1 VSOL 77/2012-A-10
KSBR 32 INS 23337/2011 1 VSOL 77/2012-A-10

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Karly Trávníčkové a soudkyň JUDr. Ivany Waltrové a JUDr. Ivany Wontrobové v insolvenční věci dlužníka Milana anonymizovano , anonymizovano , bytem Husitská 58, Kunovice, PSČ 686 04, zastoupeného Mgr. Martinem Ludvíkem, advokátem se sídlem Palackého 2205, Rožnov pod Radhoštěm, PSČ 756 61, o insolvenčním návrhu dlužníka, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Brně č. j. KSBR 32 INS 23337/2011-A-5 ze dne 14.12.2011

takto:

Usnesení Krajského soudu v Brně č. j. KSBR 32 INS 23337/2011-A-5 ze dne 14.12.2011 se potvrzuje.

Odůvodnění:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně odmítl insolvenční návrh dlužníka. V důvodech svého rozhodnutí uvedl, že dlužníkem insolvenční návrh podaný na předepsaném formuláři (kterým se domáhá zjištění úpadku a povolení oddlužení plněním splátkového kalendáře) neobsahuje podstatné náležitosti podle insolvenčního zákona, neboť v něm nejsou úplně popsány rozhodující skutečnosti osvědčující jeho úpadek v souladu s v ust. § 3 odst. 1 a 2 insolvenčního zákona. Dlužník v insolvenčním návrhu uvedl, že má 4 peněžité závazky u 3 věřitelů, které v návrhu označil v souladu s ust. § 103 odst. 1 insolvenčního zákona. V návrhu dále dlužník uvedl, že jeho závazky jsou po dobu delší než 30 dnů po splatnosti a uvedl konkrétní data splatnosti jednotlivých závazků s tím, že celková výše měsíčních splátek závazků, které nejsou splatné jako celek, dosahuje 6.964,-Kč měsíčně. Vzhledem ke skutečnosti, že dlužník neuvádí žádný závazek, který by byl splatný jako celek, jedná se o celkovou souhrnnou výši měsíčních splátek dlužníka. Dlužník v návrhu dále uvádí, že na úhradu dluhu měsíčně odkládá 8.000,-Kč. Soud tedy dospěl k závěru, že dlužník je schopen ze svého příjmu hradit své závazky ve výši 8.000,-Kč, a proto z uvedeného nevyplývá, že by dlužník nebyl schopen dostát svým závazkům a hradit měsíční splátky svým věřitelům. V návrhu dlužníka tak nejsou obsaženy konkrétní tvrzení a údaje, ze kterých by bylo možno dovodit neschopnost dlužníka platit dlužníkovi závazky. Nedostatečný popis skutečností osvědčujících úpadek neumožňuje soudu učinit závěr o situaci dlužníka a kvalifikovaně rozhodnout, přičemž postup podle ust. § 43 občanského soudního řádu k odstranění vad použít nelze. Soud proto postupoval podle ust. § 128 odst. 1 insolvenčního zákona a insolvenční návrh odmítl.

Proti tomuto usnesení dlužník podal odvolání. Namítl, že v insolvenčním návrhu, případně jeho povinných přílohách, byly popsány skutečnosti osvědčující jeho úpadek. Poukázal na to, že má závazky vůči Provident Financial s.r.o., které hradí dlouhodobě po splatnosti nebo v nedostatečné výši, a vůči CETELEM ČR a.s., které hradí v jiné než předepsané výši. Zdůraznil, že na jeho potřebu mu zůstává pouze 3.391,-Kč, což dlouhodobě nedostačuje na úhradu nákladů bydlení a jeho nutných potřeb. Navrhuje proto, aby odvoláním napadené usnesení bylo zrušeno.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, přezkoumal odvoláním napadené usnesení, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212, § 212a odst. 1, odst. 5 a odst. 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 písm. c) IZ), a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

Podle § 7 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších doplnění (dále jen IZ ), pro insolvenční řízení a pro incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Podle § 103 odst. 2 IZ, v insolvenčním návrhu musí být dále uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá.

Podle § 3 odst. 1 IZ, dlužník je v úpadku, jestliže má a) více věřitelů, b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen platební neschopnost ).

Podle § 3 odst. 2 IZ, se má za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platbu podstatné části svých peněžitých závazů, nebo je b) neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníkovi výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplní-li povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.

Z obsahu insolvenčního spisu vyplývá, že dlužník dne 14.12.2011 podal na předepsaném formuláři insolvenční návrh (pro úpadek) spojený s návrhem na povolení oddlužení. V návrhu dlužník uvedl, že má peněžité závazky 30 dnů po splatnosti a je v platební neschopnosti. Celková výše jeho měsíčních splátek u závazků, které prozatím nebyly zesplatněny, ale jsou po splatnosti, činí přibližně 6.964,-Kč. Jelikož jeho příjem činí 12.105,-Kč měsíčně, je mimo jeho možnosti (s ohledem na úhradu nákladů na živobytí) závazky řádně plnit. Dále uvedl, že má 3 věřitele, u nichž má 4 nezajištěné závazky, které specifikoval mimo jiné označením věřitele, uvedením důvodu, aktuálního zůstatku a data poslední úhrady závazku (ve dnech 10.10, 14.10. a 15.10. 2011). Shodně popsal své závazky i v seznamu závazků jako povinné přílohy přiložené k návrhu.

Návrh na povolení oddlužení, který je podáván spolu s insolvenčním návrhem, je podáván na jediném (předepsaném) formuláři, obsahově však jde o dva návrhy, pro které jsou zákonem předepsány samostatné obsahové náležitosti. Insolvenčním návrh dlužníka tak musí mít náležitosti podle ust. § 103 a 104 IZ, návrh na povolení oddlužení podle ust. § 391 IZ. Podmínkou pro projednání návrhu na povolení oddlužení je podání bezvadného insolvenčního návrhu, a proto se insolvenční soud musí vždy nejprve vypořádat s otázkou, zda podaný insolvenční návrh splňuje náležitosti podle ust. § 103 a ust. § 104 IZ. Dlužník je dle ust. § 103 IZ zejména v insolvenčním návrhu povinen vylíčit rozhodující skutečnosti, které osvědčují jeho úpadek či hrozící úpadek. Dlužník, který je fyzickou osobou-nepodnikatelem, musí tvrdit konkrétní skutečnosti, ze kterých vyplývají znaky úpadku dle ust. § 3 odst. 1 IZ, tedy že má více věřitelů a peněžité závazky po dobu delší 30 dní po lhůtě splatnosti, které není schopen plnit. Rozhodujícími skutečnostmi, které osvědčují úpadek dlužníka, se tak rozumí vylíčení konkrétních okolností, z nichž insolvenční soud (shledá-li je pravdivými) bude moci uzavřít, že dlužník má více věřitelů (nejméně dva), kteří vůči němu mají pohledávky (vůči nimž má peněžité závazky), jež jsou po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit. Přitom v otázce (ne) schopnosti dlužníka plnit uvedené závazky může být konkrétní dlužníkovo tvrzení v insolvenčním návrhu, z nějž takový úsudek plyne, nahrazeno tvrzením, z nějž lze dovodit, že dlužník zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo tvrzením, z nějž lze dovodit, že dlužník tyto závazky neplní po dobu delší tří měsíců po lhůtě splatnosti, anebo tvrzením, z nějž lze dovodit, že uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku není možné dosáhnout výkonem rozhodnutí nebo exekucí (§ 3 odst. 2 písm. a), b) a c) IZ). K tomu viz rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. KSBR 37 INS 294/2008, 29 NS ČR 1/2008 ze dne 27.1.2010, publikované ve Sbírce rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu České republiky pod poř. č. 88/2010.

V posuzované věci dlužník sice podal insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení na předepsaném formuláři, ve kterém však popsal rozhodující skutečnosti osvědčující jeho úpadek toliko tím, že má peněžité závazky 30 dnů po splatnosti a je v platební neschopnosti, ze svého příjmu není schopen splácet měsíční splátky svých závazků a k tomu uvedl konkrétně tři své věřitele a závazky vůči nim s daty poslední úhrady ve dnech 10.10., 14.10. a 15.10.2011, přičemž návrh podal dne 14.12.2011. Z jeho insolvenčního návrhu tak vyplývá, že dlužník sice má více věřitelů (nejméně dva), vůči nimiž má peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, avšak dlužník v insolvenčním návrhu neuvedl žádné skutečnosti, ze kterých by vyplývala jeho neschopnost tyto závazky plnit ve smyslu ust. § 3 odst. 1, písm. c) v návaznosti na ust. § 3 odst. 2 písm. a) až písm. c) IZ. Z jeho insolvenčního návrhu tak nelze pro absenci konkrétních dlužníkových tvrzení usuzovat, zda dlužník zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo zda své závazky neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo zda uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči němu není možné dosáhnout výkonem rozhodnutí nebo exekucí. Takové skutečnosti nevyplývají ani z povinné přílohy k insolvenčnímu návrhu-seznamu závazků (§ 104 IZ), ke které by mohl soud přihlédnout, neboť i v tomto seznamu popsal dlužník své závazky shodně jako ve svém insolvenčním návrhu. Lze proto přisvědčit soudu prvního stupně, že insolvenční návrh dlužníka neobsahuje podstatné náležitosti podle insolvenčního zákona, neboť v němž nejsou uvedeny rozhodující skutečnosti osvědčující jeho úpadek, a proto jeho insolvenční návrh není projednatelný (vady návrhu brání pokračování v řízení) a je tak dán důvod pro postup podle ust. § 128 odst. 1 IZ, tj. odmítnutí insolvenčního návrhu dlužníka. Soud prvního stupně proto postupoval zcela správně.

Na základě shora uvedeného odvolací soud usnesení soudu prvního stupně podle § 219 o.s.ř. jako ve výroku věcně správné potvrdil.

Odmítnutí insolvenčního návrhu pro vady však nebrání dlužníku v tom, aby poté, co rozhodnutí soudu prvního stupně nabude právní moci, podal insolvenční návrh nový, který již bude splňovat zákonem stanovené náležitosti (§ 103 a § 104 IZ).

Poučení: Proti tomuto usnesení j e přípustné dovolání ve lhůtě do dvou měsíců ode dne doručení tohoto rozhodnutí odvolacího soudu k Nejvyššímu soudu České republiky v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku se však doručuje i zvláštním způsobem. Lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení usnesení.

V Olomouci dne 12. dubna 2012

Za správnost vyhotovení : JUDr. Karla Trávníčková v.r. Jitka Jahodová předsedkyně senátu