1 VSOL 770/2016-B-46
KSBR 27 INS 16858/2012 1 VSOL 770/2016-B-46

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Diany Vebrové a soudkyň JUDr. Ivany Waltrové a JUDr. Pavly Tomalové v insolvenční věci dlužnice Boženy anonymizovano , anonymizovano , bytem Bzenec, Tyršova 937, PSČ 696 81, o žádosti dlužnice o ustanovení zástupce, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 27.4.2016, č.j. KSBR 27 INS 16858/2012-B-35,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně zamítl žádost dlužnice o ustanovení zástupce pro dovolací řízení.

V odůvodnění usnesení soud prvního stupně uvedl, že dlužnice požádala o ustanovení zástupce pro dovolací řízení proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 14.12.2015, č.j. KSBR 27 INS 16858/2012, 1 VSOL 354/2015-B-28. Usnesení bylo dlužnici doručeno dne 15.2.2016, dvouměsíční lhůta k podání dovolání dlužnici uplynula dne 15.4.2016 (§ 240 odst. 1 o.s.ř.). Dne 15.4.2016 dlužnice faxem doručila soudu dovolání, které v zákonné třídenní lhůtě nedoplnila originálem, a proto se k tomuto podání nepřihlíží a takové podání nevyvolává právní účinky (§ 42 odst. 2 o.s.ř.). Dlužnice tedy v zákonné lhůtě dovolání nepodala a jakékoliv další dovolání by bylo opožděné a muselo by být soudem odmítnuto (viz závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 26.7.2012, sp. zn. 20 Cdo 1910/2012). Žádosti dlužnice o ustanovení zástupce z řad advokátů nelze vyhovět, neboť takový postup soudu by bezdůvodně zatížil státní rozpočet. isir.justi ce.cz

Proti tomuto usnesení podala dlužnice odvolání, v němž namítala, že již dne 7.3.2016 soud požádala o ustanovení zástupce pro dovolací řízení, a ačkoliv lhůta k podání dovolání uplynula dne 15.4.2016, soud o žádosti do konce lhůty k podání dovolání nerozhodl. Proto sepsala dovolání sama a podala je dne 15.4.2016 faxem, aby dodržela lhůtu k podání dovolání, nevěděla však, že je třeba faxové podání doplnit originálem. Originál dovolání doručila soudu dne 13.5.2016. Dlužnice vyslovila názor, že se jí snaží soud prvního stupně odepřít právo na dovolání a uvedla, že se sama snažila získat bezplatného právníka, což se jí nepodařilo a bez zastoupení osobou s právním vzděláním nemůže dovolání podat.

S účinností od 1.1.2014 byl insolvenční zákon č. 182/2006 Sb., změněn zákonem č. 294/2013 Sb. Podle čl. II. přechodných ustanovení tohoto zákona, zákon č. 182/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, platí i pro insolvenční řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Právní účinky úkonů, které v insolvenčním řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány.

Rozhodným zněním insolvenčního zákona v přezkoumávané věci je proto insolvenční zákon ve znění účinném od 1.1.2014 (dále jen IZ ).

Podle ustanovení § 7 IZ, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Rozhodným zněním občanského soudního řádu pro přiměřené použití podle ustanovení § 7 IZ je v posuzované věci občanský soudní řád ve znění účinném od 1.1.2014.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1, odst. 5, odst. 6 o.s.ř), aniž nařizoval odvolací jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ) a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

Z obsahu spisu se podává, že insolvenční řízení v posuzované věci bylo zahájeno dne 12.7.2012. Soud prvního stupně usnesením ze dne 1.10.2013, č.j. KSBR 27 INS 16858/2012-A-35, rozhodl o úpadku dlužnice Boženy anonymizovano , dlužnici povolil oddlužení a insolvenčním správcem ustanovil Ing. Jiřího Mlčocha, se sídlem Rohatec, Hodonínská 41, PSČ 696 01 a usnesením ze dne 15.5.2014 č.j. KSBR 27 INS 16858/2012-B-9, schválil oddlužení dlužnice plněním splátkového kalendáře. Soud prvního stupně usnesením ze dne 15.12.2014, č.j. KSBR 27 INS

16858/2012-B-11, dle ustanovení § 298 odst. 2 IZ vyslovil souhlas s vydáním výtěžku zpeněžení ve výši 166.167,87 Kč zajištěnému věřiteli ACEMA Credit Czech, a.s., se sídlem Brno-město, Kobližná 71/2, PSČ 602 00, IČ: 26158761, které bylo k odvolání dlužnice potvrzeno usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 14.12.2015, č.j. KSBR 27 INS 16858/2012, 1 VSOL 354/2015-B-28. Usnesení Vrchního soudu v Olomouci bylo dlužnici doručeno dne 15.2.2016. Dne 8.3.2016 byla soudu doručena žádost dlužnice o ustanovení zástupce z řad advokátů pro řízení o dovolání proti výše uvedenému usnesení Vrchního soudu v Olomouci s tím, že si zastoupení nemůže sama zajistit z důvodu nepříznivé ekonomické situace. Dne 15.4.2016 bylo soudu doručeno faxové podání dlužnice označené dovolání , v němž dlužnice uvedla, že ačkoliv dne 7.3.2016 požádala o ustanovení zástupce z řad advokátů, soud dosud o žádosti nerozhodl, a proto podává dovolání sama. Na tomto základě soud prvního stupně rozhodl ve věci odvoláním napadeným usnesením. Usnesením ze dne 9.5.2016, č.j. KSBR 27 INS 16858/2012-B-36, soud prvního stupně rozhodl, že k faxovému podání dovolání dlužnice ze dne 15.4.2016 se nepřihlíží.

Podle ustanovení § 30 odst. 1 o.s.ř., účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (§ 138), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů. O tom, že může tuto žádost podat, je předseda senátu povinen účastníka poučit.

Podle ustanovení § 30 odst. 2 o.s.ř., vyžaduje-li to ochrana zájmů účastníka nebo jde-li o ustanovení zástupce pro řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem (notářem), ustanoví mu předseda senátu v případě uvedeném v odstavci 1 zástupce z řad advokátů.

Podle ustanovení § 138 odst. 1 o.s.ř., na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li pro to zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.

Podle ustanovení § 240 odst. 1 o.s.ř., účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Bylo-li odvolacím soudem vydáno opravné usnesení, běží tato lhůta od doručení opravného usnesení.

Podle ustanovení § 240 odst. 2 o.s.ř., zmeškání lhůty uvedené v odstavci 1 nelze prominout. Lhůta je však zachována, bude-li dovolání podáno ve lhůtě u odvolacího nebo dovolacího soudu.

Podle ustanovení § 240 odst. 3 o.s.ř., lhůta je zachována také tehdy, jestliže dovolání bylo podáno po uplynutí dvouměsíční lhůty proto, že se dovolatel řídil nesprávným poučením soudu o dovolání. Neobsahuje-li rozhodnutí poučení o dovolání, o lhůtě k dovolání nebo o soudu, u něhož se podává, nebo obsahuje-li nesprávné poučení o tom, že dovolání není přípustné, lze podat dovolání do tří měsíců od doručení.

Podle ustanovení § 241 odst. 1 o.s.ř., není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem. Notář může dovolatele zastupovat jen v rozsahu svého oprávnění stanoveného zvláštními právními předpisy.

Účelem shora citovaných zákonných ustanovení § 30 a § 138 o.s.ř. je zajistit, aby účastníku pro jeho nepříznivou majetkovou situaci nebylo znemožněno uplatňovat nebo bránit své právo u soudu, a aby mohl naplnit své právo na právní pomoc v občanském soudním řízení. Hledisky významnými pro osvobození účastníka od soudních poplatků, potažmo pro ustanovení zástupce, jsou jednak poměry účastníka, a jednak okolnost, že u účastníka nejde o zřejmě bezúspěšné uplatnění nebo bránění práva. Pokud se týká ustanovení zástupce, pak je dalším hlediskem skutečnost, zda ustanovení zástupce vyžaduje ochrana zájmů účastníka. Druhým kritériem je tedy okolnost, zda na straně žadatele nejde o zřejmě bezúspěšné uplatnění nebo bránění práva, přičemž o takové uplatnění nebo bránění práva se jedná zejména tehdy, jestliže již ze skutkových tvrzení účastníka je nepochybné, že mu ve věci nemůže být vyhověno, a dále v případě, že se jedná o šikanózní výkon práva nebo zjevné oddalování splnění povinností dlužníkem.

V posuzované věci se odvolací soud ztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně, že není splněna druhá podmínka pro ustanovení zástupce dlužnici pro dovolací řízení proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 14.12.2015, č.j. KSBR 27 INS 16858/2012, 1 VSOL 354/2015-B-28, neboť u dlužnice se jedná o zřejmě bezúspěšné bránění práva. Soud prvního stupně správně uvedl, že dlužnice podala dovolání proti výše citovanému usnesení Vrchního soudu v Olomouci sice ve lhůtě dvou měsíců od jeho doručení (§ 240 odst. 1 o.s.ř.), to je dne 15.4.2016, pouze však ve faxové podobě a podání ve lhůtě tří dnů nedoplnila předložením jeho originálu, ani písemným podáním shodného znění, a proto k dovolání nelze přihlížet (§ 42 odst. 2 o.s.ř.). Jelikož zmeškání lhůty k podání dovolání nelze prominout (§ 240 odst. 2 o.s.ř.), a nejedná se ani o případ dle ustanovení § 240 odst. 3 o.s.ř., neboť dlužnice byla v usnesení Vrchního soudu v Olomouci poučena o možnosti podat dovolání, jakož o lhůtě a místu podání dovolání, je každé další dovolání dlužnice podané po datu 15.4.2016 opožděné, a jako takové bude odmítnuto (§ 243c odst. 3 o.s.ř.). Ustanovení zástupce dlužnici pro dovolací řízení proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 14.12.2015, č.j. KSBR 27 INS 16858/2012, 1 VSOL 354/2015-B-28, z řad advokátů je tudíž nedůvodné.

Skutečnost, že dlužnice v době běhu dovolací lhůty požádala o ustanovení zástupce z řad advokátů a soud do konce lhůty k podání dovolání o její žádosti nerozhodl, nelze zohlednit, neboť za této situace měla dlužnice podat sama včas alespoň blanketní dovolání, které by následně, v případě vyhovění její žádosti o ustanovení zástupce, doplnil advokát, aby byly splněny podmínky ustanovení § 241 odst. 1 o.s.ř. Neznalost dlužnice, že faxové podání musí být doplněno originálem nebo písemným podáním shodného znění, omluvit nelze.

Z důvodů shora uvedených proto odvolací soud napadené usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné dle ustanovení § 219 o.s.ř. potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně, pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (§ 237, § 239, § 240 odst. 1 o.s.ř.).

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení usnesení (§ 71, § 74 odst. 1, § 75 odst. 2 IZ).

Olomouc 15. listopadu 2016

Za správnost vyhotovení: Mgr. Diana Vebrová, v.r. Bc. Markéta Alková předsedkyně senátu