1 VSOL 718/2016-A-14
KSOL 20 INS 6722/2016 1 VSOL 718/2016-A-14

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Anny Hradilové a soudkyň JUDr. Karly Trávníčkové a JUDr. Táni Šimečkové v insolvenční věci dlužnice Veroniky anonymizovano , anonymizovano , bytem Rohle 52 PSČ 789 74, zastoupené opatrovníkem Obec Rohle, identifikační číslo osoby: 003 03 291, se sídlem Rohle 56, PSČ 789 74, vedené u Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci pod sp. zn. KSOL 20 INS 6722/2016, o insolvenčním návrhu dlužnice spojeném s návrhem na povolení oddlužení, o odvolání dlužnice podaného prostřednictvím opatrovníka ze dne 27. dubna 2016 proti usnesení Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci ze dne 25.4.2016, č.j. KSOL 20 INS 6722/2016-A-7

t a k t o:

Usnesení Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci ze dne 25.4.2016, č.j. KSOL 20 INS 6722/2016-A-7, se p o t v r z u j e.

O d ů v o d n ě n í:

Shora označeným usnesením Krajský soud v Ostravě, pobočka v Olomouci s poukazem na ustanovení § 104 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ) zastavil insolvenční řízení ve věci dlužnice Veroniky anonymizovano s odůvodněním, že dne 18.3.2016 byl soudu doručen insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení podaný opatrovníkem za dlužnici, jejíž svéprávnost byla rozhodnutím soudu omezena. K návrhu bylo připojeno usnesení Okresního soudu v Šumperku ze dne 19.8.2013, č.j. 40 P 179/2013-183 o ustanovení opatrovníka dlužnici, dle kterého úkony opatrovníka, které přesahují spravování běžných záležitostí dlužnice, isir.justi ce.cz vyžadují schválení soudu. Shodně stanoví § 461 odst. 1, druhá věta občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen též o.z. ). Jelikož podání insolvenčního návrhu spojeného s návrhem na povolení oddlužení nepochybně není úkonem (právním jednáním), který by bylo možno považovat za běžnou záležitost, kterou by opatrovník mohl za dlužnici činit bez schválení opatrovnického soudu a opatrovník při podání insolvenčního návrhu rozhodnutí příslušného soudu o schválení právního jednání spočívajícího v podání insolvenčního návrhu spojeného s návrhem na povolení oddlužení nepředložil, proto jej soud v souladu s ustanovením § 104 o.s.ř. k odstranění tohoto nedostatku podmínky řízení, tj. k doložení takového rozhodnutí ve lhůtě 5 dnů vyzval, a to usnesením ze dne 11.4.2016, č.j. KSOL 20 INS 6722/2016-A-6, doručeným opatrovníkovi dne 11.4.2016. Současně soud opatrovníka poučil o tom, že nebude-li výzvě soudu vyhověno, bude řízení zastaveno. Opatrovník však požadované rozhodnutí ve stanovené lhůtě, ani později nepředložil a na výzvu soudu nereagoval. Proto soud řízení zastavil.

Proti tomuto usnesení podala dlužnice, prostřednictvím opatrovníka včasné odvolání, v něm je uvedeno, že chybějící rozhodnutí opatrovnického soudu ve smyslu schválení jednání opatrovníka k podání insolvenčního návrhu za dlužnici, bylo vyžádáno ihned po obdržení výzvy soudu a to u Okresního soudu v Šumperku. O tomto návrhu však dosud nebylo uvedeným soudem rozhodnuto. Dále odvolatel uvedl, že k podání insolvenčního návrhu byl opatrovník ústně vyzván opatrovnickým soudem při jednání a po zvážení majetkových poměrů dlužnice, ovšem rozhodnutí v tomto směru vydáno nebylo. Jelikož tedy opatrovnický soud byl již vyzván k vydání příslušného rozhodnutí (schválení podání insolvenčního návrhu) a opatrovník jednal v koordinaci s opatrovnickým soudem a jeho jednání bylo rovněž schváleno opatrovnickou radou, žádal o kladné vyřízení odvolání.

Podle ustanovení § 7 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona-dále jen též IZ ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro insolvenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobu k tomuto úkonu oprávněnou, přezkoumal odvolací soud odvoláním napadené rozhodnutí soudu prvního stupně, včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 7 IZ, § 212, 212a odst. 1, 5, 6 o.s.ř.), a aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

Ze spisu soudu prvního stupně se podává, že usnesením Okresního soudu v Šumperku ze dne 19.8.2013, č.j. 40 P 179/2013-183, 12 SV 125/2013, byl dlužnici ve smyslu ustanovení § 192 odst. 1, odst. 2 o.s.ř. a § 27 odst. 3 občanského zákoníku (ve znění účinném do 31.12.2013) ustanoven opatrovník Obec Rohle, současně bylo rozhodnuto, že opatrovník je oprávněn a povinen spravovat majetek opatrovance a zastupovat ho v záležitostech nakládání s movitým a nemovitým majetkem, jehož hodnota převyšuje částku 500 Kč a finančními prostředky převyšujícími částku 100 Kč v rozmezí 1 měsíce a že úkony opatrovníka, které přesahují spravování běžných záležitostí, vyžadují schválení soudu. Podle odůvodnění uvedeného usnesení byla dlužnice rozsudkem téhož soudu ze dne 27.3.2013, č.j. 12 Nc 675/2011-135 omezena ve způsobilosti k právním úkonům tak, že z důvodů dále uvedených není schopna samostatně nakládat s movitým a nemovitým majetkem přesahujícím hodnotu 500 Kč a finančními prostředky nad částku 100 Kč v rozmezí 1 měsíce.

Návrhem doručeným soudu 18.3.2016 podal opatrovník za dlužnici insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení, aniž však současně předložil schválení tohoto svého právního jednání opatrovnickým soudem a nepředložil je ve stanovené lhůtě ani po obdržení výzvy a po náležitém poučení insolvenčního soudu.

Nicméně ustanovení § 461 odst. 1 o.z. stanoví, že spravuje-li zákonný zástupce nebo opatrovník jmění zastoupeného, náleží mu běžná správa takového jmění. Nejedná-li se o běžnou záležitost, vyžaduje se k naložení se jměním zastoupeného schválení soudu.

Podle ustanovení § 103 o.s.ř. dále platí, že kdykoli za řízení přihlíží soud k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení).

Podle ustanovení § 104 odst. 2 o.s.ř., jde-li o nedostatek podmínky řízení, který lze odstranit, učiní soud k tomu vhodná opatření. Přitom zpravidla může pokračovat v řízení, ale nesmí rozhodnout o věci samé. Nezdaří-li se nedostatek podmínky řízení odstranit, řízení zastaví.

Ze shora citovaného ustanovení § 461 odst. 1 o.z. vyplývá, že rozhodnutí, kterým se schvaluje nikoli běžné jednání učiněné opatrovníkem za opatrovance, má deklaratorní povahu; proto se takové jednání opatrovníka za opatrovance (tedy nikoli běžné) stává účinným až po té, kdy dojde k jeho schválení opatrovnickým soudem. Jelikož podání insolvenčního návrhu, včetně návrhu na povolení oddlužení není právním jednáním, které by bylo možno považovat za běžnou záležitost, je nezbytné, aby toto jednání opatrovníka bylo, byť dodatečně, schváleno opatrovnickým soudem. V daném případě je proto souhlasné stanovisko opatrovnického soudu k podání insolvenčního návrhu spojeného s návrhem na povolení oddlužení podmínkou tohoto insolvenčního řízení, kterou bylo nutno splnit, což se ovšem do vydání napadeného usnesení soudem prvního stupně nestalo.

Jelikož přerušení insolvenčního řízení není přípustné (viz § 84 odst. 1 IZ) a z tohoto důvodu nebylo možno dané řízení přerušit a případně vyčkat na rozhodnutí opatrovnického soudu, proto postupoval soud prvního stupně správně, pokud předmětné řízení zastavil a odvolacímu soudu nezbylo než jeho rozhodnutí jako věcně správné podle ustanovení § 219 o.s.ř. potvrdit.

K požadavku odvolatele, aby jeho odvolání bylo odvolacím soudem vyřízeno kladně s tím, že příslušný návrh opatrovnickému soudu již předložil, považuje odvolací soud za potřebné pro úplnost dále uvést, že insolvenční zákon v ustanovení § 142 stanoví, že jinými rozhodnutími o insolvenčním návrhu jsou a) odmítnutí insolvenčního návrhu pro vady nebo pro zjevnou bezdůvodnost, b) zastavení řízení pro nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit nebo který se nepodařilo odstranit, nebo pro zpětvzetí insolvenčního návrhu, c) zamítnutí insolvenčního návrhu.

Podle ustanovení § 146 IZ dále platí, že účinností rozhodnutí podle § 142 (pozn., což je okamžikem jeho zveřejnění v insolvenčním rejstříku-viz § 89 odst. 1 IZ) zanikají účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení a dosud vydaná předběžná opatření. Odůvodňují-li to okolnosti případu, může insolvenční soud určit, že účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení a dosud vydaná předběžná opatření zaniknou až právní mocí rozhodnutí (odst. 1). V řízení o odvolání proti rozhodnutí podle § 142 se nepřihlíží ke skutečnostem, které nastaly nebo vznikly po vydání rozhodnutí soudu prvního stupně (odst. 2).

Protože v přezkoumávaném případě účinky napadeného usnesení, kterým bylo řízení zastaveno (pro nedostatek podmínky řízení, který se nepodařilo odstranit), nastaly jeho zveřejněním v insolvenčním rejstříku dne 25.4.2016, pak ani v případě, že by v rámci svého odvolání odvolatel příslušné rozhodnutí opatrovnického soudu dodatečně doložil, odvolací soud by k tomu již nemohl přihlédnout. Nicméně zastavení insolvenčního řízení nevytváří překážku věci rozhodnuté, proto odvolateli nebude nic bránit v tom, aby poté, kdy bude mít k dispozici kladné rozhodnutí opatrovnického soudu, znovu za dlužnici podal nový insolvenční návrh, který spojí s návrhem na povolení jejího oddlužení.

P o u č e n í: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, pobočky v Olomouci, pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (§ 237, § 239, § 240 odst. 1 o.s.ř.).

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici, resp. odvolateli se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení usnesení (§ 71, § 74 odst. 1, § 75 odst. 2 IZ).

V Olomouci dne 1. června 2016

Za správnost vyhotovení: JUDr. Anna Hradilová v.r. Jitka Jahodová předsedkyně senátu