1 VSOL 668/2015-A-12
KSBR 33 INS 9356/2015 1 VSOL 668/2015-A-12

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Anny Hradilové a soudkyň JUDr. Karly Trávníčkové a Mgr. Diany Vebrové v insolvenčním řízení ve věci dlužníka Romana Šedého, narozeného 14. srpna 1972, bytem v Brně-Kohoutovice, Stamicova 288/3, PSČ 623 00, identifikační číslo osoby: 605 26 921, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. KSBR 33 INS 9356/2015, o insolvenčním návrhu dlužníka spojeném s návrhem na povolení oddlužení, o odvolání dlužníka ze dne 29. května 2015 proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 20. května 2015, č.j. KSBR 33 INS 9356/2015-A-7,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 20. května 2015, č.j. KSBR 33 INS 9356/2015-A-7, se m ě n í tak, že dlužníku se zaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení n e u k l á d á .

O d ů v o d n ě n í:

Shora označeným usnesením Krajský soud v Brně s poukazem na ust. § 108 odst. 1, odst. 2, § 393 odst. 3 a § 396 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon-dále jen též IZ ), uložil dlužníku, aby ve stanovené lhůtě od právní moci tohoto usnesení zaplatil na označený účet soudu nebo v hotovosti v jeho pokladně, zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000 Kč.

V důvodech uvedl, že dlužník podal 10. dubna 2015 insolvenční návrh, který spojil s návrhem na povolení oddlužení. Usnesením ze dne 13. dubna 2015, čj. KSBR 33 INS 9356/2015-A-5 soud vyzval dlužníka, aby ve lhůtě 7 dnů od doručení tohoto usnesení doplnil svůj návrh na povolení oddlužení mimo jiné tak, že předloží listiny dokládající údaje o příjmech dlužníka za období od srpna do listopadu 2014 a listiny dokládající údaje o příjmech dlužníka od zaměstnavatele ACTIVA spol. s r.o. za měsíc březen 2015. Z listin měl být patrný údaj o čistém příjmu dlužníka. Dlužník na výzvu reagoval podáním doručeným 27. dubna 2015, avšak listiny dokládající údaje o příjmech dlužníka za uvedená období nedoložil. Jedná se přitom o listiny, které jsou povinnou přílohou k návrhu na povolení oddlužení. Dlužník sice na výzvu soudu předložil výpisy z bankovního účtu, ty ovšem nejsou listinami dokládajícími čistý příjem dlužníka. Kromě toho dlužník v podání doručeném insolvenčnímu soudu dne 27. dubna 2015 uvedl, že výše jeho mzdy 15.498 Kč je pouze dočasná, neboť má od zaměstnavatele přislíbeno, že po skončení zkušební doby dojde k jejímu navýšení na částku 17.000 Kč, s níž kalkuluje v návrhu na povolení oddlužení. Listiny, z nichž bude patrné, na základě jaké skutečnosti (jakých skutečností) bude dlužníku zvýšena čistá mzda na částku 17.000 Kč (např. dodatek k pracovní smlouvě, nový mzdový výměr), dlužník nedoložil. Aby soud mohl posoudit, zda dlužník splňuje podmínky pro povolení oddlužení, je třeba, aby měl postaveno na jisto, jaké příjmy dlužník má, tzn., v jaké výši jsou jeho čisté měsíční příjmy, a aby byl předpoklad, že za pět let uhradí svým nezajištěným věřitelům alespoň 30 % jejich pohledávek. Soud proto nemůže vypočítat výši měsíčních srážek pro oddlužení a nelze tedy zjistit, zda dlužník splňuje podmínky pro povolení oddlužení. Proto je nezbytné, aby dlužník pro další řízení zaplatil zálohu na jeho náklady, neboť dlužníkův návrh na povolení oddlužení bude odmítnut a na jeho majetek bude prohlášen konkurs. V další části svého odůvodnění soud prvního stupně odůvodnil účel a smysl zálohy na náklady insolvenčního řízení, včetně její požadované výše.

Proti tomuto usnesení podal dlužník včasné odvolání. Uvedl, že za účelem odstranění vytýkaného nedostatku, který se týkal nedostatečné výše jeho postižitelných příjmů, nyní předkládá údaje o jeho současném příjmu u nynějšího zaměstnavatele ACTIVA spol. s r.o. a to za měsíc březen a duben 2015, z nichž vyplývá, že jeho čistá měsíční mzda činí 15.674 Kč. Opětovně zdůraznil, že jde o mzdu dočasnou, neboť má přislíbeno, že po skončení zkušební lhůty dojde k jejímu navýšení na 17.000 Kč. Aby však bylo postaveno najisto, že zákonné podmínky pro povolení oddlužení splňuje již nyní, má na základě smlouvy o důchodu, uzavřené s Martou Šedou, zajištěn pro oddlužení další příjem ve výši 1.000 Kč měsíčně. Je proto přesvědčen, že za dané situace je u něj reálné, že podmínky oddlužení splňovat bude, když dle jeho propočtů je schopen svým věřitelům v rámci splátkového kalendáře uhradit cca 37 % jejich pohledávek a s budoucím příjmem 17.000 Kč měsíčně čistého, se pak bude jednat o cca 45 %. S odkazem na judikaturu Vrchního soudu v Praze, Vrchního soudu v Olomouci a též Nejvyššího soudu ČR navrhl změnu napadeného usnesení tak, že se mu povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení neukládá, případně aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Ke svému odvolání dlužník předložil smlouvu o důchodu uzavřenou s poskytovatelkou Martou Šedou, dle níž se jmenovaná zavázala poskytovat dlužníku důchod 1.000 Kč měsíčně (podpisy na smlouvě jsou úředně ověřeny), dále doložil výplatní listiny od současného zaměstnavatele ACTIVA spol. s r.o., dle nichž čistý příjem dlužníka činil v měsíci březnu 2015 15.498 a v dubnu 2015 15.850 Kč.

Podle ustanovení § 7 IZ platí, že nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen též o.s.ř. ) týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení, včetně řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212, § 212a odst. 1, odst. 2 a odst. 5 o.s.ř.) a aniž musel ve věci nařizovat jednání (§ 94 odst. 2 písm c/ IZ), dospěl k závěru, že v daném případě jsou splněny podmínky pro změnu napadeného usnesení.

Především odvolací soud konstatuje, že insolvenční návrh dlužníka (doručený soudu 10.4.2015), v němž dlužník tvrdí, že mu úpadek hrozí (§ 3 odst. 4 IZ), je projednatelný. Z tohoto návrhu, včetně seznamu závazku vyplývá, že dlužník má 5 nezajištěných závazků vůči třem věřitelům v celkové výši 689.485,83 Kč, dva závazky jsou déle jak 30 dnů po lhůtě splatnosti. Jeho věřiteli jsou-CETELEM ČR, a.s., vůči které má jednak závazek z titulu kreditní karty v celkové výši 58.548,28 Kč, který měl splácet po 2.000 Kč měsíčně, poslední splátku dlužník uhradil 20.2.2015, dále tomuto věřiteli dluží z titulu úvěru celkovou částku 32.654,25 Kč, měsíční splátky činí 2.216 Kč, poslední splátku uhradil 19.2.2015, vůči věřiteli Home Credit a.s. má dlužník závazek z titulu úvěrové karty ve výši celkem 41.289,30 Kč, splatný 20.2.2015, který dlužník nesplácí, vůči věřiteli Raiffeisenbank, a.s. má jednak závazek z titulu úvěru, kdy má stanoveny splátky po 4.254 Kč měsíčně, poslední splátku uhradil 15.3.2015, dále závazek z kontokorentu v celkové výši 81.359,20 Kč, který splácí, není tedy ještě po lhůtě splatnosti. Dále dlužník uvedl, že celkové jeho měsíční splátky činí 10.796 Kč, což není v jeho možnostech nadále hradit, neboť je svobodný, avšak má ve výchově své dva syny a má proto měsíční výdaje ve výši 11.000 Kč, jeho očekávaný příjem je 17.000 Kč. Dosáhnout uspokojení jeho věřitelů výkonem rozhodnutí nelze, neboť jeho závazky jsou nevykonatelné a převyšují hodnotu jeho movitého majetku, která činí cca 8.500 Kč a automobil v hodnotě cca 19.000 Kč.

Dále uvedl (a doložil, včetně příjmů ), že v posledních 3 letech pracoval od roku 2012 do dubna 2014 u společnosti Cesaro spol. s r.o., po té byl od května do července 2014 v pracovní neschopnosti, kdy nemocenské dávky činily za celou dobu 30.810 Kč, v období od srpna-října 2014 měl příjem ze samostatně výdělečné činnosti do 6.000 Kč měsíčně, od listopadu 2014 do března 2015 pobíral podporu v nezaměstnanosti od Úřadu práce ČR-krajské pobočka v Brně, kdy měl za celou dobu příjem 51.568 Kč a od února 2015 pracuje dosud u společnosti ACTIVIA spol. s r.o. (dle doložené pracovní smlouvy zde pracuje od 23.2.2015 v pozici řidič, pracovní smlouva je na dobu do 29.2.2016), kde očekává příjem 17.000 Kč. Své příjmy za dobu od srpna do října 2014 ze samostatně výdělečné činnosti dlužník doložil četným prohlášením ze dne 26.3.2015, dle něhož za uvedené období daňové přiznání nepodával.

Usnesením ze dne 13.4.2015 (č.l. A-5) soud prvního stupně dlužníka mimo jiné vyzval, aby své příjmy za dobu za dobu od srpna do října 2014 ze samostatně výdělečné činnosti doložil a aby doložil rovněž příjem od současného zaměstnavatele za březen 2015. Na tuto výzvu dlužník reagoval podáním ze dne 23.4.2015, v němž mj. sdělil, že příjmy za dobu jeho evidence na Úřadu práce již doložil, příjem za březen 2015 od současného zaměstnavatele doložil výpisem z jeho bankovního účtu, dle něhož činila v tomto měsíci čistá mzda dlužníka 15.498 Kč.

Na to vydal soud prvního stupně nyní odvoláním napadené usnesení.

Na základě všech shora uvedených zjištění, včetně zjištění z listin, které dlužník dodatečně předložil ke svému odvolání, odvolací soud uzavírá, že pokud nezajištěné závazky dlužníka činí celkem 689.485,83 Kč a jeho současný příjem u zaměstnavatele činí nejméně 15.498 Kč měsíčně čistého, příjem ze smlouvy o důchodu 1.000 Kč měsíčně, pak z těchto příjmů je dlužník schopen podmínkám oddlužení dostát, neboť by z těchto příjmů byl schopen uhradit svým nezajištěným věřitelům za dobu 5 let (při dvou vyživovaných osobách) cca 35,9-37,54%, a to po odpočtu nezabavitelných částek a rovněž zálohy na odměnu insolvenčního správce (podle toho zda by správce byl či nebyl plátcem DPH).

Z těchto důvodů proto postupoval odvolací soud dle ust. § 220 odst. 1 o.s.ř. a usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že se dlužníku záloha na náklady insolvenčního řízení neukládá.

V dalším řízení však soud prvního stupně především vyzve dlužníka, aby doložil své aktuální příjmy za další měsíce, to je za měsíc květen až září 2015. Teprve na základě těchto zjištění pak soud prvního stupně znovu zváží, zda dlužník i nadále podmínky pro oddlužení splňuje. V opačném případě bude namístě dlužníku opětovně uložit zaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízen, a to ještě před rozhodnutím o jeho úpadku. Bude-li však dlužník i nadále podmínky pro oddlužení splňovat, pak se bude soud prvního stupně i jeho návrhem na povolení oddlužení zabývat věcně.

P o u č e n í: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (§ 237, § 239, § 240 odst. 1 o.s.ř.).

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení usnesení (§ 71, § 74 odst. 1, § 75 odst. 2 IZ).

V Olomouci dne 22. září 2015

Za správnost vyhotovení: JUDr. Anna Hradilová v.r. Jitka Jahodová předsedkyně senátu