1 VSOL 621/2016-A-32
KSOS 37 INS 29155/2015 1 VSOL 621/2016-A-32

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Karly Trávníčkové a soudkyň Mgr. Diany Vebrové a JUDr. Táni Šimečkové v insolvenční věci dlužníka Depos Horní Suchá, a.s., IČ: 47677287, se sídlem Horní Suchá, Solecká 1321/1, PSČ 735 35, zastoupeného JUDr. Radimem Kubicou, advokátem se sídlem Frýdek-Místek, O. Lysohorského 702, PSČ 738 01, o insolvenčním návrhu věřitelů a) PALLIUM s.r.o., IČ: 25387651, se sídlem Ostrava-Moravská Ostrava, Jiráskovo náměstí 121/8, PSČ 702 00, b) CHEYER WEST s.r.o., IČ: 24162434, se sídlem Praha 10-Vršovice, Ukrajinská 728/2, PSČ 101 00, za účasti státního zastupitelství, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 18.12.2015, č.j. KSOS 37 INS 29155/2015-A-12 ve znění opravného usnesení ze dne 21.1.2016, č.j. KSOS 37 INS 29155/2015-A-20

takto:

I. Usnesení soudu prvního stupně se ve výroku II. m ě n í tak, že navrhovatel a) a navrhovatel b) jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit dlužníkovi k rukám jeho advokáta náklady řízení před soudem prvního stupně ve výši 13.043 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Odůvodnění:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně insolvenční návrh navrhovatele a) a navrhovatele b) zamítl (výrok I.), navrhovateli a) a navrhovateli b) uložil povinnost společně a nerozdílně zaplatit dlužníkovi k rukám jeho advokáta náklady řízení před soudem prvního stupně ve výši 12.342 Kč (výrok II.) a dále navrhovateli a) a navrhovateli b) uložil povinnost zaplatit společně a nerozdílně soudní poplatek ve výši 2.000 Kč (výrok III.). V odůvodnění uvedl, že dlužník měl ve věci plný úspěch, a proto mu podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. přiznal právo na náhradu nákladů řízení, které sestávají z odměny a zastupování advokátem za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis vyjádření ze dne 26.11.2015 a účast u ústního jednání dne 18.12.2015) a 3.100 Kč podle ust. § 9 odst. 4 písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), paušální náhrady výdajů za tyto 3 úkony právní služby a 300 Kč podle ust. § 13 odst. 3 advokátního tarifu a dále náhrady za 21 % DPH ve výši 2.142 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí, a to výslovně proti výroku II., o náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně, podal dlužník včas odvolání, ve kterém namítal, že soud prvního stupně při stanovení sazby mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby neměl použít ust. § 9 odst. 4 písm. c) advokátního tarifu, neboť toto ustanovení je na místě aplikovat pouze v situaci, kdy nelze hodnotu věci nebo práva vyjádřit v penězích. O takový případ se v dané věci nejedná, a proto měl použít ust. § 8 ve spojení s § 7 advokátního tarifu a vycházet z tarifní hodnoty 12.258.925 Kč, když navrhovatelé souhlasně tvrdili, že mají vůči dlužníkovi pohledávky v této výši. Navrhoval, aby mu byla přiznána odměna za 8 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení plus porada s klientem dne 25.11.2015, vyjádření k návrhu ze dne 26.11.2015, dále porady s klientem dne 30.11.2015, 9.12.2015, 14.12.2015 a 17.12.2015, účast na jednání před soudem dne 18.12.2015) a 49.220 K č za jeden úkon právní služby, paušální náhrada výdajů za těchto 8 úkonů právní služby a 300 Kč, cestovní výdaje ve výši 363Kč za cestu z Frýdku-Místku do Ostravy k jednání soudu dne 18.12.2015 a zpět osobním autem tovární značky Audi Q7, registrační značky 6T76977, celkem ujeto 48 km při průměrné ceně motorové nafty 36 Kč/litr a sazby základní náhrady ve výši 3,60 Kč za jeden ujetý kilometr dle vyhl. č. 472/2012 náhradu za promeškaný čas v souvislosti s touto cestou za 2 započaté půlhodiny a 100 Kč a náhrady za 21 % DPH ve výši 83.311,83 Kč, tedy aby odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně ve výroku II. změnil tak, že navrhovateli a) a navrhovateli b) uloží povinnost společně a nerozdílně zaplatit dlužníkovi k rukám jeho advokáta náklady řízení ve výši 480.034, 83 Kč.

Navrhovatel a) ani navrhovatel b) se k podanému odvolání nevyjádřili.

Po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, přezkoumal odvolací soud odvoláním napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 7 odst. 1 IZ, § 212, § 212a o.s.ř.), a aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že odvolání je v nepatrné části důvodné.

Podle ustanovení § 7 IZ, ve znění účinném od 1.1.2014, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro insolvenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Rozhodným zněním občanského soudního řádu pro přiměřené použití podle ustanovení § 7 IZ je občanský soudní řád ve znění účinném od 1.1.2014.

Z obsahu insolvenčního spisu vyplývá, že insolvenční navrhovatel a) PALLIUM s.r.o., IČ: 25387651 a insolvenční navrhovatel b) CHEYER WEST s.r.o., IČ: 24162434 se návrhem ze dne 2.11.2015, doručeným soudu dne 12.11.2015 domáhali rozhodnutí o úpadku dlužníka Depos Horní Suchá, a.s., IČ: 47677287 a navrhovali, aby byl řešen prohlášením konkursu na jeho majetek. Usnesením ze dne 27.1.12015, č.j. KSOS 37 INS 29155/2015-A-4 byl dlužník vyzván, aby se ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení tohoto usnesení k insolvenčnímu návrhu věřitelů vyjádřil. Vyjádření dlužníka ze dne 26.11.2015 zpracované advokátem JUDr. Radimem Kubicou, MBA, na základě předložené plné moci ze dne 23.10.2015, bylo soudu doručeno dne 27.11.2015. Na toto vyjádření nebylo navrhovatelem a) ani navrhovatelem b) reagováno pouze do řízení vstoupilo Krajské státní zastupitelství v Ostravě, které pouze oznámilo vstup, ale stanovisko k insolvenčnímu návrhu či vyjádření dlužníka nezaujalo. Předvolání k jednání na den 18.12.2015 bylo advokátovi dlužníka doručeno dne 7.12.2015. Tohoto jednání, které netrvalo déle než 2 hodiny (§ 11 odst. 1 písm. g/ advokátního tarifu), se advokát dlužníka osobně účastnil a na závěr uvedl, že uplatňuje náklady řízení, které bude specifikovat ve lhůtě do tří dnů. Vyúčtování nákladů společně s osvědčením o registraci vozidla a rozhodnutím o registraci k dani z přidané hodnoty, včetně potvrzení o poradách s klientem, bylo soudu prvního stupně doručeno dne 23.12.2015. Na tomto základě rozhodl soud odvoláním napadeným rozhodnutím, resp. vydal opravné usnesení.

Podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

Podle ustanovení § 224 odst. 1 o.s.ř. ustanovení o nákladech řízení před soudem prvního stupně platí přiměřeně i pro řízení odvolací.

Podle § 9 odst. 4 písm. c) advokátního tarifu částka 50.000 Kč se považuje za tarifní hodnotu ve věcech rozhodovaných v řízení v otázkách svěřenských fondů, obchodních společností, družstev a jiných právnických osob, a dále ve věcech rozhodovaných v insolvenčním nebo obdobném řízení.

Podle § 7 bod 5. advokátního tarifu sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby činí z tarifní hodnoty přes 10.000 Kč do 200.000 Kč, částku 1.500 Kč a 40 Kč za každých započatých 1.000 Kč, o které hodnota převyšuje 10.000 Kč.

Rozhodovací praxe soudů je zcela jednotná v názoru, že v insolvenčních řízeních se za tarifní hodnotu považuje částka 50.000 Kč, tedy 3.100 Kč za 1 úkon právní služby. Nejvyšší soud pak opakovaně judikoval, že tato sazba mimosmluvní odměny se použije nejen v insolvenčním řízení, ale rovněž v incidenčních sporech vyjmenovaných v ust. § 159 odst. 1 IZ, takže stanovení tarifní hodnoty podle § 8 advokátního tarifu je vyloučeno speciálním ust. § 9 odst. 4 písm. c) advokátního tarifu (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 27.6.2013, sp. zn. 29 ICdo 13/2013, dostupné na www.nsoud.cz, které obstálo i v rovně ústavněprávní srov nález III. ÚS 2803/2013 ze dne 27.8.2015).

Odvolací soud proto ve shodě se soudem prvního stupně konstatuje, že sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby ve věcech rozhodovaných v insolvenčním řízení činí 3.100 Kč podle § 9 odst. 4 písm. c) ve spojení s § 7 bod 5. advokátního tarifu.

V posuzované věci vznikly dlužníkovi náklady potřebné k účelnému bránění práva, představující náklady zastoupení advokátem za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení 23.10.2015, vyjádření k insolvenčnímu návrhu ze dne 26.11.2015 a za účast u jednání před soudem prvního stupně dne 18.12.2015) ve výši 9.300 Kč. Ostatní úkony právní služby, za které advokát dlužníka účtuje odměnu, považuje odvolací soud za neúčelné, neboť navrhovatel a), navrhovatel b) a ani státní zastupitelství neučinili ve věci žádná podání (kromě insolvenčního návrhu, k němuž se dlužník vyjádřil) ani repliky, na což by bylo třeba reagovat. Potřeba dalších porad s klientem (po přípravě a sepisu vyjádření) nevyplývá ani z rozsahu či obsahu přednesů, které advokát dlužníka učinil při projednání insolvenčního návrhu u jednání dne 18.12.2015.

Ve shodě se soudem prvního stupně proto odvolací soud konstatuje, že dlužníkovi vznikly účelně vynaložené náklady za 3 úkony právní služby a 3.100 Kč, paušální náhradu výdajů za tyto úkony právní službya 300 Kč a náhrada za 21 % DPH.

Dále odvolací soud na rozdíl od soudu prvního stupně konstatuje, že dlužníkovi náleží též náhrada za cestovní výdaje ve výši 379 Kč , které vynaložil jeho advokát na cestu ze sídla advokátní kanceláře ve Frýdku-Místku do Ostravy k jednání soudu prvního stupně dne 18.12.2015 a zpět, osobním autem tovární značky Audi Q7, registrační značky 6T76977, celkem ujeto 48 km při průměrné spotřebě 11,6 litrů motorové nafty na 100 km a při sazbě základní náhrady za jeden kilometr jízdy ve výši 3, 70 Kč a náhrada za ztrátu času v souvislosti s touto cestou za 2 započaté půlhodiny a 100 Kč.

Podle vyhlášky č. 328/2014 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad (dále jen vyhláška o cestovních náhradách) činila v roce 2015 sazba základní náhrady za jeden kilometr jízdy podle § 157 odst. 4 zákoníku práce u osobních silničních motorových vozidel 3,70 Kč (§ 1 písm. b/). Výše průměrné ceny za jeden litr pohonné hmoty podle § 158 odst. 3 věty třetí zákoníku práce činila 36, 10 Kč u motorové nafty (§ 4 písm. c/).

S ohledem na shora uvedené proto odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně ve výroku II., o náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně, podle ust. § 220 odst. 1 o.s.ř. změnil tak, že dlužníkovi přiznal podle ustanovení § 142 odst. 1, § 224 odst.2 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení ve výši 13.043 Kč, představující náklady zastoupení advokátem za 3 úkony právní služby a 3.100 Kč, paušální náhradu výdajů za tyto úkony právní služby a 300 Kč, náhradu cestovních výdajů ve výši 379 Kč, náhradu za ztrátu času za 2 započaté půlhodinya 100 Kč a náhradu za 21 % DPH ve výši 2.264 Kč. Výše nákladů byla přiznána podle § 9 odst. 4 písm. c) ve spojení s § 7 bod 5., § 13 odst. 3, §14 odst. 1, písm. a), odst. 3 advokátního tarifu, § 137 odst. 3 o.s.ř. a vyhlášky o cestovních náhradách.

Podle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.

Vzhledem k tomu, že dlužník měl se svým odvoláním jen částečný, resp. nepatrný úspěch, odvolací soud proto podle ust. § 142 odst. 2, § 224 odst. 1 o.s.ř. rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

P o u č e n í: Proti tomuto rozhodnutí n e n í dovolání přípustné.

V Olomouci dne 12. května 2016

Za správnost vyhotovení: JUDr. Karla Trávníčková v.r. Jitka Jahodová předsedkyně senátu