1 VSOL 637/2015-A-13
KSOS 33 INS 32273/2014 1 VSOL 637/2015-A-13

USNESENÍ

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Karly Trávníčkové a soudkyň Mgr. Diany Vebrové a JUDr. Anny Hradilové v insolvenční věci dlužníka Romana anonymizovano , anonymizovano , bytem Orlová-Lutyně, Ke Studánce 1042, PSČ 735 14, IČ 88160670, o insolvenčním návrhu dlužníka, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 23.4.2015, č.j. KSOS 33 INS 32273/2014-A-8,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se z r u š u j e a věc se v r a c í soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně dle ustanovení § 108 odst. 1, odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále též jen IZ ), uložil dlužníkovi, aby zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000 Kč.

V odůvodnění usnesení soud prvního stupně uvedl, že dlužník má dva peněžité závazky vůči věřitelům Okresní správa sociálního zabezpečení a Revírní bratrská pokladna, zdravotní pojišťovna, v celkové výši cca 44.139 Kč, které pochází z podnikání, přičemž dlužník přes výzvu soudu nepředložil souhlasy těchto věřitelů s řešením jeho úpadku oddlužením. Věřitel Okresní správa sociálního zabezpečení sdělil, že ponechává na zvážení soudu, zda úpadek bude řešen formou oddlužení a rozhodnutí soudu bude respektovat. Věřitel Revírní bratrská pokladna, zdravotní pojišťovna, žádné stanovisko k oddlužení nesdělil. S ohledem na shora uvedené a dle ustanovení § 389 odst. 1 písm. b), odst. 2 písm. a) IZ nelze úpadek dlužníka

řešit oddlužením, neboť jej podala osoba, která k tomu není oprávněná, a proto bude návrh dlužníka na povolení oddlužení odmítnut a bude rozhodnuto o způsobu řešení jeho úpadku konkursem. Proto je třeba zajistit prostředky ke krytí nákladů insolvenčního řízení, zejména ke krytí nákladů insolvenčního správce souvisejících zjišťováním stavu majetku dlužníka a k zajištění zaplacení odměny insolvenčního správce, která v případě konkursu činí minimálně 45.000 Kč bez hotových výdajů (vyhláška č. 313/2007 Sb.).

Proti tomuto usnesení podal dlužník odvolání, v němž uvedl, že po vydání napadeného usnesení obdržel od věřitele Revírní bratrská pokladna, zdravotní pojišťovna, souhlas s řešením jeho úpadku oddlužením a namítal, že věřitel Okresní správa sociálního zabezpečení již v řízení před soudem prvního stupně sdělil, že bude případné rozhodnutí soudu o povolení oddlužení akceptovat, z čehož lze usuzovat, že s řešením úpadku oddlužením souhlasí. Dlužník navrhl, aby odvolací soud usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že se mu záloha na náklady insolvenčního řízení neukládá.

Dlužník k odvolání připojil přípis věřitele Revírní bratrská pokladna, zdravotní pojišťovna, ze dne 15.4.2015, v němž tento věřitel sdělil, že s řešením úpadku dlužníka oddlužením ve formě plnění splátkového kalendáře souhlasí a přípis České republiky-České správy sociálního zabezpečení ze dne 17.3.2015, z něhož se podává, že tento věřitel sdělil, že ponechává na zvážení soudu, zda bude hrozící úpadek dlužníka řešen formou oddlužení s tím, že shledá-li soud podmínky pro schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře, bude věřitel jeho rozhodnutí akceptovat.

Podle ustanovení § 7 IZ, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, přezkoumal odvolací soud odvoláním napadené rozhodnutí soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 7 IZ, § 212, § 212a odst. 1, 5 a 6 o.s.ř.), a aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

Z obsahu spisu se podává, že insolvenční řízení v posuzované věci bylo zahájeno dne 28.11.2014 insolvenčním návrhem dlužníka spojeným s návrhem na povolení oddlužení, jímž se dlužník domáhá rozhodnutí o svém úpadku a jeho řešení oddlužením ve formě plnění splátkového kalendáře. Dlužník uvedl, že má deset nezajištěných peněžitých závazků vůči 10 věřitelům ve výši cca 271.404,89 Kč, z toho 6 peněžitých závazků je déle jak 30 dnů po lhůtě splatnosti a 5 peněžitých závazků je déle jak 3 měsíce po lhůtě splatnosti. Dlužník popsal důvody svého

úpadku a uvedl, že vlastní toliko věci osobní potřeby a ošacení v odhadované ceně cca 8.000 Kč. V bodu 17 návrhu uvedl 4 nezajištěné nevykonatelné závazky vůči 4 věřitelům, mimo jiné závazek vůči věřiteli Revírní bratrská pokladna, zdravotní pojišťovna, ve výši 26.132 Kč. V bodu 19 návrhu uvedl 6 nezajištěných vykonatelných závazků, mimo jiné závazek vůči věřiteli Okresní správa sociálního zabezpečení Karviná, ve výši 18.007 Kč. Splatnost nejméně dvou závazků nastala do roku 2014. K výzvě soudu dlužník sdělil podáním doručeným soudu dne 29.1.2015, že závazky vůči věřitelům Okresní správa sociálního zabezpečení Karviná a Revírní bratrská pokladna, zdravotní pojišťovna, vznikly z jeho podnikatelské činnosti s tím, že se jedná o závazky z doby, kdy aktivně nepodnikal, avšak současně nebyl evidován u úřadu práce a opomněl plnit zákonnou výši zdravotního a sociálního pojištění. Dále uvedl, že lze usuzovat, že tito věřitelé s řešením jeho úpadku oddlužením budou souhlasit a poukázal na rozhodovací praxi soudů ohledně dlužníků, jež mají závazky z podnikatelské činnosti. U výslechu konaného dne 9.3.2015 byl dlužník soudem vyzván, aby ve lhůtě sedmi dnů doplnil insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení o souhlasy věřitelů podnikatelských závazků s oddlužením. Dne 23.3.2015 byl doručen soudu prvního stupně přípis věřitele Česká republika-Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Praha 5, Křížová 25, PSČ 225 08, ze dne 17.3.2015, jímž věřitel sdělil, že ponechává na zvážení soudu, zda bude hrozící úpadek dlužníka řešen formou oddlužení s tím, že shledá-li soud podmínky pro schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře, bude věřitel jeho rozhodnutí akceptovat. Na tomto základě soud prvního stupně ve věci rozhodl odvoláním napadeným usnesením.

Podle ustanovení § 108 IZ, insolvenční soud může před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak; to platí i tehdy, je-li zřejmé, že dlužník nemá žádný majetek. Tuto zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli-zaměstnanci dlužníka, jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích. Povinnost zaplatit zálohu neuloží insolvenční soud dlužníku, o jehož insolvenčním návrhu může rozhodnout bez zbytečného odkladu tak, že vydá rozhodnutí o úpadku, s nímž spojí rozhodnutí o povolení oddlužení (odstavec 1). Výši zálohy může insolvenční soud určit až do částky 50 000 Kč. Je-li insolvenčních navrhovatelů více, jsou povinni zaplatit zálohu společně a nerozdílně (odstavec 2).

Podle ustanovení § 389 odst. 1, písm. b) IZ, dlužník může insolvenčnímu soudu navrhnout, aby jeho úpadek nebo jeho hrozící úpadek řešil oddlužením, jde-li o fyzickou osobu, která nemá dluhy z podnikání.

Podle ustanovení § 389 odst. 2, písm. a) IZ, dluh z podnikání nebrání řešení dlužníkova úpadku nebo hrozícího úpadku oddlužením, jestliže s tím souhlasí věřitel, o jehož pohledávku jde.

Podle ustanovení § 397 odst. 1IZ, nedojde-li ke zpětvzetí návrhu na povolení oddlužení ani k jeho odmítnutí nebo zamítnutí, insolvenční soud oddlužení povolí.

V pochybnostech o tom, zda dlužník je oprávněn podat návrh na povolení oddlužení, insolvenční soud oddlužení povolí a tuto otázku prozkoumá v průběhu schůze věřitelů svolané k projednání způsobu oddlužení a hlasování o jeho přijetí. Insolvenční soud oddlužení nepovolí do doby, než mu dlužník předloží seznam majetku a seznam závazků. Rozhodnutí o povolení oddlužení se doručuje dlužníku, insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru. Odvolání proti němu není přípustné.

Podle ustanovení § 390 odst. 3 IZ, návrh na povolení oddlužení podaný opožděně nebo někým, kdo k tomu nebyl oprávněn, insolvenční soud odmítne rozhodnutím, které doručí dlužníku, osobě, která takový návrh podala, insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru. Odvolání může podat pouze osoba, která takový návrh podala.

Podle ustanovení § 396 IZ, v případě, že soud návrh na povolení oddlužení odmítne, vezme na vědomí jeho zpětvzetí nebo jej zamítne, rozhodne současně o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem.

Ze shora citovaných ustanovení insolvenčního zákona vyplývá, že při zkoumání otázky, zda dlužník, který má dluh z podnikání, je osobou oprávněnou podat návrh na povolení oddlužení, je rozhodující souhlas věřitele, o jehož pohledávku jde (§ 389 odst. 2, písm. a/ IZ).

V posuzované věci má dlužník závazky pocházející z jeho podnikatelské činnosti vůči věřitelům Česká republika-Česká správa sociálního zabezpečení a Revírní bratrská pokladna, zdravotní pojišťovna. Pokud se týká věřitele Česká republika-Česká správa sociálního zabezpečení, lze důvodně předpokládat, že tento věřitel s oddlužením dlužníka souhlasí, neboť přípisem ze dne 17.3.2015 soudu sdělil, že rozhodnutí o povolení oddlužení dlužníku ponechává na zvážení soudu a kladné rozhodnutí soudu bude akceptovat. Ačkoliv se nejedná o výslovný souhlas tohoto věřitele s oddlužením, zakládá výše uvedené vyjádření věřitele nejméně pochybnost o tom, zda je dlužník oprávněn podat návrh na povolení oddlužení (§ 397 odst. 1 IZ) a za této situace nejsou splněny podmínky pro ukládání zálohy na náklady insolvenčního řízení (§ 108 odst. 1 IZ). V průběhu odvolacího řízení došlo ke změně skutkové situace i ve vztahu k věřiteli Revírní bratrská pokladna, zdravotní pojišťovna, neboť dlužník odvolacímu soudu předložil souhlas tohoto věřitele s oddlužením dlužníka dle ustanovení § 389 odst. 1 písm. b), odst. 2 písm. a) IZ.

Z důvodů shora uvedených proto odvolací soud usnesení soudu prvního stupně dle ustanovení § 219a o.s.ř. zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně dle ustanovení § 221 odst. 1 písm. a) o.s.ř. k dalšímu řízení.

V tomto dalším řízení se soud prvního stupně bude opakovaně zabývat tím, zda dlužník splňuje podmínky pro povolení řešení jeho úpadku oddlužením a zda jsou dány důvody pro ukládání zálohy na náklady insolvenčního řízení či nikoliv.

P o u č e n í: Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

V Olomouci dne 27. srpna 2015

Za správnost vyhotovení: JUDr. Karla Trávníčková, v.r. Zuzana Žádníková předsedkyně senátu