1 VSOL 70/2014-A-55
KSOS 14 INS 23960/2013 1 VSOL 70/2014-A-55

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Karly Trávníčkové a soudkyň JUDr. Anny Hradilové a Mgr. Diany Vebrové v insolvenční věci dlužníka Josefa anonymizovano , anonymizovano , bytem Lichnov 480, PSČ 742 75, o návrhu na nařízení předběžného opatření podaného věřitelkou Dagmar anonymizovano , anonymizovano , bytem Lichnov 480, PSČ 742 75, zastoupené JUDr. Petrem Holubem, advokátem se sídlem Nový Jičín, Jugoslávská 1809/23, PSČ 741 01, k odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 9.9.2013, č.j. KSOS 14 INS 23960/2013-A-6

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 9.9.2013, č.j. KSOS 14 INS 23960/2013-A-6 se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně dle ustanovení § 82 odst. 2, písm. b) zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen IZ ), nařídil předběžné opatření, kterým se soudnímu exekutorovi JUDr. Tomáši Vránovi, Exekutorský úřad Přerov, umožňuje provést již nařízenou exekuci vedenou u tohoto exekutorského úřadu pod sp. zn. 103 EX 31732/11 s omezením, že výtěžek dosažený zpeněžením nemovitostí povinného Josefa anonymizovano , nar. 24.2.201956, bytem Lichnov 480, PSČ 742 75, a to rodinného domu č.p. 480 na pozemku parc. č. St. 702 a pozemků parc. č. St. 702, č. 208/8 a č. 201/9, zapsaných v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Nový Jičín na LV č. 699 pro obec

Lichnov, k. ú. Lichnov u Nového Jičína, bude po dobu probíhajícího insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Ostravě pod sp. 14 INS 23960/2013, k dispozici v tomto řízení (výrok I.) a navrhovatelce uložil, aby do tří dnů zaplatila soudní poplatek za návrh na nařízení předběžného opatření ve výši 1.000 Kč (výrok II.). V odůvodnění uvedl, že vyhověl návrhu na nařízení předběžného opatření, který podala věřitelka, jejíž pohledávka vůči dlužníku je zajištěna nemovitostmi, které jsou předmětem dražby nařízení na den 28.8.2013, neboť je to již druhý případ, kdy se dlužník podáním insolvenčního návrhu pokusil zmařit nařízenou dražbu. Chování dlužníka, svědčí o tom, že insolvenční návrhy zjevně podává jen proto, aby zabránil probíhající exekuci, a právě v tomto soud spatřuje důvody hodné zvláštního zřetele způsobilé k tomu, aby mohl prostřednictvím předběžného opatření účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení dle ustanovení § 109 odst. 1, písm. c) IZ omezit.

Proti tomuto rozhodnutí podal dlužník odvolání, ve kterém připustil, že oba insolvenční návrhy podával z obavy před exekucí, což v návrzích též vyjádřil, neboť hodnota domu s pozemky je podle znaleckého posudku nejméně 2.070.000 Kč a cena při prodeji v insolvenčním řízení bývá co nejblíže této tržní ceně. Naproti tomuto v exekučním řízení exekutor prodává za 2/3 z posudkové ceny, tedy jen za 1.380.000 Kč a při opakované dražbě ještě méně, a to pouze za polovinu, tedy za 1.035.000 Kč. Rozdíl v prodejní ceně je tedy nejméně 690.000 Kč a ještě v horším případě 1.035.000 Kč. Prodej majetku za takovou nízkou exekuční cenu by byl pro dlužníka likvidní a byli by poškozeni hlavně také věřitelé, pro které by nezbylo 100 % na jejich pohledávky, jak to naopak vychází právě při prodeji v insolvenčním řízení za skutečnou tržní cenu. V rámci insolvenčního řízení navrhuje, aby mu bylo povoleno oddlužení zpeněžením majetkové podstaty. Navrhoval, aby odvolací soud jeho odvolání vyhověl, tedy zřejmě, aby usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že se návrh na nařízení předběžného opatření zamítá.

Navrhující věřitelka se k podanému odvolání dlužníka nevyjádřila.

Po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, přezkoumal odvolací soud podle ust. § 212, 212a o.s.ř. odvoláním napadené rozhodnutí, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo a aniž ve věci nařizoval jednání, dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

S účinností od 1.1.2014 byl insolvenční zákon č. 182/2006 Sb., změněn zákonem č. 294/2013 Sb. Podle čl. II. přechodných ustanovení tohoto zákona, zákon č. 182/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona platí i pro insolvenční řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Právní účinky úkonů, které v insolvenčním řízení nastaly, přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány.

Rozhodným zněním insolvenčního zákona v přezkoumávané věci je proto insolvenční zákon ve znění účinném od 1.1.2014 (dále jen IZ ).

Podle ustanovení § 7 IZ nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro insolvenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Rozhodným zněním občanského soudního řádu pro přiměřené použití podle ustanovení § 7 IZ je v posuzované věci občanský soudní řád ve znění účinném od 1.1.2014.

Podle ustanovení § 82 IZ, předběžné opatření v insolvenčním řízení může insolvenční soud nařídit i bez návrhu, nestanoví-li zákon jinak. Navrhovatel předběžného opatření, které by insolvenční soud mohl nařídit i bez návrhu, není povinen složit jistotu. Povinnost složit jistotu jako navrhovatel předběžného opatření nemá dlužník (odstavec 1). Předběžným opatřením může insolvenční soud v době do rozhodnutí o insolvenčním návrhu také b) omezit z důvodů hodných zvláštního zřetele způsobem stanoveným v předběžném opatření některý z účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení uvedených v § 109 odst. 1 písm. b) a c), neodporuje-li to společnému zájmu věřitelů (odstavec 2, písm. b/).

Podle ustanovení § 109 odst. 1, písm. c) IZ, se zahájením insolvenčního řízení se spojují tyto účinky: výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek ve vlastnictví dlužníka, jakož i jiný majetek, který náleží do majetkové podstaty, lze nařídit nebo zahájit, nelze jej však provést.

Novelou insolvenčního zákona účinnou od 1.11.2012 provedenou zákonem č. 334/2012 Sb., byly do § 82 doplněny další důvody pro vydání předběžného opatření a insolvenční soud má možnost z důvodů hodných zvláštního zřetele prostřednictvím předběžného opatření omezit některý z účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení, tak jak jsou uvedeny v § 109 odst. 1 IZ. Dle důvodové zprávy k předmětné novele se tak soudu otevřela možnost při respektování zásad insolvenčního řízení i po zahájení insolvenčního řízení povolit například provedení exekuce majetku dlužníka, pokud by insolvenční návrh na majetek dlužníka byl zjevně podán jen proto, aby probíhající exekuci zabránil.

Z obsahu předloženého insolvenčního spisu vyplývá, že dlužník se návrhem ze dne 21.8.2013, doručeným soudu dne 28.8.2013, domáhal rozhodnutí o svém úpadku a navrhoval, aby byl řešen oddlužením, aniž navrhoval jeho způsob. Teprve v rámci podaného odvolání proti nařízenému předběžnému opatření dlužník doplňuje insolvenční návrh a navrhuje, aby mu bylo povoleno oddlužení zpeněžením majetkové podstaty. V kolonce 06 návrhu dlužník uvedl, že má pohledávky vůči 2 věřitelům ve výši cca 1.672.270 Kč, v kolonce 09 uvedl, že prodejem domu je schopen požadované částky uhradit a během pětiletého splátkového kalendáře splatit věřitelům více jak 30 % z požadovaných pohledávek, v kolonce 13 uvedl, že předchozí insolvenční řízení vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. KSOS 14 INS 28612/2012 bylo zastaveno 13.5.2013 a v kolonce 20 (závazky, ze kterých nevyplývá právo na uspokojení ze zajištění-vykonatelné) uvedl závazek ve výši 47.420 Kč vyplývající z usnesení Okresního soudu Nový Jičín, sp.zn. 13C 192/2010 a v kolonce 21 (závazky, ze kterých vyplývá právo na uspokojení ze zajištění-vykonatelné) uvedl závazek ve výši 1.624.850 Kč vůči věřiteli JUDr. Exekutorovi JUDr. Vránovi na základě rozsudku Okresního soudu Nový Jičín, sp. zn. 13C 192/2010. V kolonce 06 také uvedl, že probíhá exekuční řízení, ve kterém je nařízena dražba jeho domu, věřitelé a exekutor po něm požadují cca 1.672.270 Kč. Z připojeného seznamu majetku vyplývá, že dlužník vlastní pouze nemovitosti, které jsou předmětem dražby, kterou soud prvního stupně nařízeným předběžným opatřením umožnil provést. Podle předloženého znaleckého posudku č. 4900-1046/2012 ze dne 13.8.2012,který na základě objednávky soudního exekutora JUDr. Tomáše Vrány zpracovala Oceňovací a znalecká kancelář s.r.o., se sídlem Praha, Václavské nám. Č. 832/19, je obvyklá cena předmětných nemovitostí zjištěna porovnávacím způsobem ve výši 2.070.000 Kč. Návrhem ze dne 2.9.2013 doručeným soudu téhož dne se věřitelka Dagmar Jahodová domáhala nařízení předmětného předběžného opatření, ve kterém mimo jiné uvedla, že má vůči dlužníkovi pohledávku přiznanou pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 21.12.2010, č.j. 13C 192/2010-47, který nabyl právní moci 27.4.2011 a vykonatelnosti 11.5.2011, ve výši 1.248.000 Kč s příslušenstvím plus náklady řízení ve výši 78.792 Kč. Dále dlužníkovi z tohoto rozsudku plyne povinnost uhradit České republice 47.420 Kč. K návrhu připojila usnesení Exekutorského úřadu Přerov, soudní exekutor JUDr. Tomáš Vrána ze dne 21.11.2012, č.j. 103 EX 31732/11-63 o odročení dražebního jednání z důvodu zahájení insolvenčního řízení a dále usnesení Exekutorského úřadu Přerov, soudní exekutor JUDr. Tomáš Vrána ze dne 28.8.2013, č.j. 103 EX 31732/11-70 o odročení dražebního jednání opět z důvodu zahájení insolvenčního řízení. Na tomto základě rozhodl soud prvního stupně odvoláním napadeným rozhodnutím.

Odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně konstatuje, že dlužník podal v pořadí již druhý insolvenční návrh, a to především z důvodu, aby zabránil prodeji předmětných nemovitostí v exekuci, což v rámci podaného odvolání nezpochybňuje a odvolání podává právě z důvodu, aby k prodeji nemovitostí došlo v rámci zpeněžení majetkové podstaty v insolvenčním řízení a nikoliv v exekuci, když dovozuje, že exekutor na rozdíl od insolvenčního správce prodá nemovitosti pod cenou. Tyto obavy dlužníka jsou důkazně zcela nepodložené a zůstávají pouze v rovině jeho vlastního tvrzení. Jsou tedy dány důvody hodné zvláštního zřetele k tomu, aby soud prostřednictvím předběžného opatření omezil účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení a umožnil provést exekuci.

Dále odvolací soud dodává, že bylo na místě omezit účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, též z důvodu absence zákonných náležití insolvenčního návrhu. Obecně platí, že insolvenční návrh musí mít náležitosti dle ust. § 103 a 104 IZ, návrh na povolení oddlužení náležitosti dle ust. § 391 IZ a podmínkou pro projednání návrhu na povolení oddlužení je podání bezvadného insolvenčního návrhu (srov. např. rozhodnutí NS ČR ze dne 27.1.2010, sp.zn. 29 NSČR 1/2008 publikované ve Sbírce rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu ČR pod poř. č. 88/2000). Insolvenční návrh dlužníka shora uvedené náležitosti zatím postrádá a nelze spravedlivě očekávat, že insolvenční soud bude dlužníka vyzývat k odstranění vad návrhu, neboť podle ust. § 128 odst. 1 poslední věta IZ se ustanovení § 43 o.s.ř. nepoužije. Bude na soudu prvního stupně, aby se v dalším řízení zabýval především náležitostmi návrhu. Pro úplnost je třeba dodat, že rozhodovací praxe soudů se ustálila na závěru, že vady insolvenčního návrhu může insolvenční navrhovatel odstranit jen do rozhodnutí o odmítnutí insolvenčního návrhu (srov. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 17.3.2008, sp.zn. KSPH 20 INS 437/2008, 1 VSPH 5/2008 publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 11/2009).

S ohledem na shora uvedené proto odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně jako věcně správné dle ust. § 219 o.s.ř. potvrdil.

Poučení: Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

V Olomouci dne 13.února 2014

Za správnost vyhotovení: JUDr. Karla Trávníčková, v.r. Jitka Jahodová předsedkyně senátu