1 VSOL 71/2013-A-15
KSBR 24 INS 25958/2012 1 VSOL 71/2013-A-15

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Anny Hradilové a soudkyň JUDr. Karly Trávníčkové a Mgr. Diany Vebrové v insolvenční věci dlužnice Moniky Kalousové, narozené 13. května 1976, bytem Brno, Helfertova 509/7c, PSČ 613 00, o insolvenčním návrhu dlužnice, rozhodl o jejím odvolání ze dne 3. prosince 2012 proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 21. listopadu 2012, č.j. KSBR 24 INS 25958/2012-A-9,

t a k t o:

Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 21. listopadu 2012, č.j. KSBR 24 INS 25958/2012-A-9, se m ě n í takto: Dlužnici se zaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení pro tentokrát neukládá .

O d ů v o d n ě n í:

Shora označeným usnesením Krajský soud v Brně s poukazem na ust. § 395 odst. 1 písm. b) a § 108 odst. 1 odst. 2 zákona č.182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon-dále jen též IZ ) uložil dlužnici, aby ve lhůtě do tří dnů ode dne právní moci tohoto usnesení zaplatila zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000 Kč na označený účet soudu nebo v hotovosti v pokladně soudu. V důvodech uvedl, že dlužnice v návrhu na povolení oddlužení uvedla, že v současné době pracuje u zaměstnavatele Masarykova základní škola a Mateřská škola Brno, s tímto zaměstnavatelem má uzavřené dvě pracovní smlouvy (první pracovní poměr vznikl dnem 8. srpna 2011 a druhý pracovní poměr vznikl dnem 1. září 2012). Čistý příjem plynoucí z těchto dvou pracovních smluv činí za měsíc září 2012 částku 10.964 Kč. Dále má dlužnice uzavřenou dohodu o provedení práce (vznik dnem 1. dubna 2012) u zaměstnavatele Svoj + Svoj, s.r.o., průměrný čistý měsíční příjem z tohoto pracovního poměru činí 1.094,50 Kč. Insolvenční soud tedy vzal v úvahu, že celkový čistý příjem plynoucí z výše uvedených pracovních poměrů činí 12.058,50 Kč. Pokud dlužnice uvedla další příjmy a to příspěvek na bydlení, na dítě a na živobytí, pak tyto příjmy nelze vzít v úvahu, jak dlužnici upozornil soud již usnesení ze dne 24. října 2012, č.j. 24 INS 25958/2012-A-5. Dále soud zjistil, že dlužnice je rozvedená a má vyživovací povinnost vůči třem dětem. Závazky dlužnice vůči nezajištěným věřitelům činí celkem 155.174 Kč. Soud na základě těchto zjištění uzavřel, že příjmy dlužnice nepostačují k tomu, aby při schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře pohledávky nezajištěných věřitelů, které dlužnice uznává, byly za 5 let uspokojeny nejméně z 30 % a současně aby z částky, která by byla při příjmech dlužnice určena k výplatě věřitelům, byla zaplacena insolvenčnímu správci za každý započatý kalendářní měsíc trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře odměna ve výši 750 Kč (bez DPH) a náhrada hotových výdajů ve výši 150 Kč (bez DPH), jak jsou určeny vyhláškou ministerstva spravedlnosti č. 313/2007 Sb. Dlužnici lze měsíčně zabavit částku ve výši 1.224 Kč, přičemž při odečtení odměny a hotových výdajů insolvenčního správce by nezajištěným věřitelům náležela částka 8.640 Kč, což představuje pouze 5,57 % nezajištěných závazků. S ohledem na výše uvedené proto vyzval insolvenční soud dlužnici v souladu s citovaným ustanovením § 108 IZ, aby zaplatila zálohu na náklady insolvenčního řízení, neboť její úpadek bude nutno řešit konkursem a z obsahu spisu zjistil, že je to nutné ke krytí budoucích nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak. Výši zálohy insolvenční soud určil v maximální možné částce 50.000 Kč, a to s ohledem na skutečnost, že smysl zálohy na náklady insolvenčního řízení spočívá v tom, že záloha umožní působení insolvenčního správce bezprostředně po vydání rozhodnutí o úpadku, tedy v době, kdy výdaje na činnost insolvenčního správce nelze dosud krýt z výtěžku zpeněžení podstaty. Za takovéto nutné výdaje lze především považovat poštovné, platby za telekomunikační služby, cestovné, správní poplatky apod. Jak se zpravidla ukazuje, není možné úhradu těchto výdajů odkládat až do doby, kdy se podaří zpeněžením majetkové podstaty získat finanční prostředky. Právě naopak, tyto výdaje je nutno hradit ihned.

Proti tomuto usnesení podala dlužnice včasné odvolání, v němž namítla, že se stanovenou povinností zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení nesouhlasí, neboť není schopna platit ani své závazky vůči věřitelům. Její finanční situace není dobrá, přesto se snaží kromě své práce mít další brigádu a získat tak další příjem. S bývalým manželem je rozvedená, na děti jí výživné řádně neplatí nebo platí méně než má a dlužnice musí hospodařit a vyjít z toho, co má. Dále se snaží vyměnit byt za menší, aby vše zvládla. Z obsahu odvolání vyplývá, že dlužnice navrhuje změnu napadeného usnesení.

Dále ze spisu vyplývá, že dne 5.12.2012 současně s odvoláním dlužnice doložila další pracovní smlouvu se zaměstnavatelem Mateřská škola Brno, příspěvková organizace ze dne 16.11.2012, z níž vyplývá, že na základě této smlouvy bude pracovat jako provozní pracovník-při výdeji stravy a bude pracovat 8,75 hod. týdně. Dle doloženého platového výměru bude činit její další základní mzda měsíčně celkem 2.452 Kč. Dále dlužnice doložila darovací smlouvu, uzavřenou dne 3.12.2012 s dárkyní Martinou Daňhelovou, která se zavázala dlužnici poskytovat každý měsíc, vždy k prvému dni v měsíci, po dobu 5 let dar 3.000 Kč.

Podle ust. § 7 odst. 1 IZ se pro insolvenční řízení a incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212, § 212a odst. 1, 5 a 6 o.s.ř.) a aniž musel ve věci nařizovat jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že odvolání dlužnice je důvodné.

Co se týče výše závazků dlužnice, dále pro oddlužení využitelných příjmů do dne vydání napadeného usnesení, včetně počtu vyživovaných osob, soud prvního stupně v napadeném usnesení učinil správná a úplná zjištění. Správný byl i závěr soudu prvního stupně, že za daných okolností dlužnice nebyla schopna dostát podmínkám oddlužení ani v jedné z jeho forem. Proto byla dlužnice správně vyzvána ke složení zálohy na náklady insolvenčního řízení, včetně její výše.

Nicméně v rámci odvolacího řízení dlužnice jednak doložila další pracovní smlouvu, a především doložila darovací smlouvu ze dne 3.12.2012 na 3.000 Kč. Při příjmech dlužnice, s nimiž kalkuloval již soud prvního stupně, to je z pracovních poměrů a dohody o provedení práce v celkové výši 12.058 Kč, s přihlédnutím k počtu vyživovaných osob (3 děti) a především s přihlédnutím k daru ve výši 3.000 Kč lze předpokládat (dle propočtu pro rok 2013, kdy se zvýšily normativní náklady na bydlení), že dlužnice by mohla mít pro oddlužení měsíčně k dispozici 3.962 Kč (včetně daru); po odpočtu odměny a výdajů insolvenčního správce, pokud by byl plátcem daně z přidané hodnoty, která od 1.1.2013 byla rovněž zvýšena z 20% na 21 %, by dlužnice svým nezajištěným věřitelům mohla měsíčně hradit cca 2.873 Kč, za 5 let by uhradila 172.380 Kč, což je z celkové dlužné částky 155.174 Kč cca 111%. Z uvedeného vyplývá, že dlužnice by za dané situace mohla podmínky pro oddlužení v roce 2013 splňovat, když jiné překážky na straně dlužnice, které by bránily jejímu oddlužení, odvolací soud na základě dosavadního obsahu spisu neshledal.

Z výše uvedených důvodů proto postupoval odvolací soud dle ustanovení § 220 odst. 1 o.s.ř. (a to z důvodů nálezu Ústavního soudu ze dne 19.1.2010, sp. zn. Pl. ÚS 16/09, který byl publikován ve Sbírce zákonů pod č. 48/2010 a kterým bylo s účinností od 1.4.2011 ust. § 220 odst. 3 o.s.ř. zrušeno) a napadené usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že se dlužnici zaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení pro tentokrát neukládá.

V dalším řízení bude ovšem na soudu prvního stupně, aby opětovně vyzval dlužnici, aby upřesnila, zda má i nadále dosud avízované příjmy u zaměstnavatele Masarykova základní škola a Mateřská škola Brno a současně příjmy z pracovního poměru, který uzavřela s Mateřskou školou Brno, příspěvkovou organizací, dále zda má i nadále příjmy z dohody o provedení práce se společností Svoj + Svoj, s.r.o. a aby tyto všechny své příjmy v aktuální výši, to je měsíčně čistého doložila. Teprve poté bude možno opětovně posoudit, s přihlédnutím k daru, zda dlužnice se bude na oddlužení svými příjmy a v jaké výši podílet a zda podmínky pro oddlužení formou splátkového kalendáře skutečně splňuje a v návaznosti na to, zda bude záloha na náklady insolvenčního řízení potřebná a v jaké výši.

P o u č e n í: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné, jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Dovolání lze podat ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně (§ 237, § 240 odst. 1 o.s.ř.).

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení usnesení (§ 71, § 74 odst. 1, § 75 odst. 2 IZ).

V Olomouci dne 31. ledna 2013

Za správnost vyhotovení : JUDr. Anna Hradilová, v.r. Jitka Jahodová předsedkyně senátu