1 VSOL 740/2013-B-32
KSOS 38 INS 14704/2011 1 VSOL 740/2013-B-32

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Karly Trávníčkové a soudkyň JUDr. Anny Hradilové a Mgr. Diany Vebrové v insolvenční věci dlužnice Simony anonymizovano , anonymizovano , bytem Bohumín, Vrchlického 654, PSČ 735 81, o zrušení schváleného oddlužení, k odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 16.7.2013, č.j. KSOS 38 INS 14704/2011-B-16 takto:

Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 16.7.2013, č.j. KSOS 38 INS 14704/2011-B-16 se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně podle ustanovení § 418 odst. 1, písm. a), b) zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen IZ ) zrušil schválené oddlužení dlužnice a současně rozhodl o řešení jejího úpadku konkursem, který bude podle ustanovení § 314 odst.1, písm. a) IZ veden jako nepatrný. V odůvodnění uvedl, že dlužnice za období od února 2012 až ledna 2013, tj. 12 měsíců uhradila nezajištěným věřitelům dle splátkového kalendáře pouze 3.642 Kč, tj. 1,3 % z celkové výše přihlášených pohledávek a nezajištění věřitelé by tak po dobu trvání oddlužení byli uspokojeni pouze v rozsahu odpovídajícím 6,5 %. Tento stav pak setrval i v měsíci únoru a březnu 2013 , kdy rovněž nebylo ničeho hrazeno. Záloha na odměnu a hotové výdaje byla správci hrazena pouze za měsíc únor až duben 2012, od té doby mu není rovněž nic hrazeno. Dlužnice je bez příjmu a žije pouze z podpory.

Proti tomuto rozhodnutí podala dlužnice odvolání, ve kterém souhlasí se zjištěním soudu prvního stupně o tom, že podmínky schváleného oddlužení neplní. Vzniklou situaci vysvětluje tím, že přišla bez svého zavinění o zaměstnání, které se snaží obstarat tak, aby mohla podmínky oddlužení splnit. V průběhu odvolacího řízení insolvenčnímu správci předložila dohodu o pracovní činnosti ze dne 30.8.2012 uzavřenou na období od 2.9.2013 do 1.9.2014 a do protokolu o jednání před odvolacím soudem uvedla, že na základě této dohody se snaží pracovat, tzv. ve dne v noci , aby co nejvíce vydělala a mohla dohnat to, co zameškala dřívějším neplacením. Žádný mimořádný příjem mimo příjmu z této dohody neočekává. Navrhovala, aby odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně změnil tak, že se schválené oddlužení nezrušuje.

Po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, přezkoumal odvolací soud odvoláním napadené rozhodnutí soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, a po jednání ve věci dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

Z obsahu předloženého spisu vyplývá, že insolvenčním návrhem ze dne 16.8.2011, doručeným soudu dne 18.8.2011, se dlužnice domáhala rozhodnutí o svém úpadku a navrhovala, aby byl řešen oddlužením plněním splátkového kalendáře. V návrhu uvedla, že je rozvedená, má vyživovací povinnost ke dvěma nezletilým dětem, příjem ze zaměstnání ve výši cca 14.000 Kč a více závazků vůči více nezajištěným věřitelům ve výši celkem 279.760,12 Kč. Na tomto základě insolvenční soud usnesením ze dne 14.10.201, čj. KSOS 38 INS 14704-A-5 rozhodl o úpadku dlužnice, ustanovil insolvenčního správce, povolil řešení úpadku oddlužením, vyzval věřitele k přihlášení pohledávek a na den 8.12.2011 nařídil přezkumné jednání a svolal schůzi věřitelů. U přezkumného jednání insolvenční správce přednesl zprávu o dosavadní činnosti ze dne 28.11.2011, ve které navrhl schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře. Na tomto základě insolvenční soud usnesením ze dne 9.1.2012, č.j. KSOS 38 INS 14704/2011-B-3 schválil oddlužení dlužnice plněním splátkového kalendáře s tím, že oddlužení bude probíhat od února 2012 do ledna 2017, plátci příjmu dlužnice uložil povinnost, aby počínaje měsícem únor 2012 prováděl z příjmu dlužnice srážky ve stejném rozsahu jako při výkonu rozhodnutí pro uspokojení přednostní pohledávky a sražené částky nevyplácel dlužnici, ale zasílal je insolvenčnímu správci, kterému soud uložil, aby si každý měsíc z částky zaslané plátcem příjmu dlužníka ponechal částku 900 Kč jako zálohu na odměnu a náhradu hotových výdajů. Ve zprávě o plnění oddlužení č. 1 ze dne 20.8.2012 insolvenční správce soudu sdělil, že dlužnice je od 15.2.2012 až dosud vedena na úřadu práce. V měsících květen 2012 až červenec 2012 nebylo mezi věřitele rozděleno ničeho, jelikož z podpory v nezaměstnanosti v dané výši nelze provádět srážky. Dne 4.1.2013 insolvenční správce soudu sdělil, že dlužnice se dne 24.11.2012 provdala, takže má příjmení anonymizovano , a tím jí přibyla další vyživovaná osoba, a že splátky v rámci splátkového kalendáře nadále neplní. Ve zprávě o plnění oddlužení č. 2 ze dne 26.2.2013 insolvenční správce soudu sdělil, že dlužnice od září do prosince 2012 pracovala na základě dohody o provedení práce, ovšem z odměny poskytované na základě této dohody nebylo možno ničeho srazit, takže od května 2012 až dosud není mezi věřitele ničeho rozdělováno. V současné době je dlužnice bez jakéhokoliv příjmu, míra uspokojení věřitelů se pohybuje kolem 1,30 % a očekávané uspokojení věřitelů kleslo v lednu 2013 na 6,5 %. Do protokolu o jednání před soudem prvního stupně dne 5.4.2013 dlužnice potvrdila, že splátkový kalendář neplní, neboť je bez pracovního poměru. Dále uvedla, že v současné době prodělává rekvalifikační kurz organizovaný Úřadem práce v Bohumíně a předpokládá, že od 1.6.2013 by mohla nastoupit do zaměstnání. Z tohoto důvodu žádala insolvenční soud o poskytnutí lhůty do 10.6.2013 k předložení pracovní smlouvy. Poté co insolvenční správce ve zprávě dne 8.7.2013 sdělil, že dlužnice je nadále bez pracovního poměru, rozhodl soud prvního stupně odvoláním napadeným rozhodnutím.

Podle ustanovení § 418 odst.1 IZ insolvenční soud schválené oddlužení zruší a současně rozhodne o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem, jestliže a) dlužník neplní podstatné povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, nebo b) se ukáže, že podstatnou část splátkového kalendáře nebude možné splnit.

Podle ustanovení § 314 odst. 1 písm. a) IZ o nepatrný konkurs jde, jestliže dlužníkem je fyzická osoba, která není podnikatelem.

Odvolací soud doplnil dokazování čtením listin, z nichž dospěl k následujícímu zjištění: -Ze zprávy insolvenčního správce o plnění oddlužení č. 3 ze dne 5.8.2013 a jeho zprávy o hospodářské situaci dlužnice ze dne 8.8.2013, zjistil, že očekávaná míra uspokojení věřitelů klesla v červenci 2013 na 4,33 %, dlužnice nemá žádný příjem, vlastní pouze movité věci nepatrné hodnoty a má závazky ve výši 280.284,18 Kč;

-Z dohody o pracovní činnosti ze dne 30.8.2013, uzavřené mezi dlužnicí Simonou anonymizovano jako zaměstnancem a společností Comac jobs s.r.o., se sídlem Těrlicko-Horní Těrlicko 737, PSČ 735 42, IČ: 286 57 411 jako zaměstnavatelem, zjistil, že tato dohoda je uzavřena na dobu určitou od 2.9.2013 do 1.9.2014 a zaměstnanec obdrží za svou práci odměnu ve výši 97,10 Kč hrubého za hodinu. Tato odměna zahrnuje veškeré výdaje spojené s výkonem činnosti zaměstnance dle této dohody. Rozsah pracovní doby činí maximálně 40 hodin týdne, přičemž v průměru za období nesmí rozsah pracovní doby činit více než 20 hodin týdně. Průměr se vypočítává z celkové doby, na níž byla tato dohoda uzavřena, maximálně však za období 52 týdnů. Přesný počet hodin, jež mají být odpracovány bude sdělen zaměstnanci vždy pověřeným zaměstnancem zaměstnavatele, a to v souladu s aktuálními potřebami zaměstnavatele. Není-li možné přesný počet hodin určit, je možné

stanovit zaměstnanci úkol, jež má splnit, přičemž zaměstnanec bude evidovat hodiny, v nichž činnost prováděl;

-Z pokynu, kterým se dle ustanovení § 309 odst. 2 zákoníku práce přiděluje zaměstnanec k dočasnému výkonu práce u uživatele, se zjišťuje, že na základě tohoto pokynu ze dne 30.8.2013 byla dlužnice přidělena k dočasnému výkonu práce u uživatele Varroc Lighting Systems, s.r.o.,se sídlem Šenov u Nového Jičína, Suvorovova 195, PSČ 742 42, IČ: 234404450, a to na dobu určitou od 2.9.2013 do 1.9.2014 s tím, že uživatel bude mít týdenní pracovní dobu 37,5 hodiny, bude pracovat v třísměnném provozu za tarifní hodinou mzdu 97,10 Kč/hod. a dále mu přísluší příplatky: 35 % z průměrného výdělku za práci přes čas, 50 % z průměrného výdělku za práci přes čas v sobotu, v neděli a v noci, 100 % průměrného výdělku za práci ve svátek, 25 % průměrného výdělku za práci v sobotu a v neděli, 16, 50 Kč/hod příplatek za práci v odpolední směně a v noci, příplatek za práci ve ztížených pracovních podmínkách dle GNR-SM-00.97 a 11,50 Kč/hod příplatek za práci ve zvláštním nepřetržitém režimu, je-li do tohoto režimu pracovník zařazen.

Podle ustanovení § 76 zákoníku práce dohodu o pracovní činnosti může zaměstnavatel s fyzickou osobou uzavřít, i když rozsah práce nebude přesahovat v témže kalendářním roce 300 hodin (odstavec 1). Na základě dohody o pracovní činnosti není možné vykonávat práci v rozsahu překračujícím v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby (odstavec 2). Dodržování sjednaného a nejvýše přípustného rozsahu poloviny sjednané týdenní pracovní doby se posuzuje po celou dobu, na kterou byla dohoda o pracovní činnosti uzavřena, nejdéle však za období 52 týdnů (odstavec 3). V dohodě o pracovní činnosti musí být uvedeny sjednané práce, sjednaný rozsah pracovní doby a doba, na kterou se dohoda uzavírá (odstavec 4).

Podle ustanovení § 79 zákoníku práce činí délka stanovené týdenní pracovní doby 40 hodin týdně. U zaměstnanců a) pracujících v podzemí při těžbě uhlí, rud a nerudných surovin, v důlní výstavbě a na báňských pracovištích geologického průzkumu činí délka stanovené týdenní pracovní doby 37,5 hodiny týdně, b) u zaměstnanců s třísměnným a nepřetržitým pracovním režimem činí délka stanovené týdenní pracovní doby 37,5 hodiny týdně a c) u zaměstnanců s dvousměnným pracovním režimem činí délka stanovené týdenní pracovní doby 38,75 hodiny týdně.

S ohledem na shora citované ustanovení § 76 odst. 2 zákoníku práce, bude-li dlužnice pracovat v jednosměnném provozu, je nejvýše přípustný rozsah stanovené týdenní pracovní doby v průměru 20 hodin a bude-li pracovat v třísměnném provozu, je nejvýše přípustný rozsah stanovené týdenní pracovní doby v průměru 18,75 hodin. V jednosměnném provozu si tedy může vydělat částku 1.942 Kč hrubého týdně, tj. měsíčně 8.415Kč a ročně 100.984Kč. V třísměnném provozu si může vydělat

částku 1.821 Kč hrubého plus případné příplatky za práci, v sobotu, v neděli a ve svátcích (nelze vůbec uvažovat s příplatkem za přesčas), což bez těchto příplatků činí měsíčně 7.891 Kč a ročně 94.692 Kč.

Při výpočtu splátkového kalendáře bylo počítáno s měsíčním příjmem dlužnice ve výši 14.000 Kč čistého (nikoliv hrubého), s vyživovací povinností ke dvěma dětem a závazky ve výši cca 280.000 Kč. Splátky dle splátkového kalendáře dlužnice hradila pouze v době od 29.2.2012 do května 2012. Z příjmu, který je nyní reálně schopna na základě dohody o pracovní činnosti ze dne 30.8.2013 dosáhnout, nedosahuje výše, z níž by bylo možno pro věřitele a na zálohu na odměnu a hotové výdaje insolvenčního správce cokoliv srazit. Za situace, že má dlužnice vyživovací povinnost ke dvěma dětem a přibyla jí další vyživovací povinnost k manželovi, činí v jejím případě nesrazitelná částka 10.223 Kč měsíčně (z čisté mzdy), tedy méně než je předpokládaná hrubá měsíční mzda (odměna) dle předložené dohody o pracovní činnosti.

Odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně konstatuje, že dlužnice dlouhodobě neplní podstatné povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení a zjištěné poměry dlužnice ukazují, že podstatnou část splátkového kalendáře nebude možné splnit, a proto odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně podle ustanovení § 219 o.s.ř. jako věcně správné potvrdil.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení l z e podat dovolání ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu České republiky v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici a insolvenčnímu správci se doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne doručení usnesení zvláštním způsobem.

V Olomouci dne 10. října 2013

Za správnost vyhotovení: JUDr. Karla Trávníčková, v.r. Jitka Jahodová předsedkyně senátu