1 VSOL 703/2016-B-17
KSOS 22 INS 27930/2015 1 VSOL 703/2016-B-17

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Anny Hradilové a soudkyň JUDr. Táni Šimečkové a JUDr. Karly Trávníčkové v insolvenční věci dlužníků-manželů Rudolfa anonymizovano , anonymizovano , bytem 742 35 Vražné 185, a Ivety anonymizovano , anonymizovano , bytem tamtéž, o návrhu insolvenční správkyně JUDr. Jany Kudrnové, Ph.D., Na Hradbách 3/119, 702 00 Ostrava-Moravská Ostrava na vydání předběžného opatření, o odvolání dlužníků proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 25.4.2016, č.j. KSOS 22 INS 27930/2015-B-8,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 25.4.2016, č.j. KSOS 22 INS 27930/2015-B-8, se potvrzuje.

Odůvodnění:

Soud prvního stupně nařídil podle § 7 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon, dále jen IZ ) ve spojení s § 74 odst. 1 o.s.ř. předběžné opatření, kterým se ukládá Finančnímu úřadu pro Moravskoslezský kraj, Územní pracoviště ve Fulneku povinnost deponovat plnění vzniklé přeplatkem na vyúčtování daně z příjmů fyzických osob až do rozhodnutí o návrhu na zrušení schváleného splátkového kalendáře. Rozhodnutí odůvodnil tím, že insolvenční správce dal po schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře podnět k postupu podle § 418 odst. 3 IZ, neboť dlužník Rudolf Kneifel v insolvenčním isir.justi ce.cz návrhu zatajil, že kromě invalidního důchodu pobírá náhradu na ztrátu na výdělku. Dle názoru insolvenčního správce tak lze důvodně předpokládat, že oddlužením je sledován nepoctivý záměr. Insolvenční správce zaslal finančnímu úřadu žádost, aby případný přeplatek z vyúčtování daně z příjmu fyzických osob nebyl poukázán dlužníkům, ale na účet insolvenčního správce, neboť je zde důvodná obava, že pokud by byl na majetek dlužníka prohlášen konkurs, nemusí již dlužník s případným přeplatkem na vyúčtování daně z příjmů fyzických osob disponovat a ostatním věřitelům by vznikla škoda. Soud prvního stupně se ztotožnil s obavami insolvenčního správce a návrhu na vydání předběžného opatření vyhověl.

Rozhodnutí soudu prvního stupně napadli dlužníci odvoláním, v němž se domáhali zrušení napadeného rozhodnutí jako celku pro nezákonnost, kdy tvrdili, že renta je ze zákona vyplacena jako odškodnění za fyzické utrpení po úraze do vlastních rukou dlužníka, Napadené rozhodnutí je tedy nezákonné a trestným činem spáchaným soudkyní a insolvenční správkyní.

Po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobami k tomuto úkonu oprávněnými, přezkoumal odvolací soud odvoláním napadené rozhodnutí soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 7 IZ, § 212, 212 a odst. 1, 5, 6 o.s.ř.), a aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c) IZ) dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

Podle ustanovení § 7 IZ nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro insolvenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Z obsahu insolvenčního spisu se podává, že -usnesením ze dne 7.4.2016 ( B-4), které nabylo právní moci dne 7.4.2016, soud schválil oddlužení dlužníků plněním splátkového kalendáře, plátcům mzdy dlužníků uložil provádět srážky ze mzdy ve stejném rozsahu jako při výkonu rozhodnutí pro uspokojení přednostní pohledávky a tyto zasílat insolvenční správkyni JUDr. Janě Kudrnové, Ph.D., a stanovil poměr uspokojení přihlášených věřitelů. -Podáním ze dne 12.4.2016 insolvenční správkyně navrhla změnu usnesení o schváleném oddlužení plněním splátkového kalendáře a dala podnět k postupu podle § 418 odst. 3 zákona IZ, neboť obdržela informaci, že dlužník Rudolf Kneifel v insolvenčním návrhu zatajil, že kromě invalidního důchodu pobírá náhradu za ztrátu na výdělku. Dle názoru insolvenční správkyně tak lze důvodně předpokládat, že oddlužením je sledován nepoctivý záměr. Ke zprávě připojila přípis DIAMO, státní podnik, o vyplacených náhradách za ztrátu na výdělku dlužníku Rudolfu Kneiflovi. -Návrhem doručeným soudu prvního stupně dne 20.4.2016 se insolvenční správkyně domáhala vydání předběžného opatření, které odůvodnila tím, že provedla vlastní šetření a zjistila, že dlužník pobírá od DIAMO, státní podnik, odštěpný závod ODRA, náhradu za ztrátu na výdělku v měsíční výši 7.226 Kč, dále obdržel od státního podniku DIAMO doplatky náhrady mzdy dne 7.4.2015 ve výši 204.343 Kč, dne 14.8.2015 ve výši 198.403 Kč a v září 2015 ve výši 10.502 Kč. Dlužník tak v insolvenčním návrhu zatajil příjem i obdržené náhrady, a to i při jednání se správkyní. Insolvenční správkyně zaslala Finančnímu úřadu pro Moravskoslezský kraj, Územní pracoviště ve Fulneku žádost, aby případný přeplatek z vyúčtování daně z příjmu fyzických osob nebyl poukázán dlužníkům, ale na účet insolvenčního řízení. V současné době není postaveno najisto, zda bude pokračováno v oddlužení splátkovým kalendářem nebo bude prohlášen konkurs na majetek dlužníka. Až do doby, než bude tato věc projednána a bude rozhodnuto o návrhu insolvenční správkyně na zrušení schváleného oddlužení, je zde důvodná obava, že pokud by byl na majetek dlužníka prohlášen konkurs, nemusí již dlužník s případným přeplatkem na vyúčtování daně z příjmů fyzických osob disponovat a ostatním věřitelům by vznikla škoda. -Poté vydal soud prvního stupně napadené rozhodnutí.

Podle ustanovení § 409 odst. 1 IZ od schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře má dispoziční oprávnění k příjmům, které získá po schválení oddlužení, dlužník. S takto nabytými příjmy je dlužník povinen naložit způsobem uvedeným v rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře.

Podle ustanovení § 418 odst. 3 IZ insolvenční soud schválené oddlužení zruší a současně rozhodne o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem také tehdy, vyjdou-li po schválení oddlužení najevo okolnosti, na jejichž základě lze důvodně předpokládat, že oddlužením je sledován nepoctivý záměr.

Podle ustanovení § 246 odst. 1 IZ prohlášením konkursu přechází na insolvenčního správce oprávnění nakládat s majetkovou podstatou, jakož i výkon práv a plnění povinností, které přísluší dlužníku, pokud souvisí s majetkovou podstatou. Insolvenční správce vykonává zejména akcionářská práva spojená s akciemi zahrnutými do majetkové podstaty, rozhoduje o obchodním tajemství a jiné mlčenlivosti, vystupuje vůči dlužníkovým zaměstnancům jako zaměstnavatel, zajišťuje provoz dlužníkova podniku, vedení účetnictví a plnění daňových povinností.

Podle ustanovení § 113 odst. 1 IZ, je-li nutné zabránit v době do vydání rozhodnutí o úpadku změnám v rozsahu majetkové podstaty v neprospěch věřitelů, insolvenční soud může i bez návrhu nařídit předběžné opatření, kterým dlužníkovi uloží, aby nenakládal s určitými věcmi nebo právy náležejícími do jeho majetkové podstaty, nebo rozhodne, že dlužník může nakládat s majetkovou podstatou nebo její částí pouze se souhlasem předběžného správce. Může též nařídit, aby osoby, které mají závazky vůči dlužníkovi, napříště plnění neposkytovaly dlužníkovi, ale předběžnému správci. Současně ustanoví předběžného správce, pokud tak neučinil dříve.

Podle ustanovení 102 odst. 1 o.s.ř., je-li třeba po zahájení řízení zatímně upravit poměry účastníků nebo je-li po zahájení řízení obava, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen, může soud nařídit předběžné opatření.

Odvolací soud předně konstatuje, že pokud soud prvního stupně vyhověl návrhu na vydání předběžného opatření podle § 74 odst. 1 o.s.ř., pak toto zákonné ustanovení upravuje možnost vydání předběžného opatření před zahájením řízení, zatímco v daném případě přichází do úvahy rozhodnutí o návrhu na vydání předběžného opatření pouze dle § 102 o.s.ř., neboť insolvenční správkyně se domáhá vydání předběžného opatření po zahájení insolventního řízení, dokonce po zjištění úpadku. Proto nebylo možno návrhu vyhovět ani podle shora citovaného ustanovení § 113 odst. 1 IZ.

Po zahájení řízení před soudem prvního stupně lze předběžné opatření nařídit, je-li třeba, aby zatímně byly upraveny poměry účastníků, nebo je-li obava, že by výkon soudního rozhodnutí mohl být ohrožen. V daném případě se insolvenční správkyně domáhala vydání předběžného opatření pro potřebu zatímní úpravy poměrů v daném insolvenčním řízení, neboť po schváleném oddlužení plněním splátkového kalendáře přešla na dlužníka dispoziční oprávnění k příjmům dlužníka, v důsledku čehož případný přeplatek na dani z příjmů fyzických osob je finanční úřad povinen vyplatit dlužníkovi. Podle § 412 odst. 1 písm. b) a e) IZ po dobu trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře je sice dlužník povinen své mimořádné příjmy použít k mimořádným splátkám nad rámec splátkového kalendáře, je povinen nezatajovat žádný ze svých příjmů a na žádost insolvenčního soudu, insolvenčního správce nebo věřitelského výboru předložit k nahlédnutí svá daňová přiznání za období trvání účinků schválení oddlužení, nicméně vzhledem ke zjištěním insolvenční správkyně i odvolací soud sdílí obavu, že by dlužník plnění přijaté od finančního úřadu jako mimořádný příjem neoznámil a neposkytl pro účely insolvenčního řízení. Insolvenční správkyně zprávou státního podniku DIAMO osvědčila jednání dlužníka, který v insolvenčním návrhu neuvedl, že mimo invalidního důchodu pobírá náhradu za ztrátu na výdělku a dokonce, že krátce před podáním návrhu na zahájení insolvenčního řízení (návrh podán dne 9.11.2015) obdržel vysoké částky na doplatek náhrady mzdy. Proto lze důvodně předpokládat, že schválené oddlužení dlužníka bude zrušeno, na jeho majetek bude prohlášen konkurs v souladu s ustanovení § 418 odst. 3 IZ a oprávnění nakládat s majetkovou podstatou přejde právě na insolvenční správkyni. Vydané předběžné opatření tak zabrání odklonu mimořádného příjmu dlužníka mimo potřeby insolvenčního řízení.

Odvolací soud se ztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně o potřebě omezení dispozice dlužníka s mimořádným příjmem, který má být použit pro účely uspokojení věřitelů dlužníka. Insolvenční správkyně dostatečně osvědčila hrozbu úniku příjmu mimo majetkovou podstatu dlužníků, kteří již zatajili podstatnou část svých příjmů a vzhledem k obsahu odvolání dlužníků v tomto jednání zamýšleli pokračovat, protože i ve svém odvolání náhradu za ztrátu na výdělku mylně považují za osobnostní nárok nepodléhající výkonu rozhodnutí, což je názor mylný, v rozporu se zněním ustanovení § 299 odst. 1 písm. a) o.s.ř. Jednání dlužníků je v rozporu se zásadami insolvenčního řízení upravených v § 5 IZ, z nichž odvolací soud zdůrazňuje požadavek na co nejvyšším uspokojení věřitelů. Proto je uložení povinnosti finančnímu úřadu deponovat plnění vzniklé přeplatkem na vyúčtování daně z příjmů fyzických osob až do rozhodnutí o návrhu na zrušení schváleného splátkového kalendáře důvodné.

Soud prvního stupně věcně správně vyhověl návrhu insolvenční správkyně na vydání předběžného opatření, proto odvolací soud potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně jako zcela věcně správné podle § 219 o.s.ř.

Poučení: Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné (§ 238 odst. 1, písm. f/ o.s.ř.).

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku a navrhovateli předběžného opatření, se však doručuje i zvláštním způsobem (§ 71, § 74 odst. 1, § 75 odst. 2 IZ).

V Olomouci dne 7.června 2016

Za správnost vyhotovení: JUDr. Anna Hradilová v.r. Jitka Jahodová předsedkyně senátu