1 VSOL 745/2014-B-14
KSBR 29 INS 5150/2014 1 VSOL 745/2014-B-14

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Karly Trávníčkové a soudkyň JUDr. Anny Hradilové a Mgr. Diany Vebrové v insolvenční věci dlužníka Vlastimila anonymizovano , anonymizovano , bytem Zlobice 100, PSČ 768 31, o zproštění insolvenčního správce funkce, k odvolání insolvenčního správce Administrace insolvencí CITY TOWER, v.o.s., se sídlem Praha 4, Hvězdova 1716/2b, PSČ 140 00 proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 12.6.2014, č.j. KSBR 29 INS 5150/2014-B-8

takto:

Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 12.6.2014, č.j. KSBR 29 INS 5150/2014-B-8 se m ě n í tak, že dosavadní insolvenční správce Administrace insolvencí CITY TOWER, v.o.s., se sídlem Praha 4, Hvězdova 1716/2b, PSČ 140 00 se funkce insolvenčního správce dlužníka Vlastimila anonymizovano n e z p r o š ť u j e .

Odůvodnění:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně podle ustanovení § 32 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen IZ ) zprostil funkce dosavadního insolvenčního správce Administrace insolvencí CITY TOWER, v.o.s. (výrok I.), novým insolvenčním správcem ustanovil společnost Indra-Šebesta v.o.s., se sídlem Brno, Čechyňská 361/16, PSČ 602 00, IČ: 26919877 (výrok II.) a odvolanému insolvenčnímu správci uložil, aby bez zbytečného dokladu řádně informoval nového insolvenčního správce o své dosavadní činnosti a předal mu všechny doklady související s výkonem jeho funkce s tím, že jeho odpovědnost za dobu výkonu funkce nezanikla (výrok III.).

V odůvodnění uvedl, že postup insolvenčního správce Administrace insolvencí CITY TOWER, v.o.s. lze podřadit pod ustanovení § 34 (správně § 32) IZ, tedy že insolvenční správce závažně porušil důležitou povinnost a nepostupuje při výkonu své funkce s odbornou péčí. V této souvislosti uvedl, že usnesením ze dne 10.3.2014 bylo rozhodnuto o úpadku dlužníka, povoleno oddlužení a ustanoven insolvenční správce, kterému byla stanovena lhůta pro podání přihlášek, nařízeno přezkumné jednání a schůze věřitelů na den 9.6.2014. Insolvenčnímu správci bylo uloženo, aby nejpozději do 15 dnů před termínem konání přezkumného jednání předložil insolvenčnímu soudu seznam přihlášených pohledávek a aby ve lhůtě do 10 dnů před konáním schůze věřitelů předložil zprávu o své dosavadní činnosti. Tyto termíny insolvenční správce nedodržel, neboť zprávu o své dosavadní činnosti předložil až 6.6.2014 a seznamy přihlášených pohledávek, které navíc neobsahovaly stanovisko insolvenčního správce k přihlášeným pohledávkám, předložil až spolu s podáním ze dne 5.6.2014, čímž způsobil, že insolvenční soud nemohl splnit svoji povinnost danou insolvenčním zákonem v ustanovení § 189 odst. 3. Na přezkumné jednání se insolvenční správce nedostavil a vystavil plnou moc pro advokátku dne 6.6.2014. Soud prvního stupně dále uvedl, že má za zjištěné, že insolvenční správce Administrace insolvencí CITY TOWER, v.o.s. takto postupuje opakovaně, stejný postup byl zjištěn v řízeních č.j. KSBR 29 INS 3076/2014, č.j. KSBR 29 INS 3709/2014, č.j. KSBR 29 INS 3074/2014 a č.j. KSBR 29 INS 2675/2014. Insolvenční správce tak postupoval s nedostatečnou péčí již opakovaně, a to celkem v pěti řízeních, a proto soud dospěl k závěru, že jsou zde důvody pro zproštění insolvenčního správce, který nerespektoval povinnosti uložené usnesením ze dne 10.3.2014.

Proti tomuto usnesení, a to výslovně proti výrokům I. a II. podal zproštěný insolvenční správce Administrace insolvencí CITY TOWER, v.o.s. (dále jen odvolatel ) odvolání, ve kterém namítal, že nejsou dány důvody pro jeho zproštění funkce insolvenčního správce. K výtce, že nesplnil řádně a včas povinnosti uložené v usnesení soudu ze dne 10.3.2014 uvedl, že seznam přihlášených pohledávek nebyl předložen až dne 5.6.2014, jak se uvádí v odůvodnění usnesení soudu prvního stupně, nýbrž dne 4.6.2014 v 8:14:19, takže v případě aplikace ustanovení § 189 insolvenčního zákona, ve znění účinném do 31.12.2013, by byl uvedený seznam předložen včas, to je tak, aby ho soud mohl zveřejnit v insolvenčním rejstříku nejpozději tři dny přede dnem, kdy se o pohledávkách v něm obsažených má konat přezkumné jednání. Není rovněž pravda, že by předložený seznam neobsahoval stanovisko odvolatele k přihlášeným pohledávkám, odvolatel v tomto seznamu vyjádřil stanovisko ke všem uplatněným pohledávkám (oproti dlužníkovi, který se před přezkumným jednáním k přihlášeným pohledávkám skutečně nevyjádřil, když své vyjádření hodlal přednést až na přezkumném jednání, což se také stalo). Pozdní zaslání zprávy o své činnosti zdůvodnil tím, že se až do samého konce týdne předcházejícího konání přezkumného jednání (schůze věřitelů) pokoušel ověřit majetkové a příjmové možnosti dlužníka, resp. zjistit jeho stanovisko k přihlášeným pohledávkám. Zdůraznil, že postih insolvenčního správce zproštěním funkce přichází v úvahu toliko z důvodu zákonem předvídaných pochybení, jež lze sankcionovat pouze v insolvenčním řízení, v němž se jich insolvenční správce dopustil; jinými slovy, pokud by odvolatel neplnil řádně své povinnosti v insolvenčních řízeních vedených na majetek jiných dlužníků, jak dovozuje soud prvního stupně, bylo by třeba, aby za to byl insolvenčním soudem sankcionován v těchto řízeních. Konstruuje-li soud prvního stupně v odvoláním napadeném rozhodnutí (možné) porušení povinnosti insolvenčního správce v jiném insolvenčním řízení jako důvod pro zproštění insolvenčního správce funkce v tomto řízení, bylo takové rozhodnutí vydáno ultra vires, tedy za hranicí pravomocí insolvenčního soudu vykonávat dohled nad činností insolvenčního správce v konkrétním řízení. V této souvislosti odvolatel dále odkázal na konstantní judikaturu a zdůraznil, že odvoláním napadené rozhodnutí se může opírat pouze o skutečnost, že odvolatel předložil opožděně podklady pro přezkumné jednání a schůzi věřitelů, když toto vytýkané pochybení nevedlo ke zmaření přezkumného jednání a schůze věřitelů, když tato jednání proběhla bez jakýchkoliv problémů či komplikací. Odvolatel také namítal, že insolvenční soud rozhodl o jeho zproštění funkce insolvenčního správce bez slyšení ve smyslu ustanovení § 32 odst. 1 insolvenčního zákona. Tím mu byla nezákonně upřena možnost vyjádřit se ke svému zproštění, přičemž právě ve svém vyjádření, ať ústním či písemném, by mohl soudu prvního stupně objasnit, že opožděné zaslání podkladů bylo způsobeno, mimo jiné, nemocí hned několika zaměstnanců odvolatele, respektive technickými problémy, které však již zcela odstranil. Odvolatel rovněž poukázal na to, že ustálená judikatura dovozuje, že zproštění insolvenčního správce funkce je mimořádným prostředkem, k němuž je možno sáhnout jen výjimečně, ukáží-li se mírnější nástroje nápravy pochybení insolvenčního správce nedostatečnými. Sdělil, že si je vědom svého pochybení, to však nevedlo ke zmaření přezkumného jednání a schůze věřitelů, tedy ve svém důsledku nemělo na účastníky insolvenčního řízení žádné negativní dopady. Pokud by měl již být nějakým způsobem postižen, nemělo se tak stát zproštěním funkce, nýbrž uložením pořádkové pokuty. Odvolatel navrhl, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že se Administrace insolvencí CITY TOWER, v.o.s. funkce insolvenčního správce nezprošťuje.

Po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobami k tomuto úkonu oprávněnými, přezkoumal odvolací soud odvoláním napadené rozhodnutí soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 7 IZ, § 212, 212 a odst. 1, 5, 6 o.s.ř.), a aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c) IZ) dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

S účinností od 1.1.2014 byl insolvenční zákon č. 182/2006 Sb., změněn zákonem č. 294/2013 Sb. Podle čl. II. přechodných ustanovení tohoto zákona, zákon č. 182/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona platí i pro insolvenční řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Právní účinky úkonů, které v insolvenčním řízení nastaly, přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány.

Rozhodným zněním insolvenčního zákona v přezkoumávané věci je proto insolvenční zákon ve znění účinném od 1.1.2014 (dále jen IZ ).

Podle ustanovení § 7 IZ nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro insolvenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Rozhodným zněním občanského soudního řádu pro přiměřené použití podle ustanovení § 7 IZ je občanský soudní řád ve znění účinném od 1.1.2014.

Z obsahu insolvenčního spisu vyplývá, že usnesením ze dne 10.3.2014, č.j. KSBR 29 INS 5150/2014-A-9 bylo mimo jiné rozhodnuto o úpadku dlužníka, insolvenčním správcem ustanoven Administrace insolvencí CITY TOWER, v.o.s., se sídlem Praha 4, Hvězdova 1716/2b, PSČ 140 00, IČ: 29414873, svoláno přezkumné jednání a schůze věřitelů na den 9.6.2014 a insolvenčnímu správci uloženo, aby nejpozději do 15 dnů před termínem přezkumného jednání předložil seznam přihlášených pohledávek a nejpozději 10 dnů před termínem schůze věřitelů zprávu o své dosavadní činnosti. Seznam přihlášených pohledávek byl doručen do datové schránky soudu dne 4.6.2014 v 8:15:18 hodin. Zpráva o činnosti insolvenčního správce byla soudu doručena do datové schránky dne 6.6.2014 v 8:47:26 hodin. K přezkumnému jednání dne 9.6.2014 se za insolvenčního správce Administrace insolvencí CITY TOWER, v.o.s. dostavila advokátka Mgr. Lenka Novotná, a to na základě plné moci ze dne 6.6.2014. Soud do protokolu konstatoval, že z předložené zprávy IS má za zjištěné, že IS nemá k dispozici pracovní smlouvu dlužníka a současně uvádí, že se mu nepodařilo získat vyjádření dlužníka k PP. Toto přezkumné jednání, jakož i schůze věřitelů byla odročena na neurčito a následně 12.6.2014 rozhodl soud prvního stupně odvoláním napadeným rozhodnutím.

Podle ustanovení § 32 odst. 1 IZ, insolvenčního správce, který neplní řádně své povinnosti nebo který nepostupuje při výkonu své funkce s odbornou péčí anebo který závažně porušil důležitou povinnost, uloženou mu zákonem nebo soudem, může insolvenční soud na návrh věřitelského orgánu nebo dlužníka anebo i bez tohoto návrhu jeho funkce zprostit. Učiní tak zpravidla po slyšení insolvenčního správce; o podaném návrhu rozhodne neprodleně.

Ve vztahu k důvodům, pro něž byl ustanovený insolvenční správce zproštěn funkce (jak se z odůvodnění odvoláním napadeného rozhodnutí podávají), je především nutno uvést, že výtka soudu prvního stupně, že insolvenčním správcem předložený seznam přihlášených pohledávek neobsahuje jeho stanovisko (§ 189 odst. 1 IZ) není důvodná, neboť v seznamu přihlášených pohledávek insolvenční správce své stanovisko ve vztahu k jednotlivým pohledávkám uvedl, když příslušné listy obsahují údaj o tom, že insolvenční správce pohledávku uznává (a v jaké výši).

Pokud se insolvenční správce nedostavil k přezkumnému jednání osobně a u tohoto jednání byl zastoupen advokátkou na základě plné moci, je třeba zdůraznit, že insolvenční správce se na své nebezpečí a na své náklady může dát zastoupit při přezkumném jednání za trvání účinků oddlužení jinou osobou (i osobou nezapsanou do seznamu insolvenčních správců), pokud insolvenční soud nepožaduje, aby se insolvenční správce přezkumného jednání zúčastnil osobně (§ 410 odst. 1 IZ). V přezkoumávané věci soud prvního stupně v usnesení, kterým zjistil úpadek dlužníka a ustanovil odvolatele jeho insolvenčním správcem, ani po té, požadavek na osobní účast insolvenčního správce u přezkumného jednání a na schůzi věřitelů nevyslovil.

Odkazoval-li soud prvního stupně v této souvislosti na postup insolvenčního správce i v jiných insolvenčních řízeních (v nichž byl u přezkumného jednání a na schůzi věřitelů rovněž zastoupen advokátem), nutno přisvědčit námitce odvolatele, že insolvenčního správce lze sankcionovat pouze v tom insolvenčním řízení, v němž se případných pochybení dopustil. Důvody pro zproštění insolvenčního správce funkce spatřovat v porušení povinnosti téhož insolvenčního správce, k nimž došlo v jiném insolvenčním řízení, tudíž nelze. Odvolací soud se proto tím, zda se insolvenční správce případně nedostavil k nařízenému přezkumnému jednání a na svolanou schůzi věřitelů v jiných řízeních (soudem prvního stupně uváděných) nezabýval.

Naproti tomu odvolací soud souhlasí se soudem prvního stupně, že odvolatel řádně nesplnil povinnost předložit insolvenčnímu soudu nejpozději 15 dnů před termínem přezkumného jednání seznam přihlášených pohledávek a nejpozději 10 dnů před termínem schůze věřitelů zprávu o své dosavadní činnosti, která mu byla uložena v usnesení o zjištění úpadku dlužníka. Odvolatel sice správně namítal, že seznam přihlášených pohledávek předložil soudu dne 4.6.2014 a nikoli dne 5.6.2014, jak uvádí soud prvního stupně v odůvodnění odvoláním napadeného rozhodnutí, to však ničeho nemění na skutečnosti, že seznam přihlášených pohledávek i zpráva o dosavadní činnosti insolvenčního správce byly předloženy insolvenčním správcem později, než měl podle pokynů soudu prvního stupně učinit, a tím fakticky porušil povinnost, která mu byla uložena insolvenčním soudem v rozhodnutí o úpadku.

Za relevantní důvody, pro něž může insolvenční soud zprostit insolvenčního správce funkce, je nutno považovat zejména skutečnost, že při výkonu své funkce řádně neplní povinnosti vyplývající pro něj z ustanovení § 36 IZ, podle něhož je insolvenční správce povinen při výkonu funkce postupovat svědomitě a s odbornou péčí, vyvinout veškeré úsilí, které po něm lze požadovat, aby věřitelé byli uspokojeni v nejvyšší míře, dát přednost společnému zájmu věřitelů před zájmy svými i před zájmy jiných osob, věřitelským orgánům poskytovat součinnost nezbytnou k řádnému výkonu jejich funkce, na žádost věřitelského orgánu se účastnit jeho zasedání a věřitelskému orgánu a insolvenčnímu soudu předkládat nejméně jednou za tři měsíce písemnou zprávu o stavu insolvenčního řízení, dále skutečnost, že zpeněžuje majetek v rozporu s ustanovením § 225 odst. 4 nebo § 226 odst. 5 IZ, že nesplní povinnost uzavřít smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu, která by mohla vzniknout v souvislosti s výkonem funkce správce, nebo ve věci postupuje nekvalifikovaně. Důležitým důvodem pro zproštění funkce správce může být také skutečnost, že bezdůvodně nesplní závazný pokyn insolvenčního soudu nebo zajištěného věřitele, anebo vykonatelný rozsudek týkající se vyloučení majetku z majetkové podstaty. V závislosti na míře a intenzitě pochybení správce může vést soud i zjištění ojedinělého, leč závažného porušení důležité povinnosti stanovené zákonem nebo uložené soudem k tomu, že rozhodne o jeho zproštění funkce; jedná-li se však o pochybení méně závažné, omezuje se na to, že využije svého oprávnění uložit správci pořádkovou pokutu.

Po zvážení všech okolností se zřetelem na shora uvedený výklad dospěl odvolací soud-na rozdíl od soudu prvního stupně-k závěru, že pokud se týká pochybení insolvenčního správce v daném případě, nejedná se o tak zásadní porušení povinností insolvenčního správce, které by odůvodňovalo zproštění funkce, zvláště za situace, kdy toto pochybení nevedlo ke zmaření přezkumného jednání a schůze věřitelů.

Pro úplnost odvolací soud dodává, že soud prvního stupně pochybil-jak odvolatel správně namítal-zprostil-li dosavadního insolvenčního správce funkce bez toho (tedy v rozporu s ustanovením § 32 odst. 1 IZ), že by dal insolvenčnímu správci prostor, aby se ke zvažovanému zproštění funkce mohl vyjádřit. V přezkoumávané věci nebyly dány žádné zvláštní důvody, proč by soud odvolatele nemohl k věci slyšet.

Z výše uvedených důvodů odvolací soud postupoval podle ustanovení § 220 odst. 1 o.s.ř. a usnesení soudu prvního stupně ve výroku I. změnil, jak je uvedeno ve výroku. Odvolání insolvenčního správce směřovalo i proti výroku II., jímž byl ustanoven nový insolvenční správce. Tento výrok je však závislý na výroku I., a vzhledem k tomu, že odvolací soud shledal odvolání důvodným, došlo ke zrušení závislého výroku II.

Poučení: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku, insolvenčním správcům, věřitelskému výboru (zástupci věřitelů) a státnímu zastupitelství, které případně vstoupilo do insolvenčního řízení, se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení usnesení.

V Olomouci dne 20.listopadu 2014

Za správnost vyhotovení: JUDr. Karla Trávníčková v.r. Jitka Jahodová předsedkyně senátu