1 VSOL 65/2018-B-63
Č. j. KSBR 31 INS 29392/2015 1 VSOL 65/2018-B-63

USNESENÍ

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Anny Hradilové a soudkyň JUDr. Táni Šimečkové a JUDr. Karly Trávníčkové v insolvenční věci

dlužnice: Jana anonymizovano , anonymizovano bytem Mozartova 3816/25, 796 01 Prostějov

o rozvrh výtěžku zpeněžení a odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 26. 10. 2017, č.j. KSBR 31 INS 29392/2015-B-58

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje.

Odůvodnění:

1. Soud prvního stupně odkazem na ustanovení § 305 odst. 1, § 306 odst. 1 a 3 a § 307 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon, dále jen IZ) rozhodl, že zjištěné pohledávky podrobně konkretizované v tabulce ve výroku rozhodnutí budou uspokojeny poměrně do výše 100 %, přičemž k uspokojení těchto pohledávek bude použita částka 856.497,55 Kč, z toho u přihlášky č. 3 věřitele Marcela Černého se zjištěnou pohledávkou ve výši 626.164,38 Kč byl určen podíl z rozvrhu ve výši 626.164,38 Kč (výrok I.), insolvenčnímu správci Mgr. Radoslavu Lavičkovi soud uložil, aby provedl rozvrh do 30 dnů od právní moci usnesení a o provedení rozvrhu bezodkladně podal písemnou zprávu (výrok II.), věřitelům uložil, aby ve lhůtě 10 dnů od zveřejnění usnesení sdělili správci číslo bankovního účtu, na který mají být zaslány peněžní prostředky (výrok III.) s tím, že usnesení se vyvěšuje dne 26. 10. 2017 na úřední desce Krajského soudu v Brně (výrok IV.).

2. Rozhodnutí soud prvního stupně odůvodnil tím, že usnesením ze dne 23. 8. 2017, č.d. B-6, schválil konečnou zprávu o zpeněžení majetku z podstaty a vyúčtování odměny správce ve výši 203.299,50 Kč s náhradou DPH ve výši 42.692.90 Kč a hotových výdajů výši 2.367,50 Kč včetně náhrady DPH. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 24. 8. 2017. Dne 11. 9. 2017 předložil insolvenční správce návrh rozvrhového usnesení, kde uvedl částky k uspokojení věřitelů, jak soud uvedl v tabulce výroku I. usnesení. Po přezkoumání isir.justi ce.cz

návrhu správce soud prvního stupně shledal, že po úhradě všech pohledávek za majetkovou podstatou a jim na roveň postavených zbývá částka 1.142.182,10 Kč. Nezajištění věřitelé tak budou uspokojeni v plné výši.

3. Proti tomuto rozhodnutí podala dlužnice odvolání, v němž namítala, že v usnesení o rozdělení výtěžku zpeněžení figuruje její věřitel Marcel Černý s přihláškou č. 3, kterému má být vydáno plnění ve výši 626.164 Kč. Jak uvedla již ve svém odvolání do konečné zprávy, které bylo opožděné, tato částka není správná, jelikož tomuto věřiteli na jeho pohledávku již uhradila 105.000 Kč. Tomuto věřiteli zaslala dne 26. 10. 2017 předžalobní výzvu k vrácení částky. Proto by uspokojení věřitele mělo být o částku 105.000 Kč sníženo. Z uvedených důvodů se domáhala zrušení napadeného rozhodnutí.

4. Odvolací soud především konstatuje, že s účinností od 1.7.2017 byl insolvenční zákon novelizován zákonem č. 64/2017 Sb. Dle bodu 1. přechodného ustanovení v článku II. zákona č. 64/2017 Sb. platí, že zákon č. 182/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije i pro insolvenční řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; právní účinky úkonů, které v insolvenčním řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány. Na přezkoumávanou věc, kdy soud prvního stupně schválil konečnou zprávu usnesením ze dne 23. 8. 2017, č. d. B-56, je proto nutno aplikovat insolvenční zákon ve znění účinném od 1.7.2017.

5. Podle ustanovení § 7 IZ, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro insolvenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ) týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

6. Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212, § 212a odst. 1, 5 a 6 o.s.ř.) a aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že odvolání dlužnice není důvodné.

7. Z obsahu insolvenčního spisu vyplývá, že -usnesením ze dne 14. 4. 2016, č. d. B-13, které bylo potvrzeno usnesením odvolacího soudu ze dne 7. 9. 2016, č. j. 1 VSOL 686/2016-B-31, soud neschválil oddlužení dlužnice Jany anonymizovano , na její majetek prohlásil konkurs, který byl řešen jako nepatrný. Důvodem neschválení oddlužení dlužnice byl nepoctivý přístup dlužnice při podání návrhu na povolení oddlužení, který spočíval v zamlčení závazku právě vůči věřiteli Marcelu Černému, tvořící 61 % výše přihlášených pohledávek. Již v této fázi insolvenčního řízení dlužnice tvrdila, že na závazek ze směnky věřiteli uhradila do podání insolvenčního návrhu částku 100.000 Kč. Z přezkumného listu k přihlášce č. P3-1 pohledávka tohoto věřitele nebyla popřena ani dlužnicí, ani insolvenčním správcem, byla uznána a zjištěna v přihlášené výši 626.164,38 Kč. Proto bylo zamlčení věřitele dlužnicí úmyslné a dlužnice podáním návrhu na povolení oddlužení sledovala nepoctivý záměr. Dlužnice rovněž záměrně zatajila nemovitosti zapsané na LV č. 183 v k. ú. Prostějovičky u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště Prostějov.

Shodu s prvopisem potvrzuje Jitka Jahodová

-Usnesením ze dne 13. 6. 2017, č. d. B-53, které bylo zveřejněno v insolvenčním rejstříku dne 13. 6. 2017, soud uvědomil účastníky řízení o tom, že insolvenční správce předložil dne 7. 6. 2017 konečnou zprávu o zpeněžení majetkové podstaty a o vyúčtování odměny, která je nedílnou součástí této vyhlášky a účastníci byli poučeni, že do 15 dnů ode dne zveřejnění konečné zprávy mohou proti ní podat námitky. Nebudou-li námitky proti konečné zprávě podány, soud rozhodne o konečné zprávě bez nařízení jednání. V této konečné zprávě insolvenční správce uvedl celkové příjmy 1.448.336 Kč, výdaje konkursu včetně pohledávek za majetkovou podstatou v celkové výši 326.153,90 Kč, čistý výtěžek zpeněžení k rozdělení nezajištěným věřitelům 1.142.182,10 Kč, z toho pro nezajištěné věřitele 856.497,55 Kč. Přebytek zpeněžení k vydání dlužnici 285.684,55 Kč. -Dne 3. 7. 2017 byly soudu doručeny námitky dlužnice proti konečné zprávě směřující do výše uspokojení pohledávky Marcela Černého, protože mu již byla zaplacena částka 85.500 Kč. -Usnesením ze dne 7. 7. 2017, č. d. B-55, soud námitky dlužnice proti konečné zprávě jako opožděné odmítl. -Usnesením ze dne 23. 8. 2017, č. d. B-56, soud schválil konečnou zprávu ze dne 7.6.2017, v níž příjmová stránka činí 1.468.336 Kč, výdajová stránka činí doposud 77.954 Kč, z toho 75.302 Kč na nákladech zpeněžení majetkové podstaty, 492 Kč na poplatku za provoz systému shromažďování sběru přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálního odpadu a 2.160 Kč na zálohách na odměnu a hotové výdaje insolvenčního správce, na výdaje spojené s ukončením konkursu cca 2.000 Kč, dále soud určil odměnu insolvenčního správce ve výši 203.299,50 Kč s náhradou DPH ve výši 42.692,90 Kč a schválil jeho hotové výdaje ve výši 2.367,50 Kč včetně náhrady DPH. -Dne 15. 9. 2017, č. d. B-57 navrhl insolvenční správce vydání rozvrhového usnesení dle § 306 odst. 1 IZ, v němž uvedl, že v průběhu insolvenčního řízení byly přihlášeny pohledávky ve výši 1.013.566,55 Kč, celkově byly zjištěny nepodmíněné pohledávky ve výši 856.497,55 Kč, z toho nezajištěné pohledávky 856.497,55 Kč, výtěžek zpeněžení k rozdělení nezajištěným věřitelům činí 856.497,55 Kč, přebytek zpeněžení k vydání dlužnici činí 285.684,55 Kč. Incidenční spory o pravost či výši pohledávky v řízení nebyly zahájeny. Pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky jim na roveň postavené byly uhrazeny včetně odměny a náhrady hotových výdajů správce. Dle usnesení o schválení konečné zprávy ze dne 23.8. 2017, č. d. B-56, byl dlužnici na sdělené číslo účtu vrácen přebytek zpeněžení ve výši 285.684,55 Kč. Na základě výsledků konkursu navrhl vydání rozvrhového usnesení, v němž bude insolvenčnímu správci uloženo vyplatit nezajištěným věřitelům na jejich zjištěné pohledávky částku 856.497,55 Kč. Navrhl, aby v rozvrhu byla přihláška P3 věřitele č. 2 Marcela Černého ve výši 626.164,38 Kč uspokojena ve výši 626.164,38 Kč.

8. Podle § 302 odst. 1 věty první IZ, jehož znění zůstalo novelou nedotčeno, v závěru zpeněžení majetkové podstaty insolvenční správce předloží insolvenčnímu soudu konečnou zprávu. Podle § 302 odst. 2 IZ konečná zpráva insolvenčního správce musí podat celkovou charakteristiku jeho činnosti s vyčíslením jejích finančních výsledků. Konečná zpráva musí obsahovat zejména a/ přehled pohledávek za majetkovou podstatou a pohledávek jim na roveň postavených, které insolvenční správce již uspokojil a které ještě uspokojit zbývá, b/ přehled výdajů vynaložených v souvislosti se správou majetkové podstaty se zdůvodněním výdajů, které nejsou obvyklé, c/ přehled zpeněžení majetkové podstaty s výsledkem, jehož bylo dosaženo,

Shodu s prvopisem potvrzuje Jitka Jahodová

d/ uvedení majetku, který nebyl zpeněžen, s odůvodněním, proč k tomu došlo, e/ výsledky částečného rozvrhu, pokud k němu došlo, f/ přehled plnění zajištěným věřitelům s promítnutím do rozvrhu, g/ přehled jednání a právních úkonů, významných pro průběh insolvenčního řízení. Podle § 302 odst. 3 IZ konečná zpráva insolvenčního správce musí vyústit ve vyčíslení částky, která má být rozdělena mezi věřitele, a v označení těchto věřitelů, s údajem o výši jejich podílů na této částce. Podle § 302 odst. 4 IZ ke dni sestavení konečné zprávy sestaví insolvenční správce účetní závěrku.

9. Podle § 303 odst. 1 IZ, jehož znění zůstalo novelou nedotčeno, současně s konečnou zprávou insolvenční správce předloží insolvenčnímu soudu i vyúčtování své odměny a výdajů. Podle § 303 odst. 2 IZ Vyúčtování své odměny a výdajů podá i předběžný správce a další správci, kteří se podíleli na správě majetkové podstaty a jsou osobami rozdílnými od insolvenčního správce a jejich odměna netvoří součást jeho odměny.

10. Podle § 304 odst. 4 IZ, jehož znění zůstalo novelou nedotčeno, na jednání o konečné zprávě a vyúčtování insolvenčního správce projedná insolvenční soud námitky, které byly proti ní vzneseny. Na základě toho rozhodne buď tak, že a/ schválí předloženou konečnou zprávu a vyúčtování, nejsou-li námitky vůči nim důvodné, b/ nařídí doplnění nebo změnu konečné zprávy nebo vyúčtování, jestliže shledá, že některé z námitek proti nim jsou důvodné, avšak nemění její základní obsah, c/ odmítne přijmout konečnou zprávu, shledá-li že námitky proti ní vznesené důvodně zpochybňují zprávu jako celek; v tomto případě uloží insolvenčnímu správci, aby předložil novou konečnou zprávu ve lhůtě, kterou určí.

11. Podle § 306 odst. 1 IZ, jehož znění zůstalo novelou nedotčeno, po právní moci rozhodnutí o schválení konečné zprávy předloží insolvenční správce insolvenčnímu soudu návrh rozvrhového usnesení, v němž uvede, kolik má být vyplaceno na každou pohledávku uvedenou v upraveném seznamu přihlášených pohledávek. Podle § 306 odst. 2 IZ insolvenční soud přezkoumá věcnou správnost návrhu předloženého insolvenčním správcem. Poté vydá rozvrhové usnesení, v němž určí částky, které mají být věřitelům vyplaceny. Podle § 306 odst. 3 IZ všichni věřitelé zahrnutí do rozvrhu se uspokojují poměrně vzhledem k výši jejich pohledávky tak, jak byla zjištěna.

12. Nejvyšší soud v důvodech usnesení ze dne 29. 4. 2010, sen. zn. 29 NSČR 30/2009, uveřejněného pod číslem 14/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen R 14/2011 ), upozornil, že pro insolvenční řízení nelze bez dalšího (automaticky) přejímat judikatorní závěry ustavené při výkladu zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání (dále též jen ZKV ) [a to především proto, že insolvenční zákon obsahuje poměrně podrobná procesní pravidla, jež je třeba vnímat v jejich komplexnosti a jejichž pojetí ne vždy (a to zpravidla záměrně) odpovídá tomu, jak bylo v obdobné procesní situaci postupováno za účinnosti zákona o konkursu a vyrovnání]. To nicméně neplatí pro závěry formulované v konkursních poměrech k povaze usnesení o schválení konečné zprávy a rozvrhového usnesení (a k jejich vzájemnému vztahu). Jde o následující závěry: 1) Konečná zpráva neřeší otázku způsobu a rozsahu uspokojení pohledávek konkursních věřitelů; o tom rozhoduje konkursní soud v rozvrhovém usnesení (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. června 2007, sp. zn. 29 Odo 1111/2005, uveřejněné v časopise

Shodu s prvopisem potvrzuje Jitka Jahodová

Soudní judikatura číslo 11, ročník 2007, pod číslem 170, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 8.2012, sp. zn. 29 Cdo 2106/2010, uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 4, ročník 2013, pod číslem 49, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31.10.2012, sp. zn. 29 Cdo 3905/2010, uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 10, ročník 2013, pod číslem 141). 2) Rozvrh (ve smyslu rozvrhu konečného) patří k závěrečným úkonům konkursního řízení při jeho normálním průběhu. Jakmile dojde k jeho realizaci, je již možné konkurs zrušit. Podstata rozvrhu (ve smyslu rozvrhu konečného) spočívá v tom, že celkový výtěžek zpeněžení konkursní podstaty se rozdělí mezi konkursní věřitele podle pravidel stanovených v § 32 ZKV. Děje se tak usnesením, které zákon nazývá rozvrhovým usnesením; tímto usnesením se tudíž rozvrh nenařizuje, ale provádí (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30.4.2008, sp. zn. 29 Odo 657/2006, uveřejněný v časopise Soudní judikatura číslo 11, ročník 2008, pod číslem 168). 3) Podstata věcného přezkumu správnosti rozvrhového usnesení vůči konkursním věřitelům tkví v posouzení, zda podle pravidel určených zákonem o konkursu a vyrovnání bude mezi konkursní věřitele rozvržen dosažený výtěžek zpeněžení majetku konkursní podstaty způsobem, jenž bude odpovídat jejich zjištěným pohledávkám (v návaznosti na výsledky přezkumného jednání a incidenčních sporů vyvolaných popěrnými úkony) [srov. opět usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 2106/2010]. 4) Nabude-li právní moci usnesení o schválení konečné zprávy, je zásadně vyloučeno, aby se soudy problematikou, k jejímuž řešení je konečná zpráva primárně určena, zabývaly v konkursu později, např. při vydání rozvrhového usnesení či při vydání usnesení o zrušení konkursu. Námitkami, které měly zaznít při projednání a schválení konečné zprávy, se soud v rozvrhovém usnesení již nezabývá [např. usnesení ze dne 23. 10.2003, sp. zn. 29 Odo 777/2002, uveřejněné pod číslem 48/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo usnesení ze dne 10.12.2008, sp. zn. 29 Cdo 1750/2008, usnesení ze dne 17.2.2010, sp. zn. 29 Cdo 4838/2008, anebo usnesení ze dne 26. 5.2011, sp. zn. 29 Cdo 1505/2011].

13. Nejvyšší soud se v rozhodnutí ze dne 28.7.2016, sp. zn. 29 NSCR 118/2016 přihlásil ke shora uvedeným závěrům a konstatoval, že i v poměrech upravených insolvenčním zákonem platí, že námitkami, které měly zaznít při projednání a schválení konečné zprávy a vyúčtování odměny a výdajů insolvenčního správce, se soud v rozvrhovém usnesení již nezabývá.

14. Přes shora uvedené judikaturní závěry odvolací soud k námitce dlužnice zdůrazňuje, že pohledávka věřitele Marcela Černého byla dle přezkumného listu k jeho přihlášce č. P3- 1 uznána a zjištěna v plné přihlášené výši 626.164,38 Kč a nebyla popřena ani dlužnicí, ani insolvenčním správcem. Pokud dlužnice následně v průběhu insolvenčního řízení, a i v podaném odvolání, uváděla, že na závazek ze směnky tomuto věřiteli hradila do podání insolvenčního návrhu částku 85.500 Kč či 100.000 Kč, pak k těmto námitkám již nelze přihlížet, neboť výsledky přezkumu dané pohledávky, tedy zjištěnou výší 626.164,38 Kč, je insolvenční soud v dalším průběhu insolvenčního řízení vázán a to i pro účely rozvrhu dle § 306 odst. 3 IZ.

15. Přestože jsou odvolací námitky dlužnice nedůvodné, jsou dle shora citované judikatury Nejvyššího soudu i nepřípustné, neboť měly zaznít při projednání a schválení konečné zprávy a vyúčtování odměny a výdajů insolvenčního správce, a to ve lhůtě stanovené soudem pro uplatnění námitek proti konečné zprávě, což se v projednávané věci nestalo,

Shodu s prvopisem potvrzuje Jitka Jahodová

neboť námitky dlužnice soud správně jako opožděné odmítl. Pro účely rozhodnutí o rozvrhovém usnesení se jimi již soud prvního stupně proto rovněž správně nezabýval.

16. S ohledem na uvedené odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně podle ustanovení § 219 o.s.ř. jako věcně správné potvrdil.

Poučení:

Proti tomuto usnesení je dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Brně, pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (§ 237, § 239, § 240 odst. 1 o.s.ř.).

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení usnesení (§ 71, § 74 odst. 1, § 75 odst. 2 IZ).

Olomouc 31. ledna 2018

JUDr. Anna Hradilová, v.r. předsedkyně senátu

Shodu s prvopisem potvrzuje Jitka Jahodová