1 VSOL 622/2014-A-32
KSBR 27 INS 31332/2013 1 VSOL 622/2014-A-32

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Karly Trávníčkové a soudkyň Mgr. Diany Vebrové a JUDr. Anny Hradilové v insolvenční věci dlužnice Evy anonymizovano , anonymizovano , bytem Bukovany 268, PSČ 696 31, o insolvenčním návrhu navrhovatelů a) Honest Company s.r.o., se sídlem Zádveřice-Raková, Zádveřice 414, PSČ 763 12, IČ: 283 10 918, zastoupeného JUDr. Markétou Němcovou, advokátkou se sídlem Brno, Riegrova 1378/1, PSČ 612 00, b) VESNNA, spol. s r.o., se sídlem Zlín, Padělky I/4059, PSČ 760 01, IČ: 607 44 685, zastoupeného JUDr. Zdeňkou Pechancovou, advokátkou se sídlem Luhačovice, Masarykova 175, PSČ 763 26, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 6.5.2014, č.j. KSBR 27 INS 31332/2013-A-17, takto:

I. Usnesení soudu prvního stupně se ve výrocích I. až XI. p o t v r z u j e .

II. Odvolání dlužnice se v části, v níž směřuje proti výroku XII. usnesení soudu prvního stupně, o d m í t á .

Odůvodnění:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně podle ustanovení § 136 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ ), zjistil úpadek dlužnice Evy anonymizovano (výrok I.), insolvenčním správcem ustanovil JUDr. Jiřího Habartu se sídlem Slavkov u Brna, Pod Oborou 812 (výrok II.), podle ustanovení

§ 148 odst. 1 IZ na majetek dlužnice prohlásil konkurs (výrok III.), vyslovil, že účinky rozhodnutí nastávají okamžikem jeho zveřejnění v insolvenčním rejstříku (výrok IV.), vyzval věřitele, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, aby tak učinili ve lhůtě dvou měsíců ode dne zveřejnění rozhodnutí o úpadku s tím, že k přihláškám, které jsou podány později, insolvenční soud nepřihlíží a takto uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojí (výrok V.), vyzval věřitele dlužnice, aby insolvenčnímu správci neprodleně sdělili, jaká zajišťovací práva uplatní na věcech, právech, pohledávkách nebo jiných majetkových hodnotách dlužnice s tím, že pokud tak neučiní, mohou odpovídat za škodu nebo jinou újmu vzniklou tím, že do majetkové podstaty nebude včas sepsán majetek dlužnice slouží k zajištění, nebo tím, že nebudou včas zjištěna zajišťovací práva (výrok VI.), nařídil přezkumné jednání a svolal schůzi věřitelů (výroky VII. a VIII.), uložil dlužnici, aby ve lhůtě 15 dnů od doručení usnesení sestavila a odevzdala insolvenčnímu správci seznam svého majetku a závazků s uvedením svých dlužníků a věřitelů (výrok IX.), uložil insolvenčnímu správci, aby do 14.7.2014 předložil zpracovaný seznam přihlášených pohledávek a aby v téže lhůtě soudu předložil zprávu o majetkové situaci dlužnice a své činnosti (výrok X.), uložil osobám, které u sebe mají majetek dlužnice náležející do majetkové podstaty, aby to oznámili insolvenčnímu správci a uvedli právní důvod, na jehož základě mají majetek u sebe (výrok XI.) a uložil navrhovatelům, aby společně a nerozdílně zaplatili soudní poplatek za insolvenční návrh ve výši 2.000 Kč (výrok XII.).

Soud prvního stupně v odůvodnění rozhodnutí odkázal na ust. § 3 odst. 1, odst. 2, § 97 odst. 1, § 131, § 133 odst. 2, § 136 odst. 1 IZ a uzavřel, že navrhovatel a) osvědčil aktivní legitimaci k podání návrhu, neboť prokázal, že má za dlužnicí splatnou pohledávku po dobu delší jednoho roku z titulu půjčky minimálně ve výši 98.000 Kč, protože tuto částku dlužnice uznává s tím, že konkrétní výše dlužné částky bude určena následně u přezkumného jednání. Rovněž navrhovatel b) osvědčil splatnou pohledávku za dlužnicí po dobu delší jednoho roku minimálně ve výši 14.000 Kč, neboť v této výši dlužnice dluh vůči navrhovateli b) uznala, přičemž konkrétní výše dlužné částky bude určena následně u přezkumného jednání. Ohledně pohledávky navrhovatele a) vyšel ze zjištění, že mezi dlužnicí, jejím manželem a společností žalobce byla uzavřena dne 4.10.2010 smlouva o půjčce, jejímž předmětem byla půjčka ve výši 370.000 Kč ve dvou splátkách tak, že částka 110.000 Kč bude zaslána dlužníkovi Bronislavu anonymizovano na účet a částka 260.000 Kč bude předána v hotovosti k jeho rukám. Dlužníci převzetí částek potvrdili podpisem smlouvy a zavázali se zaplatit úroky ve výši 72.000 Kč, půjčka s úroky byla splatná do 4.11.2012. Účastníci smlouvy si sjednali rozhodčí doložku a dohodli se na rozhodci Mgr. Kateřině Bazalové. Rozhodčím nálezem rozhodce Mgr. Kateřiny Bazalové, se sídlem Brno, Kubíčkova 877/19, ze dne 2.4.2013, č.j. R-0157/2012/09, byli dlužníci Bronislav a Eva anonymizovano zavázáni společně a nerozdílně zaplatit žalobci částku 370.000 Kč s úrokem z prodlení za dobu od 5.11.2012 do zaplacení, smluvní pokutu 75.000 Kč, rozhodčí poplatek a odměnu za právní zastoupení, a to do tří dnů od právní moci nálezu. Dne 14.5.2013 bylo u Okresního soudu ve Zlíně zahájeno řízení obou dlužníků proti navrhovateli a) o zrušení rozhodčího nálezu, usnesením Krajského soudu v Brně, č.j. 18 Co 349/2013-39, byla odložena vykonatelnost rozhodčího nálezu Mgr. Kateřiny Bazalové do právní moci rozhodnutí o žalobě o zrušení rozhodčího nálezu z důvodu rodinné a majetkové situace dlužníků. Na základě podnětu dlužníků je vedeno Okresním státním zastupitelstvím v Hodoníně trestní řízení ve věci podezření ze spáchání přečinu podvodu Ing. Hubertem Duškem, jednatelem navrhovatele a), v souvislosti s výše uvedenou půjčkou. Ohledně pohledávky navrhovatele b) vyšel ze zjištění, že dne 4.9.2009 byla uzavřena mezi dlužníky Bronislavem a Evou anonymizovano a společností SMART HYPO s.r.o. smlouva o úvěru č. 8090000473, jejímž předmětem byl úvěr ve výši 500.000 Kč, který se dlužníci zavázali splácet v 72 měsíčních splátkách dle splátkového kalendáře, celkem částku 1.172.000 Kč, sestávající ze sjednaného úroku, úplaty a poplatků za uzavření smlouvy. Částka úvěru ve výši 433.017 Kč byla poukázána na účet dlužníka Bronislava Sedi, vedený u Komerční banky, a.s., dne 9.9.2009. Pohledávka byla postupně postupována, a to původním věřitelem smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 15.10.2011 společnosti INVESTA, s.r.o., Praha, dále smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 21.12.2011 společnosti AZ CREDIT ONLINE, s.r.o. a smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 12.11.2012 žalobci. Soud prvního stupně dále vyšel ze zjištění, že na nemovitostech ve vlastnictví dlužníků váznou zástavní práva ve prospěch navrhovatele a) a b) i ve prospěch dalších věřitelů a tyto nemovitosti jsou předmětem exekučních řízení a uzavřel, že dlužnice má i další věřitele, jejichž závazky není schopna splnit po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a jejichž pohledávky uznává a které vyplývají i ze zápisu v katastru nemovitostí. Dlužnice je v platební neschopnosti dle ust. § 3 odst. 1, odst. 2, písm. b), c) IZ, neboť neplní své závazky po dobu delší tří měsíců po lhůtě splatnosti a není možné dosáhnout uspokojení pohledávek za dlužnicí výkonem rozhodnutí nebo exekucí. O způsobu řešení úpadku dlužnice konkursem rozhodl z důvodu, že dlužnice nesplňuje podmínky pro reorganizaci ani podmínky pro povolení oddlužení.

Proti tomuto usnesení podala dlužnice odvolání, v němž namítala, že soud prvního stupně dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním, neboť nebylo prokázáno, že je v úpadku. Uvedla, že návrh navrhovatelů a) a b) je nedůvodný, neboť má sice závazky, tato skutečnost však sama o sobě neznamená, že je v úpadku a že jsou splněny podmínky pro prohlášení konkursu. K pohledávce navrhovatele a) uvedla, že je předmětem trestního řízení, neboť na základě smlouvy nebyla dlužníkům poskytnuta půjčka uvedená ve smlouvě ve výši 370.000 Kč, nýbrž toliko částka 170.000 Kč. Poukázala na skutečnost, že je vedeno řízení o zrušení rozhodčího nálezu Mgr. Kateřiny Bazalové ze dne 2.4.2013, č.j. R-0157/2012/09, s tím, že usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 23.9.2013, č.j. 18 Co 349/2013, byla odložena vykonatelnost rozhodčího nálezu. K pohledávce navrhovatele b) uvedla, že dosud nebyla věřitelem řádně vyčíslena, neboť věřitel požaduje i zaplacení částek, na něž věřiteli zanikl nárok zesplatněním pohledávky a následným odstoupením od smlouvy. Dlužníkům byla poskytnuta toliko částka 433.017 Kč, nikoliv částka 500.000 Kč, přičemž na úhradu této částky dlužníci zaplatili 400.721 Kč. Závazky vůči dalším věřitelů dlužnice splácí za podmínek a ve lhůtách sjednaných s exekutory. Po podání odvolání zaplatila mimo jiné pohledávku České správy sociálního zabezpečení a České průmyslové zdravotní pojišťovny, nikoliv však pohledávku Finančního úřadu pro Jihomoravský kraj. Tyto dluhy za ni zaplatily třetí osoby. Postupně chce tímto způsobem zaplatit všechny dluhy s výjimkou pohledávek navrhovatelů a) a b), jež neuznává.

Navrhovatel a) se k odvolání dlužnice vyjádřil tak, že je účelové, podané s úmyslem oddálit reálné zaplacení závazků. Dlužnice splňuje zákonné podmínky pro zjištění jejího úpadku a pro prohlášení konkursu na její majetek. Dlužnice uhradila pouze drobné pohledávky, přičemž do insolvenčního řízení je přihlášena řada dalších věřitelů.

Navrhovatel b) navrhl potvrzení usnesení soudu prvního stupně jako věcně správného. Uvedl, že k insolvenčnímu návrhu přistoupil až poté, co vyčerpal všechny ostatní možnosti-narovnání, splátkový kalendáře, civilní žalobu, přesto se úhrady od dlužníků nedočkal. Dlužnice v odvolání uvádí nepravdy ohledně výše poskytnutého úvěru, neboť z úvěrové smlouvy vyplývá, že dlužníkům byla poskytnuta částka 500.000 Kč, a to částka 433.017 Kč k jejich rukám na jejich účet, zbývající částka byla použita dle dohody na úhradu dluhů dlužníků. Dlužnice argumentuje úhradou částky 400.721 Kč a přehlíží, že dle ujednání ve smlouvě se platby započítávaly nejprve na smluvené sankce, dále na úroky, úplaty a teprve poté na jistinu. Do insolvenčního řízení se přihlásilo 15 věřitelů, z nichž pouze 2 posléze vzali přihlášky pohledávek zpět. Pokud dlužnice pohledávky 2 věřitelů zaplatila až po rozhodnutí soudu prvního stupně, upřednostnila tak své věřitele a spáchala trestný čin.

S účinností od 1.1.2014 byl insolvenční zákon č. 182/2006 Sb. změněn zákonem č. 294/2013 Sb. Podle čl. II. přechodných ustanovení tohoto zákona, zákon č. 182/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, platí i pro insolvenční řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Právní účinky úkonů, které v insolvenčním řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány.

Rozhodným zněním insolvenčního zákona v přezkoumávané věci je proto insolvenční zákon ve znění účinném od 1.1.2014 (dále jen IZ ).

Podle ustanovení § 7 IZ, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Rozhodným zněním občanského soudního řádu pro přiměřené použití podle ustanovení § 7 IZ je v posuzované věci občanský soudní řád ve znění účinném od 1.1.2014.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně ve výrocích I.-III., jakož i v závislých výrocích IV.-XI., jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1, odst. 5 o.s.ř.) a dospěl k závěru, že odvolání dlužnice není důvodné. Odvolání dlužnice v části směřující proti výroku XII. odvolací soud odmítl dle ust. § 218 písm. b) o.s.ř., neboť dlužnice není osobou subjektivně oprávněnou se proti tomuto výroku odvolat, protože ve výroku XII. napadeného usnesení byla uložena povinnost navrhovatelům, nikoliv dlužnici.

Z obsahu spisu se podává, že insolvenční řízení v posuzované věci bylo zahájeno dne 6.11.2013 insolvenčním návrhem navrhovatele a) Honest Company s.r.o., jímž se navrhovatel a) domáhal zjištění úpadku dlužnice Evy anonymizovano a prohlášení konkursu na její majetek. V návrhu uvedl, že mezi ním a manželi Bronislavem a Evou anonymizovano byla uzavřena dne 4.10.2010 smlouva o půjčce, na základě níž poskytl dlužníkům půjčku ve výši 370.000 Kč, kterou se dlužníci zavázali splatit včetně smluvených úroků ve výši 72.000 Kč nejpozději do 4.11.2012. Závazky ze smlouvy dlužníci zajistili smlouvou o zřízení zástavního a předkupního práva k nemovitostem nacházejícím se v katastrálním území Bukovany u Kyjova, v obci Bukovany. Na úhradu půjčky dlužníci zaplatili pouze částku 72.000 Kč, aniž by dodrželi termín jednotlivých sjednaných splátek, a proto mu vznikl nárok na smluvní pokutu dle čl. IX. smlouvy. Z důvodu neplnění závazku dlužníky podal žalobu o zaplacení částky 445.000 Kč s příslušenstvím, o níž bylo rozhodnuto rozhodčím nálezem rozhodce Mgr. Kateřiny Bazalové ze dne 2.4.2013, č. j. R-0157/2012/09, který nabyl právní moci dne 6.6.2013 a stal se vykonatelným dne 10.6.2013, a jímž bylo dlužníkům uloženo zaplatit mu společně a nerozdílně částku 370.000 Kč s úrokem z prodlení od 5.11.2012 do zaplacení, smluvní pokutu ve výši 75.000 Kč, rozhodčí poplatek ve výši 11.125 Kč a odměnu za právní zastoupení ve výši 57.888 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozhodčího nálezu. Na úhradu těchto závazků dlužníci nic nezaplatili. Jako dalšího věřitele dlužnice označil společnost VESNNA, spol. s r.o. Soud prvního stupně usnesením ze dne 12.11.2013, č.j. KSBR 27 INS 31332/2013-A-4, uložil dlužnici, aby se ve lhůtě 30 dnů od doručení usnesení písemně vyjádřila k insolvenčnímu návrhu a připojila listiny, jichž se dovolává, aby v téže lhůtě předložila soudu seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků, seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů a seznam svých zaměstnanců. Současně dlužnici poučil, že do 30 dnů od doručení insolvenčního návrhu věřitele může podat návrh na povolení oddlužení s tím, že opožděný návrh musí insolvenční soud odmítnout. Dlužnici poučil, že návrh na povolení oddlužení musí být podán na formuláři, jehož vzor a informace k vyplnění najde na webových stránkách Ministerstva spravedlnosti ČR. Usnesení spolu s návrhem zaslal dlužnici do vlastních rukou a dlužnice tyto písemnosti převzala osobně dne 4.12.2013. Na tuto výzvu dlužnice reagovala podáním doručeným soudu prvního stupně dne 23.12.2013, jež obsahu seznam závazků dlužnice. Návrh na povolení oddlužení dlužnice nepodala. V seznamu závazků dlužnice označila 14 svých věřitelů, mimo jiné i navrhovatele a) a b). Ohledně pohledávky navrhovatele a) uvedla, že je ve výši 98.000 Kč a je splatná s tím, že věřitel však uplatnil pohledávku ve výši 445.000 Kč, kterou co do důvodu a výše popírá. O pohledávce bylo rozhodnuto rozhodčím nálezem Mgr. Kateřiny Bazalové, proti němuž podala žalobu o zrušení rozhodčího nálezu s návrhem na odklad výkonu rozhodnutí. Ohledně pohledávky navrhovatele b) uvedla, že je ve výši 32.296 Kč a je po splatná s tím, že věřitel však uplatnil pohledávku ve výši 1.506.986 Kč, kterou co do důvodu a výše popírá. V seznamu závazků dále označila následující věřitele: 1) společnost REDSPARK ASSETS LIMITED s tím, že vůči tomuto věřiteli má 3 splatné závazky, které nepopírá a ve vztahu k nimž bylo zahájeno exekuční řízení, 2) společnost Česká pojišťovna, a.s., s tím, že vůči tomuto věřiteli má závazek ve výši 1.037,67 Kč s příslušenstvím, který je splatný, jež nepopírá s tím, že o něm bylo rozhodnuto a je předmětem exekučního řízení, 3) společnost RILEX TRADERS, a.s., s tím, že vůči tomuto věřiteli má závazek ve výši 41.175 Kč s příslušenstvím, jež je splatný, jež nepopírá s tím, že o něm bylo rozhodnuto a je předmětem exekučního řízení, 4) společnost Česká spořitelna, a.s., s tím, že vůči tomuto věřiteli má závazek ve výši 125.467 Kč s příslušenstvím, jež není po splatnosti a je splácen, 5) společnost COFIDIS s.r.o. s tím, že vůči tomuto věřiteli má závazek ve výši 2.040 Kč, který není po splatnosti a je splácen, 6) společnost Jihomoravská plynárenská, a.s., s tím, že vůči tomuto věřiteli má závazek ve výši 30.285 Kč, který není po splatnosti a je splácen, 7) společnost JUSTRINON MANAGEMENT, s.r.o., s tím, že vůči tomuto věřiteli má závazek ve výši 58.668 Kč včetně příslušenství, jež je po splatnosti, nepopírá jej s tím, že ohledně tohoto závazku bylo vydáno Okresním soudem v Hodoníně pod sp. zn. 406 EC 281/2012 rozhodnutí, jež je vykonatelné, 8) Okresní správu sociálního zabezpečení Hodonín s tím, že vůči tomuto věřiteli má závazek ve výši 9.334 Kč včetně příslušenství, který je po splatnosti a vykonatelný dle platebního výměru ze dne 7.10.2013, č. 566/2013, jež nepopírá, 9) Finanční úřad pro Jihomoravský kraj s tím, že vůči tomuto věřiteli má závazky ve výši 1.365 Kč a 677 Kč, po splatnosti a vykonatelné na základě platebních výměrů ze dne 6.12.2013, č. 3772178/13/3013-05301-703858 a č. 3772299/13/3013-05301-703858, jež nepopírá, 10) Českou průmyslovou zdravotní pojišťovnu s tím, že vůči tomuto věřiteli má závazek ve výši 8.484 Kč na pojistném a ve výši 1.381 Kč na penále s tím, že závazky jsou po splatnosti, nepopírá je a jsou vykonatelné dle výkazu nedoplatků ze dne 12.11.2013, č.j. FPVST/UR/VN/2012/KZ/1608881/1, 11) společnost GE Money Bank, a.s. s tím, že vůči tomuto věřiteli má závazek ve výši 2.065,09 Kč po splatnosti, který je nevykonatelný a jež nepopírá, 12) společnost Českomoravská stavební spořitelna, a.s., s tím, že vůči tomuto věřiteli má závazek ve výši 41.600 Kč, který není po splatnosti a je splácen. K pohledávce uplatněné navrhovatelem a) se dále vyjádřila tak, je pochybná co do důvodu jejího vzniku a výše, neboť dlužníkům byla poskytnuta finanční hotovost pouze ve výši 170.000 Kč. Ohledně pohledávky navrhovatele b) dále uvedla, že věřitel po ní požaduje i zaplacení částek, které zanikly zesplatněním pohledávky a následným odstoupením od smlouvy, jakož i vyšší částku jistiny, než jí byla skutečně poskytnuta. Věřitel jí poukázal dle 9.9.2009 toliko částku 433.017 Kč, na úhradu této částky zaplatila splátky ve výši 400.721 Kč. Dlužnice tvrdila, že vůči ní a jejímu manželovi je vedeno několik exekučních řízení, závazky jsou po dohodě s exekutory postupně spláceny a uvedla, že je zaměstnaná v pracovním poměru. Dne 14.11.2013 byl doručen soudu prvního stupně insolvenční návrh navrhovatele b), jímž se domáhal zjištění úpadku dlužnice Evy anonymizovano a prohlášení konkursu na její majetek. Uvedl, že dlužnice a její manžel uzavřeli dne 4.9.2009 se společností SMART HYPO s.r.o., smlouvu o úvěru č. 8090000473, na základě níž se věřitel zavázal poskytnout dlužníkům úvěr ve výši 500.000 Kč a dlužníci se zavázali úvěr zaplatit v 72 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 16.111 Kč s 16 % úrokem ročně, s úplatou ve výši 180.000 Kč a s poplatkem za uzavření smlouvy ve výši 12.000 Kč s tím, že první splátka bude splatná dne 8.9.2009 a každá další splátka vždy k 15. dni každého následujícího měsíce. Dlužníci zaplatili 418.886 Kč, přičemž platby se započítávaly nejprve na úroky a poté na jistinu. Z důvodu prodlení se splácením věřitel zesplatnil úvěr k datu 16.11.2010, k tomuto datu činil dluh 1.061.101 Kč. Věřitel postoupil pohledávku společnosti INVESTA, s.r.o., která ji postoupila společnosti AZ CREDIT ONLINE, s.r.o. (dnešnímu navrhovateli a/) a ta ji postoupila navrhovateli b). Dne 15.4.2014 se konalo u soudu prvního stupně jednání, u něhož soud prvního stupně spojil ke společnému jednání při soudním roku insolvenční řízení dlužnice Evy anonymizovano a jejího manžela dlužníka Bronislava Sedi. Soud prvního stupně konstatoval, že návrh navrhovatele b) byl nesprávně založen do přihlášky pohledávky tohoto věřitele, a proto soud dosud s navrhovatelem b) nejednal. Navrhovatel b) přítomný u jednání se vzdal výslovně lhůt k přípravě jednání s tím, že kauzu detailně zná a je na jednání připraven. Rovněž navrhovatel a) a dlužníci neměli námitky k postupu soudu a souhlasili, aby ve věci bylo jednáno i s navrhovatelem b). Soud prvního stupně provedl dokazování listinami a jednání odročil za účelem rozhodnutí. Opatřením předsedy Krajského soudu v Brně ze dne 5.5.2014 byl pro insolvenční řízení dlužnice v souladu s ust. § 25 IZ a § 4 vyhl. č. 311/2007 Sb. určen insolvenčním správcem JUDr. Jiří Habarta se sídlem Slavkov u Brna, Pod Oborou 812. Na tomto základě soud prvního stupně ve věci rozhodl odvoláním napadeným usnesením.

Odvolací soud přejímá jako správná skutková zjištění učiněná soudem prvního stupně ze smlouvy o půjčce ze dne 4.10.2010, z rozhodčího nálezu Mgr. Kateřiny Bazalové ze dne 2.4.2013, č.j. R-0157/2012/09, z usnesení Krajského soudu v Brně, č.j. 18 Co 349/2013-39, z výpisu z účtu dlužníka Bronislava Sedi vedeného Komerční bankou, a.s., ze dne 9.9.2009, ze smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitostem ze dne 4.9.2009, ze smluv o postoupení pohledávek ze dnů 15.10.2011, 21.12.2011 a 12.11.2012 a z výpisu z katastru nemovitostí vedeného Katastrálním úřadem pro Jihomoravský kraj, Katastrálním pracovištěm Kyjov a na tato správná skutková zjištění učiněná soudem prvního stupně odkazuje.

Odvolací soud doplnil a zopakoval dokazování čtením podstatného obsahu následujících listin: -smlouvy o úvěru č. 8090000473 ze dne 4.9.2009, uzavřené mezi věřitelem SMART HYPO s.r.o. a spoludlužníky Evou a Bronislavem anonymizovano , z níž zjistil, že se

věřitel zavázal poskytnout spoludlužníkům úvěr ve výši 500.000 Kč tak, že z finančních prostředků úvěru budou uhrazeny závazky spoludlužníků vůči společnosti SMART Capital, a.s., se sídlem Olomouc, Sokolská 536/22, ze smlouvy o úvěru č. 12008-8657 a vůči společnosti KEŠOVKA, a.s., se sídlem Brno- Žabovřesky, Matzenauerova 2220/2, ze smluv o úvěru č. 22008-0182 a č. 22008- 0118 a zbývající částka úvěru bude vyplacena na bankovní účet dlužníků. Smluvní strany sjednaly poplatek ve výši 12.000 Kč, úrok 16 % ročně a úplatu 180.000 Kč. Dlužníci se zavázali dlužnou částku zaplatit v 72 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 16.111 Kč s tím, že první splátka je splatná ke dni 8.9.2009 pod ztrátou výhody splátek neuhrazením jedné splátky řádně a včas; -přihlášky pohledávky věřitele České republika-Česká správa sociálního zabezpečení Praha, ze dne 21.5.2014, z níž zjistil, že tento věřitel přihlásil dne 21.5.2014 do insolvenčního řízení dlužnice pohledávky v celkové výši 9.334 Kč představující dlužné pojistné na sociálním zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti dle platebního výměru Okresní správy sociálního zabezpečení Hodonín ze dne 7.10.2013, č.j. 47006/037709/13/130/BJ/9014-OSVČ/PV/566/2013; -platebního výměru Okresní správy sociálního zabezpečení Hodonín ze dne 7.10.2013, č.j. 47006/037709/13/130/BJ/9014-OSVČ/PV/566/2013, z něhož zjistil, že dlužnici jako osobě samostatně výdělečně činné bylo uloženo zaplatit dlužné pojistné ve výši 9.177 Kč a dlužné penále ve výši 157 Kč. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 30.10.2013 a týmž dnem se stalo vykonatelným; -přihlášky pohledávky věřitele Finanční úřad pro Jihomoravský kraj ze dne 20.6.2014, z níž zjistil, že tento věřitel přihlásil dne 20.6.2014 do insolvenčního řízení dlužnice pohledávky v celkové výši 41.904 Kč představující neuhrazené daňové povinnosti dlužnice vzniklé na základě daňových zákonů ČR. Pohledávky byly přihlášeny jako vykonatelné na základě výkazu nedoplatků ze dne 16.6.2014, č.j. 2710471/14/3013-05303-705125; -výkazu nedoplatků Finančního úřadu pro Jihomoravský kraj ke dni 6.5.2014, č.j. 2710471/14/3013-05303-705125, z něhož zjistil, že dle tohoto výkazu nedoplatků je dlužnice v prodlení s úhradami splatných daní v částce 41.904 Kč a tyto nedoplatky jsou vykonatelné; -přihlášky pohledávky věřitele Česká průmyslová zdravotní pojišťovna ze dne 23.6.2014, z níž zjistil, že tento věřitel přihlásil dne 23.6.2014 do insolvenčního řízení dlužnice pohledávky v celkové výši 9.783 Kč představující dlužné pojistné na veřejné zdravotní pojištění dle zák. č. 592/1992 Sb., za období od 10.1.2012 do 30.9.2013 a dlužné penále; -vyčíslením dluhu Českou průmyslovou zdravotní pojišťovnou ze dne 13.5.2014, z něhož zjistil, že dluh dlužnice vůči České průmyslové zdravotní pojišťovně ke dni 13.5.2014 činil na pojistném 7.484 Kč a na penále 2.299 Kč; -výkazem nedoplatků České průmyslové zdravotní pojišťovny ze dne 12.11.2013, č.j. FPVST/UR/VN/2012 KZ/160881/1, včetně doručenky dlužnici a vyúčtování za období od 10.1.2012 do 30.9.2013, ze dne 12.11.2013 a z těchto listin zjistil, že uvedeným výkazem nedoplatků byla dlužnici předepsána k úhradě dlužná částka za období od 10.1.2012 do 30.9.2013 ve výši 8.484 Kč na dlužném pojistném a

ve výši 1.381 Kč na dlužném penále. Výkaz nedoplatků se stal vykonatelným dne 15.11.2013; -vyúčtováním České průmyslové zdravotní pojišťovny ze dne 13.5.2014, za období od 1.10.2013 do 5.5.2014, z něhož zjistil, že dlužnice má za toto období evidovaný dluh na pojistném ve výši 7.484 Kč a na penále ve výši 2.299 Kč.

Podle ustanovení § 3 odst. 1 IZ je dlužník v úpadku, jestliže má a) více věřitelů, b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen "platební neschopnost").

Podle ustanovení § 3 odst. 2 IZ se má za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil-li povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.

Podle ustanovení § 131 IZ, skutečnosti, na jejichž základě insolvenční soud rozhoduje, musí být v rámci projednání insolvenčního návrhu osvědčeny.

Podle ustanovení § 136 odst. 1 IZ, insolvenční soud vydá rozhodnutí o úpadku, je-li osvědčením nebo dokazováním zjištěno, že dlužník je v úpadku nebo že mu úpadek hrozí.

Podle ustanovení § 141 odst. 1 IZ, proti rozhodnutí o úpadku vydanému na základě insolvenčního návrhu dlužníka není odvolání přípustné. Proti rozhodnutí o úpadku vydanému na základě insolvenčního návrhu věřitele se může odvolat pouze dlužník; odvoláním však lze namítat pouze to, že rozhodnutí o úpadku nemělo být vydáno proto, že úpadek není osvědčen, nebo proto, že tomu brání překážka stanovená v tomto zákoně. Ke skutečnostem, které nastaly nebo vznikly po vydání rozhodnutí soudu prvního stupně, se v odvolacím řízení nepřihlíží.

Podle ustanovení § 141 odst. 2 IZ, je-li osvědčen úpadek dlužníka, není důvodem k tomu, aby odvolací soud zrušil nebo změnil rozhodnutí o úpadku, skutečnost, že insolvenční navrhovatel nedoložil, že má proti dlužníkovi splatnou pohledávku, ani skutečnost, že insolvenční navrhovatel v průběhu odvolacího řízení ztratil způsobilost být účastníkem řízení.

Ze shora citovaného ustanovení § 141 odst. 2 IZ vyplývá, že dlužník v rámci odvolacího řízení proti rozhodnutí o úpadku již může napadat pouze to, že se objektivně ve stavu úpadku nenachází. Odvolací soud v průběhu odvolacího řízení tedy na základě odvolání dlužníka tvrdícího, že úpadek nebyl osvědčen, nebo namítajícího překážky bránící v rozhodnutí o úpadku, posuzuje skutkový stav ke dni vydání rozhodnutí soudu prvního stupně z pohledu osvědčení úpadku. V důsledku toho odvolací soud může provést zjišťování na základě skutečností existujících v okamžiku rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci úpadku dlužníka a potvrdit správnost vydaného rozhodnutí o úpadku dlužníka i za situace, že insolvenční soud prvního stupně nesprávně posoudil pohledávku insolvenčního navrhovatele. Došlo-li ke skutečnostem, jež nastaly nebo vznikly po vydání rozhodnutí soudu prvního stupně, v odvolacím řízení se k nim nepřihlíží, skutkový stav se tedy posuzuje zásadně k okamžiku rozhodování insolvenčního soudu, jako soudu prvního stupně, jenž posuzoval daný stav ve vztahu k úpadku dlužníka. V rámci odvolacího řízení tak již dlužník nemůže namítat absenci aktivní legitimace insolvenčního navrhovatele k podání insolvenčního návrhu. Pokud odvolací soud dojde k závěru, že pohledávka věřitele podávajícího insolvenční návrh není osvědčena či je osvědčena, avšak není splatná, není to důvodem pro zrušení nebo změnu rozhodnutí o úpadku za předpokladu, že úpadek dlužníka jinak osvědčen v odvolacím řízení byl (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 26.10.2010 sp. zn. KSÚL 69 INS 2347/2008, 29 NSČR 24/2009, které je veřejnosti přístupné na stránkách www.nsoud.cz).

Odvolací soud se ztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně, že v řízení byla osvědčena aktivní věcná legitimace navrhovatelů a) a b) k podání insolvenčního návrhu, tedy že bylo osvědčeno, že navrhovatel a) má vůči dlužnici z titulu smlouvy o půjčce ze dne 4.10.2010 pohledávku nejméně ve výši 98.000 Kč a že navrhovatel b) má vůči dlužnici z titulu smlouvy o úvěru ze dne 4.9.2009 pohledávku minimálně ve výši 14.000 Kč. Odvolací soud v tomto svém závěru vychází shodně se soudem prvního stupně především z tvrzení samotné dlužnice, která ve vyjádření k insolvenčnímu návrhu zpochybňovala výši navrhovatelem a) a navrhovatelem b) uplatněných pohledávek a uznávala je minimálně ve výše uvedených částkách. Pro závěr insolvenčního soudu o existenci peněžitých závazků dlužnice vůči navrhovatelům přitom není podstatná konkrétní výše závazků, nýbrž toliko skutečnost, že dlužnice vůči navrhovatelům peněžité závazky (byť v nižších částkách) skutečně má a že tyto jsou po splatnosti nejméně k datu vyjádření dlužnice, tj. k datu 23.12.2013. Skutečná výše závazků bude v případě jejich popření u přezkumného jednání předmětem případného incidenčního sporu. Existence závazků dlužnice vůči navrhovatelům a) a b) byla nadto osvědčena i provedeným dokazováním (§ 131 IZ). Závazek dlužnice vůči navrhovateli a) je osvědčen vykonatelným rozhodčím nálezem rozhodce Mgr. Kateřiny Bazalové ze dne 2.4.2013, č.j. R-0157/2012/09, který nebyl dosud soudem zrušen a z něhož vyplývá, že pohledávka navrhovatele a) byla splatná nejméně k datu jeho vydání, tj. k datu 2.4.2013 (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 27.2.2011, sp. zn. 29 NSČR 29/2009, které je veřejnosti přístupné na webových stránkách Nejvyššího soudu ČR). Závazek dlužnice vůči navrhovateli b) je osvědčen smlouvou o úvěru ze dne 4.9.2009, smlouvami o postoupení pohledávek ze dnů 15.10.2011, 21.12.2011 a 12.11.2012 a výpisem z bankovního účtu dlužníka Bronislava Sedi vedeného u Komerční banky, a.s., ze dne 9.9.2009. Z výpisu z účtu se podává, že na nějž byl úvěr v částce 433.017 Kč skutečně vyplacen, přičemž z vyjádření dlužnice vyplývá, že ani v této části jistiny nebyl úvěr dosud splacen.

Z vyjádření dlužnice k insolvenčnímu návrhu navíc vyplývá, že dlužnice měla k datu 23.12.2013 nejméně dalších 10 vykonatelných závazků vůči 7 věřitelům, které uznávala. Pro dokreslení situace odvolací soud provedl dokazování přihláškami pohledávek evidovanými pod č. P15, P14 a P7 a k nim připojenými listinami, přičemž z těchto listin vyplývá, že k datu vyjádření dlužnice k insolvenčnímu návrhu, tj. k datu 23.12.2013, dlužnice skutečně měla vykonatelné závazky nejméně vůči věřitelům Česká průmyslová zdravotní pojišťovna, Finanční úřad pro Jihomoravský kraj a Česká republika-Česká správa sociálního zabezpečení. Skutečnost, že dlužnice některé závazky vůči věřitelům zaplatila až v průběhu odvolacího řízení, je právně irelevantní, neboť dle ust. § 141 odst. 1, věty třetí IZ ke skutečnostem, které nastaly nebo vznikly po vydání rozhodnutí soudu prvního stupně, se v odvolacím řízení nepřihlíží.

S ohledem na výše uvedené lze tedy uzavřít, že dlužnice má nejméně 2 věřitele, vůči nimž má peněžité závazky po dobu delší než 30 dní a déle než 3 měsíce po lhůtě splatnosti.

Z uvedeného vyplývá, že se dlužnice nachází v úpadku, neboť má více věřitelů (nejméně 2), vůči nimž má peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopna plnit, protože závazky neplní po dobu delší tří měsíců po lhůtě splatnosti (§ 3 odst. 1, § 3 odst. 2, písm. b/ IZ).

Soud prvního stupně správně, v souladu s ustanovením § 148 odst. 1 IZ, rozhodl o způsobu řešení úpadku dlužnice konkursem, neboť u dlužnice nepřichází v úvahu řešení jejího úpadku reorganizací ani oddlužením. Dlužnice nepodniká a je u ní proto vyloučena reorganizace (§ 316 odst. 1 IZ). Dlužnice nepodala přes poučení soudu prvního stupně obsažené v usnesení ze dne 12.11.2013, č.j. KSBR 27 INS 31332/2013-A-4, návrh na povolení oddlužení (§ 390 IZ).

Dlužnice podala odvolání též proti výroku II., kterým byl ustanoven insolvenčním správcem JUDr. Jiří Habarta, se sídlem Slavkov u Brna, Pod Oborou 812. Ve vztahu k tomuto výroku však dlužnice neuvedla žádné relevantní důvody, nenamítala tedy, že by ustanovený insolvenční správce nesplňoval podmínky pro své ustanovení nebo že není nepodjatý. Z obsahu insolvenčního spisu přitom vyplývá, že JUDr. Jiří Habarta byl opatřením předsedy Krajského soudu v Brně ze dne 5.5.2014 podle ust. § 25 IZ určen do funkce insolvenčního správce v posuzované věci.

Z důvodů shora uvedených proto odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně v napadených výrocích I.-XI. jako věcně správné dle ustanovení § 219 o.s.ř. potvrdil.

P o u č e n í :. Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně, jestliže napadené

rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (§ 237, § 239, § 240 odst. 1 o.s.ř.).

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici, navrhujícím věřitelům a insolvenčnímu správci se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení usnesení.

V Olomouci dne 27. srpna 2014

Za správnost vyhotovení: JUDr. Karla Trávníčková v.r. Jitka Jahodová předsedkyně senátu