1 VSOL 628/2013-A-13
KSOS 38 INS 14884/2013 1 VSOL 628/2013-A-13

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Karly Trávníčkové a soudkyň JUDr. Anny Hradilové a Mgr. Diany Vebrové v insolvenční věci dlužnice Jarmily anonymizovano , anonymizovano , bytem Jeseník, 28. října 866/28, PSČ 790 01, o insolvenčním návrhu dlužnice spojeném s návrhem na povolení oddlužení, k odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 13.6.2013, č.j. KSOS 38 INS 14884/2013-A-3

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 13.6.2013, č.j. KSOS 38 INS 14884/2013-A-3 se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně uložil dlužnici podle ustanovení § 108 odst. 1, 2 zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen IZ ), aby ve lhůtě sedmi dnů od právní moci tohoto usnesení zaplatila zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000 Kč. V odůvodnění uvedl, že dlužnice nesplňuje podmínky pro povolení oddlužení, neboť má závazky vůči nezajištěným věřitelům ve výši 285.255 Kč, vlastní pouze movité věci v odhadované ceně 24.250 Kč a pobírá starobní důchod ve výši 7.611 Kč, takže z tohoto svého příjmu není schopna splácet nezajištěným věřitelům ničeho. Takže v případě pokračování insolvenčního řízení bude její návrh na povolení oddlužení dle ust. § 395 odst. 1, písm. b) IZ zamítnut pro nedostatečné plnění dlužnice vůči nezajištěným věřitelům a současně rozhodnuto dle ust. § 396 odst. 1 IZ o řešení jejího úpadku konkursem, přičemž při tomto způsobu řešení úpadku činí minimální odměna insolvenčního správce 45.000 Kč bez DPH.

Proti tomuto rozhodnutí podala dlužnice odvolání, ve kterém pouze vyslovila nesouhlas s výší uložené zálohy.

Po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, přezkoumal odvolací soud odvoláním napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212, § 212a odst. 1, 5 a 6 o.s.ř.), a aniž bylo třeba ve věci nařizovat jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že odvolání dlužnice není důvodné.

Z obsahu insolvenčního spisu vyplývá , že dlužnice se insolvenčním návrhem ze dne 29.4.2013, doručeným soudu dne 27.5.2013, domáhala rozhodnutí o svém úpadku a navrhovala, aby byl řešen oddlužením formou plnění splátkového kalendáře. Návrh podala na předepsaném formuláři a v kolonce 06 popsala více závazků vůči více věřitelům v celkové výši 285.255 Kč, v kolonce 16 uvedla movitý majetek, který tvoří běžné vybavení domácnosti a dále uvedla, že jejím jediným příjmem je starobní důchod ve výši 7.611 Kč. Vyživovací povinnost má pouze k manželovi Janu anonymizovano , anonymizovano . Na tomto základě rozhodl soud prvního stupně odvoláním napadeným rozhodnutím.

Podle ustanovení § 7 odst. 1 IZ se pro insolvenční řízení a incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak, nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Podle ustanovení § 108 odst. 1, odst. 2, věty první IZ insolvenční soud může před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, jestliže je to nutné ke krytí nákladů a prostředky k tomu nelze zajistit jinak. Tuto zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli, který je zaměstnancem dlužníka a jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích. Výši zálohy může insolvenční soud určit až do částky 50.000 Kč.

Podle ustanovení § 398 IZ oddlužení lze provést zpeněžením majetkové podstaty nebo plněním splátkového kalendáře (odstavec 1). Při oddlužení zpeněžením majetkové podstaty se postupuje obdobně podle ustanovení o zpeněžení majetkové podstaty v konkursu (odstavec 2). Při oddlužení plněním splátkového kalendáře je dlužník povinen po dobu pěti let měsíčně splácet nezajištěným věřitelům ze svých příjmů částku ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky. Tuto částku rozvrhne dlužník mezi nezajištěné věřitele podle poměru jejich pohledávek způsobem určeným v rozhodnutí insolvenčního soudu o schválení oddlužení. Zajištění věřitelé se uspokojí z výtěžku zpeněžení zajištění; při tomto zpeněžení se postupuje obdobně podle ustanovení o zpeněžení zajištění konkursu (odstavec 3).

Podle ustanovení § 395 odst. 1 IZ insolvenční soud zamítne návrh na povolení oddlužení, jestliže se zřetelem ke všem okolnostem lze důvodně předpokládat, že a) jím je sledován nepoctivý záměr, nebo b) hodnota plnění, které by při oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé, bude nižší než 30 % jejich pohledávek, ledaže tito věřitelé s nižším plněním souhlasí.

Odvolací soud konstatuje, že insolvenční návrh dlužnice je projednatelný a vyplývá z něho, že dlužnice je v úpadku. Dále odvolací soud na základě předloženého spisu uzavírá, že skutková zjištění soudu prvního stupně tak, jak jsou uvedena v odůvodnění napadeného usnesení, jsou úplná a v podstatě správná, proto odvolací soud v zájmu stručnosti rozhodnutí na tato správná zjištění v celém rozsahu odkazuje. Shodně se soudem prvního stupně je nutno uzavřít, že dlužnice nesplňuje podmínky pro povolení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty z důvodu nízké hodnoty a charakteru movitého majetku, a ani plněním splátkového kalendáře, neboť ze starobního důchodu ve výši 7.611Kč není dlužnice schopna (po odpočtu nezabavitelných částek, s přihlédnutím k vyživovací povinnosti dlužníka k manželovi) pro oddlužení poskytnout žádnou částku.

Odvolací soud ze spisu sp. zn. KSOS 38 INS 14886/2013 zjistil, že rovněž manžel dlužnice Jan anonymizovano , anonymizovano podal insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení formou plnění splátkového kalendáře. Usnesením ze dne 13.6.2013, č.j. KSOS 38 INS 14886/2013-A-3 mu byla uložena povinnost zaplatit ve lhůtě sedmi dnů od právní moci usnesení zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000 Kč, a to rovněž s odůvodněním, že nesplňuje podmínku pro povolení oddlužení dle ust. § 395 odst. 1, písm. b) IZ, neboť s ohledem na výši závazků není schopen ze svého příjmu zaplatit alespoň 30 % pohledávek nezajištěných věřitelů. Toto rozhodnutí soudu prvního stupně bylo k odvolání dlužníka potvrzeno usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 8.8.2013, č.j. KSOS 38 INS 14886/2013, 3 VSOL 627/2013-A-12, ve kterém bylo konstatováno, že podle předběžného propočtu odvolacího soudu by dlužník byl schopen zaplatit za pět let oddlužení toliko 3,11 % pohledávek nezajištěných věřitelů.

Odvolací soud konstatuje, že pokud ani jeden z dlužníků (manželů) není schopen ze svých příjmů poskytnout pro oddlužení žádnou částku, pak ani společně nejsou schopni splnit podmínky oddlužení formou splátkového kalendáře, to je úhradu pohledávek jejich nezajištěných věřitelů v rozsahu 30% za dobu 5 let. V případě obou dlužníků nepřichází v úvahu ani společné oddlužení zpeněžením majetkové podstaty, neboť dle doložených seznamů majetku vlastní pouze movité věci, jejichž zůstatková hodnota, dle tvrzení samotných dlužníků, činí cca 24.250 Kč.

Ze všech shora uvedených důvodů postupoval soud prvního stupně správně, pokud řízení o návrzích obou dlužníků nespojil ke společnému projednání za účelem společného oddlužení.

Proto odvolací soud odvoláním napadené usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné dle ust. § 219 o.s.ř. potvrdil.

P o u č e n í: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má- li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (§ 237, § 239, § 240 odst. 1 o.s.ř.).

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení usnesení (§ 71, § 74 odst. 1, § 75 odst. 2 IZ).

V Olomouci dne 23. září 2013

Za správnost vyhotovení: JUDr. Karla Trávníčková, v.r. Jitka Jahodová předsedkyně senátu