovitostí. Proto soud uzavřel, že z uvedených posudků není zřejmé, jaká je tržní hodnota nemovitostí. Na tomto nic nemění fakt, že dlužník dodatečně navrhl výslech znalkyně, neboť byl soudem dostatečně seznámen s tím, jakým způsobem by znalecké posudky měly zobrazit cenu, a bylo na dlužníkovi, aby takto posudky předložil, což neučinil. Za likvidní prostředky dlužníka (opravňující k závěru o možnosti jejich použití za účelem obrany dlužníka proti domněnce o jeho platební neschopnosti) lze proto hodnotit pouze měsíční splátku 70 tis. Kč, plněnou dlužníku v souladu se smlouvou o smlouvě budoucí se společností HALEtors vo s.r.o. Naproti tomu deponované prostředky 400 tis. Kč na účtu Mgr. Petra Kausty, takto hodnotit nelze, neboť nejde o prostředky dlužníka, jejich uvolnění dlužníku je vázáno na uzavření kupní smlouvy mezi dlužníkem a společností Kolormad proces s.r.o., k čemuž doposud nedošlo. Domněnka schopnosti dlužníka hradit své splatné závazky není podpořena ani faktem, že dlužník vyplatil část pohledávek vůči němu, uplatňovaných věřiteli v průběhu insolvenčního řízení přihláškou.

Na základě všech těchto zjištění dospěl soud prvního stupně k závěru, že dlužník nedoložil své tvrzení o tom, že není v platební neschopnosti z důvodu dostatečného majetku v jeho vlastnictví. Uvedený nemovitý majetek i pohledávky není možno chápat jako likvidní prostředky k uspokojení pohledávek věřitelů, neboť jej dlužník není schopen využít k úhradě svých závazků. Proto k němu nelze přihlížet při hodnocení platební neschopnosti dlužníka. Soud prvního stupně se rovněž neztotožnil s opakovaně deklarovaným názorem dlužníka, že jeho finanční problémy jsou způsobeny navrhovatelem, jeho neochotou vzít zpět insolvenční návrh a umožnit dlužníkovi jednání o prodeji jeho majetku bez zátěže probíhajícího insolvenčního řízení. Dlužník opomíjí fakt, že insolvenční návrh byl podán až po více než 2 letech od splatnosti jeho závazku vůči navrhovateli, měl tedy dostatek času na to, aby svůj závazek vyřešil. Dále nelze za šikanozní či v rozporu s dobrými mravy pokládat podání insolvenčního návrhu navrhovatelem za situace, kdy na dlužníka bylo vedeno 16 exekucí pro neuhrazené pohledávky. Skutečnost, že došlo k vyplacení pohledávek, pro něž byly exekuce vedeny, samo o sobě není důvodem pro to, aby věřitel vzal svůj insolvenční návrh zpět. S ohledem na vše shora uvedené dospěl soud prvního stupně k závěru, že ze strany navrhovatele nejde o šikanozní výkon práva, že dlužník má více věřitelů se splatnými pohledávkami, které dlužník není schopen hradit a je tedy v úpadku z důvodu platební neschopnosti. S rozhodnutím o úpadku spojil soud dle ust. § 148 odst. 1 IZ i rozhodnutí o prohlášení konkursu na dlužníkův majetek, neboť řešení úpadku dlužníka jiným způsobem je vyloučeno bez ohledu na to, zda by mohl být případně řešen oddlužením či reorganizací. Dlužník přes poučení soudu návrh na povolení oddlužení v zákonné lhůtě nepodal a k řešení jeho úpadku reorganizací dlužník nesplňuje podmínky oddlužení dle ust. § 316 odst. 4 IZ, přičemž nepodal ani návrh předpřipravené reorganizace dle ust. § 316 odst. 5 IZ. Jediným řešením úpadku dlužníka je tak konkurs.

Proti tomuto usnesení podal dlužník včasné odvolání, které výslovně směřoval proti výrokům I.-III. Opětovně namítal, že insolvenční návrh navrhovatele je nedůvodný a účelový, dlužník není v úpadku, neboť nemá více oprávněných věřitelů se splatnými pohledávkami, jediným oprávněným věřitelem je Česká spořitelna, a. s., které je (i případným ostatním přihlášeným věřitelům) schopen plnit jejich pohledávky. Jak již v řízení opakovaně uvedl, je vlastníkem řady nemovitostí, zapsaných Katastrálním úřadem pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Krnov na LV č. 41-nacházejících se v katastrálním území Lichnov u Bruntálu (jde o výrobní areál v obci Lichnov u Bruntálu a to budova č.p. 307, č.p. 194, 2x občanská vybavenost, 3x jiná stavba, se stavebními pozemky a přilehlými pozemky), dále zapsaných Katastrálním úřadem pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Krnov na LV č. 585, nacházejících se v obci Horní Benešov, část obce Horní Benešov (jde o obývaný rodinný dům č.p. 530 se stavebním pozemkem a pozemky) dále nemovitosti v obci Horní Benešov, část obce Luhy (jedná se o výrobní areál a to rodinný dům č.p. 73, se stavebním pozemkem a dvěma pozemky). Dle doložených znaleckých posudků mají tyto nemovitosti hodnotu minimálně 14.929.080 Kč, spolu s pohledávkami vůči čs. státu, Tomáši Ruckému, společnosti Slezský kámen, a.s. a z titulu kupní ceny a nájmu, se jedná o majetek v rozsahu 23.314.580 Kč a výnos měsíčně ve výši 100.000 Kč. Proto tvrdí, že navrhovatel v případě vymáhání své pohledávky mohl přikročit k prodeji jeho majetku a mohl se uspokojit v rámci exekučního řízení. Dlužník setrval na závěru, že navrhovatel neměl vůči němu splatnou pohledávku s ohledem na uzavření dohody o splátkách, jejíž součástí bylo ujednání, že dlužník se bude snažit pronajmout nemovitosti tak, aby mohl svůj závazek splácet v měsíčních splátkách a že současně vyplatí veškeré exekuce, aby mohl některé nemovitosti prodat a uhradit dluh navrhovateli v celém rozsahu. Takhle to navrhl JUDr. Kafka, dlužník jeho návrh realizoval a plnil. K tomu založil do spisu celou řadu důkazů, zejména e-mailovou komunikaci se zástupci navrhovatele, kterou vedl dlužník a také Tomáš Rucký, který jej zastupoval. Z této komunikace je zřejmé, že se o dohodě o splátkách jednalo, že k ní došlo, splátky plnil až do okamžiku, kdy byl podán insolvenční návrh. Dokud byl JUDr. Kafka zaměstnancem navrhovatele, dohoda platila, v okamžiku, kdy jmenovaný ukončil pracovní poměr a jeho agendu převzala Mgr. Rybářová, přestala dohodu akceptovat a podala insolvenční návrh. Z výpovědi JUDr. Kafky nevyplývá, že by dohoda uzavřena nebyla, uvedl jen, že si nevzpomíná na její uzavření, což dle dlužníka neznamená, že uzavřena nebyla. Současně svědek potvrdil, že o dohodě o splátkách jednáno bylo. Pokud dále uvedl, že mu jméno Tomáše Ruckého nic neříká, pak v tomto směru bylo jednání s T. Ruckým prokázáno doloženou korespondencí. Potud soud hodnotil výpověď tohoto svědka nesprávně. O tom, že dohoda o splátkách uzavřena byla, svědčí z logiky věci dále fakt, že dlužník splátkový kalendář začal plnit a ze strany JUDr. Kafky (resp. navrhovatele) nebyly činěny žádné kroky k podání návrhu na exekuci, případně insolvenčního návrhu. Soud prvního stupně však porušil právo dlužníka na spravedlivý proces, když na jeho návrh nevyslechl svědkyni Schwenznerovou, která společně s JUDr. Kafkou za navrhovatele s dlužníkem jednala a byla jednáním o dohodě přítomna. Dohodou o splátkách se dlužník snažil řešit svou finanční situaci, do které se dostal vinou nesprávného úředního postupu Okresního soudu v Bruntále. Dlužník po té, kdy uzavřel s navrhovatelem dne 17.3.2006 úvěrovou smlouvu č. 828-093/20065 (za účelem koupě nemovitostí v Lichnově-výrobního areálu a hodlal v něm podnikat v oblasti strojírenství), založil se synem Patrikem Maderem společnost Redamex, s.r.o. (zde byl dlužník společníkem s 80% a jeho syn s podílem 20%). Tato společnost si od dlužníka pronajala výrobní areál v Lichnově a hradila mu nájem 70.000 Kč měsíčně, z těchto prostředků hodlal úvěr splácet (cca 50.000 Kč měsíčně). Tato společnost uzavřela 16.1.2008 s VOKD, a.s. rámcovou smlouvu, dle níž měly být dodávaný ze strany Redamex, s.r.o. sjednané výrobky. Než se tak stalo, byla proti dlužníku podána ze strany Zemědělského obchodního družstva Slezská

Hořina Brumovice žaloba, na základě níž byl Okresním soudem v Bruntále vydán pod sp. zn. 44 Ro 233/2007 platební rozkaz, který mu však nikdy nebyl doručen. Přesto byla na tomto rozhodnutí vyznačena právní moc a následně byla vůči dlužníku nařízena exekuce a soudní exekutor JUDr. Aleš Chovanec, Exekutorský úřad Opava, postihnul v rámci exekuce exekučním příkazem dlužníkův obchodní podíl ve společnosti Redamex, s.r.o. a k tomuto zřídil exekutorské zástavní právo. V důsledku toho se obchod s VOKD, a.s. neuskutečnil (z důvodu, že VOKD, a.s. dle vnitřních předpisů nesměla s takto zatíženou společností obchodovat) a Redamex, a.s. tak neměla očekávané příjmy a nemohla platit nájemné. Dlužník se proti nezákonnému postupu Okresního soudu v Bruntále úspěšně ubránil (dodatečně podal proti platebnímu rozkazu, o němž dříve nevěděl, odpor, který byl sice jako opožděný odmítnut, nicméně toto usnesení Okresního soudu v Bruntále bylo usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 26.2.2010, č.j. 51 Co 44/2010-96 změněno), avšak stalo se tak až po cca třech letech, v mezidobí neměl na placení splátek vůči navrhovateli, který následně přistoupil k zesplatnění celého úvěru. Dlužník podal na český stát žalobu, kterou se domáhá náhrady škody ve výši 2.520.000 Kč, když předtím tento nárok uplatnil u Ministerstva spravedlnosti. Proto považuje za bezprecedentní, že české soudy zapříčinily jeho platební neschopnost a nyní jej vedou k zodpovědnosti za to, že nebyl v daném čase schopen plnit své splatné závazky (které byly v mezidobí věřitelem zesplatněny). Byl to český stát, kdo zasáhl do jeho práva svobodného a nerušeného podnikání a výkonu vlastnického práva, způsobil mu škody a de facto jej dostal do insolvenční situace. Přesto dlužník nesouhlasí se závěrem soudu prvního stupně, že je v platební neschopnosti, neboť dohodnuté splátky vůči navrhovateli plnil do doby podání insolvenčního návrhu. Součástí této dohody byla i ujednání (k nimž došlo v průběhu tohoto řízení), že navrhovatel vezme insolvenční návrh zpět za situace, pokud mu bude dlužníkem složena částka 3 mil. Kč, mimo měsíční splátky 70.000 Kč. Je sice pravdou, že částka 3 mil Kč nebyla uhrazena, nicméně bylo doloženo, že od března 2013 jedná s navrhovatelem společnost Kolormad proces s.r.o. o poskytnutí hypotečního úvěru na zakoupení nemovitosti ve vlastnictví dlužníka, na které vázne zástavní právo ve prospěch navrhovatele, dále byla doložena uvedená kupní smlouva, i skutečnost, že byla zaplacena záloha na kupní cenu v částce 400.000 Kč. Přestože Kolormad proces s.r.o., je dlouholetým klientem navrhovatele, přesto není dosud známo, zda jí navrhovatel úvěr poskytne. Z uvedeného rovněž vyplývá, že postup navrhovatele je v dané věci účelový. To, že dlužník není v úpadku, prokazuje vedle měsíčních splátek 70.000 Kč, též skutečnost, že dlužník plnil i ve prospěch dalších věřitelů, kteří se se svými pohledávkami přihlásili do tohoto řízení a následně své přihlášky vzali zpět. Do spisu bylo doloženo i další plnění dlužníka vůči věřitelům, kteří vůči němu vedli exekuci a pokud se přihlásili věřitelé NASH FINANCE LTD, Obec Lichnov a věřitel s přihláškou P9 (pozn. Petr Barvík), pak tyto pohledávky dlužník neuznává, jak již v průběhu řízení uvedl. V neposlední řadě dlužník namítal, že pokud měl soud prvního stupně výhrady k předloženým znaleckým posudkům, pak mu měl být dán prostor k jejich doplnění, případně znalkyni Dědičovou vyslechnout (jak bylo navrhováno), což v době rozhodnutí soudu prvního stupně nebylo možné, s ohledem na nemoc znalkyně. Dále soud pochybil, když neučinil dotaz na eBanku, a.s. k předložené směnce (pozn. jde o uplatněnou směnku věřitelem NASH FINANCE LTD), čímž mu soud nedal možnost obhájit své námitky. Jelikož dlužník má dostatek majetku (nemovitosti, pohledávky za svými dlužníky a další příjmy), exekuce byly vyplaceny, pak za předpokladu, že by neprobíhalo insolvenční řízení, mohly být veškeré záznamy ze strany exekutorů vymazány a mohl by se uskutečnit prodej jeho nemovitostí. Výmaz exekucí by rovněž umožnil poskytnutí úvěru na financování koupě nemovitostí a dlužník by mohl všechny své závazky uhradit. Nesprávným a chybným postupem státních orgánů se tak dostal do situace, kdy má zpeněžitelný majetek několikanásobně převyšující závazky, nicméně je mu bráněno jej prodat. Stát mu tak brání prodat svůj majetek, uspokojit věřitele a tím předejít fatálním důsledkům jako je insolvenční řízení, v jehož důsledku byl prohlášen konkurs na jeho majetek. Tímto způsobem bude zpeněžen veškerý jeho majetek, což za shora uvedené situace je zjevně přemrštěné a nespravedlivé (§ 5 IZ). Dlužník proto navrhl, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně v napadeném rozsahu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení, případně aby je změnil, insolvenční návrh navrhovatele zamítl a zavázal navrhovatele k povinnosti uhradit dlužníku náklady řízení.

Navrhovatel v písemném vyjádření k odvolání dlužníka navrhl potvrzení napadeného usnesení z důvodů jeho věcné správnosti.

Podle ust. § 7 odst. 1 IZ se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen též o.s.ř .), nestanoví-li tento zákon jinak, nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud přezkoumal usnesení soudu prvního stupně v napadené části, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 206, § 212 a § 212a odst. 1, odst. 2, odst. 3 a odst. 5 o.s.ř.) a po té, kdy věc projednal u nařízeného odvolacího jednání, při němž částečně zopakoval a doplnil dokazování, dospěl k závěru, že odvolání dlužníka není důvodné.

Pokud jde o tvrzení navrhovatele v insolvenčním návrhu, stanovisko dlužníka v rámci obrany proti němu, odvolací soud odkazuje na odůvodnění napadeného usnesení. Jelikož dlužník od počátku namítal, že pohledávka navrhovatele není splatná, že dlužník nemá více věřitelů a není v úpadku z důvodu platební neschopnosti, neboť nebýt tohoto insolvenčního řízení, pak by s ohledem na rozsah jeho majetku byl schopen po jeho zpeněžení uspokojit všechny své věřitele (včetně navrhovatele), proto se odvolací soud (i přes ust. § 141 odst. 1 IZ) splatností pohledávky navrhovatele rovněž zabýval.

Předně odvolací soud konstatuje, že mezi navrhovatelem a dlužníkem nebylo sporu o tom, že mezi nimi byla dne 17.3.2006 uzavřena úvěrová smlouva č. 828-093/2006, dle níž navrhovatel poskytl dlužníku úvěr ve výši 5.000.000 Kč, že dlužník se zavázal tento úvěr splácet včetně úroků měsíčními splátkami (43.104 Kč) s konečnou splatností úvěru k 20.2.2016, že pohledávka navrhovatele byla zajištěna zástavním právem dle zástavní smlouvy ze dne 17.3.2006, předmětem zajištění byly nemovitosti zapsané Katastrálním úřadem pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Krnov na LV č. 41 a dále, že byl úvěr zajištěn směnkou. Sporné mezi účastníky nebylo ani to, že pro porušení úvěrové smlouvy ze strany dlužníka, byl úvěr navrhovatelem v roce 2009 zesplatněn a že ve prospěch navrhovatele byl Krajským soudem v Ostravě dne 21.8.2009 pod č.j. 17 Cm 205/2009-11 vydán směnečný platební rozkaz, jímž byl dlužník zavázán k povinnosti zaplatit navrhovateli 4.914.815,15 Kč s příslušenstvím a na nákladech řízení 197.250 Kč, přičemž toto rozhodnutí nabylo právní moci 20.11.2009.

Pokud jde o výpověď svědka JUDr. Pavla Kafky, odvolací soud opět v zájmu stručnosti rozhodnutí odkazuje na správné závěry v odůvodnění napadeného usnesení. Uvedený svědek jednoznačně vypověděl, že dohoda o splátkách uzavřena nebyla, nebyl k tomu důvod, měli vykonatelnou pohledávku a dále zdůraznil, že takovou dohodou by vykonatelnost pohledávky byla znehodnocena, uzavírání dohod o splátkách neměl v náplni činnosti, za 20 let své praxe takovou dohodu ve věci vykonatelné pohledávky neuzavřel. Do důchodu odešel v dubnu 2012, ohledně úhrady závazku jednal s dlužníkem opakovaně, i v přítomnosti pracovnice Kristýny Schwenznerové, na podrobnosti si pro odstup času nepamatuje. Nevylučuje však, že dlužník avizoval postupné splácení, nešlo však o dohodu o splátkách, ale o akceptaci dílčího plnění. Z této výpovědi je proto nutno uzavřít, že svědek tvrzení dlužníka o uzavření dohody o splátkách nepotvrdil.

V této souvislosti odvolací soud zopakoval dokazování e-mailovou korespondencí mezi dlužníkem a pracovníky navrhovatele (neboť z nich nebyla soudem prvního stupně učiněna řádná zjištění) a z nich zjistil, že:

-dne 31.1.2011 dlužník sděloval Kristýně Schwenznerové, že dle dohody při jednání zasílá návrh na splátkový kalendář, splátky byly propočítány na základě výnosnosti získané stavební zakázky, realizované v období 3 let, v případě potřeby dodá podklady k zakázce a žádal o vyjádření.-Dne 4.2.2011 oslovená pracovnice dlužníku sdělila, že prosí o strpení, JUDr. Kafka bude přítomen od 14.2.2011, o stanovisku jej bude informovat .-Dne 4.6.2012 dlužník oslovil pracovníka navrhovatele Karla Suchého, vylíčil mu svou situaci vzniklou v roce 2008, s tím, že žádal Ministerstvo spravedlnosti o odškodnění, snaží se splácení úvěru řešit, prostřednictvím Tomáše Ruckého (který byl v danou dobu obchodním ředitelem VOKD, a.s.) se v 1/2 roku 2010 sešel s JUDr. Kafkou, aby navrhl vypořádání závazku, měl se připravit splátkový kalendář. V lednu (pozn. 2011) poslal pí. Schwenznerové návrh splátkového kalendáře, byl informován, že JUDr. Kafka není přítomen, stanovisko k vypracovanému kalendáři neobdržel dosud. Jelikož se zakázka VOKD, a.s. oddalovala pro různé vady, hledal jiné řešení, zajistil prozatímní pronájem nebytový prostor s pozdějším odkoupením, po vyčištění listu vlastnictví. V lednu 2012 inicioval schůzku s JUDr. Kafkou, v přítomnosti pí Schwenznerové, kdy dohodli, že od února 2012 bude dlužník splácet 30.000 Kč/měsíčně, než vyplatí exekuce, což bylo podmínkou. Největší věřitele, kteří uplatnili exekuci, vyplatil nebo je s nimi v jednání, do konce roku 2012 by měl mít exekuce splaceny. Byl však na něj podán insolvenční návrh, proto se domnívá, že dohody by se měly ctít, zvláště když vše dodržoval, co bylo dohodnuto. Požádal o posouzení a přistoupení na splátkový kalendář, který přiložil, včetně návrhu řešení závazku.-Dne 6.6.2012 Tomáš Rucký e-mailovou poštou Karlu Suchému sdělil, že potvrzuje informace od dlužníka v e-mailu z 4.6.2012, s tím, že VOKD, a.s. nemohla se společností dlužníka obchodovat, neboť při prověřování bonity bylo zjištěno, že na tuto společnost byla uvalena, byť neoprávněně, exekuce. Potvrdil svou účast při jednání s pracovníky České spořitelny, a.s., jejichž předmětem bylo uzavřít dohodu o splátkovém kalendáři.

Na základě těchto zjištění je nutno učinit shodně se soudem prvního stupně závěr, že dlužník uzavření dohody o splátkách s navrhovatelem neprokázal. Je proto správný závěr soudu prvního stupně, že pohledávka navrhovatele je nejenže existentní, ale od roku 2009 i splatná. Jak vyplynulo z výpovědi svědka JUDr. Kafky, zápisy z jednotlivých jednání pořízeny nebyly, uzavření dohody svědek vyloučil, nevyplývá ani z e-mailové odpovědi K. Schwenznerové a dlužník sám do protokolu u jednání před soudem prvního stupně dne 19.6.2013 potvrdil, že Karla Suchého (pracovníka navrhovatele) oslovil, neboť JUDr. Kafka na jeho předchozí návrh na splátkový kalendář nereagoval. Za dané situace odvolací soud rovněž uzavírá, že výslech svědkyně K. Schwenznerové by byl v tomto řízení zcela nadbytečný.

Dále odvolací soud na základě doplněného dokazování zjistil, že -exekutor JUDr. Jiří Petruň, Exekutorský úřad Šumperk ve věci pod sp. zn. 065 EX 02076/07 oprávněného Severomoravské plynárenské, a.s, Katastrálnímu úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Bruntál oznámil skončení exekuce a pominutí důvodů pro vyznačení poznámky o vydání exekučního příkazu, kterým byl postižen nemovitý majetek dlužníka, zapsaný na LV č. 41,-exekutor JUDr. Antonín Dohnal, Exekutorský úřad Jeseník přípisem ze dne 2.7.2012 ve věci sp. zn. 014 EX 7277/07 oprávněné Anny Gavendové proti dlužníku oznámil skončení exekuce, dále ve věci oprávněného Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR, sp. zn. 014 EX 7471/07 pro vymožení pohledávky 19.190 Kč s přísl. a usnesením ze dne 2.5.2012 rozhodl o zastavení exekučního řízení v části, ve které byla prováděna exekuce zřízením exekutorského zástavního práva exekučním příkazem ze dne 4.4.2011, týkajícího se LV č. 41, dne 18.4.2013 ve věci sp. zn. 014 EX 5282/08 téhož oprávněného oznámil ukončení exekuce vedené k vymožení povinnosti dlužníka uhradit pohledávku 22.738 Kč a vyzval příslušný katastrální úřad o výmaz poznámky o exekuci na LV č. 41 a č. 585, dne 18.4.2013 tentýž exekutor ve věci sp. zn. 014 EX 3754/08 téhož oprávněného oznámil ukončení exekuce pro pohledávku 74.528 Kč s příslušenstvím, dne 18.4.2012 ve věci sp. zn. 014 EX 3934 oprávněného FEROBOX s.r.o. vydal oznámení o ukončení exekuce ohledně vymáhané částky 23.067 Kč s příslušenstvím,-exekutor Mgr. MUDr. Radan Kuča, Exekutorský úřad Olomouc, vystavil dne 19.4.2013 ve věci sp. zn. EX 2516/08 a EX 575/09 příjmové doklady o přijetí částek 37.055 Kč a 35.467 Kč od dlužníka,-exekutor JUDr. Aleš Chovanec,

Exekutorský úřad Opava, ve věci sp. zn. 032 Ex 132/11 oprávněného Zemědělského obchodního družstva Slezská Hořina , se sídlem Brumovice vydal dlužníku dne 4.4.2013 potvrzení o úhradě celkové částky 37.697 Kč s tím, že exekuce bude ukončena a téhož dne vydal usnesení z něhož vyplývá, že exekuce byla nařízena dle vykonatelného rozsudku Okresního soudu Bruntál, pobočka Krnov ze dne 3.9.2010, č.j. 19 C 36/2010-117 ve znění usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 30.11.2010, č.j. 51 Co 530/2010-131 a téhož dne exekutor vyzval příslušný katastrální úřad k výmazu poznámky o nařízení exekuce na LV č. 41 a č. 585, -exekutor JUDr. Petr Kocián, Exekutorský úřad Brno-venkov vystavil dne 27.5.2013 doklad o zaplacení částky 278.468 Kč dlužníkem ve věci sp. zn. 137 EX 25966/10 a ve věci sp. zn. 137 Ex 5730/07 oprávněného REPLAST PRODUKT s.r.o. vystavil potvrzení o úhradě dlužné částky dne 15.1.2013 k rukám oprávněného. -Dle pokladního dokladu Komerční banky, a.s. ze dne 13.5.2013 dlužník ve prospěch účtu 43-6611640207/0100 uhradil 247.408 Kč, dle poznámky dlužníka se jedná o úhradu pohledávky věřitele Miroslava Janečka (pozn. uvedený věřitel podal dne 22.3.2013 přihlášku pohledávek, kterou vzal zpět). -Dne 3.6.2013 uzavřel dlužník jako prodávající s Kolormad proces s.r.o. jako kupujícím (zastoupeným Jiřím Maderem) kupní smlouvu, jejímž předmětem jsou nemovitosti a to budova bez čp/če-obč. vybavenost na p.č.st. 142/1, p.č. st. 143/1, p.č. 151-zahrada, budova bez čp/če-občanská vybavenost na p.č.st.143/2 a p.č.st. 143/2 (na LV č. 41, pro kat. území Lichnov u Bruntálu, obec Lichnov). Ve smlouvě jsou specifikovány zápisy o omezení vlastnického práva (nařízené exekuce, zástavní práva smluvní, soudcovská, dle rozhodnutí správního orgánu a exekutorské zástavní právo), sjednána byla kupní cena 3.400.000 Kč s tím, že kupující se zavázal část kupní ceny v částce 400.000 Kč uhradit složením do advokátské úschovy, kdy označený advokát provede vypořádání této částky za podmínek sjednaných ve smlouvě o úschově, zbývající část kupní ceny 3 mil. Kč se zavázal kupující uhradit ve lhůtě 6 týdnů od uzavření této kupní smlouvy, s tím, že návrh na vklad bude podán po zaplacení celé kupní ceny. -Dne 3.6.2013 byla mezi dlužníkem a Kolormed proces s.r.o. na straně jedné a Mgr. Petrem Kastou na straně druhé uzavřena Smlouva o úschově částky 400.000 Kč, s tím, že jmenovaný advokát je povinen vydat předmět úschovy do 5 dnů po předložení originálu výpisu z katastru nemovitostí, z něhož bude vyplývat vlastnické právo k předmětu koupě, který byl ve smlouvě specifikován. Částka uvedená shora byla na sjednaný účet poukázána dne 4.6.2013. -Nájemní smlouvou ze dne 6.9.2011 dlužník pronajal Kolormad proces s.r.o. nebytové prostory v nemovitostech zapsaných na LV č. 41 a to budovu č.p. 194 na p.č.st. 145/1, budovu č.p. 307 na p.č.st 144 a budovy bez čp/če na p.č.st. 143/1, 143/2, 146, 148 a 149, dále pozemky p.č. 22, 23, 145/2, 150 a 151 za účelem podnikání za sjednané nájemné 30.000 Kč měsíčně, splatné vždy do 20. dne následujícího měsíce.

-Smlouvou o smlouvě budoucí ze dne 1.8.2011 uzavřenou mezi dlužníkem jako budoucím převodcem a firmou HALEtors vo s.r.o. (jako budoucím nabyvatelem) bylo sjednáno že budoucí převodce převede do 1.8.2014 na budoucího nabyvatele dům č.p. 73 na pozemku p.č. st. 1956 a přilehlé pozemky p.č. 1958/1 a 1959, zapsané na LV č. 585 pro obec Horní Benešov, kat. úz. Horní Benešov, za kupní cenu 2.500.000 Kč, která bude zaplacena formou zápočtu poskytnuté půjčky dle smlouvy ze dne 1.8.2011. -Smlouvou o půjčce ze dne 1.8.2011 mezi HALEtors vo s.r.o. a dlužníkem, se uvedená společnost zavázala poskytnout dlužníku půjčku 2.500.000 Kč na umoření jeho závazků, s tím, že výplata bude provedena postupně v 35 splátkách měsíčně po 69.444 Kč a 1x 69.460 Kč počínaje srpnem 2011, současně byla touto smlouvou sjednána zástava k objektu Luhy č. 76, pozemku p.č. 1956, 1958/1, 1959 (LV č. 585). Dále bylo sjednáno, že dlužník a věřitel provedou následně zápočet dlužné částky s předmětem smlouvy o smlouvě budoucí o převodu nemovitostí, kterou uzavřeli 1.8.2011. -Smlouvou o půjčce uzavřenou mezi dlužníkem a Tomášem Ruckým dne 24.9.2012 se dlužník zavázal jmenovanému půjčit 2.500.000 Kč se sjednanými úroky celkem 100.000 Kč, půjčka měla být vrácena ve sjednaných splátkách, přičemž úhrada první splátky byla stanovena na 24.1.2013. Dle doložené kopie směnek ze dne 3.9.2012 měl Tomáš Rucký: dne 30.9.2012 zaplatit dlužníku 100.000 Kč a do 3 měsíců od porušení podmínek ve smlouvě o půjčce ze dne 24.9.2012 částku 3 mil. Kč. Smlouvou o půjčce ze dne 24.11.2011 se dlužník zavázal poskytnout půjčku Tomáši Ruckému ve výši 414.000 Kč, tuto částku v den podpisu jmenovanému předal (o čemž byl vystaven doklad), půjčka měla být vrácena ve splátkách od prosince 2011 do prosince 2014. Pohledávky z uvedených smluv (v celkové výši 3.065.500 Kč) dlužník přihlásil do dědického řízení, neboť Tomáš Rucký zemřel. -Z doložených znaleckých posudků, vypracovaných znalkyní Dášou Dědičovou č. 1625-7/13, 1626-8/2013, 1628-10/2013, 1629-11/2013, 1630-12/2013, 1631-13/2013, 1632-14/2013, 1633-15/2013, 1634-16/2013 vyplývá, že byly oceněny všechny nemovitosti ve vlastnictví dlužníka, jež jsou zapsány na LV č. 41 a 585 (specifikace nemovitostí shora). S výjimkou znaleckého posudku č. 1625-7/2013 a č. 1626-8/2013, v nichž je stanovena obvyklá cena nemovitostí a to rodinného domu č.p. 530 s příslušenstvím, p.č. st. 295/1 dále parcel č. 295/1. 294 a 302/3-obec Horní Benešov, dále domu č.p. 73 s příslušenstvím, p.č.st. 1956, p.č. 1858/1, p.č. 1959 v obci Horní Benešov-Luhy, vše LV č. 585, celkovou částkou 3.750.000 Kč, ostatní znalecké posudky tuto obvyklou cenu neobsahují, byla u nich stanovena cena dle vyhlášky na celkovou částku 11.066.990 Kč (takto byla stanovena hodnota všech nemovitostí dlužníka ve 14.816.990 Kč). Dále odvolací soud od měsíce června 2012 do srpna 2013 přihlášených pohledávek zjistil, že: -Věřitel NASH FINANCE LTD. přihlásil vůči dlužníku pohledávku v celkové výši 656.760,09 Kč, z titulu vystavené směnky reg. č. BD/01/KTK/04/46152938 dne

17.8.2007 v Opavě na řad společnosti eBanka, a.s., bez protestu, která v důsledku fúze sloučením přešla na Raifeisenbank, a.s., jež směnku převedla na věřitele. Z doložené kopie směnky dále vyplývá, že byla vystavena na řad eBanka, a.s., stala se splatnou 19.3.2012 v Praze u Raiffeisenbank, a.s., směnku podepsal výstavce Jiří Mader-Allgema. Dle obsahu byla směnka dále postoupena na řad NASH FINANCE LTD. Z dlužníkem doloženého přípisu eBanky, a.s. ze dne 10.3.2008, adresovaného Janě Marešové dále vyplývá, že dne 18.8.2006 byly u klienta Jiří Mader-Allgema uhrazeny závazky ze smlouvy o úvěru č. SU/01/KTK/02/46152938, úvěrový obchod byl zajištěn blankosměnkou, vystavenou na řad eBanky, a.s., v Ostravě dne 31.8.2005, výstavcem Jiří Mader-Allgema, směnečná suma nevyplněna, s doložkou bez protestu, aval Jana Maderová. Uvedená banka oznámila, že dne 7.3.2008 tuto blankosměnku znehodnotili, originál znehodnocené směnky byl zaslán výstavci, kopie je archivována. Již na tomto místě je nutno upozornit, že uvedený věřitel uplatnil v tomto řízení vůči dlužníku pohledávku z jiné směnky, než je citována v přípisu eBanky, a.s. ze dne 10.3.2008. -Věřitelka Anna Gavendová přihlásila za dlužníkem pohledávku v celkové výši 70.814 Kč z titulu neuhrazené kupní ceny, úroků z prodlení a nákladů řízení, která se se stala vykonatelnou dle platebního rozkazu vydaného Okresním soudem v Bruntále ze dne 18.9.2005, č.j. 44 Ro 423/2005-17, v právní moci 28.6.2006. Věřitelka doložila citovaný platební rozkaz a současně sdělila, že z původní dlužné částky byla uhrazena jen část ve výši 24.070,80 Kč dne 7.2.2007. Věřitelka na přihlášce setrvala. V případě této věřitelky opět odvolací soud uzavírá, že je tu rozpor mezi sdělením exekutora JUDr. Dohnala-viz zjištění výše-a tvrzením věřitelky v její přihlášce. -Věřitel Obec Lichnov přihlásil za dlužníkem vykonatelnou pohledávku v celkové výši 225.716,70 Kč, a to z titulu nájemní smlouvy, včetně úroků z prodlení a nákladů nalézacího řízení, pohledávka se stala splatnou v roce 2005, byla přiznána na základě pravomocného rozsudku Okresního soudu v Bruntále, pobočka v Krnově ze dne 24.6.2011, č.j. 15 C 23/2011-179 ve znění rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne2.8.2012, č.j. 15 Co 62/2012-232. Dále tuto pohledávku věřitel doložil nájemní smlouvou včetně dodatků a urgencemi k zaplacení. -Věřitel Petr Barvík přihlásil od roku 2005 splatnou a vykonatelnou pohledávku v celkové výši 114.517,55 Kč, kterou doložil rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 27.11.2012 č.j. 15 Co 489/2012-164. Jedná se o jistinu ve výši 37.931,80 Kč s úroky z prodlení a náklady nalézacího řízení. -Krajský soud v Ostravě přihlásil za dlužníkem od ledna 2013 splatnou a vykonatelnou pohledávku ve výši 729 Kč z titulu přiznaných nákladů státu, pohledávku doložil pravomocným rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 27.11.2012 č.j. 15 Co 489/2012-164. -Věřitel GE Money Bank, a.s. přihlásil pohledávku v celkové výši 176.883,29 Kč. Dle doložených smluv se pohledávka tohoto věřitele stala v rozsahu částky 174.150,15 Kč (z titulu smlouvy o malém nepodnikatelském kontokorentu ze dne

18.4.2003) splatnou 1.4.2008 a ve výši 2.733,14 Kč (z titulu debetu na běžném účtu) splatnou 2.4.2013. Dále odvolací soud konstatuje, že v průběhu měsíce srpna-září 2013: -Věřitel ČEZ Prodej, s.r.o. přihlásil vykonatelnou pohledávku ve výši celkem 195.994,20 Kč, přiznanou pravomocným rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 6.8.2010, č.j. 5 Cm 13/2009-58, pohledávka je splatná od roku 2008. -Věřitel Česká správa sociálního zabezpečení přihlásil vykonatelné pohledávky v celkové výši 72.790 Kč, splatné postupně od roku 2008-2010, které věřitel doložil pravomocnými platebními výměry. -Věřitel Bosch Termotechnika s.r.o. přihlásil vykonatelnou pohledávku v celkové výši 68.082 Kč z titulu dodávek zboží, včetně úroků z prodlení od 10.12.2005 a nákladů nalézacího řízení (splatné v roce 2007). Pohledávku doložil pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Bruntále, pobočka v Krnově ze dne 19.12.2006, č.j. 9 C 94/2006-36. -Věřitel Komerční banka, a. s. přihlásil z titulu směnky vykonatelnou pohledávku v celkové výši 217.354,85 Kč, kterou doložil, včetně nároku na náhradu nákladů řízení Směnečným platebním rozkazem Městského soudu v Praze ze dne 8.6.2009, č.j. 23 Cm 82/2009-9. Na základě těchto zjištění odvolací soud shodně se soudem prvního stupně uzavírá, že není opodstatněná námitka dlužníka, že kromě navrhovatele nemá dalších věřitelů se splatnými pohledávkami, neboť kromě navrhovatele je tu celá řada věřitelů a to přinejmenším věřitelé Obec Lichnov, Petr Barvík, Krajský soud v Ostravě, GE Money Bank, a.s., ČEZ Prodej, s.r.o., Česká správa sociálního zabezpečení, Bosch Termotechnika s.r.o. a Komerční banka, a.s., kteří mají za dlužníkem splatné a převážně vykonatelné pohledávky, přičemž pohledávky řady těchto věřitelů se staly splatnými již v období od roku 2005-2008, tedy dříve než nastaly, jak dlužník tvrdí, jeho potíže v souvislosti s neoprávněným nařízením výkonu rozhodnutí Okresním soudem v Bruntále, pobočka Krnov. Pokud jde o námitku dlužníka proti pohledávce Obce Lichnov, s ní se zcela správě vypořádal již soud prvního stupně a s tímto jeho závěrem se odvolací soud zcela ztotožňuje.

Odvolací soud dále souhlasí i se závěrem, že v řízení byl u dlužníka osvědčen i třetí znak úpadku ve smyslu ust. § 3 odst. 1 písm. c) IZ, neboť kromě existence více věřitelů a peněžitých závazků dlužníka po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti (§ 3 odst. 1 písm. a/, b/ IZ), bylo v řízení prokázáno, že dlužník tyto své závazky není schopen hradit, když je nehradí po dobu delší než tři měsíce po lhůtě jejich splatnosti a tuto domněnku se dlužníku nepodařilo vyvrátit.

Přitom je nutno zdůraznit, že navrhovatel netvrdil, a proto soud prvního stupně ani nezkoumal, zda dlužník je v úpadku z důvodu předlužení ve smyslu ust. § 3 odst.

3 IZ, nýbrž se zabýval navrhovatelem nastolenou otázkou, to je, zda dlužník je v úpadku z důvodu platební neschopnosti.

Dlužník tvrdí, že má dostatek majetku a to jednak majetku nemovitého v hodnotě cca 15 mil Kč, pohledávky za svými dlužníky ve výši celkem 8.385.500 Kč, dále měsíční příjmy z prodeje nemovitostí společnosti HALEtors vo s.r.o. ve výši cca 70.000 Kč měsíčně, z pronájmu nemovitostí 30.000 Kč měsíčně, celkem, že má k dispozici majetek v hodnotě 23.314.580 Kč a měsíční výnos 100.000 Kč.

Správně se proto soud prvního stupně zabýval otázkou, zda je dlužník schopen tohoto majetku bez obtíží využít k uspokojení pohledávek všech jeho věřitelů, jinými slovy zda se jedná o likvidní majetek, který je dlužník schopen v dohledné době a bez obtíží zpeněžit, případně vymoci své pohledávky. Pro úplnost třeba dodat, že v řízení bylo prokázáno, že ke dni rozhodnutí soudu prvního stupně zde existovali věřitelé s pohledávkami vůči dlužníku ve výši nejméně 7.087.416 Kč (včetně navrhovatele).

Pokud jde o nemovitosti dlužníka (LV č. 41 a č. 585), nelze přehlédnout, že jsou zatíženy zástavními právy, donedávna též celou řadou exekucí (v počtu 16), přitom především exekuce dlužníku dosud bránily, aby s tímto nemovitým majetkem volně nakládal. Kromě toho, dlužník na část nemovitostí zapsaných na LV č. 41 uzavřel se společností Kolormad proces s.r.o. kupní smlouvu (3.6.2013, s ujednanou kupní cenou 3.400.000 Kč), kterou se však nedaří v dohledné době úspěšně završit, neboť tato společnost nemá dostatek finančních prostředků, a jak bylo v řízení zjištěno, nedaří se jí zajistit na sjednanou kupní cenu úvěr; jiné zájemce o tyto nemovitosti dlužník nemá. Obdobná situace je u části nemovitostí zapsaných na LV č. 585, kdy dlužník má sice se společností HALEtors vo s.r.o. uzavřenu smlouvu o smlouvě budoucí kupní (ze dne 1.8.2011), v níž však bylo sjednáno, že k převodu dojde až v roce 2014 (viz zjištění shora). Budoucí kupní cenu ve výši 2.500.000 Kč budoucí kupující pravidelnými splátkami (v návaznosti na údajnou smlouvu o půjčce ze dne 1.8.2011) ve výši cca 70.000 Kč měsíčně dlužníku již uhradil (a tyto prostředky dlužník použil na úhradu některých svých závazků), nicméně zbývá na kupní cenu uhradit cca jen 1 mil Kč. Nutno proto souhlasit se soudem prvního stupně, že svých nemovitostí není dlužník schopen v dohledné době a bez obtíží pro úhradu všech jeho splatných závazků použít. Za dané situace bylo proto nadbytečné doplňovat dokazování k ocenění nemovitého majetku dlužníka jejich tržní cenou. Obdobná je rovněž situace u všech tvrzených pohledávek dlužníka, které byť by byly existentní, jako likvidní majetek k zapravení všech závazků dlužník není schopen v dohledné době využít. I v tomto směru odvolací soud souhlasí s přiléhavými závěry soudu prvního stupně, včetně odkazu na judikaturu Nejvyššího soudu.

Závěr soudu prvního stupně, že insolvenční návrh navrhovatele není šikanózní a že v řízení byl osvědčen úpadek dlužníka, protože byly osvědčeny všechny jeho definiční znaky dle § 3 odst. 1 IZ, je správný, proto je věcně správné i jeho rozhodnutí o zjištění úpadku dlužníka ve výroku I. napadeného usnesení.

Správnost závěru soudu prvního stupně o tom, že dlužníkův zjištěný úpadek je řešitelný pouze konkursem, vyplývá z toho, že dlužník nepodal návrh na povolení oddlužení (ačkoli byl o možnosti a lhůtě pro jeho podání řádně poučen) a že jeho úpadek nelze řešit ani reorganizací. Soud prvního stupně proto správně spojil rozhodnutí o zjištění úpadku dlužníka s rozhodnutím o prohlášení konkursu na jeho majetek, jak je uvedeno ve výroku II. napadeného usnesení (§ 148 odst. 1, § 389 odst. 2, § 390 odst. 1, § 316 odst. 4, odst. 5 IZ) a správně pro další řízení ustanovil konkrétního insolvenčního správce (výrok III.), vůči jehož osobě dlužník v podaném odvolaní nebrojil.

Ze všech shora uvedených důvodů proto postupoval odvolací soud dle ust. § 219 o.s.ř. a napadené usnesení soudu prvního stupně ve výrocích I. až III., jako věcně správné potvrdil.

P o u č e n í: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (§ 237, § 239, § 240 odst. 1 o.s.ř.).

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; navrhovateli, dlužníku a insolvenčnímu správci se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení tohoto usnesení (§ 71, § 74 odst. 1, § 75 odst. 2 IZ).

V Olomouci dne 28. listopadu 2013

Za správnost vyhotovení: JUDr. Anna Hradilová, v.r. Jitka Jahodová předsedkyně senátu