1 VSOL 680/2012-A-10
KSBR 32 INS 16106/2012 1 VSOL 680/2012-A-10

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Karly Trávníčkové a soudkyň JUDr. Ivany Waltrové a JUDr. Ivany Wontrobové v insolvenční věci dlužnice Jitky anonymizovano , anonymizovano , bytem Merhautova 441/28, Brno, PSČ 613 00, o insolvenčním návrhu dlužnice, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Brně č.j. KSBR 32 INS 16106/2012-A-5 ze dne 3.7.2012 takto:

Usnesení Krajského soudu v Brně č.j. KSBR 32 INS 16106/2012-A-5 ze dne 3.7.2012 se m ě n í tak, že insolvenční návrh se neodmítá.

Odůvodnění:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně odmítl insolvenční návrh dlužnice. V důvodech rozhodnutí uvedl, že dlužnice se svým návrhem domáhala zjištění svého úpadku a jeho řešení oddlužením plněním plátkového kalendáře. Dlužnicí podaný insolvenční návrh neobsahuje podstatné náležitosti podle insolvenčního zákona, neboť v něm nejsou úplně popsány rozhodující skutečnosti osvědčující její úpadek. Dlužnice v návrhu uvedla, že má 7 peněžitých závazků celkem u 4 věřitelů, které označila řádným způsobem, její návrh však obsahuje pouze konstatování, že pohledávky jejích věřitelů jsou po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a že zastavila platby, které na úhradu závazků poukazovala. Jde tedy o pouhé obecné nedostatečné sdělení, neboť dlužnice musí tvrdit i objektivní důvody, proč již neplní své závazky tak, aby soud mohl posoudit skutečnou situaci dlužnice, nikoliv pouze uměle vytvářenou neochotu svým závazkům dostát. Ačkoliv seznam závazků obsahuje alespoň částečné vylíčení rozhodných skutečností osvědčujících úpadek, neboť dlužnice v něm věřitele označila řádným způsobem, uvedla výši jednotlivých závazků a data jejich splatnosti, avšak z toho je pouze patrno, že dlužnice je v prodlení s úhradou svých závazků po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, nikoliv však po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti. Dále je z těchto údajů zřejmé zastavení plateb veškerých závazků dlužnice, ovšem bez zjevného objektivního důvodu, neboť není zřejmé, z jakých příčin došlo k zastavení plateb závazků dlužnice v rozmezí doby pěti dnů, když doposud dlužnice řádně své závazky hradila a z insolvenčního návrhu a jeho příloh není patrna jakákoliv změna v poměrech dlužnice. Soud proto postupoval podle ustanovení § 128 odst. 1 insolvenčního zákona a insolvenční návrh dlužnice odmítl.

Proti tomuto usnesení podala dlužnice odvolání, ve kterém uvedla, že podala insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení na předepsaném formuláři a vyplnila jej v souladu se vzorem uveřejněným na příslušných internetových stránkách. Poukázala na to, že v přílohách připojených k návrhu, tj. v seznamu majetku, jakož i v seznamu závazků, prohlásila a svým podpisem stvrdila, že tyto seznamy jsou úplné a správné. Namítla, že splatnost jednotlivých závazků sice nebyla uvedena v návrhu, neboť taková kolonka v něm není k dispozici, a proto splatnost jednotlivých závazků uvedla v příloze označené jako soupis závazků. Navrhuje proto, aby napadené rozhodnutí bylo zrušeno a věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Podle § 7 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších doplnění (dále jen IZ ), pro insolvenční řízení a pro incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212 a § 212a odst. 1, odst. 5 a odst. 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ IZ), a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

Podle § 103 odst. 2 IZ, v insolvenčním návrhu musí být dále uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá.

Podle § 3 odst. 1 IZ, dlužník je v úpadku, jestliže a) má více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen platební neschopnost ).

Podle § 3 odst. 2 IZ, má se za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.

Z obsahu insolvenčního spisu vyplývá, že dlužnice podala dne 2.7.2012 u soudu prvního stupně insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení (na předepsaném formuláři), ve kterém ke skutečnostem osvědčujícím její úpadek uvedla, že v současně době má 7 peněžitých závazků u 4 věřitelů, protože již nebyla schopna splácet své závazky, byla nucena zastavit platby. Veškeré závazky jsou po splatnosti po dobu delší 30 dnů, z toho vyplývá, že je v úpadku. V návrhu označila své závazky (jako závazky, ze kterých nevyplývá právo na uspokojení ze zajištění-nevykonatelné) označením věřitele, uvedením právního důvodu a výše závazku. K návrhu dlužnice připojila mimo jiné seznam závazků (označený jako soupis závazků), ve kterém uvedla, že ke dni 2.7.2012 má nevykonatelné a nezajištěné závazky vůči těmto věřitelům, které označila (názvem, sídlem a identifikačním číslem), uvedla výši jistiny a příslušenství závazku, jeho celkovou výši, a splatnost (ve dnech 20.5.2012, 25.5.2012 a 28.5.2012) s tím, že celková výše závazků činí 556.219,85 Kč. Současně prohlásila, že tento soupis závazků je úplný a správný a podepsala jej.

Návrh na povolení oddlužení, který je podáván spolu s insolvenčním návrhem, je podáván na jediném (předepsaném) formuláři, byť jde obsahově o dva návrhy, pro které jsou zákonem předepsány samostatně obsahové náležitosti. Insolvenční návrh musí mít náležitosti podle ustanovení § 103 a 104 IZ, návrh na povolení oddlužení dle ustanovení § 391 a § 392 IZ. Podmínkou pro projednání návrhu na povolení oddlužení je podání bezvadného insolvenčního návrhu, a proto insolvenční soud musí v takovém případě nejprve zkoumat, zda insolvenční návrh splňuje zákonem stanovené náležitosti. Dlužník je dle ustanovení § 103 IZ zejména v insolvenčním návrhu povinen vylíčit rozhodující skutečnosti, které osvědčují jeho úpadek či hrozící úpadek. Dlužník, který je fyzickou osobou-nepodnikatelem, musí tvrdit konkrétní skutečnosti, ze kterých vyplývají znaky úpadku dle ustanovení § 3 odst. 1 IZ, tedy že má více věřitelů a peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, které není schopen plnit. K náležitostem insolvenčního návrhu viz například rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. KSBR 37 INS 294/2008, 29 NS ČR 1/2008-A ze dne 27.1.2010 (publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod pořadovým č. 88/2010).

Odvolací soud (na rozdíl od soudu prvního stupně) dospěl k závěru, že v posuzované věci dlužnice podala insolvenční návrh, ve kterém dostatečným způsobem popsala rozhodující skutečnosti osvědčující její úpadek, a proto insolvenční návrh dlužnice je projednatelný. Dlužnice v návrhu uvedla, že má 7 peněžitých závazků vůči 4 věřitelům a tyto věřitele řádně označila. V seznamu závazků jako povinné příloze k insolvenčním návrhu dlužníka (§ 104 IZ), ke kterému (má-li zákonné náležitosti) insolvenční soud přihlíží i z hlediska vylíčení skutečností osvědčujících úpadek nebo hrozící úpadek dlužníka, řádně označila své věřitele, uvedla výši jednotlivých závazků a datum jejich splatnosti, přičemž z jejího návrhu a seznamu závazků je zřejmé, že dlužnice má více věřitelů (nejméně dva), její peněžité závazky jsou po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, a současně je i zřejmé, že tyto závazky není schopna plnit, neboť zastavila platby všech svých závazků, když v insolvenčním návrhu uvedla, že byla nucena zastavit platby svých závazků. Z insolvenčního návrhu dlužnice je tak zřejmé, že dlužnice je v úpadku ve formě platební neschopnosti ve smyslu ustanovení § 3 odst. 1 a odst. 2 písm. a) IZ, a proto se již není třeba zabývat tím, zda je dána platební neschopnost dlužnice ve smyslu ustanovení § 3 odst. 1 a odst. 2 písm. b) IZ, tedy že dlužnice neplní své závazky po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti. Není třeba se ani zabývat tím, z jakých příčin došlo k zastavení plateb na závazky dlužnice, jak nesprávně uzavřel soud prvního stupně, neboť tento požadavek ve vztahu ke skutkovým tvrzením o úpadku dlužníka nemá oporu v insolvenčním zákoně. Lze proto uzavřít, že soud prvního stupně v přezkoumávané věci neměl splněny podmínky pro odmítnutí insolvenčního návrhu dlužnice podle ustanovení § 128 odst. 1 IZ.

Na základě shora uvedeného odvolací soud odvoláním napadené rozhodnutí soudu prvního stupně podle ustanovení § 220 odst. 1 o.s.ř. změnil tak, že insolvenční návrh se neodmítá.

Poučení: Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

V Olomouci dne 26. září 2012

Za správnost vyhotovení : JUDr. Karla Trávníčková v.r. Jitka Jahodová předsedkyně senátu