1 VSOL 694/2013-A-17
KSBR 47 INS 11416/2013 1 VSOL 694/2013-A-17

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Karly Trávníčkové a soudkyň JUDr. Anny Hradilové a Mgr. Diany Vebrové v insolvenční věci dlužníka Jana anonymizovano , anonymizovano , bytem Rajhrad, Palackého 719, PSČ 664 61, o insolvenčním návrhu dlužníka spojeném s návrhem na povolení oddlužení, k odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 10.7.2013, č.j. KSBR 47 INS 11416/2013-A-10

tak to :

Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 10.7.2013, č.j. KSBR 47 INS 11416/2013-A-10 se z r u š u j e a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odův odně ní:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně uložil dlužníkovi podle ustanovení § 108 odst. 1, 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen IZ ), aby ve lhůtě pěti dnů ode dne právní moci tohoto usnesení zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000 Kč. V odůvodnění uvedl, že dlužník ani přes výzvu soudu nedoplnil návrh na povolení oddlužení o darovací smlouvu s ověřeným podpisem dárce, listiny dokládající jeho současný příjem a listiny prokazující očekávanou výši budoucích příjmů v následujících pěti letech. Za této situace bude nezbytné návrh na povolení oddlužení podle ustanovení § 393 odst. 3 IZ odmítnut a podle ust. § 396 odst. 1 IZ rozhodnout o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem. Jelikož ze seznamu dlužníkova majetku nevyplývá, že by měl finanční prostředky, s nimiž by mohl insolvenční správce nakládat ihned po rozhodnutí a úpadku a hradit z nich náklady konkursu, je nezbytné zaplatit zálohu ve stanovené výši, a to s přihlédnutím k minimální výši odměny insolvenčního správce, která činí 45.000 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal dlužník odvolání, ve kterém pouze namítal, že společně s manželkou nemají finanční prostředky na uhrazení požadované zálohy.

Po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, přezkoumal odvolací soud odvoláním napadené rozhodnutí soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 7 odst. 1 IZ, § 212, § 212a odst. 1, 5, 6 o.s.ř.), a aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

Z obsahu insolvenčního spisu vyplývá, že dlužník se insolvenčním návrhem ze dne 23.4.2013 (doplněným podáními ze dne 29.4.2013 a 27.6.2013) domáhal rozhodnutí o svém úpadku, a navrhoval, aby byl řešen oddlužením plněním splátkového kalendáře. Návrh podal na předepsaném formuláři a v kolonce 10 (očekávané příjmy dlužníka v následujících 5 letech) uvedl, že v současné době v jejich společnosti probíhá reorganizace změny vlastníků a dosud mu není doručena pracovní smlouva a výše hodinového tarifu. Po obdržení podkladů neprodleně toto soudu odešle formou sdělení. Z tohoto důvodu není schopen sdělit aktuální stav, ale předpokládá, že mzda vzhledem k práci, kterou dělá (pracovník ostrahy), bude mzda ve výši minimálně minimální mzdy pro rok 2013. V kolonce 11 (údaje o všech dlužníkových příjmech za poslední tři roky) odkázal na přílohu č. 3 a uvedl, že v roce 2010 měl příjem ze zaměstnání ve výši 237.014 Kč, v roce 2011 měsíční příjem ze zaměstnání GEBRÜDER WEISS spol. s r.o. 12.160 Kč. Celková výše příjmů 145.920 Kč a v roce 2012-od 1.1.2012 až 4.5.2012 mzda 58.895 Kč, podpora v nezaměstnanosti od 3/2012 po dobu pěti měsíců 27.360 Kč, 11/2012 až 12/2012 7.909 Kč. Celkem 94.164 Kč. V příloze č. 3, na kterou v kolonkách 10 a 11 odkazoval, uvedl přehled svých příjmů za poslední 3 roky. Soud prvního stupně usnesením ze dne 6.5.2013, č.j. KSBR 47 INS 11416/2013-A-6 dlužníkovi uložil, aby ve lhůtě 7 dnů ode dne doručení tohoto usnesení doplnil svůj insolvenční návrh tak, že předloží podepsané seznamy svého majetku, v nichž bude uveden veškerý majetek dlužníka včetně nemovitostí, a listiny dokládající dlužníkovy závazky. Dále dlužníkovi uložil, aby ve lhůtě 7 dnů ode dne doručení tohoto usnesení doplnil svůj návrh na povolení oddlužení tak, že: předloží ocenění veškerého svého nemovitého a zajištěného majetku znalcem; předloží darovací smlouvu s úředně ověřeným podpisem dárce; doloží své příjmy za předchozí 3 roky; doloží, že je zaměstnán a předloží listiny prokazující očekávanou výši budoucích příjmů. Současně dlužníka poučil, že nebude-li návrh na povolení oddlužení ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud jej podle ustanovení § 393 odst. 3 IZ odmítne a prohlásí na majetek dlužníka konkurs. Na tuto výzvu dlužník reagoval podáním ze dne 27.6.2013 s tím, že doplňuje návrh na oddlužení o doklady týkající se příloh č. 2, 3 a přílohu č. 1. Současně požádal o sloučení společných závazků v příloze č. 2 s jeho manželkou p. Helenou anonymizovano , jejíž oddlužení je vedeno pod sp.zn. KSBR 47 INS 11415/2013. Následně dne 8.7.2013 soudu doručil pracovní smlouvu ze dne

1.7.2013, kterou soud prvního stupně zřejmě přehlédl, neboť se o ní v odvoláním napadeném rozhodnutí nezmiňuje. Odvolací soud z této pracovní smlouvy zjistil, že byla uzavřena dne 1.7.2013 mezi zaměstnavatelem MORACELL s.r.o., se sídlem Žabčice, Průmyslová 542, PSČ 664 63, IČ: 25588061 a dlužníkem jako zaměstnancem na pracovní pozici skladník, ve dvousměnném provozu, ve stanovené pracovní době, která činí 38,75 hodin týdně, že je sjednána na dobu určitou od 1.7.2013 do 30.6.2014 a nedílnou součástí této pracovní smlouvy je příloha č. 1 mzdový výměr č. 1, z něhož se zjišťuje, že se dlužníkovi přiznává základní měsíční mzda ve výši 11.000 Kč a měsíční prémie stanovené managerem obchodu až do výše 2.000 Kč.

Z připojeného spisu Krajského soudu v Brně sp.zn. KSBR 47 INS 11415/2013 se zjišťuje, že rovněž manželka dlužníka Helena anonymizovano , anonymizovano se insolvenčním návrhem ze dne 23.4.2013 domáhala vydání rozhodnutí o úpadku a navrhovala, aby byl řešen společným oddlužením manželů formou plnění splátkového kalendáře. Usnesením ze dne 10.7.2013, č.j. KSBR 47 INS 11415/2013-A-10 jí byla uložena povinnost, aby ve lhůtě pěti dnů od právní moci tohoto usnesení zaplatila zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000 Kč s odůvodněním, že dlužnice ani přes výzvu soudu nedoplnila návrh na povolení oddlužení o listiny dokládající její současný příjem a listiny prokazující očekávanou výši příjmu v následujících pěti letech, a proto bude její návrh na povolení oddlužení odmítnut v souladu s ustanovením § 393 odst. 3 IZ a její úpadek řešen konkursem. Proti tomuto rozhodnutí podala dlužnice odvolání k Vrchnímu soudu v Olomouci, který usnesením ze dne 26.9.2013, č.j. KSBR 47 INS 11415/2013, 3 VSOL 693/2013-A-17 usnesení soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. V odůvodnění uvedl, že dlužnice doložila své příjmy za předchozí tři roky a též doložila, že je zaměstnána a předložila listiny prokazující očekávanou výši budoucích příjmů, takže není dán důvod pro odmítnutí návrhu na povolení oddlužení podle ustanovení § 393 odst. 3 IZ. Soudu prvního stupně bylo uloženo, aby se zabýval odstraněním vad povinných příloh k insolvenčnímu návrhu a budou-li tyto vady odstraněny, nechť se opětovně zabývá návrhem dlužnice na povolení oddlužení, jakož i návrhem na spojení jejího insolvenčního řízení s insolvenčním řízením jejího manžela.

Podle ustanovení § 7 odst. 1 IZ se pro insolvenční řízení a incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak, nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Podle ustanovení § 108 odst. 1, odst. 2, věty první IZ insolvenční soud může před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, jestliže je to nutné ke krytí nákladů a prostředky k tomu nelze zajistit jinak. Tuto zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli, který je zaměstnancem dlužníka a jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích. Výši zálohy může insolvenční soud určit až do částky 50.000 Kč.

Podle ustanovení § 398 IZ oddlužení lze provést zpeněžením majetkové podstaty nebo plněním splátkového kalendáře (odstavec 1). Při oddlužení zpeněžením majetkové podstaty se postupuje obdobně podle ustanovení o zpeněžení majetkové podstaty v konkursu (odstavec 2). Při oddlužení plněním splátkového kalendáře je dlužník povinen po dobu pěti let měsíčně splácet nezajištěným věřitelům ze svých příjmů částku ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky. Tuto částku rozvrhne dlužník mezi nezajištěné věřitele podle poměru jejich pohledávek způsobem určeným v rozhodnutí insolvenčního soudu o schválení oddlužení. Zajištění věřitelé se uspokojí z výtěžku zpeněžení zajištění; při tomto zpeněžení se postupuje obdobně podle ustanovení o zpeněžení zajištění konkursu (odstavec 3).

Podle ustanovení § 391odst. 1 IZ návrh na povolení oddlužení musí vedle obecných náležitostí podání obsahovat a) označení dlužníka a osob oprávněných za něho jednat, b) údaje o čekávaných příjmech dlužníka v následujících pěti letech, c) údaje o příjmech dlužníka za poslední tři roky, d) návrh způsobu oddlužení nebo sdělení, že dlužník takový návrh nevznáší (odstavec 1).

Podle ustanovení § 392 IZ k návrhu na povolení oddlužení musí dlužník připojit a) seznam majetku a seznam závazků, popřípadě prohlášení o změnách, ke kterým v mezidobí došlo v porovnání se seznamy, které v insolvenčním řízení již dříve předložil, b) listiny dokládající údaje o příjmech dlužníka za poslední 3 roky, c) písemný souhlas nezajištěného věřitele, který se na tom s dlužníkem dohodl, s tím, že hodnota plnění, které při oddlužení obdrží, bude nižší než 30 % jeho pohledávky (odstavec 1). V seznamu majetku dlužník kromě náležitostí uvedených v § 104 odst. 2 u každé položky tohoto seznamu uvede údaj o době pořízení majetku, o jeho pořizovací ceně a odhad obvyklé ceny majetku ke dni pořízení seznamu. Nejde-li o nemovitosti nebo o majetek, který slouží k zajištění, ocenění znalcem se nevyžaduje (odstavec 2).

Podle ustanovení § 393 IZ neobsahuje-li návrh na povolení oddlužení všechny náležitosti nebo je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud usnesením vyzve osobu, která jej podala, k jeho opravě nebo doplnění v určené lhůtě, která nesmí být delší než 7 dnů. Současně ji poučí, jak má opravu nebo doplnění provést (odstavec 1). Podle odstavce 1 postupuje insolvenční soud i tehdy, nejsou-li k návrhu na povolení oddlužení připojeny zákonem požadované přílohy nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti (odstavec 2). Návrh na povolení oddlužení insolvenční soud odmítne, není-li přes jeho výzvu řádně doplněn a v řízení o něm nelze pro tento nedostatek pokračovat nebo nejsou-li k němu přes jeho výzvu připojeny zákonem požadované přílohy anebo neobsahují-li tyto přílohy přes jeho výzvu stanovené náležitosti (odstavec 3).

Podle ustanovení § 396 odst. 1 IZ jestliže insolvenční soud návrh na povolení oddlužení odmítne, vezme na vědomí jeho zpětvzetí nebo jej zamítne, rozhodne současně o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem.

Odvolací soud zdůrazňuje, že návrh na povolení oddlužení insolvenční soud odmítne, není-li přes jeho výzvu řádně doplněn a v řízení o něm nelze pro tento nedostatek pokračovat. V posuzované věci soud prvního stupně uvažoval o odmítnutí návrhu na povolení oddlužení z důvodu, že 1) dlužník nedoplnil návrh na povolení oddlužení o darovací smlouvu s ověřeným podpisem dárce, 2) nedoplnil listiny dokládající jeho současný příjem a listiny prokazující očekávanou výši budoucích příjmů v následujících pěti letech.

Odvolací soud konstatuje, že nepředložení darovací smlouvy s ověřeným podpisem není dle ustanovení § 391 odst.1 IZ obsahovou náležitostí návrhu na povolení oddlužení, a není dle ustanovení § 392 odst.1 IZ ani povinnou přílohou návrhu na povolení oddlužení, takže její nepředložení nemůže vést k odmítnutí návrhu na povolení oddlužení dle ustanovení § 393 odst.3 IZ-jak nesprávně konstatoval soud prvního stupně.

Naopak nutno přisvědčit soudu prvního stupně, že dle ustanovení § 391 IZ odst.1 písm. b) IZ návrh na povolení oddlužení musí vedle obecných náležitostí podání obsahovat údaje o čekávaných příjmech dlužníka v následujících pěti letech.

Byl-li dlužník usnesením ze dne 6.5.2013, č.j. KSBR 47 INS 11416/2013-A-6 vyzván, aby doložil, že je zaměstnán a aby předložil listiny prokazující očekávanou výši budoucích příjmů a dlužník soudu předložil pracovní smlouvu ze dne 1.7.2013, je třeba konstatovat, že výzvu soudu splnil, neboť nebyl vyzván, aby předložil listiny prokazující očekávanou výši budoucích příjmů v následujících pěti letech. Pokud dlužník předložil pracovní smlouvu ze dne 1.7.2013, byť uzavřenou jen na dobu určitou, tj. do 30.6.2014, nelze to přičítat k tíži dlužníka, neboť opakované uzavírání pracovní smlouvy na dobu určitou umožňuje ustanovení § 39 odst. 2 zákoníku práce a zaměstnavatelé tohoto ustanovení hojně využívají.

S ohledem na shora uvedené nejsou dány důvody pro odmítnutí návrhu na povolení oddlužení dle ustanovení § 393 odst. 3 IZ, a proto je předčasné uzavírat, že úpadek dlužníka bude řešen konkursem.

P o u č e n í: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně, pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla

vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má- li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (§ 237, § 239, § 240 odst. 1 o.s.ř.).

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení usnesení (§ 71, § 74 odst. 1, § 75 odst. 2 IZ).

V Olomouci dne 31. října 2013

Za správnost vyhotovení: JUDr. Karla Trávníčková, v.r. Jitka Jahodová předsedkyně senátu