1 VSOL 757/2011-A-13
KSOS 14 INS 12836/2011 1 VSOL 757/2011-A-13

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Karly Trávníčkové a soudkyň JUDr. Ivany Waltrové a JUDr. Ivany Wontrobové v insolvenční věci dlužnice Ivany anonymizovano , anonymizovano , bytem Slavkov, Mládežnická 407, PSČ 747 57, o insolvenčním návrhu dlužnice, k odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 6.9.2011, č.j. KSOS 14 INS 12836/2011-A-6

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 6.9.2011, č.j. KSOS 14 INS 12836/2011-A-6 se m ě n í tak, že dlužnici se povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000,-Kč n e u k l á d á .

Odůvodnění:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně uložil dlužnici podle ust. § 108 odst. 1, 2 z.č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen IZ ), aby ve lhůtě 7 dnů od právní moci tohoto usnesení zaplatila zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000,-Kč. V odůvodnění uvedl, že dlužnice podala insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení plněním splátkového kalendáře. Z návrhu vyplývá, že větší část dluhů dlužnice pochází z její 1VSOL 757/2011-A-13 podnikatelské činnosti (2 závazky vůči ČSOB, a.s., celkem ve výši 65 % z celkové výše všech závazků), a proto u ní řešení úpadku oddlužením nepřichází v úvahu. V obou případech dlužnice avalovala směnku vystavenou společností Auto Panda s.r.o., v níž v té době byla jedinou společnicí a jednatelkou, a umožnila tím další podnikatelskou činnost své vlastní společnosti. Takový závazek dlužnice nelze považovat za běžný spotřebitelský úvěr, neboť dlužnice v době jeho uzavření aktivně podnikala. Jediným možným řešením úpadku dlužnice tak bude prohlášení konkursu na její majetek, a proto odměnu a nutné výdaje insolvenčního správce bude třeba hradit ihned (ze zaplacené zálohy a nikoliv až z výtěžku zpeněžení podstaty).

Proti tomuto rozhodnutí podala dlužnice odvolání, ve kterém namítala, že nedisponuje žádnými finančními prostředky, a tudíž není schopna zálohu na náklady insolvenčního řízení zaplatit.

Po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, přezkoumal odvolací soud odvoláním napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 7 odst. 1 IZ, § 212, § 212 a odst. 1, 5, 6 o.s.ř.), a aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

Z obsahu insolvenčního spisu vyplývá, že dlužnice se insolvenčním návrhem ze dne 14.7.2011, doručeným soudu dne 21.7.2011, který byl doplněn podáním doručeným soudu dne 24.8.2011, domáhala rozhodnutí o svém úpadku a navrhovala, aby byl řešen oddlužením formou splátkového kalendáře. V návrhu uvedla, že má 11 peněžitých závazků u více věřitelů, které specifikovala v kolonce 14 a 16 insolvenčního návrhu, které není schopna splácet po dobu delší než 3 měsíce. Je zaměstnaná s příjmem cca 21.000,-Kč čistého měsíčně a nemá vyživovací povinnost k manželovi ani k nezaopatřeným dětem. Na výzvu soudu sdělila, že v současné době nepodniká, přičemž z podnikatelské činnost pocházejí ty závazky, u kterých to uvedla v seznamu závazků-příloha č. 1, tj. vykonatelný závazek vůči věřiteli Seznam.cz, a.s., IČ: 26168685 ve výši 16.000 Kč, splatný 5.10.2010. Dále uvedla, že závazek vůči ČSOB, a.s. ze smlouvy o úvěru a zajištěný směnkami, které soudu předložila, vznikl v době, kdy byla jednatelkou společnosti Auto Panda s.r.o. Soud prvního stupně z předloženého seznamu závazků usoudil, že zatím nevykonatelný závazek (na základě směnečného platebního rozkazu č. j. 32 Sm 460/2008-10) vůči ČSOB a.s. ve výši 435.562,13 Kč, jakož i vykonatelný závazek vůči ČSOB a.s. ve výši 649.302,-Kč z titulu exekučního příkazu č. j. 043 EX 473/09-13 (exekuce nařízená na základě směnečného platebního rozkazu Krajského soudu v Ostravě ze dne 3.2.2009, č.j. 32 Sm 461/2008-10 a na základě směnečného platebního rozkazu Krajského soudu v Ostravě ze dne 3.2.2009, č.j. 32 Sm 462/2008-10) jsou závazky dlužnice z podnikání, a na tomto základě rozhodl odvoláním napadeným usnesením.

Podle ust. § 7 odst. 1 IZ se pro insolvenční řízení a incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento 1VSOL 757/2011-A-13 zákon jinak, nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Podle ust. § 108 odst. 1, odst. 2, věty první IZ insolvenční soud může před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, jestliže je to nutné ke krytí nákladů a prostředky k tomu nelze zajistit jinak. Tuto zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli, který je zaměstnancem dlužníka a jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích. Výši zálohy může insolvenční soud určit až do částky 50.000,-Kč.

Ze skutečností uvedených v insolvenčním návrhu vyplývá, že dlužnice je v úpadku, neboť má více věřitelů a peněžité závazky více než 30 dnů po lhůtě splatnosti, které není schopna plnit, když zastavila platby podstatné části svých peněžitých závazků (§ 3 odst. 1 a odst. 2 písm. a) IZ).

Uložení povinnosti zaplatit zálohu dlužníkovi, který podal insolvenční návrh, je odůvodněno zejména v případech, kdy dle předběžného závěru insolvenčního soudu bude úpadek dlužníka řešen konkursem a struktura dlužníkova majetku je taková, že po rozhodnutí o úpadku nebudou v majetkové podstatě dostatečné pohotové peněžní prostředky (v hotovosti nebo na účtu) k zajištění činnosti insolvenčního správce, případně ani není zřejmé, zda majetek dlužníka postačuje k úhradě nákladů konkursu. Je tomu tak proto, že v konkursu, na rozdíl od oddlužení plněním splátkového kalendáře jako v praxi převažující formy oddlužení, nejsou náklady řízení hrazeny postupně, ale vznikají ve větší míře krátce po rozhodnutí o úpadku a hradí se právě z majetkové podstaty.

Lze přisvědčit soudu prvního stupně, že úpadek nebo hrozící úpadek může řešit oddlužením ve smyslu ust. § 389 odst. 1 IZ pouze dlužník, který není podnikatelem. Rozhodovací praxe soudů se při výkladu ust. § 389 odst. 1 IZ sjednotila na závěru, že u fyzických osob, které podnikaly na základě živnostenského oprávnění, není pro závěr, že jde o podnikatele , určující jejich zápis v živnostenském rejstříku. Z ust. § 2 odst. 2, písm. b) obchodního zákoníku totiž plyne, že za podnikatele se nepokládá (nejde-li o osobu uvedenou v § 2 odst. 2, písm. a), písm. c) a písm. d) obchodního zákoníku) fyzická osoba, která má živnostenské oprávnění, na jehož základě nepodniká. Za dlužníka, který není podnikatelem ve smyslu ust. § 389 odst. 1 IZ, se považuje taková fyzická osoba nebo právnická osoba, která není zákonem považována za podnikatele, která současně nemá závazky (dluhy) vzešlé z jejího podnikání. To zda existuje rozumný důvod nepokládat pro rozhodování o návrhu na povolení oddlužení nebo při rozhodování o tom, zda se oddlužení schvaluje, za překážku bránící uplatnění institutu oddlužení neuhrazený dluh z dlužníkova dřívějšího podnikání, zvažují insolvenční soudy s přihlédnutím 1) k době vzniku konkrétního dlužníkova závazku 1VSOL 757/2011-A-13 z podnikání, 2) k době ukončení dlužníkova podnikání, 3) k četnosti neuhrazených dlužníkových závazků z podnikání, 4) výši konkrétního dlužníkova závazku z podnikání v porovnání s celkovou výší všech dlužníkových závazků a se zřetelem také k tomu, zda věřitel, o jehož pohledávku jde, je srozuměn s tím, že tato pohledávka bude podrobena režimu oddlužení (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 29 NS ČR 3/2009, publikované ve Sbírce rozhodnutí a stanovisek pod R 79, ročník 29).

Pokud jde o závazky dlužnice, které jsou uvedeny v samotném insolvenčním návrhu, jakož i v seznamu závazků jako povinné příloze insolvenčního návrhu dle ust. § 104 odst. 1 IZ, nelze souhlasit se soudem prvního stupně, že zatím nevykonatelný závazek (na základě směnečného platebního rozkazu č. j. 32 Sm 460/2008-10 ) vůči ČSOB a.s. ve výši 435.562,13 Kč, jakož i vykonatelný závazek vůči ČSOB a.s. ve výši 649.302,-Kč z titulu exekučního příkazu č. j. 043 EX 473/09-13 (exekuce nařízená na základě směnečného platebního rozkazu Krajského soudu v Ostravě ze dne 3.2.2009, č.j. 32 Sm 461/2008-10 a na základě směnečného platebního rozkazu Krajského soudu v Ostravě ze dne 3.2.2009, č.j. 32 Sm 462/2008-10) jsou závazky dlužnice z podnikání. Ze směnečných platebních rozkazů vyplývá, že byly vydány na základě směnek vystavených společností Auto Panda s.r.o., IČ: 26859629, jejichž zaplacení bylo zaručeno směnečným rukojemstvím dlužnice ve smyslu ust. § 30 zákona směnečného a šekového (dále jen ZSŠ). Směnečnými platebními rozkazy byla uložena povinnost zaplatit na směnky jak výstavci směnek Auto Panda s.r.o. jako dlužníkovi z úvěrových smluv, k jejichž zajištění byla směnky vystaveny, tak i dlužnici, a to z titulu směnečného rukojemství za závazky výstavce směnek, které převzala jako fyzická osoba bez jakékoliv vazby na svoji funkci jednatelky ve společnosti výstavce, a proto pouze u dlužníka Auto Panda s.r.o. lze konstatovat, že se jedná o závazky z podnikání. Podle ust. § 105 odst. 1 ObchZ společnost s ručením omezeným je společnost, jejíž základní kapitál je tvořen vklady společníků a jejíž společníci ručí za závazky společnosti, dokud nebylo zapsáno splacení vkladů do obchodního rejstříku (§ 106 odst.2). Podle ust. § 106 odst.2 ObchZ společníci ručí společně a nerozdílně za závazky společnosti do výše souhrnu nesplacených částí vkladů všech společníků podle stavu zápisu v obchodním rejstříku. Zápisem splacení všech vkladů do obchodního rejstříku ručení zaniká. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku společnosti Auto Panda s.r.o. vyplývá, že byla zapsána dne 25.4.2005 a v tento den dlužnice Ivana anonymizovano jako jediná společnice splatila 100% svého vkladu, tj. 200.000,-Kč, čímž její ručení za závazky společnosti zaniklo. Společnost Auto Panda s.r.o. byla vymazána z obchodního rejstříku dne 1.6.2011-po zrušení konkursu pro nedostatek majetku). Pokud by se u dlužnice přece jen mělo i v tomto případě jednat o ručení za závazky z podnikání, musel by být věřitel vůči dlužnici úspěšný s žalobou na náhradu škody dle ust. § 135 odst. 2 ObchZ ve spojení s ust. § 194 odst. 6 ObchZ, což se ovšem z obsahu insolvenčního návrhu ani jeho příloh nepodává. Dlužnice proto neručí za závazky společnosti Auto Panda s.r.o. jako její jednatelka z titulu náhrady škody dle ust. § 194 odst. 6 ObchZ, ale pouze jako fyzická osoba, která převzala dle ust. § 30 ZSZ směnečné rukojemství za výstavce směnek zajišťujících závazek společnosti 1VSOL 757/2011-A-13

Auto Panda s.r.o. jako dlužníka z úvěrových smluv. Z uvedeného vyplývá, že jediným závazkem dlužnice z podnikání zřejmě bude, jak ostatně uvedla i dlužnice, závazek ve výši 16.000,-Kč vůči věřiteli Seznam.cz, a.s. na základě exekučního příkazu č. .j. 103 EX 29799/09, který ovšem je v poměru k ostatním závazkům dlužnice nepatrný.

Bude třeba, aby se soud prvního stupně opětovně zabýval insolvenčním návrhem dlužnice, a to z pohledu shora citovaného rozhodnutí Nejvyššího soudu a dospěje-li k závěru, že předchozí podnikatelská činnost nebrání řešení úpadku povolením splátkového kalendáře, bude se muset zabývat otázkou, zda je dlužnice schopna v 5 letech uhradit 30 % závazků vůči nezajištěným věřitelům, a to včetně odměny a nákladů insolvenčního správce (900,-Kč měsíčně dle vyhl. č. 313/2007 Sb., případně 1.080,-Kč, to je zvýšené o 20 % DPH, je-li insolvenční správce jejím plátcem). Těmito otázkami se soud prvního stupně s ohledem na zaujatý právní názor o převaze závazků z podnikání nezabýval.

S ohledem na shora uvedené považuje odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně za předčasné, a proto toto rozhodnutí změnil.

Poučení: Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici se však doručuje i zvláštním způsobem.

V Olomouci dne 7. března 2012

Za správnost vyhotovení : JUDr. Karla Trávníčková v.r. Jitka Jahodová Předsedkyně senátu