1 VSOL 756/2015-B-41
KSBR 24 INS 867/2010 1 VSOL 756/2015-B-41

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Karly Trávníčkové a soudkyň Mgr. Diany Vebrové a JUDr. Anny Hradilové v insolvenční věci dlužnice Viery anonymizovano , anonymizovano , bytem Bzenec, Horní náměstí 54, PSČ 696 81, o odměně insolvenční správkyně, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 15.6.2015, č.j. KSBR 24 INS 867/2010-B-35,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se ve výrocích I. a II. p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně dle ust. § 38 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále též jen IZ ), přiznal insolvenční správkyni Mgr. Darině Šlampové za období od rozhodnutí o úpadku do rozhodnutí o schválení oddlužení odměnu ve výši 2.722,50 Kč včetně 21 % daně z přidané hodnoty a náhradu hotových výdajů ve výši 1.422,96 Kč včetně 21 % daně z přidané hodnoty, celkem tedy částku 4.145,46 Kč (výrok I.), uložil dlužnici, aby insolvenční správkyni částku 4.145,46 Kč zaplatila ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto usnesení (výrok II.) a uložil insolvenční správkyni, aby ve lhůtě pěti dnů ode dne, kdy dlužnice splní povinnost uloženou jí ve výroku II. tohoto usnesení, o tom podala insolvenčnímu soudu písemnou zprávu (výrok III.).

V odůvodnění usnesení soud prvního stupně uvedl, že usnesením ze dne 28.4.2010 schválil oddlužení dlužnice plněním splátkového kalendáře, účinky schválení oddlužení nastaly téhož dne zveřejněním usnesení v insolvenčním rejstříku. Podle usnesení měla dlužnice povinnost hradit insolvenční správkyni odměnu a náhradu hotových výdajů od května 2010. Insolvenční správkyni však náleží právo na přiměřenou odměnu a náhradu účelně vynaložených hotových výdajů i za dobu od rozhodnutí o úpadku do rozhodnutí o schválení oddlužení (§ 38 odst. 2, § 168 odst. 2, písm. a) IZ). Na tomto základě soud prvního stupně přiznal insolvenční správkyni za období od povolení oddlužení do jeho schválení odměnu ve výši 2.250 Kč (3 x 750 Kč), navýšenou o 21 % daň z přidané hodnoty a náhradu hotových výdajů ve výši 1.176 Kč, sestávající z cestovného ve výši 876 Kč a poštovného, hovorného a nákladů na opisy ve výši 300 Kč, navýšenou o 21 % daň z přidané hodnoty. Dlužnici uložil, aby tuto částku insolvenční správkyni zaplatila, neboť se jedná o pohledávku za majetkovou podstatou dlužnice. Povinnost ve výroku III. usnesení insolvenční správkyni stanovil dle ustanovení § 11 odst. 1 IZ.

Proti tomuto usnesení podala dlužnice odvolání, v němž namítala, že se soud prvního stupně nezabýval tím, zda insolvenční správkyně je vlastníkem osobního automobilu, od kterého předložila technický průkaz, a to i za dobu, za níž cestovné nárokuje a soudu prvního stupně vytýkala, že neodůvodnil, z jakých podkladů při stanovení výše hotových výdajů vycházel a nezohlednil, že insolvenční správkyně se stala plátkyní daně z přidané hodnoty až od 1.5.2013, tj. před nárokovaným obdobím. Navrhla, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně ve výrocích I. a II. zrušil, případně změnil tak, že se insolvenční správkyni odměna a náhrada hotových výdajů za období od rozhodnutí do úpadku do schválení oddlužení nepřiznává, eventuálně přiznává v částce 2.700 Kč včetně DPH. Podle ustanovení § 7 IZ, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno oprávněnou osobou a včas, přezkoumal usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212 a § 212a o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ IZ) a dospěl k níže uvedeným závěrům.

Z obsahu spisu se podává, že insolvenční řízení v posuzované věci bylo zahájeno dne 2.2.2010. Soud prvního stupně usnesením ze dne 23.2.2010, č.j. KSBR 24 INS 867/2010-A-6, rozhodl o úpadku dlužnice Viery anonymizovano , dlužnici povolil oddlužení a insolvenční správkyní ustanovil Mgr. Darinu Šlampovou, se sídlem Hodonín, Národní třída 297/20, PSČ 695 01. Dne 29.3.2010 insolvenční správkyně zaslala soudu seznam přihlášených pohledávek a dne 1.4.2010 podala u soudu zprávu o hospodářské situaci dlužnice a o dosavadních činnostech ze dne 24.3.2010. Dne 19.4.2010 se u soudu prvního stupně konalo přezkumné jednání a první schůze věřitelů, k nimž se insolvenční správkyně dostavila. Soud prvního stupně usnesením ze dne 28.4.2010, č.j. KSBR 24 INS 867/2010-B-6, které bylo zveřejněno v insolvenčním rejstříku dne 28.4.2010, schválil oddlužení dlužnice Viery anonymizovano plněním splátkového kalendáře a uložil dlužnici, aby po dobu trvání účinků oddlužení plněním splátkového kalendáře platila insolvenční správkyni k jejím rukám vždy ke každému 20. dni v měsíci částku 900 Kč sestávající z odměny ve výši 750 Kč a náhrady hotových výdajů ve výši 150 Kč s tím, že poprvé je dlužnice povinna uhradit tuto částku k 20.5.2010. Podáním doručeným soudu dne 19.4.2013 insolvenční správkyně oznámila, že je od 1.5.2013 plátkyní DPH a tuto skutečnost doložila rozhodnutím o registraci k dani z přidané hodnoty Finančního úřadu pro Jihomoravský kraj, se sídlem Brno-Střed, náměstí Svobody 4, PSČ 602 00, ze dne 17.4.2013. Podáním doručeným soudu dne 12.6.2015 insolvenční správkyně podala zprávu o splnění oddlužení, v níž uvedla, že dlužnice splnila schválené oddlužení plněním splátkového kalendáře a zaplatila odměnu a náhradu hotových výdajů insolvenční správkyně za období od 1.5.2010 do 30.4.2015. Správkyně vyúčtovala odměnu a náhradu hotových výdajů dále za období únor 2010 až duben 2010, tj. za dobu od rozhodnutí o úpadku do schválení oddlužení, ve výši 3.426 Kč sestávající z odměny ve výši 2.250 Kč (3 x 750 Kč za měsíce únor, březen, duben 2010) a z náhrady hotových výdajích ve výši 1.176 Kč (zahrnující cestovné v částce 876 Kč za cestu z Hodonína do Brna a zpět k přezkumnému jednání a schůzi věřitelů osobním vozidlem Renault Megane, reg. zn. 4B89602, při průměrné spotřebě 6,77 litrů na 100 km, ceně pohonných hmot Natural 95 28,70 Kč za litr, základní náhradě za 1 km jízdy 3,90 Kč a ujeté vzdálenosti 150 km a poštovné, hovorné a náklady na opisy v částce 2 x 150 Kč). K vyúčtování předložila fotokopii velkého technického průkazu vozidla Renault Megane, reg. zn. 4B89602, z něhož se podává, že je registrované pro insolvenční správkyni od roku 2007. Na tomto základě soud prvního stupně ve věci rozhodl odvoláním napadeným usnesením.

V rovině právního hodnocení věci je třeba uvést, že soud prvního stupně postupoval správně, pokud v posuzované věci aplikoval vyhlášku č. 313/2007 Sb., ve znění účinném do 31.12.2013, neboť o úpadku dlužnice bylo rozhodnuto již dne 23.2.2010 (čl. II. přechodných ustanovení k vyhl. č. 398/2013 Sb.).

Pro posouzení důvodnosti podaného odvolání je zásadní zodpovězení otázky, zda v přezkoumávané věci odměna a hotové výdaje insolvenční správkyně mohou být přiznány i za období před schválením oddlužení. Rozhodovací praxe soudů se ustálila na závěru, že insolvenční správce má nárok na odměnu a náhradu hotových výdajů i za toto období. Oba vrchní soudy sdílejí názor, že pokud s odměnou insolvenčního správce za toto období vyhláška č. 313/2007 Sb., ve znění účinném do 31.12.2013, nepočítá a upravuje jen odměnu a hotové výdaje po schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře, je nutné ji určit úvahou soudu s přihlédnutím ke kritériím podle ustanovení § 5 této vyhlášky. Insolvenční správce má právo na odměnu a náhradu svých hotových výdajů účelně vynaložených v souvislosti s řádným výkonem funkce též za období od rozhodnutí o úpadku do rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře, a tyto správcovy nároky nejsou kryty paušálními částkami stanovenými v ustanovení § 3 písm. b) a § 7 odst. 4 této vyhlášky. O odměně insolvenčního správce za jeho činnost, jež nepředstavuje realizaci splátkového kalendáře, to je za jeho činnost vykonanou v období předcházejícím schválení oddlužení splátkovým kalendářem, soud tedy určuje odměnu správce zejména s přihlédnutím k délce doby, rozsahu a náročnosti správcem vykonané činnosti. Vyúčtovanou náhradu hotových výdajů spojených s touto činností soud insolvenčnímu správci přiznává v prokázané (důvodně vynaložené) výši, s limity podle ustanovení § 7 odst. 1 až 3 téže vyhlášky. Tyto závěry vyslovil Vrchní soud v Praze například v rozhodnutí sp. zn. KSHK 40 INS 2229/2010, 1 VSHP 620/2010-B ze dne 25.8.2010, sp. zn. MSPH 79 INS 14408/2013, 3 VSPH 161/2014-B ze dne 11.3.2010, sp. zn. KSHK 45 INS 3216/2010, 3 VSPH 1239/2010-B-27 ze dne 19.5.2011. Vrchní soud v Olomouci je formuloval například v rozhodnutí sp. zn. KSOL 16 INS 7593/2009, 2 VSOL 292/2014-B-60 ze dne 26.6.2014, sp. zn. KSBR 39 INS 25831/2012, 1 VSOL 518/2013-B-16 ze dne 26.9.2013, sp. zn. KSBR 31 INS 5738/2009, 2 VSOL 522/2011-B-44 ze dne 23.11.2011 a sp. zn. KSOS 36 INS 2399/2010, 2 VSOL 281/2010-A-34 ze dne 9.9.2010. Odvolací soud uzavírá, že za měsíc duben 2010 insolvenční správkyni náleží odměna a náhrada hotových výdajů ve výši dle ustanovení § 3 písm. b), § 7 odst. 4 vyhlášky č. 313/2007 Sb., ve znění účinném do 31.12.2013, tj. odměna ve výši 750 Kč a náhrada hotových výdajů ve výši 150 Kč, neboť účinky schváleného oddlužení dlužnice plněním splátkového kalendáře nastaly již dne 28.4.2010 (§ 407 odst. 1 IZ), dlužnice však poprvé odměnu a náhradu hotových výdajů správkyně zaplatila až za května 2010.

Důvodný je rovněž požadavek insolvenční správkyně na odměnu ve výši 750 Kč za měsíce únor 2010 a březen 2010, tj. celkem ve výši 1.500 Kč. Insolvenční správkyně bezprostředně poté, co byla ustanovena insolvenční správkyní, sestavila seznam přihlášených pohledávek a provedla jejich přezkum, podala soudu zprávu o hospodářské situaci dlužnice a o své dosavadní činnosti ze dne 24.3.2010, a proto odvolací soud považuje odměnu v této výši za měsíce únor až březen 2010 za přiměřenou vzhledem k rozsahu, délce a náročnosti vykonané činnosti.

Insolvenční správkyně vyúčtovala náhradu hotových výdajů v celkové výši 1.176 Kč, z toho 876 Kč cestovné a 300 Kč za pořízení opisů, hovorné a poštovné.

Z účtované částky 300 Kč jí byla přiznána paušální náhrada ve výši 150 Kč za měsíc duben 2010 dle § 7 odst. 4 vyhlášky č. 313/2007 Sb., ve znění účinném do 31.12.2013, jak bylo odůvodněno výše. Zbývající účtovanou částku hotových výdajů ve výši 150 Kč za pořízení opisů, hovorné a poštovné odvolací soud považuje za odpovídající těmto běžným výdajům za měsíce únor až březen 2010. Insolvenční správkyni náleží rovněž náhrada hotových výdajů ve formě cestovného za cestu k přezkumnému jednání a první schůzi věřitelů dne 19.4.2010 ze sídla její kanceláře v Hodoníně ke Krajskému soudu v Brně a zpět při ujeté vzdálenosti 150 km osobním automobilem Renault Megane, reg. zn. 4B89602, při průměrné spotřebě 6,77 litrů na 100 km, ceně pohonných hmot-benzínu automobilového 95-dle § 4 písm. b) vyhlášky č. 462/2009 Sb. v částce 28,70 Kč a základní náhradě za 1 km jízdy dle § 1 písm. b) citované vyhlášky ve výši 3,90 Kč, což celkem činí 876 Kč.

K odměně a k náhradě hotových výdajů insolvenční správkyni náleží dle ustanovení § 38 odst. 1 IZ náhrada za 21 % DPH. V této souvislosti odvolací soud poukazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci sp. zn. 29 Cdo 1081/2007, které v odůvodnění odkazuje na pokyn Ministerstva financí z roku 2003 (Metodický pokyn Ministerstva financí ze dne 17.4.2003, č. D-247), podle něhož je plátce povinen daň z přidané hodnoty přiznat ke dni zdanitelného plnění nebo ke dni přijetí úplaty, podle toho, co nastane dříve. Dle pokynu je dnem poskytnutí služby den právní moci usnesení o schválení konečné zprávy, a není-li konečná zpráva, pak den právní moci rozhodnutí o zrušení konkursu. Dle názoru odvolacího soudu lze závěry použít i pro novou insolvenční úpravu s tím, že dnem zdanitelného plnění bude den právní moci rozhodnutí, jímž byla odměna a náhrada hotových výdajů insolvenční správkyně přiznána. Ke dni vydání napadeného usnesení insolvenční správkyně byla plátkyní DPH a DPH činilo 21%, a proto správkyni náleží k odměně a k náhradě hotových výdajů přiznaných napadeným usnesením náhrada za 21 % daň z přidané hodnoty celkem ve výši 719,46 Kč.

Z důvodů shora uvedených proto odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně v napadených výrocích I. a II. jako věcně správné dle ustanovení § 219 o.s.ř. potvrdil.

Poučení: Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

V Olomouci dne 28.1.2016

Za správnost vyhotovení: JUDr. Karla Trávníčková v.r. Vladimíra Kvapilová předsedkyně senátu