1 VSOL 698/2014-A-17
KSBR 30 INS 6328/2014 1 VSOL 698/2014-A-17

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Karly Trávníčkové a soudkyň JUDr. Anny Hradilové a Mgr. Diany Vebrové v insolvenční věci dlužníka Martina anonymizovano , anonymizovano , bytem Kvasice, Mírová 573, PSČ 768 21, zastoupeného advokátkou JUDr. Ladislavou Palatinovou, se sídlem Kroměříž, Tovačovského 2784/24, PSČ 767 0, o insolvenčním návrhu dlužníka spojeném s návrhem na povolení oddlužení, k odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 30.4.2014, č.j. KSBR 30 INS 6328/2014-A-7

tak to :

Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 30.4.2014, č.j. KSBR 30 INS 6328/2014-A-7 se p o t v r z u j e .

Odův odně ní:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně uložil dlužníkovi podle ust. § 108 odst. 1, 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen IZ ), aby ve lhůtě 5 dnů od právní moci tohoto usnesení zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000 Kč. V odůvodnění uvedl, že dlužník ani přes výzvu soudu nedoložil potvrzení o očekávaném příjmu u současného zaměstnavatele, neboť předložil pouze dohody o provedení práce, ze kterých není patrná výše jeho současné mzdy a nelze tedy zjistit výši čistého příjmu a posoudit výši hodnoty plnění, kterou by při oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé. Navíc předložené darovací smlouvy nemají úředně ověřené podpisy, a tedy nesplňují náležitosti dle ustanovení § 392 odst. 3 IZ. Pro tyto vady návrhu na povolení oddlužení, nelze v řízení pokračovat, a proto lze očekávat, že soud návrh na povolení oddlužení podle ustanovení § 393 odst. 3 IZ odmítne a současně rozhodne o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem podle ustanovení § 396 IZ. Minimální odměna insolvenčního správce v případě řešení dlužníkova úpadku konkursem činí 45.000 Kč bez DPH, a protože dlužník nemá na úhradu této odměny pohotové finanční prostředky, bylo třeba je zajistit složením zálohy.

Proti tomuto rozhodnutí podal dlužník odvolání, ve kterém uvedl, že ještě nemá k dispozici řádnou pracovní smlouvu, a proto k odvolání předkládá darovací smlouvy s ověřenými podpisy. V dohodách, které soudu předložil, je jeho mzda uvedena jako mzda hodinová a společně s darovanými částkami je schopen splátkový kalendář splnit. Navrhoval, aby odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.

Po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, přezkoumal odvolací soud odvoláním napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 7 IZ, § 212, § 212a o.s.ř.), a dospěl k závěru, že odvolání je nedůvodné.

Podle ustanovení § 7 IZ, ve znění účinném od 1.1.2014, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro insolvenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Rozhodným zněním občanského soudního řádu pro přiměřené použití podle ustanovení § 7 IZ je občanský soudní řád ve znění účinném od 1.1.2014.

S účinností od 1.1.2014 byl insolvenční zákon č. 182/2006 Sb., změněn zákonem č. 294/2013 Sb.(dále jen IZ ). Podle čl. II. přechodných ustanovení tohoto zákona, zákon č. 182/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, platí i pro insolvenční řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Právní účinky úkonů, které v insolvenčním řízení nastaly, přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány.

Rozhodným zněním insolvenčního zákona v přezkoumávané věci je insolvenční zákon ve znění účinném od 1.1.2014 (dále jen IZ ).

Z obsahu insolvenčního spisu vyplývá, že dlužník se insolvenčním návrhem ze dne 7.3.2014, doručeným soudu dne 10.3.2014, domáhal rozhodnutí o svém úpadku a navrhoval, aby byl řešen oddlužením formou plnění splátkového kalendáře. Návrh podal na předepsaném formuláři a v kolonce 17 (závazky, ze kterých nevyplývá právo na uspokojení ze zajištění-nevykonatelné) uvedl 9 závazků vůči 5 věřitelům ve výši celkem 141.088 Kč. V kolonce 10 uvedl, že v současné době od 4.3.2014 pracuje jako člen ostrahy Interspar Zlín a jeho příjem po podpisu pracovní smlouvy se bude pohybovat okolo 11.000 Kč měsíčně. Nemá žádnou vyživovací povinnost ani žádný majetek. K návrhu připojil seznam závazků opatřený prohlášením o správnosti a úplnosti, který je obsahově totožný s údaji uvedenými v insolvenčním návrhu. Usnesením ze dne 14.3.2014 byl dlužník vyzván, aby ve lhůtě do 7 dnů od doručení tohoto rozhodnutí doplnil přílohy k insolvenčnímu návrhu a doplnil nebo opravil svůj návrh na povolení oddlužení tak, že doplní bod 10 návrhu očekávané příjmy dlužníka v následujících pěti letech tak, že doloží pracovní smlouvu uzavřenou u současného zaměstnavatele a zároveň doloží potvrzení o očekávaném příjmu u tohoto zaměstnavatele a k údajům uvedeným v bodě 11 návrhu předloží výplatní lístky nebo jiné listiny osvědčující výši jeho příjmu za tři roky zpětně. Současně byl poučen, že nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, soud jej odmítne a nebude-li doplněn návrh na povolení oddlužení, soud návrh podle ustanovení § 393 odst. 3 odmítne a současně rozhodne o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem. Na tuto výzvu, která byla dlužníkovi doručena dne 31.3.2014, dlužník reagoval podáním doručeným soudu 7.4.2014, k němuž připojil listiny osvědčující výši jeho příjmů za poslední tři roky zpětně, dále předložil dvě dohody o provedení práce z 6.3.2014 a dvě darovací smlouvy ze dne 3.4.2014 bez ověřených podpisů. Současně uvedl, že řádnou pracovní smlouvu by měl uzavřít až po třech měsících, neboť takové jsou u obou firem zvyklosti. Na tomto základě rozhodl soud prvního stupně odvoláním napadeným rozhodnutím.

Podle ustanovení § 108 IZ, ve znění účinném od 1.1.2014, insolvenční soud může před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak; to platí i tehdy, je-li zřejmé, že dlužník nemá žádný majetek. Tuto zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli-zaměstnanci dlužníka, jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích. Povinnost zaplatit zálohu neuloží insolvenční soud dlužníku, o jehož insolvenčním návrhu může rozhodnout bez zbytečného odkladu tak, že vydá rozhodnutí o úpadku, s nímž spojí rozhodnutí o povolení oddlužení (odstavec 1). Výši zálohy může insolvenční soud určit až do částky 50 000 Kč. Je-li insolvenčních navrhovatelů více, jsou povinni zaplatit zálohu společně a nerozdílně (odstavec 2).

Podle ustanovení § 398 IZ oddlužení lze provést zpeněžením majetkové podstaty nebo plněním splátkového kalendáře (odstavec 1). Při oddlužení zpeněžením majetkové podstaty se postupuje obdobně podle ustanovení o zpeněžení majetkové podstaty v konkursu (odstavec 2). Při oddlužení plněním splátkového kalendáře je dlužník povinen po dobu pěti let měsíčně splácet nezajištěným věřitelům ze svých příjmů částku ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky. Tuto částku rozvrhne dlužník mezi nezajištěné věřitele podle poměru jejich pohledávek způsobem určeným v rozhodnutí insolvenčního soudu o schválení oddlužení. Zajištění věřitelé se uspokojí z výtěžku zpeněžení zajištění; při tomto zpeněžení se postupuje obdobně podle ustanovení o zpeněžení zajištění konkursu (odstavec 3).

Podle ustanovení §393 odst.3 IZ návrh na povolení oddlužení insolvenční soud odmítne, není-li pře výzvu řádně doplněn a v řízení o něm nelze pro tento nedostatek pokračovat nebo nejsou-li k němu přes jeho výzvu připojeny zákonem požadované přílohy anebo neobsahují-li tyto přílohy přes jeho výzvu stanovené náležitosti.

Podle ustanovení § 395 IZ insolvenční soud zamítne návrh na povolení oddlužení, jestliže se zřetelem ke všem okolnostem lze důvodně předpokládat, a) že jím je sledován nepoctivý záměr, nebo b) že hodnota plnění, které by při oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé, bude nižší než 30 % jejich pohledávek, ledaže tito věřitelé s nižším plněním souhlasí (odstavec 1). Insolvenční soud zamítne návrh na povolení oddlužení i tehdy, jestliže dosavadní výsledky řízení dokládají lehkomyslný nebo nedbalý přístup dlužníka k plnění povinností v insolvenčním řízení (odstavec 2).

Podle ustanovení § 396 IZ v případě, že soud návrh na povolení oddlužení odmítne, vezme na vědomí jeho zpětvzetí nebo jej zamítne, rozhodne současně o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem.

Z dohody o provedení práce uzavřené mezi zaměstnavatelem ASG service s.r.o., se sídlem Brno, Orlí 3, PSČ 602 00, IČ: 29279992 a dlužníkem jako zaměstnancem odvolací soud zjistil, že je uzavřena na dobu určitou od 6.3.2014 do 31.12.2014 a zaměstnanci bude poskytována odměna ve výši 56 Kč na hodinu, přičemž počet hodin v roce 2014 nepřesáhne maximální limit 300 hodin stanovený zákoníkem práce.

Z dohody o provedení práce uzavřené mezi zaměstnavatelem ASG security, spol. s r.o., se sídlem Brno, Orlí 3, PSČ 602 00, IČ: 28277147 a dlužníkem jako zaměstnancem odvolací soud zjistil, že je uzavřena na dobu určitou od 6.3.2014 do 31.12.2014 a zaměstnanci bude poskytována odměna ve výši 56 Kč na hodinu, přičemž počet hodin v roce 2014 nepřesáhne maximální limit 300 hodin stanovený zákoníkem práce.

Z darovací smlouvy uzavřené dne 6.6.2014, obsahující úředně ověřené podpisy, odvolací soud zjistil, že Hana Jurkovičová jako darující se zavázala pro případ, že Martinu Jurkovičovi jako obdarovanému bude ve lhůtě do 6 měsíců od uzavření této smlouvy schváleno oddlužení plněním splátkového kalendáře, poskytovat pravidelné měsíční plnění ve výši 500 Kč po dobu 60 po sobě následujících měsíců.

Z darovací smlouvy uzavřené dne 6.6.2014 obsahující úředně ověřené podpisy, odvolací soud zjistil, že Libor Jurkovič jako darující se zavázal pro případ, že Martinu Jurkovičovi jako obdarovanému bude ve lhůtě do 6 měsíců od uzavření této smlouvy schváleno oddlužení plněním splátkového kalendáře, poskytovat pravidelné měsíční plnění ve výši 500 Kč po dobu 60 po sobě následujících měsíců.

Odvolací soud konstatuje, že dlužník v odvolacím řízení sice doplnil návrh na povolení oddlužení, takže nejsou dány zákonné důvody pro jeho odmítnutí podle ustanovení § 393 odst.3 IZ, ale jsou dány důvody pro jeho zamítnutí podle ustanovení § 395 odst.1, písm. b) IZ, takže stejně jako při odmítnutí návrhu na povolení oddlužení lze důvodně předpokládat rozhodnutí o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem podle ustanovení § 396 IZ.

Dlužník do rozhodnutí odvolacího soudu nepředložil pracovní smlouvu, na základě níž očekává příjem 11.000 Kč měsíčně, takže pro účely oddlužení formou splátkového kalendáře lze počítat pouze s příjmem dlužníka z dohod o provedení práce ve výši 3.360 Kč hrubého a z darovacích smluv ve výši 1.000Kč, takže dlužník by za pět let nezaplatil nezajištěným věřitelům potřebných 30% pohledávek, respektive nezaplatil by jim vůbec nic, neboť nesrazitelná částka v jeho případě činí 6.189 Kč měsíčně.

Dále odvolací soud konstatuje, že dlužník nesplňuje ani podmínky pro povolení oddlužení formou zpeněžení majetkové podstaty, neboť v návrhu uvedl, že nevlastní žádný majetek.

Uložení povinnosti zaplatit zálohu dlužníkovi, který podal insolvenční návrh, je odůvodněno zejména v případech, kdy dle předběžného závěru insolvenčního soudu bude úpadek dlužníka řešen konkursem a struktura dlužníkova majetku je taková, že po rozhodnutí o úpadku nebudou v majetkové podstatě dostatečné pohotové peněžní prostředky (v hotovosti nebo na účtu) k zajištění činnosti insolvenčního správce, případně ani není zřejmé, zda majetek dlužníka postačuje k úhradě nákladů konkursu. Je tomu tak proto, že v konkursu, na rozdíl od oddlužení plněním splátkového kalendáře jako v praxi převažující formy oddlužení, nejsou náklady řízení hrazeny postupně, ale vznikají ve větší míře krátce po rozhodnutí o úpadku a hradí se právě z majetkové podstaty. Totéž platí při oddlužení formou zpeněžení majetkové podstaty.

Na základě údajů uvedených v insolvenčním návrhu lze dospět k závěru, že dlužník je v úpadku a s ohledem na shora uvedené je zřejmé, že jeho úpadek bude nutno řešit konkursem. Za těchto okolností je rovněž správný závěr soudu prvního stupně, že složení zálohy na krytí nákladů insolvenčního řízení, které vzniknou s prověřováním stavu dlužníkova majetku (§ 211 IZ), a s případným soupisem, s oceňováním a zpeněžováním tohoto majetku, jakož i nákladů na odměnu a další hotové výdaje insolvenčního správce, je v daném případě nezbytné, neboť správce bude k této své činnosti nutně potřebovat pohotové finanční prostředky, které ovšem dlužník v majetkové podstatě nemá, a proto prostředky na úhradu těchto nákladů nutno zajistit uložením povinnosti zaplatiti zálohu. Institut zálohy má především umožnit insolvenčnímu správci výkon jeho funkce a překlenout tak nedostatek finančních prostředků bezprostředně po rozhodnutí o úpadku, a současně též poskytnout záruku úhrady odměny a hotových výdajů insolvenčního správce pro případ, že by je nebylo možno hradit z majetkové podstaty (§ 38 odst. 2 IZ).

Rovněž uložení zálohy ve výší 50.000 Kč považuje odvolací soud za důvodné, neboť podle ust. § 1 odst. 5 vyhlášky č. 313/2007 Sb. (dále jen vyhláška ) činí při řešení dlužníkova úpadku konkursem minimální odměna insolvenčního správce 45.000 Kč. Nutno zdůraznit, že odměna insolvenčního správce se určí úvahou soudu dle ust. § 5 vyhlášky, aniž by se použil § 1 odst. 5 vyhlášky o minimální odměně insolvenčního správce, jen v případě, že v průběhu řízení správce nezpeněží vůbec žádný majetek (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29.9.2010, sp. zn. MSPH 77 INS 8029/2009, 29 NSČR 27/2010, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek NS pod č. 64/2011). V posuzované věci dlužník sice v návrhu uvádí, že nemá žádný majetek, ovšem před schválením konečné zprávy (natož před rozhodnutím o úpadku) nelze s jistotou říct, v jakém rozsahu bude majetek zpeněžován. Nelze totiž bez dalšího vyloučit, že insolvenční správce při své činnosti zjistí majetek dlužníka, případně majetek dalších osob, který by z hlediska institutů neúčinnosti, odporovatelnosti a neplatnosti právních úkonů dlužnice mohl též náležet do majetkové podstaty dlužnice (§ 205 a násl. IZ). Výpočet odměny dle § 1 vyhlášky (včetně jeho odst. 5) se přitom uplatní též v případě, že majetek bude zpeněžován byť i v nepatrném rozsahu. Navíc ani při určení odměny insolvenčního správce dle ust. § 5 vyhlášky nelze předem vyloučit, že s ohledem na okolnosti případu bude přiměřená odměna správce určená insolvenčním soudem případně odpovídat minimální odměně insolvenčního správce dle § 1 odst. 5 vyhlášky nebo ji dokonce bude převyšovat (např. při větším počtu věřitelů a rozsáhlejší činnosti správce). Insolvenční správce má mimo to právo na úhradu hotových výdajů, jejichž výši nelze rovněž předem odhadnout (§ 7 vyhlášky) a je-li plátcem DPH náleží mu k odměně a náhradě hotových výdajů i částka odpovídající této dani (§ 38 odst. 1 IZ).

S ohledem na shora uvedené proto odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně podle ust. § 219 o.s.ř. jako věcně správné (byť z jiných důvodů) potvrdil

P o u č e n í: Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

V Olomouci dne 28.srpna 2014

Za správnost vyhotovení: JUDr. Karla Trávníčková v.r. Jitka Jahodová předsedkyně senátu