1 VSOL 635/2013-A-11
KSOS 8 INS 7035/2013 1 VSOL 635/2013-A-11

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Karly Trávníčkové a soudkyň JUDr. Anny Hradilové a Mgr. Diany Vebrové v insolvenční věci dlužníka Martina anonymizovano , anonymizovano , bytem Valašská Bystřice 705, PSČ 756 27, IČ: 73091502, o insolvenčním návrhu dlužníka spojeném s návrhem na povolení oddlužení, k odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 31.5.2013, č.j. KSOS 8 INS 7035/2013-A-5

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 31.5.2013, č.j. KSOS 8 INS 7035/2013-A-5 se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně odmítl podle ustanovení § 128 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen IZ ) insolvenční návrh dlužníka s odůvodněním, že ani přes výzvu soudu neodstranil vady příloh vyjmenovaných v ustanovení § 104 odst. 1 IZ, když ve stanovené lhůtě nepředložil seznam majetku, seznam závazků a zaměstnanců, a zbylé seznamy nedoplnil o požadované náležitosti.

Proti tomuto rozhodnutí podal dlužník blanketní odvolání, které ani přes výzvu soudu nedoplnil a neodůvodnil.

Po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, přezkoumal odvolací soud odvoláním napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 7 odst. 1 IZ, § 212, § 212 a odst. 1, 5, 6 o.s.ř.), a aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

Z obsahu insolvenčního spisu vyplývá, že dlužník se insolvenčním návrhem ze dne 1.2.2013, doručeným soudu dne 12.3.2013, domáhal rozhodnutí o svém úpadku a navrhoval, aby byl řešen oddlužením plněním splátkového kalendáře. Návrh podal na předepsaném formuláři a v kolonce 25 (seznam příloh) uvedl též povinné přílohy dle ustanovení § 104 odst. 1 IZ, které však k návrhu nepřipojil. Usnesením ze dne 28.3.2013, č.j. KSOS 8 INS 7035/2013-A-4 byl dlužník vyzván, aby ve lhůtě sedmi dnů ode dne doručení tohoto usnesení doplnil svůj insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení tak, že k němu připojí přílohy, tj. seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů, seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků, seznam svých zaměstnanců, a to s poučením o obsahových náležitostech těchto příloh a dále s poučením, že nebudou-li tyto přílohy v určené lhůtě předloženy nebo nebudou-li obsahovat výše požadované údaje, soud insolvenční návrh dle ustanovení § 128 odst. 2 odmítne. Současně vyzval dlužníka též k odstranění vad návrhu na povolení oddlužení a poučil o sankci odmítnutí návrhu na povolení oddlužení dle § 393 odst. 3 IZ. Vzhledem k tomu, že na tuto výzvu dlužník nereagoval a insolvenční návrh nedoplnil o povinné přílohy vyjmenované v ustanovení § 104 odst. 1 IZ, nezabýval se již soud prvního stupně otázkou odstranění vad návrhu na povolení oddlužení a rozhodl odvoláním napadeným rozhodnutím o odmítnutí insolvenčního návrhu.

Podle ustanovení § 7 odst. 1 IZ se pro insolvenční řízení a incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak, nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Podle ustanovení § 103 IZ v insolvenčním návrhu musí být dále uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečností, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel dovolává (odstavec 2). Insolvenční návrh je nutné předložit s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal u insolvenčního soudu a aby každý, komu se doručuje, dostal jeden stejnopis. Insolvenční navrhovatel je povinen k insolvenčnímu návrhu připojit předepsané přílohy a listinné důkazy, kterých se dovolává; přílohy a listiny však nejsou součástí insolvenčního návrhu (odstavec 3).

Podle ustanovení § 104 IZ podá-li insolvenční návrh dlužník, je povinen k němu připojit a) seznam majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků, b) seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů, c) seznam svých zaměstnanců, d) listiny, které dokládají úpadek nebo hrozící úpadek (odstavec 1).

V seznamu majetku je dlužník povinen označit jednotlivě svůj majetek, včetně pohledávek. U pohledávek stručně uvede skutečnosti, na kterých se zakládají, a uvede jejich výši; výslovně se dále vyjádří k jejich dobytnosti. U majetku, včetně pohledávek, o kterých probíhá soudní řízení, nebo ohledně nichž již bylo příslušným orgánem rozhodnuto, dlužník tato řízení (rozhodnutí) označí (odstavec 2).

V seznamu závazků je dlužník povinen jako své věřitele označit všechny osoby, o kterých je mu známo, že vůči němu mají pohledávky nebo jiná majetková práva, nebo které vůči němu pohledávky nebo jiná majetková práva uplatňují. Jsou-li věřiteli dlužníka osoby dlužníkovi blízké nebo osoby, které tvoří s dlužníkem koncern, musí dlužník tyto skutečnosti výslovně uvést. Dlužník v seznamu závazků stručně uvede, které z pohledávek svých věřitelů popírá co do důvodu nebo co do výše a proč. Má-li dlužník věřitele, o kterých je mu známo, že proti němu mají právo na uspokojení ze zajištění, nebo kteří toto právo proti němu uplatňují, uvede je odděleně. U pohledávek těchto věřitelů dále označí věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, u kterých se uplatňuje uspokojení ze zajištění, včetně údaje o tom, které movité věci se nacházejí v držení věřitele nebo třetí osoby, dále označení druhu zajištění a důvodu jeho vzniku. Dále dlužník uvede, zda a v jakém rozsahu právo na uspokojení ze zajištění popírá a proč (odstavec 3). Nemá-li dlužník žádné zaměstnance nebo žádné dlužníky, uvede to v seznamech výslovně. Pro označení osob v seznamech platí § 103 odst. 1 obdobně. Předložené seznamy musí dlužník podepsat a výslovně v nich uvést, že jsou správné a úplné (odstavec 4).

Podle ustanovení § 128 odst. 2 IZ nejsou-li k insolvenčnímu návrhu připojeny zákonem požadované přílohy, nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti, určí insolvenční soud navrhovateli lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu. Tato lhůta nesmí být delší než 7 dnů; to neplatí, jde-li o insolvenční návrh podle § 98 odst. 1. Nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud jej odmítne.

Odvolací soud konstatuje, že soud prvního stupně postupoval správně, když insolvenční návrh, který nebyl ve stanovené lhůtě na výzvu soudu doplněn o zákonem předepsané přílohy, podle ustanovení § 128 odst. 2, poslední věta IZ odmítl. Za situace, že dlužník neodstranil vady insolvenčního návrhu, je nadbytečné zabývat náležitostmi návrhu na povolení oddlužení.

S ohledem na shora uvedené proto odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně jako věcně správné dle ustanovení § 219 o.s.ř. potvrdil

P o u č e n í: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního

práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (§ 237, § 239, § 240 odst. 1 o.s.ř.).

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení usnesení (§ 71, § 74 odst. 1, § 75 odst. 2 IZ).

V Olomouci dne 22. srpna 2013

Za správnost vyhotovení: JUDr. Karla Trávníčková, v.r. Jitka Jahodová předsedkyně senátu