1 VSOL 732/2015-A-9
KSBR 26 INS 13138/2015 1 VSOL 732/2015-A-9

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Anny Hradilové a soudkyň Mgr. Diany Vebrové a JUDr. Ivany Waltrové v insolvenční věci dlužnice Heleny anonymizovano , anonymizovano , bytem Suchohrdly, Pod Skalou 256, PSČ 669 02, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. KSBR 26 INS 13138/2015, o insolvenčním návrhu dlužnice spojeném s návrhem na povolení oddlužení, o odvolání dlužnice ze dne 9. června 2015 proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 27.5.2015, č.j. KSBR 26 INS 13138/2015-A-4,

t a k t o:

Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 27.5.2015, č.j. KSBR 26 INS 13138/2015-A-4, se m ě n í takto:

Insolvenční návrh dlužnice se n e o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í:

Shora označeným usnesením Krajský soud v Brně s poukazem na ust. § 3 odst. 1-3, § 103 odst. 2 a § 128 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon-dále jen též IZ ), odmítl insolvenční návrh dlužnice.

V důvodech uvedl, že tento návrh, který dlužnice spojila s návrhem na povolení oddlužení, byl soudu doručen 20.5.2015. Jde o návrh vadný, neboť dlužnice v něm neuvedla dostatek informací týkajících se jejího úpadku, když v něm neuvedla dostatek konkrétních informací o splatnosti svých dalších závazků a k návrhu nepředložila jeho povinnou přílohu, a to seznam závazků, z něhož by mohl soud čerpat potřebné informace o rozhodujících skutečnostech. Dlužnice pouze uvedla, že má více závazků u různých věřitelů, které jsou více než 30 dnů po splatnosti a tyto není schopna splácet. Jako svého věřitele označila Jaroslava Lasla, s pohledávkou ve výši 45.000 Kč, splatnou dne 21.5.2014 a s pohledávkou ve výši 33.000 Kč, splatnou dne 2.9.2013. U dalšího závazku ve výši cca 52.000 Kč uvedla jako termín jeho splatnosti 10/2014, nicméně věřitel je nedostatečně identifikován, když jej dlužnice označila jako společnost RWE . Z toho nelze přesně určit, kdo je tímto věřitelem. Dále sice dlužnice ve svém návrhu označila další dva věřitele, u obou však neuvedla konkrétní termín splatnosti. Není tak zřejmé, zda má dlužnice minimálně dva věřitele a u každého z nich alespoň jeden závazek více jak 30 dnů po lhůtě splatnosti. Proto postupoval soud prvního stupně dle ust. § 128 odst. 1 IZ a bez dalšího insolvenční návrh dlužnice odmítl, neboť pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení a uvedené ustanovení neumožňuje soudu vyzývat navrhovatele k odstraňování vad návrhu postupem dle ust. § 43 odst. 1 o.s.ř.

Proti tomuto usnesení podala dlužnice včasné odvolání. Uvedla, že ke svému návrhu hodlala připojit přílohy, které v něm označila, avšak protože je neměla kompletní, čekala na vyúčtování dluhu od společnosti RWE Energie, s.r.o., identifikační číslo 499 03 209, se sídlem v Praze, Limuzská 3135/12, PSČ 108 00. Než tato společnost doklady zaslala, byl jí návrh odmítnut. Proto svůj návrh v tomto směru dodatečně opravuje s tím, že kromě Jaroslava Lasla, je jejím věřitelem shora uvedená společnost, vůči níž má závazek 26.767,29 Kč, který je splatný 17.3.2014. Označení dalších věřitelů a fakt, že mají vůči ní pohledávky po splatnosti déle, jak 30 dnů, uvádí v příloze k tomuto odvolání a domnívá se, že nyní je již její návrh projednatelný. Navrhla zrušení napadeného usnesení.

Podle ust. § 7 IZ v nyní platném znění platí, že nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení, včetně řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212, § 212a odst. 1, odst. 2 a odst. 5 o.s.ř.) a aniž musel ve věci nařizovat odvolací jednání (§ 94 odst. 1 písm c/ IZ), dospěl k závěru, že odvolání dlužnice je důvodné.

Podle ust. § 3 odst. 1 IZ platí, že dlužník je v úpadku, jestliže má a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen "platební neschopnost"). Podle odstavce tohoto ustanovení se má za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud (pozn. jedná se o vyvratitelné právní domněnky).

V daném případě se ze spisu soudu prvního stupně podává, že dlužnice se insolvenčním návrhem (doručeným 20.5.2015), který spojila s návrhem na povolení oddlužení, domáhá zjištění úpadku a jeho řešení oddlužením formou splátkového kalendáře. K podání insolvenčního návrhu dlužnice využila formulář, který je předepsaný k podání návrhu na povolení oddlužení a v popisu rozhodujících skutečností osvědčujících jejich úpadek (v bodu 07 + bod 17 a 20 formuláře) uvedla, že má více věřitelů, kteří vůči ní mají pohledávky, které jsou více jak 30 dnů po lhůtě splatnosti a označila věřitele Jaroslava Lasla a výši jeho dvou pohledávek, včetně data jejich splatnosti. Dále označila jako dalšího věřitele RWE , s tím, že vůči němu má závazek cca 52.000 Kč (za dodávky plynu), splatný v říjnu 2014 a k němu podotkla, že nezná přesnou výši tohoto závazku ani přesné datum splatnosti. Dále zde označila jako dalšího věřitele společnost QI investiční společnost, a.s. (uvedla též jeho identifikační číslo) s tím, že svým nemovitým majetkem zajistila jeho pohledávku do výše 2,2 mil. Kč s příslušenstvím a dále uvedla, že na tomto majetku vázne též exekutorské zástavní právo k zajištění pohledávky dalšího věřitele a to Města Znojma, ve výši 212.399 Kč s příslušenstvím a nákladů nalézacího řízení. V neposlední řadě uvedla, že proti těmto pohledávkám stojí pouze její příjem ze starobního důchodu ve výši 9.235 Kč měsíčně. V bodu 20. formuláře, v němž měla dlužnice označit vykonatelné závazky, ze kterých vyplývá právo na uspokojení ze zajištění, dlužnice opětovně uvedla závazek 2,2 mil Kč s příslušenstvím a jako věřitele z tohoto závazku označila společnost QI investiční společnost, a.s. s tím, že o této pohledávce bylo rozhodnuto platebním rozkazem Okresního soudu ve Znojmě ze dne 12.1.2015, č.j. 9C 269/2014-43. Dále zde uvedla závazek ve výši 212.399 Kč s příslušenstvím vůči věřiteli Město Znojmo a jako exekuční titul označila platební rozkaz Okresního soudu v Znojmě ze dne 21. února 2008, č.j. 18 C 208/2006-64. V popisu majetku označila mj. nemovitosti, s tím, že jsou zatížené zástavní právem z titulu zástavní smlouvy a z titulu exekutorského zástavního práva. Ke svému návrhu dlužnice nepředložila žádné přílohy, a to ani povinné seznamy majetku, závazků či zaměstnanců (§ 104 IZ).

Na základě těchto zjištění odvolací souhlasí se závěrem soudu prvního stupně potud, že věřitel RWE nebyl řádně označen. Potud šlo o vadu návrhu dlužnice. Nicméně s dalšími závěry o neprojednatelnosti insolvenčního návrhu dlužnice, se odvolací soud se soudem prvního stupně neztotožňuje. Kromě věřitele Jaroslava Lasla (včetně jeho pohledávek a dat splatnosti) dlužnice v návrhu označila další dva věřitele. A to to společnost QI investiční společnost, a.s., včetně výše její zajištěné a vykonatelné pohledávky, a z data označeného platebního rozkazu je zřejmé, že se jedná o pohledávku splanou nejméně od února 2015. Dále označila Město Znojmo, včetně výše jeho zajištěné a vykonatelé pohledávky, a z označeného platebního rozkazu je zřejmé, že se jedná o závazek splatný nejméně od roku 2008.

Odvolací soud na základě uvedených zjištění, oproti soudu prvního stupně uzavírá, že insolvenční návrh dlužnice je projednatelný, neboť v něm dlužnice uvedla dostatek rozhodujících skutečností, z nichž bylo možno dovodit (pokud se ukáží být pravdivými), že v době jeho podání byla dlužnice v úpadku, neboť má více věřitelů a vůči nim postupně splatné závazky od roku 2008-2015 a rovněž s ohledem na celkovou výši těchto tvrzených závazků a tvrzený příjem dlužnice bylo možno učinit závěr, že dlužnice je v úpadku.

Proto postupoval odvolací soud dle ust. § 220 odst. 1 o.s.ř. a napadené usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že insolvenční návrh dlužnice se neodmítá.

V dalším řízení se bude soud prvního stupně zabývat insolvenčním návrhem dlužnice věcně a zváží, zda s ohledem na listiny, které předložila ke svému odvolání, bude třeba ji vyzvat k doložení svých tvrzení (§ 128 odst. 2 IZ). V závislosti na tom, soud prvního stupně přizpůsobí svůj další postup v tomto řízení.

P o u č e n í: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně, pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (§ 237, § 239, § 240 odst. 1 o.s.ř.).

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení tohoto usnesení (§ 71, § 74 odst. 1, § 75 odst. 2 IZ).

V Olomouci dne 23. července 2015

Za správnost vyhotovení: JUDr. Anna Hradilová v.r. Vladimíra Kvapilová předsedkyně senátu