1 VSOL 725/2013-B-95
KSOS 8 INS 2746/2008 1 VSOL 725/2013-B-95

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Anny Hradilové a soudkyň JUDr. Karly Trávníčkové a Mgr. Diany Vebrové v insolvenční věci dlužnice Veroniky anonymizovano , anonymizovano , identifikační číslo: 452 06 511, bytem Orlová 4-Poruba, Přespolní 965, PSČ 735 14, o vydání výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli, rozhodl o odvolání dlužnice ze dne 10.6.2013 proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 22.5.2013, č.j. KSOS 8 INS 2746/2008-B-81,

t a k t o:

Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 22.5.2013, č.j. KSOS 8 INS 2746/2008-B-81, se m ě n í takto:

I. Soud uděluje insolvenční správkyni JUDr. Alicji Klimešové souhlas s vydáním výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli č. 1) Matco, s.r.o. ve výši 1.603.067,66 Kč, kterou je insolvenční správkyně povinna vyplatit zajištěnému věřiteli do 15 dnů od právní moci tohoto usnesení. Dále je insolvenční správkyně povinna podat soudu písemnou zprávu o provedeném vydání výtěžku zajištěnému věřiteli do 30 dnů ode dne právní moci tohoto usnesení.

II. Insolvenční správkyni se povoluje záloha na odměnu ve výši 39.756,34 Kč, jejíž vyúčtování provede v konečné zprávě (odměna 32.856,48 Kč a 6.899,86 Kč DPH).

O d ů v o d n ě n í:

Shora označeným usnesením Krajský soud v Ostravě s poukazem na ustanovení 298 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon-dále jen též IZ ) a dále s odkazem na ust. § 1 odst. 2 vyhlášky č. 313/2007 Sb. udělil souhlas insolvenční správkyni JUDr. Alicji Klimešové s vydáním výtěžku zpeněžení ze zajištění zajištěnému věřiteli č. 1) Matco, s.r.o., ve výši 1.603.847,20 Kč s tím, že insolvenční správkyně je povinna tuto částku zajištěnému věřiteli vyplatit do 15 dnů od právní moci tohoto usnesení (výrok I.), uložil insolvenční správkyni povinnost podat ve stanovené lhůtě soudu písemnou zprávu o provedeném vydání výtěžku zajištěnému věřiteli (výrok II.) a ve výroku III. povolil insolvenční správkyni zálohu na odměnu ve výši 38.976,80 Kč, jejíž vyúčtování provede v konečné zprávě (odměna 32.212,24 Kč a 6.764,56 Kč DPH).

Podle odůvodnění insolvenční správkyně podáním doručeným soudu 18.4.2013 požádala soud o udělení souhlasu s vydáním výtěžku zpeněžení označenému zajištěnému věřiteli č. 1) Matco, s.r.o. s tím, že předmětem zajištění byly nemovitosti zapsané na listu vlastnictví č. 1671, pro katastrální území a obec Poruba u Orlové, okres Karviná, a to pozemek parcela č. 2303/1-orná půda o výměře 1171 m2, pozemek parcela č. 2303/3-zastavěná plocha a nádvoří o výměře 486 m2, stavba č.p. 1001 obchod, stojící na pozemku parcela č. 2303/3 zastavěná plocha a nádvoří. Pohledávka tohoto zajištěného věřitele byla u přezkumného jednání dne 12.12.2008 zjištěna ve výši 23.293.830 Kč a byla zajištěna na základě zástavní smlouvy ze dne 1.6.1992, s pořadím ke dni 2.6.1992. Správkyně proto navrhla, aby soud vyslovil souhlas k vydání výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli ve výši 1.603.067,66 Kč, současně požádala o vyplacení zálohy na její odměnu ve výši 39.756,34 Kč. Soud zjistil, že shora uvedený předmět zajištění byl zpeněžen za 1.682.500 Kč, náklady se zpeněžením majetkové podstaty činily 2.193 Kč. Jedná se o náklady na inzerci a vidimaci v rozsahu nižším než 5 % výtěžku zpeněžení podle § 298 odst. 3 IZ. Náklady spojené se správou majetkové podstaty činily 37.483 Kč v rozsahu nižším než 4 % výtěžku zpeněžení podle ust. § 298 odst. 3 IZ. Souhlas zajištěného věřitele byl soudu doručen dne 19.6.2012 a zveřejněn v insolvenčním rejstříku pod č.d. B-74/2. Čistý výtěžek zpeněžení tak tedy činí 1.642.824 Kč (výtěžek zpeněžení 1.682.500 Kč mínus náklady na správu a zpeněžení v celkové výši 39.676 Kč). Částku 1.642.824 Kč (čistý výtěžek) je proto třeba rozdělit tak, aby část připadající na odměnu správce činila 2% (§ 1 odst. 2 cit. vyhlášky) z toho, co bude připadat na zajištěného věřitele, přičemž navýšení o DPH se v tomto výpočtu nezohledňuje. Matematickým vyjádřením tohoto principu je tedy postup, kdy se částka připadající na odměnu správce zjistí tak, že se čistý výtěžek vydělí číslem 51, a to proto, že čistý výtěžek zpeněžení si lze pro představu rozdělit na 102 dílu, z nichž správce obdrží 2 díly a zajištěný věřitel 100. Dvěma dílům ze 102 dílů odpovídá po krácení výše uvedený podíl v rozsahu jedné padesátijedniny. V konkrétním případě tedy odměna správkyně činí částku 32.212,24 Kč, kterou je však nutno zvýšit o 21% DPH ve výši 6.764,56 Kč, tedy celkem odměna správkyně včetně DPH činí částku 38.976,80 Kč. Základem pro výpočet odměny je proto částka, která se získá jako rozdíl mezi výnosy a náklady, které byly vynaloženy na předmět zpeněžení. Výnosy zpeněžení jsou předem známé, přičemž mezi náklady zpeněžení se počítá i odměna insolvenční správkyně. Tedy jediné náklady, které správkyně nemůže určit, je právě její odměna, neboť i ta je nákladem zpeněžení. Proto je insolvenční správkyně povinna pro výpočet své odměny postupovat způsobem popsaným výše (viz. blíže k dané problematice článek J. Zelenky v Právní praxi v podnikání č. 10/97 k výpočtu odměny správce konkurzní podstaty druhá složka, jež se sice vztahuje k zákonu č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, soud ale neshledal důvody, pro které nelze uvedené závěry vztáhnout také na současnou právní úpravu). Proto dle ust. § 298 odst. 2 IZ zajištěnému věřiteli náleží, a tedy soud rozhodl, že mu bude vydán, výtěžek ze zpeněžení v částce 1.603.847,320 Kč. Na žádost správkyně jí soud povolil zálohu na odměnu (§ 38 odst. 4 IZ) ve výši 38.976,80 Kč, s tím, že je povinna ji vyúčtovat v konečné zprávě.

Proti tomuto usnesení, v celém jeho rozsahu, podala dlužnice včasné odvolání, v němž namítala, že jde o rozhodnutí nesprávné a nezákonné. Uvedla, že nesouhlasí s tím, aby uvedená částka byla tomuto věřiteli vydána, protože o tom, že pohledávka byla na tohoto věřitele převedena, dlužnice nevěděla, nebyla řádně vyrozuměna a nestalo se tak ani ze strany správkyně. Došlo tak k závažnému porušení zákona a trvá na tom, aby se soud touto okolností zabýval. Dále namítala, že zástavní smlouva s ní nikdy nebyla pro částku 23.293.830 Kč uzavřena, jde o závažný podvrh, takový obnos nikdy nedlužila, má důkazy o tom, že pohledávka tohoto věřitele nebo její část je již promlčena; pravomocným rozhodnutím soudu bylo zjištěno, že údaje o zajištění jsou nesprávné nebo je nelze získat. K prokázání promlčení pohledávky a neexistence zástavní smlouvy dlužnice k důkazu navrhla spis Okresního soudu v Havířově sp. zn. 125 Nc 1669/2006. Dále dlužnice poukázala na usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 4.1.2008, č.j. 8 K 41/2007-27, kterým bylo řízení o prohlášení konkursu na její majetek zastaveno. Z odůvodnění uvedeného usnesení dle dlužnice vyplývá, že navrhovatel Matco, s.r.o. vzal svůj návrh zpět (podáním doručeným soudu 27.12.2007) a to proto, že nemohl svou pohledávku doložit. Jde tedy o jasný důkaz, že již v roce 2007 došlo ze strany tohoto věřitele k nezákonnému jednání a aby se tomuto vyhnul, vzal raději návrh zpět. Dle dlužnice je to důkazem toho, že pohledávka vůči ní byla vykonstruována. Dále namítala, že o vydání výtěžku ji správkyně neinformovala, což je její povinnost, naopak vůči dlužnici vystupuje nezákonně, když vnikla na cizí pozemek, kde fotila zaměstnance, proti jeho vůli. Vůči správkyni má výhrady i proto, že uznala promlčené pohledávky, o promlčení ji neinformovala, což bylo její povinností, celý postup proti ní zosnovala a neetickým způsobem dala na internet její osobní údaje o zdravotním stavu, zničila svým vystupováním vztah dlužnice k jednomu z pracovníků, kterého fotila. Z tohoto důvodu rovněž nesouhlasí s tím, aby správkyni byla poskytnuta odměna. V neposlední řadě dlužnice namítla, že obnos, který má být věřiteli Matco, s.r.o. vyplacen, je sporný, nikdy neuzavřela zástavní smlouvu s datem 1.6.1992, nikdy nebyla pohledávka tomuto věřiteli ve výši 1.603.847,20 Kč přiznána; soud necituje žádný exekuční titul. Ze všech uvedených důvodů navrhla zrušení napadeného usnesení a zastavení řízení.

Insolvenční správkyně JUDr. Alicja Klimešová v písemném vyjádření k tomuto odvolání uvedla, že věřitel Matco, s.r.o. podal včas svou přihlášku pohledávek, ta pak byla u přezkumného jednání přezkoumána, byla zjištěna v plné výši a to jako pohledávka zajištěná. Dlužnice dosud nijak proti přezkumu nebrojila. Tato etapa insolvenčního řízení je tedy definitivně ukončena a nelze přezkum dodatečně k nynějšímu odvolání dlužnice revidovat. Dlužnice po celou dobu trvání konkursu odmítá spolupracovat se správkyní i soudem, nevyužila možnost u přezkumu pohledávky věřitele Matco, s.r.o. sdělit své stanovisko. Pokud jde o invektivy dlužnice vůči osobě správkyně, je správkyně toho názoru, že pro řízení nemá význam je blíže rozebírat, jde o invektivy nepravdivé a zmatečné. Navrhla potvrzení napadeného usnesení.

Podle ust. § 7 odst. 1 IZ, se pro insolvenční řízení a incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Předně je nutno uvést, že odvolací soud se již ve své rozhodovací praxi ustálil v závěru, že usnesení, kterým insolvenční soud udělil souhlas insolvenčnímu správci k vydání výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli dle ust. § 298 odst. 2 IZ, je rozhodnutím, proti kterému je oprávněn podat odvolání nejen zajištěný věřitel, jež je jím přímo dotčen, ale také kterýkoliv z nezajištěných věřitelů, jakož i dlužník nebo jiné osoby (§ 15 IZ) uplatňující právo (srov. usnesení Vrchního soudu v Olomouci č. j. KSOS 36 INS 1078/2009, 2 VSOL 117/2011-B-176 ze dne 20.7.2011, č. j. KSOS 38 INS 7176/2011, 2 VSOL 93/2012-B-23 ze dne 25.4.2012).

Proto po zjištění, že v posuzované věci bylo odvolání podáno oprávněnou osobou a včas, odvolací soud přezkoumal napadené usnesení i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212 a § 212a odst. 1, 5 a 6 o.s.ř.) a aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 IZ), dospěl k závěru, že odvolání dlužnice není důvodné, nicméně z dále uvedených důvodů bylo nutné napadené usnesení změnit, avšak z jiných než dlužnicí uváděných důvodů.

Podle ust. § 38 odst. 1, odst. 5 IZ, insolvenční správce má právo na odměnu a náhradu hotových výdajů. V případě konkursu se výše odměny určí z výtěžku zpeněžení určeného k rozdělení mezi věřitele. Je-li insolvenční správce plátcem daně z přidané hodnoty, náleží mu k odměně a k náhradě hotových výdajů částka odpovídající této dani, kterou je insolvenční správce povinen z odměny a z náhrady hotových výdajů odvést podle zvláštního právního předpisu. Způsob určení odměny a některých hotových výdajů insolvenčního správce, jejich nejvyšší přípustnou výši a podmínky a rozsah hrazení odměny a hotových výdajů státem stanoví prováděcí právní předpis.

Podle ust. § 1 odst. 2 vyhlášky č. 313/2007 Sb., v rozhodném znění (to je ve znění účinném do 1.1.2013, viz čl. II vyhlášky č. 488/2012 Sb.), odměna insolvenčního správce určená z výtěžku zpeněžení připadajícího na zajištěného věřitele činí 2 % z částky určené k vydání zajištěnému věřiteli.

Podle ust. § 298 odst. 1, odst. 2 IZ, zajištění věřitelé mají právo, aby jejich pohledávka byla uspokojena z výtěžku zpeněžení věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, jimiž byla zajištěna. Výtěžek zpeněžení po odečtení nákladů spojených se správou a zpeněžením a po odečtení částky připadající na odměnu insolvenčního správce vydá insolvenční správce se souhlasem insolvenčního soudu zajištěnému věřiteli.

S ohledem na odvolací námitky dlužnice (že nebyla v rámci řízení včas informována) považuje odvolací soud za nutné zrekapitulovat ze spisu soudu prvního stupně skutečnosti významné pro posouzení věci. Ze spisu vyplývá, že předmětné řízení bylo zahájeno insolvenčním návrhem věřitele Matco, s.r.o., doručeným soudu 15.7.2008, v němž tvrdil existenci splatné vykonatelné pohledávky vůči dlužnici ve výši 5.320.442,30 Kč s příslušenstvím, která byla právnímu předchůdci navrhovatele České spořitelně a.s. přiznána rozsudkem Krajského obchodního soudu v Ostravě č.j. 22 Cm 774/95-20 ze dne 19.2.1997, který nabyl právní moci 23.4.1997 a stal se vykonatelným 29.4.1997. Dále uvedl, že tato vykonatelná pohledávky byla následně postoupena Konsolidační bance Praha, s.p.ú.; ze zákona č. 239/2001 Sb. se jejím právním nástupcem stala Česká konsolidační agentura, která pohledávku postoupila navrhovateli smlouvou ze dne 15.3.2006. Pohledávka je zajištěna na základě zástavní smlouvy nemovitostmi dlužnice zapsanými na LV č. 1671 pro k.ú. Poruba u Orlové, obec Orlová a je vymáhána v exekučním řízení, které bylo nařízeno na základě usnesení Okresního soudu v Karviné-pobočka v Havířově ze dne 20.7.2006, č.j. 125 Nc 1669/2006-21. Tato svá tvrzení navrhovatel dokládal listinami, kterých se v návrhu dovolával. Je skutečností, že dlužnice s insolvenčním návrhem tohoto věřitele nesouhlasila a přestože nesouhlasila s rozhodnutím bez jednání, k nařízenému jednání na 30.9.2008, kde byl návrh projednáván, se nedostavila. Insolvenční soud u tohoto jednání provedl důkazy, včetně listinami předloženými navrhovatelem a následně usnesením ze dne 13.10.2008 (č.. A-17) rozhodl o zjištění úpadku dlužnice, ustanovil insolvenční správkyní JUDr. Alicji Klimešovou a mimo jiné nařídil i přezkumné jednání na 12.12.2008. Insolvenční soud v tomto usnesení, které bylo dlužnici doručeno 20.10.2008 dospěl k závěru, že navrhovatel Matco, s.r.o. svou vykonatelnou pohledávku ve výši Kč 5.320.442,30 Kč s příslušenstvím doložil a to úvěrovou smlouvu č. 2508-1627450-798 ze dne 1.6.1992, rozsudkem Krajského obchodního soudu v Ostravě č.j. 22 cm 774/95-20 z 19.2.1997, smlouvou o postoupení pohledávky č. 1250 ze dne 7.11.2000 uzavřenou mezi postupitelem Českou spořitelnou a.s. a Konsolidační bankou s.p.ú. Praha, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15.3.2006 č. 068/4000/2006 uzavřenou mezi postupitelem Českou konsolidační agenturou Praha a navrhovatelem, a též usnesením Okresního soudu v Karviné ze dne 20.7.2006, č.j. 125 Nc 1669/2006. Proti tomuto usnesení podala dlužnice odvolání, které bylo jako opožděné odmítnuto, po následném zpětvzetí všech odvolání dlužnicí, nabylo právní moci dne 5.11.2008.

Z přihlášky pohledávek věřitele č. 1 Matco, s.r.o. vyplývá, že přihlásil vůči dlužnici (15.7.2008) svou vykonatelnou pohledávku z titulu shora uvedené úvěrové smlouvy, kterou nabyl na základě smluv o postoupení pohledávek a to na jistině 4.392.500 Kč, dále příslušenství ve výši 18.901.330 Kč (na smluvních úrocích, poplatku), celkem pohledávku ve výši 23.293.830 Kč, včetně nároku na oddělené uspokojení z titulu zástavní smlouvy ze dne 1.6.1992 č. 002508-1627450-798. Ke své přihlášce předložil mimo jiné úvěrovou smlouvu ze dne 1.6.1992, zástavní smlouvu ze dne 1.6.1992, smlouvy o postoupení pohledávek, rozsudek Krajského obchodního soudu v Ostravě ze dne 19.2.1997, č.j. 22 Cm 774/95-20 a usnesení Okresního soudu v Karviné č.j. 125 Nc 1669/2006-21.

Dále ze spisu vyplývá, že insolvenční správkyně od počátku po svém ustanovení do funkce upozorňovala opakovaně insolvenční soud, že dlužnice s ní nespolupracuje; dne 27.11.2008 předložila soudu seznam přihlášek pohledávek, včetně věřitele č. 1 a ve své zprávě z 2.12.2008 (č.d. B-5) sdělila, že dlužnici žádala o vyjádření k přihláškám, avšak bezvýsledně. Dále správkyně předložila soupis majetkové podstaty, který obsahoval i sporné nemovitosti; soupis postupně doplňovala. U přezkumného jednání dne 12.12.2008, k němuž se dlužnice nedostavila, byla mimo jiné přezkoumána i pohledávka věřitele č. 1 Matco, s.r.o. a byla v celém rozsahu zjištěna, včetně nároku na uspokojení ze zajištění a to ze zpeněžení nemovitého majetku dlužnice zapsaného na LV č. 1671. Usnesením ze dne 8.1.2009, č.j. KSOS 8 INS 2746/2008-B-16 soud prvního stupně rozhodl o prohlášení konkursu na majetek dlužnice; toto usnesení nabylo právní moci 4.2.2009. Podáním ze dne 30.9.2010 (č.d. B-60) dlužnice poprvé vznesla námitku promlčení vůči pohledávce věřitele Matco, s.r.o., žádala zastavení celého řízení a v podání ze stejného data (č.d. B-61) vznesla námitky i vůči pohledávce věřitele

BOHEMIA SEKT, a.s. Přípisem ze dne 6.10.2010 jí insolvenční soud sdělil, že pohledávky shora označených věřitelů byly na přezkumném jednání zjištěny a že jde o výsledek pro toto řízení konečný. Ve zprávě z 27.2.2013 správkyně oznámila, že na základě pokynu všech zajištěných věřitelů došlo k prodeji položek č. 1, 2 a 6 soupisu majetkové podstaty za částku 1.600.000 Kč, zbývá zpeněžit položky č. 3, 4 a 5 soupisu, o něž zatím neprojevil nikdo zájem. Dále sdělila, že probíhají spory o vydání bezdůvodného obohacení od bezesmluvních uživatelů nemovitostí zapsaných v soupise. Dne 18.4.2013 předložila soudu žádost o souhlas soudu s vydáním výtěžku zpeněžení položek 1, 2 a 6 soupisu zajištěnému věřiteli prvnímu v pořadí Matco, s.r.o. s tím, že výtěžek činil kupní cenu 1.600.000 Kč, dále za užívání těchto nemovitostí bylo vymoženo 82.500 Kč, celkem výtěžek 1.682.500 Kč; výdaje na zpeněžení (inzerce, vidimace) dle správkyně činily 2.193 Kč, výdaje na správu (daň, pojištění, hotové výdaje správce) 37.483 Kč, celkem výdaje 39.676 Kč; dále provedla propočet odměny (2% z výtěžku 32.856,48 Kč, 21% daň z přidané hodnoty z této odměny 6.899,86 Kč) v celkové výši 39.756,34 Kč s tím, že oddělenému věřiteli by měla být vyplacena částka 1.603.067,66 Kč. Na to vydal soud prvního stupně nyní odvoláním napadené usnesení.

Na základě shora uvedených zjištění, za situace, kdy pohledávka zajištěného věřitele Matco, s.r.o. byla s konečnou platností na přezkumném jednání zjištěna v celkové výši 23.293.830 Kč, včetně nároku na uspokojení ze zpeněžení sporných nemovitostí zapsaných v soupise majetkové podstaty pod položkami č. 1, 2 a 6, jež byly zpeněženy za celkovou částku 1.682.500 Kč, přičemž se jednalo o věřitele, který byl se svým zástavním právem 1. v pořadí, postupoval soud prvního stupně správně, pokud rozhodl, že výtěžek zpeněžení těchto nemovitostí, po odpočtu nákladů a odměny správkyně, bude tomuto věřiteli vyplacen a postupoval rovněž správně pokud na žádost správkyně povolil čerpat zálohu na její odměnu. Potud shledal odvolací soud námitky dlužnice nedůvodné a rozhodnutí soudu prvního stupně jako správné.

Nicméně s vlastním propočtem odměny správkyně, jak jej vyložil v napadeném usnesení soud prvního stupně, odvolací soud nesouhlasí. Z ustanovení § 298 odst. 2 IZ vyplývá, že výtěžek zpeněžení se zajištěnému věřiteli vydává po odečtení nákladů spojených se správou a zpeněžením a po odečtení částky připadající na odměnu insolvenčního správce. Dikce tohoto zákonného ustanovení svědčí podle odvolacího soudu spíše pro výklad, podle něhož se výše odměny určuje z hrubého výtěžku zpeněžení, tedy částky zbylé po odpočtu nákladů spojených se správou a zpeněžením předmětu zajištění. Podle vyhlášky je dále třeba odměnu správce v sazbě 2% určit ze základu, kterým je částka určená k vydání zajištěnému věřiteli, a toto jazykové vyjádření svědčí spíše názoru insolvenční správkyně, jak jej při svém propočtu uvedla ve svém návrhu na vydání tohoto výtěžku.

Proto s přihlédnutím k zásadám insolvenčního řízení podle § 5 písm. a), b) IZ a způsobu stanovení základu pro výpočet odměny správce z výtěžku zpeněžení určeného pro nezajištěné věřitele se odvolacímu soudu jeví správné vypočítat odměnu insolvenčního správce v sazbě 2% ze základu, kterým je zůstatek výtěžku zpeněžení po odečtení nákladů spojených se správou a zpeněžením předmětu zajištění, tedy z částky hrubého výtěžku zpeněžení .

V přezkoumávaném případě činí zjištěná pohledávka zajištěného věřitele 23.293.830 Kč, výtěžek zpeněžení je nižší a činí 1.682.500 Kč, výdaje činí 39.676 Kč. Odměna insolvenční správkyně v sazbě 2% z částky 1.642.824 Kč proto činí 32.856,48 Kč; k této částce nutno připočíst daň z přidané hodnoty v sazbě 21%, to je ve výši 6.899,86 Kč. Celkem tak odměna správkyně včetně daně z přidané hodnoty činí 39.756,34 Kč. Po odpočtu takto vyčíslené odměny správkyně (39.756,34 Kč) a nákladů zpeněžení (39.676 K) činí částka určená k vydání zajištěnému věřiteli 1.603.067,66 Kč (1.682.500 mínus 39.676 Kč mínus 39.756,34 Kč).

Odvolací soud proto toliko z tohoto důvodu napadené usnesení změnil tak, že se uděluje insolvenční správkyni souhlas s vydáním částky 1.603.067,66 Kč zajištěnému věřiteli Matco, s.r.o. a správkyni se povoluje záloha na odměnu ve výši 39.756,34 Kč (§ 220 odst. 1 o.s.ř.).

P o u č e n í: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (§ 237, § 239, § 240 odst. 1 o.s.ř.).

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici, insolvenční správkyni a věřiteli Matco, s.r.o. se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení usnesení (§ 71, § 74 odst. 1, § 75 odst. 2 IZ).

V Olomouci dne 29. října 2013

Za správnost vyhotovení: JUDr. Anna Hradilová v.r. Vladimíra Kvapilová předsedkyně senátu