1 VSOL 669/2013-A-29
KSBR 45 INS 30416/2012 1 VSOL 669/2013-A-29

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Karly Trávníčkové a soudkyň JUDr. Anny Hradilové a Mgr. Diany Vebrové v insolvenční věci dlužníka Jana anonymizovano , anonymizovano , bytem Brumovice 322, PSČ 691 01, o insolvenčním návrhu dlužníka, k odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 10.7.2013, č.j. KSBR 45 INS 30416/2012-A-24

takto:

Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 10.7.2013, č.j. KSBR 45 INS 30416/2012-A-24 se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně podle ustanovení § 108 odst. 3 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen IZ ) zastavil insolvenční řízení s odůvodněním, že dlužník nezaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 20.000 Kč, k jejímuž zaplacení byl vyzván usnesením ze dne 6.3.2013, č.j. KSBR 45 INS 30416/2012-A-14 (ve znění potvrzujícího usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 30.5.2013, č.j. KSBR 45 INS 30416/2012, 1 VSOL 260/2013-A-21) a současně poučen, že nebude-li záloha ve lhůtě zaplacena, může být řízení zastaveno.

Proti tomuto rozhodnutí podal dlužník odvolání, ve kterém uvedl, že se mu nepodařilo sehnat finanční prostředky na zaplacení zálohy v hotovosti, a proto žádal o povolení splátkového kalendáře ve splátkách 4.000 Kč.

Po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, přezkoumal odvolací soud odvoláním napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 7 odst. 1 IZ, § 212, § 212a o.s.ř.), a aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 písm. c) IZ) dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

Z obsahu insolvenčního spisu vyplývá, že dlužník se insolvenčním návrhem ze dne 28.11.2012, doručeným soudu dne 3.12.2012, domáhal rozhodnutí o svém úpadku a navrhoval, aby byl řešen oddlužením plněním splátkového kalendáře. Usnesením ze dne 6.3.2013, č.j. KSBR 45 INS 30416/2012-A-14 soud prvního stupně uložil dlužníkovi podle ustanovení § 108 odst. 1, 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen IZ ), aby ve lhůtě tří dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 20.000 Kč. Toto rozhodnutí bylo k odvolání dlužníka potvrzeno usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 30.5.2013, č.j. KSBR 45 INS 30416/2012, 1 VSOL 260/2013-A-21. Vzhledem k tomu, že dlužník zálohu na náklady insolvenčního řízení nezaplatili, rozhodl soud prvního stupně odvoláním napadeným rozhodnutím.

Podle ustanovení § 108 odst. 3 IZ, nebude-li záloha na náklady insolvenčního řízení ve stanovené lhůtě zaplacena, může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu řízení zastavit, a neučiní-li tak, může přikročit k jejímu vymáhání; o tom musí insolvenčního navrhovatele poučit.

V přezkoumávané věci není pochyb o tom, že rozhodnutí o uložení povinnosti zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 20.000 Kč nabylo právní moci, a proto v rámci tohoto odvolacího řízení, jehož předmětem je projednání odvolání proti rozhodnutí o zastavení řízení z důvodu nezaplacení zálohy, již nelze přezkoumávat podmínky pro uložení povinnosti zaplatit zálohu. Insolvenční zákon ponechává na vůli insolvenčního soudu, zda z důvodu nezaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení toto řízení zastaví nebo přikročí k vymáhání zálohy. Toto rozhodnutí zákonodárce ponechal na úvaze insolvenčního soudu, což vyjádřil použitím termínu může , takže odvolacímu soudu nepřísluší zvolený postup insolvenčního soudu přezkoumávat.

Pro úplnost odvolací soud dodává, že požadavku odvolatele na zaplacení zálohy ve splátkách nelze vyhovět, neboť by to bylo v rozporu se zásadami insolvenčního řízení dle ustanovení § 5, písm. a) IZ, a to zejména se zásadou rychlého uspokojení věřitelů. V této souvislosti odvolací soud též připomíná, že institut zálohy na náklady insolvenčního řízení má především umožnit insolvenčnímu správci výkon jeho funkce a překlenout tak nedostatek finančních prostředků bezprostředně po rozhodnutí o úpadku, a současně též poskytnout záruku úhrady odměny a hotových výdajů insolvenčního správce pro případ, že by je nebylo možno hradit z majetkové podstaty. Navíc v konkursu, na rozdíl od oddlužení plněním splátkového kalendáře jako v praxi převažující formy oddlužení, nejsou náklady

řízení hrazeny postupně, ale vznikají ve větší míře krátce po rozhodnutí o úpadku a hradí se právě z majetkové podstaty.

S ohledem na shora uvedené proto odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně jako věcně správné podle ustanovení § 219 o.s.ř. potvrdil.

Poučení: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně, pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (§ 237, § 239, § 240 odst. 1 o.s.ř.).

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení usnesení (§ 71, § 74 odst. 1, § 75 odst. 2 IZ).

V Olomouci dne 22. srpna 2013

Za správnost vyhotovení: JUDr. Karla Trávníčková, v.r. Jitka Jahodová předsedkyně senátu