1 VSOL 723/2012-A-19
KSBR 45 INS 11533/2012 1 VSOL 723/2012-A-19

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Karly Trávníčkové a soudkyň JUDr. Ivany Waltrové a JUDr. Ivany Wontrobové v insolvenční věci dlužnice Marty anonymizovano , anonymizovano , bytem Brno, Soudní 473/9, PSČ 602 00, o insolvenčním návrhu dlužnice spojeném s návrhem na povolení oddlužení, k odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 24.7.2012 č.j. KSBR 45 INS 11533/2012-A-13

takto:

Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 24.7.2012 č.j. KSBR 45 INS 11533/2012-A-13 se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně uložil dlužnici podle ustanovení § 108 odst. 1, 2 zákona č. 182/2006 Sb., o způsobech jeho řešení (dále jen IZ ), aby ve lhůtě tří dnů ode dne nabytí právní moci tohoto usnesení zaplatila zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000 Kč. V odůvodnění uvedl, že dlužnice nesplňuje podmínky povolení oddlužení, neboť s ohledem na počet vyživovaných osob (manžel, který pobírá podporu v hmotné nouzi ve výši 2.200 Kč měsíčně), výši příjmů (6.987 Kč) a výši závazků (940.884 Kč) lze důvodně předpokládat, že hodnota plnění, které by při oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé, bude nižší než 30 % jejich pohledávek a souhlas věřitelů s nižším plněním není doložen. Soud prvního stupně nepřihlédl k příjmu dlužnice z darovací smlouvy uzavřené se Zlatuší anonymizovano , anonymizovano na částku 9.100 Kč měsíčně po dobu 60 měsíců od schválení oddlužení, neboť na splátkách oddlužení by se podílely výhradně cizí osoby. K případnému oddlužení formou zpeněžení majetkové podstaty uvedl, že dlužnice vlastní nemovitosti v hodnotě 245.000 Kč, ovšem 30 % nezajištěných závazků představuje částku 282.265 Kč, a to z celkových závazků ve výši celkem 940.884 Kč, takže ani tato forma oddlužení nepřipadá v úvahu. Jediným v úvahu přicházejícím způsobem řešení úpadku dlužnice je proto prohlášení konkursu, přičemž v případě prohlášení konkursu je minimální odměna insolvenčního správce dle vyhlášky č. 313/2007 Sb. ve výši 45.000 Kč bez DPH.

Proti tomuto rozhodnuti podala dlužnice odvolání, ve kterém, především namítala, že v návrhu na povolení oddlužení neuvedla všechny své příjmy zejména neuvedla, že kromě mzdy ve výši 6.987 Kč čistého měsíčně, která se nyní zvýšila na 7.300 Kč měsíčně, pobírá od tohoto zaměstnavatele ještě druhou mzdu za práci navíc ve výši 3.136 Kč, která je ovšem z daňových důvodů psána na její kolegyni, která je toho času na mateřské dovolené, dále pobírá příspěvek na živobytí ve výši 1.842 Kč, příspěvek na bydlení ve výši 7.177 Kč a od dcery Kateřiny Maroszové. příspěvek na domácnost ve výši 3.000 Kč. Žádala, aby odvolací soud přihlédl rovněž k příjmu z darovací smlouvy ze dne 20.4.2012 uzavřené se Zlatuší anonymizovano a aby její pochybení, tj. neuvedení všech příjmů a vlastnictví nemovitostí v insolvenčním návrhu nebylo posuzováno jako nepoctivý záměr.

Po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, přezkoumal odvolací soud odvoláním napadené rozhodnutí soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 7 odst. 1 IZ, § 212, § 212a odst. 1, 5, 6 o.s.ř.), a aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

Z obsahu insolvenčního spisu vyplývá, že dlužnice se insolvenčním návrhem ze dne 7.5.2012, doručeným soudu 14.6.2012 (ve znění jeho doplňků) domáhala rozhodnutí o svém úpadku a navrhovala, aby byl řešen povolení plnění splátkového kalendáře. V návrhu uvedla, že má závazky u více nezajištěných věřitelů ve výši celkem 940.884 Kč, má vyživovací povinnost pouze k manželovi, se kterým ale nežije ve společné domácnosti, má příjem ve výši 6.987 Kč měsíčně a dále má zajištěn příjem z darovací smlouvy uzavřené s paní Zlatuší anonymizovano na částku 9.100 Kč měsíčně. V návrhu uvedla, že vlastní pouze movité věci, které tvoří běžné vybavení domácnosti. Na výzvu soudu, který zjistil, že dlužnice je spoluvlastnicí nemovitostí, předložila dlužnice znalecký posudek, z něhož vyplývá, že tyto nemovitosti mají tržní hodnotu ve výši 245.000 Kč. Na tomto základě rozhodl soud prvního stupně odvoláním napadeným rozhodnutím.

Podle ustanovení § 7 odst. 1 IZ se pro insolvenční řízení a incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak, nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Podle ustanovení § 108 odst. 1, odst. 2, věty první IZ insolvenční soud může před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, jestliže je to nutné ke krytí nákladů a prostředky k tomu nelze zajistit jinak. Tuto zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli, který je zaměstnancem dlužníka a jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích. Výši zálohy může insolvenční soud určit až do částky 50.000 Kč.

Podle ustanovení § 398 odst. 1 IZ oddlužení lze provést zpeněžením majetkové podstaty nebo plněním splátkového kalendáře.

Podle ustanovení § 398 odst. 2 IZ při oddlužení zpeněžením majetkové podstaty se postupuje obdobně podle ustanovení o zpeněžení majetkové podstaty v konkursu. Není-li dále stanoveno jinak, při tomto způsobu oddlužení do majetkové podstaty nenáleží majetek, který dlužník nabyl v průběhu insolvenčního řízení poté, co nastaly účinky schválení oddlužení.

Podle ustanovení § 398 odst. 3 IZ při oddlužení plněním splátkového kalendáře je dlužník povinen po dobu pěti let měsíčně splácet nezajištěným věřitelům ze svých příjmů částku ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky.

Podle ustanovení § 395 odst. 1 písm. b) IZ insolvenční soud zamítne návrh na povolení oddlužení, jestliže se zřetelem ke všem okolnostem lze důvodně předpokládat, že hodnota plnění, které by při oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé, bude nižší než 30 % jejich pohledávek, ledaže tito věřitelé s nižším plněním souhlasí.

Podle ustanovení § 396 odst. 1 IZ v případě, že soud návrh na povolení oddlužení odmítne, vezme na vědomí jeho zpětvzetí nebo jej zamítne, rozhodne současně o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem.

Odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně konstatuje, že dlužnice nesplňuje stanovené podmínky pro povolení oddlužení a to ani plnění splátkového kalendáře a ani zpeněžením majetkové podstaty. Pro účely oddlužení formou splátkového kalendáře lze počítat pouze s příjmem dlužnice, který dle jejího tvrzení nyní činí 7.340 Kč měsíčně. Nelze počítat s příjmem, který je v rozporu s daňovými předpisy evidován na jinou osobu než dlužnici a nelze počítat ani s vypláceným příspěvkem na živobytí, bydlení, neboť tyto příspěvky nelze postihnout výkonem rozhodnutí. Konečně nelze přihlédnout ani k příspěvku dcery na domácnost, neboť k ní dlužnice již nemá vyživovací povinnost, a tento příspěvek dcera v konečném důsledku sama spotřebuje. Konečně nelze přihlédnout ani k příjmu dlužnice z darovací smlouvy uzavřené dne 20.4.2012 se Zlatuší anonymizovano na částku 9.100 Kč měsíčně, neboť plnění na základě této darovací smlouvy je vázáno na podmínku sjednanou v čl. II, bod 1, tedy že dárce se podle této smlouvy zavazuje pro případ, že do 6 měsíců od uzavření této smlouvy bude schváleno oddlužení obdarovaného podle insolvenčního zákona, tedy do 20.10.2012, k čemuž nedošlo, takže darovací smlouva pozbyla účinky. Dlužnice by při oddlužení plněním splátkového kalendáře za pět let nezaplatila nezajištěným věřitelům prakticky ničeho, neboť nesrazitelná částka v jejím případě činí 7.302 Kč měsíčně. V úvahu nepřipadá ani oddlužením zpeněžením majetkové podstaty, neboť dlužnice vlastní nemovitosti v odhadované ceně 245.000 Kč, přičemž 30 % závazků u nezajištěných věřitelů činí 282.265 Kč. S ohledem na shora uvedené je již nadbytečné zabývat se otázkou existence nepoctivého záměru.

Uložení povinnosti zaplatit zálohu dlužníkovi, který podal insolvenční návrh, je odůvodněno zejména v případech, kdy dle předběžného závěru insolvenčního soudu bude úpadek dlužníka řešen konkursem a struktura dlužníkova majetku je taková, že po rozhodnutí o úpadku nebudou v majetkové podstatě dostatečné pohotové peněžní prostředky (v hotovosti nebo na účtu) k zajištění činnosti insolvenčního správce, případně ani není zřejmé, zda majetek dlužníka postačuje k úhradě nákladů konkursu. Je tomu tak proto, že v konkursu, na rozdíl od oddlužení plněním splátkového kalendáře jako v praxi převažující formy oddlužení, nejsou náklady řízení hrazeny postupně, ale vznikají ve větší míře krátce po rozhodnutí o úpadku a hradí se právě z majetkové podstaty.

Na základě údajů uvedených v insolvenčním návrhu lze dospět k závěru, že dlužnice je v úpadku a s ohledem na shora uvedené je zřejmé, že jeho úpadek bude nutno řešit konkursem. Za těchto okolností je rovněž správný závěr soudu prvního stupně, že složení zálohy na krytí nákladů insolvenčního řízení, které vzniknou s prověřováním stavu dlužníkova majetku (§ 211 IZ), se soupisem, s oceňováním a zpeněžováním tohoto majetku, jakož i nákladů na odměnu a další hotové výdaje insolvenčního správce, je v daném případě nezbytné, neboť správce bude k této své činnosti nutně potřebovat pohotové finanční prostředky, které ovšem dlužník v majetkové podstatě nemá, a proto prostředky na úhradu těchto nákladů nutno zajistit uložením povinnosti zaplatiti zálohu. Institut zálohy má především umožnit insolvenčnímu správci výkon jeho funkce a překlenout tak nedostatek finančních prostředků bezprostředně po rozhodnutí o úpadku, a současně též poskytnout záruku úhrady odměny a hotových výdajů insolvenčního správce pro případ, že by je nebylo možno hradit z majetkové podstaty (§ 38 odst. 2 IZ). Náklady související s insolvenčním řízením nelze přenášet na stát, který by hradil odměnu a hotové výdaje správce v případě, že by prověřování majetkové situace dlužníka insolvenčním správcem nevedlo ke zjištění a zpeněžení majetku v potřebném rozsahu, to je v rozsahu alespoň na úhradu všech nákladů insolvenčního řízení.

Rovněž uložení zálohy ve výší 50.000 Kč považuje odvolací soud za důvodné, neboť podle ust. § 1 odst. 5 vyhlášky č. 313/2007 Sb. (dále jen vyhláška ) činí při řešení dlužníkova úpadku konkursem minimální odměna insolvenčního správce 45.000 Kč. Nutno zdůraznit, že odměna insolvenčního správce se určí úvahou soudu dle ust. § 5 vyhlášky, aniž by se použil § 1 odst. 5 vyhlášky o minimální odměně insolvenčního správce, jen v případě, že v průběhu řízení správce nezpeněží vůbec žádný majetek (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29.9.2010, sp. zn. MSPH 77 INS 8029/2009, 29 NSČR 27/2010, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek NS pod č. 64/2011). V posuzované věci je zřejmé, že dojde ke zpeněžování nemovitého majetku dlužnice, i když nelze s jistotou říct, v jakém rozsahu. Nelze totiž bez dalšího vyloučit, že insolvenční správce při své činnosti zjistí majetek dlužnice, případně majetek dalších osob, který by z hlediska institutů neúčinnosti, odporovatelnosti a neplatnosti právních úkonů dlužnice mohl též náležet do majetkové podstaty dlužnice (§ 205 a násl. IZ). Výpočet odměny dle § 1 vyhlášky (včetně jeho odst. 5) se přitom uplatní též v případě, že majetek bude zpeněžován byť i v nepatrném rozsahu. Navíc ani při určení odměny insolvenčního správce dle ust. § 5 vyhlášky nelze předem vyloučit, že s ohledem na okolnosti případu bude přiměřená odměna správce určená insolvenčním soudem případně odpovídat minimální odměně insolvenčního správce dle § 1 odst. 5 vyhlášky nebo ji dokonce bude převyšovat (např. při větším počtu věřitelů a rozsáhlejší činnosti správce). Insolvenční správce má mimo to právo na úhradu hotových výdajů, jejichž výši nelze rovněž předem odhadnout (§ 7 vyhlášky) a je-li plátcem DPH, náleží mu k odměně a náhradě hotových výdajů i částka odpovídající této dani (§ 38 odst. 1 IZ).

S ohledem na shora uvedené odvolací soud napadené rozhodnutí soudu prvního stupně je věcně správné dle ust. § 219 o.s.ř. potvrdil.

Poučení: Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

V Olomouci dne 23. října 2012

Za správnost vyhotovení : JUDr. Karla Trávníčková, v.r. Jitka Jahodová předsedkyně senátu