1 VSOL 674/2014-A-19
KSBR 45 INS 9052/2014 1 VSOL 674/2014-A-19

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Karly Trávníčkové a soudkyň JUDr. Anny Hradilové a Mgr. Diany Vebrové v insolvenční věci dlužníka Čestmíra anonymizovano , anonymizovano , bytem Uhřínov 107, PSČ 594 41, o insolvenčním návrhu věřitele Michala Kratochvíly, nar. 5.1.1977, bytem Velké Meziříčí, Bezručova 1520/7, PSČ 594 01, k odvolání navrhujícího věřitele proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 15.5.2014, č.j. KSBR 45 INS 9052/2014-A-8,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 15.5.2014, č.j. KSBR 45 INS 9052/2014-A-8 se potvrzuje.

Odůvodnění:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně uložil věřiteli Michalu Kratochvílovi (dále jen navrhujícímu věřiteli) podle ustanovení § 108 odst. 1, 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen IZ ), aby ve lhůtě tří dnů ode dne nabytí právní moci tohoto usnesení zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000 Kč. V odůvodnění uvedl, že zaplacení zálohy je nutné ke krytí budoucích nákladů insolvenčního řízení, když není zřejmé, jaký celkový majetek dlužník vlastní a v jaké výši, a nebylo dosud prokázáno, že by dlužník vlastnil dostatečné finanční prostředky v hotovosti, které by postačovaly k úhradě nákladů insolvenčního řízení, takže do zpeněžení majetkové podstaty by tak insolvenční správce zůstal zcela bez finančních prostředků potřebných k výkonu funkce. Zálohu uložil v maximální výši, neboť minimální výše odměny insolvenčního správce v případě řešení dlužníkova úpadku konkursem je 45.000 Kč bez DPH.

Proti tomuto rozhodnutí podal insolvenční navrhovatel odvolání, ve kterém namítal, že dlužník a jeho manželka Šárka anonymizovano , anonymizovano , oba bytem Uhřínov 107, PSČ 594 41 mají ve společném jmění manželů nemovitý majetek, a to pozemek parc. č. st. 146 o výměře 324 m-zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č.p. 107-rodinný dům a pozemek parc. č. 78/2 o výměře 368 m-zahrada, zemědělský půdní fond, vše zapsáno u Katastrálního úřadu pro Vysočinu, Katastrální pracoviště Velké Meziříčí, pro obec Uhřínov, k.ú. Uhřínov u Velkého Meziříčí na LV č. 295. Přestože výtěžek případného zpeněžení těchto nemovitostí nelze považovat za pohotovostní finanční prostředky, které by bylo možno okamžitě použít k úhradě prvotních nákladů insolvenčního řízení, je zde důvodný předpoklad, že zpeněžením tohoto majetku budou získány dostatečné finanční prostředky postačující k plné úhradě nákladů insolvenčního řízení, a proto nejsou splněny zákonné podmínky pro uložení požadované zálohy. V této souvislosti se dovolával též rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 8.11.2012, č.j. 3 VSPH 559/2012-A-16, v němž byl formulován závěr, že pokud lze předpokládat, že se následným zpeněžením majetku dlužníka podaří dosáhnout určitého výtěžku, pak není důvodné uložit zálohu na náklady insolvenčního řízení v plné výši. Navrhoval, aby odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně zrušil.

Po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, přezkoumal odvolací soud odvoláním napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 7 odst. IZ, § 212, § 212a o.s.ř.), a aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 písm. c) IZ) dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

S účinností od 1.1.2014 byl insolvenční zákon č. 182/2006 Sb. změněn zákonem č. 294/2013 Sb. Podle čl. II. přechodných ustanovení tohoto zákona, zákon č. 182/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, platí i pro insolvenční řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Právní účinky úkonů, které v insolvenčním řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány.

Rozhodným zněním insolvenčního zákona v přezkoumávané věci je proto insolvenční zákon ve znění účinném od 1.1.2014 (dále jen IZ ).

Podle ustanovení § 7 IZ, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Rozhodným zněním občanského soudního řádu pro přiměřené použití podle ustanovení § 7 IZ je v posuzované věci občanský soudní řád ve znění účinném od 1.1.2014.

Z obsahu insolvenčního spisu vyplývá, že věřitel Michal Kratochvíla se insolvenčním návrhem ze dne 28.2.2014, doručeným soudu dne 1.4.2014, domáhal rozhodnutí o úpadku dlužníka, aniž navrhoval způsob jeho řešení. V návrhu uvedl, že má vůči dlužníkovi pohledávku v celkové výši 950.000 Kč z titulu směnky splatné 23.10.2012 a tuto pohledávku přihlašuje na předepsaném formuláři, který přikládá k tomuto podání. Dále uvedl, že dlužník má pohledávku vůči dalšímu věřiteli Ing. Františku anonymizovano , anonymizovano , bytem Žďár nad Sázavou, V Zahrádkách 736/24, PSČ 591 01 ve výši 2.300.000 Kč, jejíž splatnost nastala 31.1.2011. Usnesením ze dne 3.4.2014, č.j.KSBR 45 INS 9052/2014-A-5 byl dlužník vyzván, aby se ve lhůtě do 7 dnů ode dne doručení tohoto usnesení písemně vyjádřil k insolvenčnímu návrhu a aby v téže lhůtě sdělil, zda se vzdává práva účasti na projednání insolvenčního návrhu, popř. zda souhlasí s projednáním insolvenčního návrhu bez nařízení jednání. Současně byl poučen, že podle ust. § 389 odst.1 IZ dlužník, který není podnikatelem, může insolvenčnímu soudu navrhnout, aby jeho úpadek nebo hrozící úpadek řešil oddlužením a že podle ust. 390 odst.1 IZ návrh na povolení oddlužení musí dlužník podat spolu s insolvenčním a podá-li insolvenční návrh jiná osoba, lze návrh na povolení oddlužení podat nejpozději do 30 dnů od doručení insolvenčního návrhu dlužníku. Toto rozhodnutí spolu s insolvenčním návrhem bylo dlužníku doručováno poštou na adresu Uhřínov 107, PSČ 594 41 a protože adresát nebyl zastižen, byla zásilka dne 18.4.2014 uložena a adresátu byla zanechána výzva, aby si zásilku vyzvedl. Protože si adresát tuto zásilku v úložní době nevyzvedl, byla dne 30.4.201 vložena do jeho domovní schránky. Na tuto výzvu reagoval dlužník podáním ze dne 7.5.2014, doručeným soudu téhož dne, ve kterém uvedl, že vzhledem k množství závazků, které má, není schopen se dostatečně určitě ve stanovené 7denní lhůtě vyjádřit, a proto požádal o prodloužení lhůty k vyjádření minimálně o dva kalendářní měsíce (tj. do 7.7.2014). Návrh na povolení oddlužení dlužník nepodal. Označený věřitel Ing. František Šikl insolvenčnímu soudu sdělil, že má vůči dlužníkovi pohledávku ve výši 2.300.000 Kč z titulu směnky splatné 31.1.2011. Na tomto základě rozhodl soud prvního stupně odvoláním napadeným rozhodnutím. Usnesením ze dne 2.6.2014, č.j. KSBR 45 INS 9052/2014-A-10 byl dlužník vyzván, aby ve lhůtě do 7 dnů od doručení tohoto usnesení soudu předložil seznam svého majetku, včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků, seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů a seznam svých zaměstnanců. Současně bylo rozhodnuto o prodloužení lhůty k podání vyjádření do 16.6.2014. Na tuto výzvu reagoval dlužník opět žádostí o prodloužení lhůty k předložení požadovaných seznamů o další dva kalendářní měsíce, tj. do 16.8.2014. Insolvenční soud usnesením ze dne 19.6.2014, č.j. KSBR 45 INS 9052/2014-A-12 rozhodl, že se dlužníkovi lhůta k předložení požadovaných seznamů neprodlužuje. Ke dni rozhodnutí odvolacího soudu dlužník požadované seznamy insolvenčnímu soudu nepředložil.

Odvolací soud z výpisu z katastru nemovitostí vedeného Katastrálním úřadem pro Vysočinu, Katastrální pracoviště Velké Meziříčí na LV č. 295 pro obec Uhřínov a katastrální území Uhřínov u Velkého Meziříčí zjistil, že dlužník Čermák Čestmír a anonymizovano Šárka mají ve společném jmění manželů pozemkovou parcelu st. 46 o výměře 324 m-zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba-rodinný dům č.p. 107 v Uhřínově, a pozemkovou parcelu 78/2-o výměře 368 m-zahrada. Na těchto nemovitostech vázne zástavní právo smluvní k zajištění pohledávek a jejich příslušenství vyplývajících ze smlouvy o úvěru ve výši 1.600.000 Kč pro věřitele Česko spořitelnu, a.s., IČ: 45244782, a to na základě smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne 23.8.2004 s právními účinky vkladu ke dni 23.8.2004, dále zástavní právo exekutorské pro pohledávku ve výši 3.422.073,09 Kč s příslušenstvím pro věřitele Československou obchodní banku, a.s., IČ: 00001350, a to na základě exekučního příkazu o zřízení exekutorského zástavního práva na nemovitosti Exekutorského úřadu Brno-město, Mgr. Ing. Josef Cingroš 009 EX 2572/2010-51 ze dne 15.9.2011, který nabyl právní moci 19.9.2011, zástavní právo exekutorské pro pohledávku ve výši 10.265.467 Kč s příslušenstvím pro věřitele D.S.Leasing, a.s., IČ: 48909238, a to na základě exekučního příkazu o zřízení exekutorského zástavního práva na nemovitosti Exekutorského úřadu Brno-město, Mgr. Ing. Josef Cingroš 009 EX-1612/2011-15 MK ze dne 5.9.2011, a zástavní právo exekutorské pro pohledávku ve výši 220.000 Kč s příslušenstvím pro věřitelku Mgr. Moniku anonymizovano , anonymizovano , bytem Plzeň, Východní předměstí, Zahradní 739/34, PSČ 326 00 na základě exekučního příkazu o zřízení exekutorského zástavního práva na nemovitosti Exekutorského úřadu Domažlice, Mgr. Jan Šticha 165 EX-05101/2012-041 ze dne 27.6.2013. K prodeji těchto nemovitostí byl vydán exekuční příkaz.

Podle ustanovení § 108 IZ ve znění účinném od 1.1.2014, insolvenční soud může před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, je-li to nutné ke krytí nákladů a prostředků k tomu nelze zajistit jinak; to platí i tehdy, je-li zřejmé, že dlužník nemá žádný majetek. Tuto zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli -zaměstnanci dlužníka, jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích. Povinnost zaplatit zálohu neuloží insolvenční soud dlužníku, o jehož insolvenčním návrhu může rozhodnout bez zbytečného odkladu tak, že vydá rozhodnutí o úpadku, s nímž spojí rozhodnutí o povolení oddlužení (odstavec 1). Výši zálohy může insolvenční soud určit až do částky 50.000 Kč. Je-li insolvenčních navrhovatelů více, jsou povinni zaplatit zálohu společně a nerozdílně (odstavec 2).

Na základě údajů uvedených v insolvenčním návrhu lze dospět k závěru, že dlužník je v úpadku a je zřejmé, že jeho úpadek bude nutno řešit konkursem, neboť návrh na povolení oddlužení dlužník podal. Za těchto okolností je rovněž správný závěr soudu prvního stupně, že složení zálohy na krytí nákladů insolvenčního řízení, které vzniknou s prověřováním stavu dlužníkova majetku (§ 211 IZ), se soupisem, s oceňováním a zpeněžováním tohoto majetku, jakož i nákladů na odměnu a další hotové výdaje insolvenčního správce, je v daném případě nutno zajistit uložením povinnosti zaplatiti zálohu, neboť správce bude k této své činnosti potřebovat pohotové finanční prostředky. Institut zálohy má především umožnit insolvenčnímu správci výkon jeho funkce a překlenout tak nedostatek finančních prostředků bezprostředně po rozhodnutí o úpadku, a současně též poskytnout záruku úhrady odměny a hotových výdajů insolvenčního správce pro případ, že by je nebylo možno hradit z majetkové podstaty (§ 38 odst. 2 IZ).

Rovněž uložení zálohy ve výší 50.000 Kč považuje odvolací soud za důvodné, neboť podle ust. § 1 odst. 5 vyhlášky č. 313/2007 Sb. (dále jen vyhláška ) činí při řešení dlužníkova úpadku konkursem minimální odměna insolvenčního správce 45.000 Kč bez DPH. Nutno zdůraznit, že odměna insolvenčního správce se určí úvahou soudu dle ust. § 5 vyhlášky, aniž by se použil § 1 odst. 5 vyhlášky o minimální odměně insolvenčního správce, jen v případě, že v průběhu řízení správce nezpeněží vůbec žádný majetek (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29.9.2010, sp. zn. MSPH 77 INS 8029/2009, 29 NSČR 27/2010, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek NS pod č. 64/2011). V posuzované věci je zřejmé, že dlužník má majetek, který bude zpeněžován, ovšem před schválením konečné zprávy (natož před rozhodnutím o úpadku) nelze s jistotou říct, zda v jakém rozsahu bude majetek zpeněžován a jaké náklady si to vyžádá. Nelze totiž vyloučit, že insolvenční správce při své činnosti zjistí další majetek dlužníka, případně majetek dalších osob, který by z hlediska institutů neúčinnosti, odporovatelnosti a neplatnosti právních úkonů dlužníka mohl též náležet do majetkové podstaty dlužníka (§ 205 a násl. IZ). Výpočet odměny dle § 1 vyhlášky (včetně jeho odst. 5) se přitom uplatní též v případě, že majetek bude zpeněžován byť i v nepatrném rozsahu. Navíc ani při určení odměny insolvenčního správce dle ust. § 5 vyhlášky nelze předem vyloučit, že s ohledem na okolnosti případu bude přiměřená odměna správce určená insolvenčním soudem případně odpovídat minimální odměně insolvenčního správce dle § 1 odst. 5 vyhlášky nebo ji dokonce bude převyšovat (např. při větším počtu věřitelů a rozsáhlejší činnosti správce). Insolvenční správce má mimo to právo na úhradu hotových výdajů, jejichž výši nelze rovněž předem odhadnout (§ 7 vyhlášky) a je-li plátcem DPH náleží mu k odměně a náhradě hotových výdajů i částka odpovídající této dani (§ 38 odst. 1 IZ).

Pro úplnost odvolací soud dodává, že ve fázi rozhodování o povinnost složit zálohu na náklady insolvenčního řízení nelze zjišťovat majetkovou situaci dlužníka jinak, než výzvou dle ust. § 128 odst. 3 IZ, přičemž nesplnění této povinnosti dlužníkem má pouze za následek vyvratitelnou právní domněnku, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky (§ 3 odst. 2, písm. d/ IZ) a je v úpadku. Odvolatel v insolvenčním návrhu ani v podaném odvolání netvrdil, že dlužník má pohotové finanční prostředky dostačující na krytí činnosti insolvenčního správce do doby, než bude možné zpeněžit majetek dlužníka, pouze tvrdil, že má nemovitý majetek a je zde důvodný předpoklad, že zpeněžením tohoto majetku budou získány dostatečné finanční prostředky postačující k plné úhradě nákladů insolvenčního řízení. Odvolací soud zjistil, že odvolatelem označený majetek slouží k zajištění pohledávek ve výši 15.498.540 Kč, takže nelze očekávat, že výtěžek zpeněžení bude postačovat k úhradě pohledávek, natož ke krytí nákladů insolvenčního řízení. V posuzované věci je nutno zdůraznit, že v rámci konkursu na majetek dlužníka bude zpeněžován jeho nemovitý majetek, takže hned na počátku vzniknou náklady s jeho oceňováním a zpeněžováním a krytí těchto nákladů je třeba zajistit složením zálohy.

S ohledem na shora uvedené proto odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně jako věcně správné dle ust. § 219 o.s.ř. potvrdil.

P o u č e n í: Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné

V Olomouci 14.srpna 2014

Za správnost vyhotovení: JUDr. Karla Trávníčková v.r. Jitka Jahodová předsedkyně senátu