1 VSOL 708/2014-B-20
KSBR 26 INS 25382/2013 1 VSOL 708/2014-B-20

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Karly Trávníčkové a soudkyň JUDr. Anny Hradilové a Mgr. Diany Vebrové v insolvenční věci dlužníka Petra computers s.r.o., se sídlem Rudice 323, PSČ 679 06, IČ: 26238985, o schválení konečné zprávy a o zrušení konkursu, k odvolání JUDr. Vladimíry Šůstkové Zukalové, se sídlem Brno, Heršpická 800/6, PSČ 639 00, jako insolvenční správkyně dlužníka Petra computers s.r.o., se sídlem Rudice 323, PSČ 679 06, IČ: 26238985 proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 10.6.2014, č.j. KSBR 26 INS 25382/2013-B-14

takto:

I. Usnesení soudu prvního stupně se v části výroku I., v níž soud schválil hotové výdaje insolvenčního správce ve výši 823 Kč včetně DPH a určil jeho odměnu ve výši 36.300 Kč včetně DPH m ě n í takto: Soud schvaluje hotové výdaje insolvenčního správce ve výši 823 Kč včetně DPH a určuje jeho odměnu ve výši 54.450 Kč včetně DPH.

II. Ve výroku III. se usnesení soudu prvního stupně m ě n í takto: Určuje se, že odměna a hotové výdaje insolvenčního správce v celkové výši 55.273 Kč včetně DPH budou uspokojeny ve výši 50.000 Kč ze zálohy na náklady insolvenčního řízení složené insolvenčním navrhovatelem a ve výši 5.273 Kč bude vyplacena z rozpočtových prostředků České republiky-Krajského soudu v Ostravě.

III. Ve výroku IV. se usnesení soudu prvního stupně z r u š u j e .

Odůvodnění:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně schválil konečnou zprávu s vyúčtováním odměny a výdajů insolvenční správce ve znění zveřejněném v insolvenčním rejstříku dne 19.5.2014 podle ustanovení § 304 odst. 5 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen IZ ) a schválil hotové výdaje insolvenčního správce ve výši 823 Kč včetně DPH a určil jeho odměnu ve výši 36.300 Kč včetně DPH (výrok I.), zrušil konkurs na majetek dlužníka z důvodu, že pro uspokojení věřitelů je majetek dlužníka zcela nepostačující (výrok II.), určil, že odměna a hotové výdaje insolvenčního správce v celkové výši 37.123 Kč včetně DPH budou uspokojeny ze zálohy na náklady insolvenčního řízení složené insolvenčním navrhovatelem (výrok III.), rozhodl, že zbývající část zálohy ve výši 12.877 Kč bude insolvenčním správcem vrácena insolvenčnímu navrhovateli (výrok IV.) a insolvenčnímu správci uložil, aby ve lhůtě 20 dnů od právní moci usnesení sdělil soudu, zda splnil své povinnosti dle ustanovení § 313 odst. 2 insolvenčního zákona a zda vrátil nevyčerpanou část zálohy insolvenčnímu navrhovateli (výrok V.). V odůvodnění uvedl, že při určení odměny a náhrady hotových výdajů insolvenčního správce vycházel z ustanovení § 38 odst. 1 IZ ve znění účinném do 31.12.2013 a z ust. § 5 vyhlášky č. 313/2007 Sb., podle něhož nelze-li odměnu určit postupem podle § 1-4, rozhodne o výši odměny insolvenční soud s přihlédnutím zejména k délce doby, rozsahu a náročnosti vykonávané činnosti insolvenčního správce. V konkursu nebyl zpeněžen žádný majetek náležející do majetkové podstaty dlužníka, a proto v souladu s rozhodnutím Nejvyššího soudu ze dne 29.9.2010 sp. zn. 29 NSČR 27/2010 nelze odměnu insolvenčního správce určit podle § 1 vyhlášky a je na místě postupovat podle § 5 vyhlášky. V daném případě insolvenční správce prováděl šetření ohledně majetku dlužníka a přezkoumával 21 přihlášených pohledávek. Nepodařilo se dohledat žádný majetek. Vzhledem k tomu, že nedošlo k žádnému zpeněžení a insolvenční řízení trvalo cca 5 měsíců, považuje soud za přiměřenou odměnu insolvenčního správce částku 30.000 Kč plus DPH, tj. je celkem 36.300 Kč a nikoliv vyúčtovaných 54.450 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí, a to výslovně proti výrokům I., III. a IV. podala insolvenční správkyně dlužníka odvolání, ve kterém namítala, že soud prvního stupně při určení výše odměny měl postupovat podle § 2a vyhlášky č. 313/2007 Sb., ve znění účinném od 1.1.2014, podle něhož insolvenční správkyni náleží odměna ve výši 45.000 Kč bez DPH, tj. 54.450 Kč včetně DPH. V této souvislosti uvedla, že závěry formulované v rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 29.9.2010, č.j. 29 NSČR 27/2010 nelze v posuzované věci použit, neboť se jedná o výklad ustanovení vyhlášky ve znění před novelou účinnou od 1.1.2014. Navrhovala, aby odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně změnil tak, že se určuje odměna insolvenčního správce ve výši 54.450 Kč (45.000 Kč + 21 % DPH) a hotové výdaje insolvenčního správce v celkové výši 823.000 Kč (680,17 Kč + 21 % DPH), které budou uspokojeny ve výši 50.000 Kč ze zálohy na náklady insolvenčního řízení složené insolvenčním navrhovatelem a ve výši 5.273 Kč státem.

S účinností od 1.1.2014 byl insolvenční zákon č. 182/2006 Sb., změněn zákonem č. 294/2013 Sb. Podle čl. II. přechodných ustanovení tohoto zákona, zákon č. 182/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona platí i pro insolvenční řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Právní účinky úkonů, které v insolvenčním řízení nastaly, přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány.

Rozhodným zněním insolvenčního zákona v přezkoumávané věci je proto insolvenční zákon ve znění účinném od 1.1.2014 (dále jen IZ ).

Podle ustanovení § 7 IZ nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro insolvenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Rozhodným zněním občanského soudního řádu pro přiměřené použití podle ustanovení § 7 IZ je občanský soudní řád ve znění účinném od 1.1.2014.

Po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, přezkoumal odvolací soud odvoláním napadené rozhodnutí soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 7 odst. 1 IZ, § 212, § 212a odst. 1, 5 a 6 o.s.ř.), a aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

Z obsahu předloženého spisu vyplývá, že insolvenční řízení dlužníka bylo zahájeno na návrh věřitele Československé obchodní banky, a.s. ze dne 30.8.2013, doručený soudu 12.9.2013. Usnesením ze dne 11.12.2013, č.j. KSBR 26 INS 25382/2013-A-15 bylo rozhodnuto o úpadku dlužníka, ustanoven insolvenční správce, vyzváni dlužníkovi věřitelé k podání přihlášek, nařízeno přezkumné jednání na den 12.3.2014 a na tento den též svolána první schůze věřitelů. Na tomto přezkumném jednání dne 12.3.2014 bylo přezkoumáno 21 přihlášek pohledávek. Ze seznamu přihlášených pohledávek vyplývá, že insolvenční správkyně všechny přihlášené pohledávky uznala. Usnesením ze dne 14.3.2014, č.j. KSBR 26 INS 25382/2013-B-8 byl na majetek dlužníka prohlášen konkurs. Usnesením ze dne 15.4.2014, č.j. KSBR 26 INS 25382/2013-B-9 soud vydal insolvenční správkyni zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000 Kč, která byla složena insolvenčním navrhovatelem před rozhodnutím o úpadku dlužníka. Dne 14.5.2014 insolvenční správkyně soudu předložila konečnou zprávu s vyúčtováním odměny a výdajů insolvenčního správce ze dne 14.5.2014, která v tomto znění byla zveřejněna v insolvenčním rejstříku s poučením o možnosti námitek, které podány nebyly. Na tomto základě rozhodl soud prvního stupně odvoláním napadeným rozhodnutím.

Podle ustanovení § 38 IZ, ve znění účinném od 1.1.2014, insolvenční správce má právo na odměnu a náhradu hotových výdajů. V případě konkursu se výše odměny určí z počtu přezkoumávaných přihlášek pohledávek a z výtěžku zpeněžení určeného k rozdělení mezi věřitele. Je-li insolvenční správce plátcem daně z přidané hodnoty, náleží mu k odměně a k náhradě hotových výdajů částka odpovídající této dani, kterou je insolvenční správce povinen z odměny a z náhrady hotových výdajů odvést podle zvláštního právního předpisu (odstavec 1). Odměna a náhrada hotových výdajů insolvenčního správce se uspokojí z majetkové podstaty, a pokud k tomu nestačí, ze zálohy na náklady insolvenčního řízení; není-li jejich uspokojení z těchto zdrojů možné, hradí je stát, nejvýše však 50.000 Kč na odměně insolvenčního správce a 50.000 Kč na náhradě hotových výdajů insolvenčního správce (odstavec 2). Způsob určení odměny, některých hotových výdajů insolvenčního správce a způsob jejich úhrady státem stanoví prováděcí právní předpis (odstavec 6).

Podle § 2a vyhlášky č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů ve znění účinném od 1.1.2014, tj. ve znění novely provedené vyhláškou č. 398/2013 Sb., pokud je způsobem řešení dlužníkova úpadku konkurs nebo reorganizace, náleží insolvenčnímu správci dále odměna z počtu přezkoumaných přihlášek pohledávek věřitelů, která činí za každou přezkoumanou přihlášku pohledávky věřitele částku 1.000 Kč, nejvýše však 1.000.000 Kč celkem za přezkoumané přihlášky pohledávek. Za přezkoumanou přihlášku pohledávky věřitele se považuje taková přihláška pohledávky věřitele, kterou insolvenční správce zařadil do seznamu přihlášených podle insolvenčního zákona. Pokud je způsobem řešení dlužníkova úpadku konkurs a nedošlo-li ke zpeněžení, náleží insolvenčnímu správci odměna z počtu přezkoumaných přihlášek pohledávek věřitelů nejméně 45.000 Kč.

Podle přechodných ustanovení vyhlášky č. 398/2013 Sb., v insolvenčních řízeních zahájených přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky náleží insolvenčnímu správci odměna podle § 2a vyhlášky č. 313/2007 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, jestliže do dne nabytí účinnosti této vyhlášky nedošlo k přezkoumání přihlášek pohledávek insolvenčním správcem podle insolvenčního zákona.

Odvolací soud na rozdíl od soudu prvního stupně dospěl k závěru, že insolvenční správkyni náleží odměna podle § 2a vyhlášky č. 313/2007 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti vyhlášky č. 398/2013, která s účinností od 1.1.2014 novelizovala vyhlášku č. 313/2007 Sb., neboť k přezkoumání přihlášek pohledávek insolvenčním správcem podle insolvenčního zákona došlo u přezkumného jednání dne 12.3.2014, tedy až po nabytí účinnosti vyhlášky č. 398/2013 Sb. Insolvenční správkyni proto náleží, i když nedošlo k zpeněžení, odměna z počtu přezkoumaných přihlášek pohledávek věřitelů nejméně 45.000 Kč, tj. 54.450 Kč včetně DPH.

S ohledem na shora uvedené proto odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně ve výrocích I. a III. změnil tak, že se určuje odměna a hotové výdaje insolvenčního správce v celkové výši 55.273 Kč. Ve výroku IV. usnesení soudu prvního stupně zrušil, neboť složená záloha ani nepokrývá přiznanou odměnu a hotové výdaje insolvenčního správce.

P o u č e n í :. Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení usnesení.

V Olomouci dne 10.října 2014

Za správnost vyhotovení: JUDr. Karla Trávníčková v.r. Jitka Jahodová předsedkyně senátu