1 VSOL 618/2015-A-20
KSBR 38 INS 35242/2014 1 VSOL 618/2015-A-20

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Anny Hradilové a soudkyň JUDr. Karly Trávníčkové a Mgr. Diany Vebrové v insolvenční věci dlužníků a) Alexandra anonymizovano , anonymizovano , bytem Nížkovice 15, PSČ 684 01 Slavkov u Brna a b) Jany anonymizovano , nar. 9.12.1961, bytem Nížkovice 15, PSČ 684 01 Slavkov u Brna, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. KSBR 38 INS 35242/2014, o insolvenčním návrhu dlužníků spojeném se společným návrhem manželů na povolení oddlužení, o odvolání dlužníků ze dne 23.dubna 2015 proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 20. dubna 2015, č.j. KSBR 38 INS 35242/2014-A-13

t a k t o:

Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 20. dubna 2015, č.j. KSBR 38 INS 35242/2014-A-13, se p o t v r z u j e.

O d ů v o d n ě n í:

Shora uvedeným usnesením Krajský soud v Brně s poukazem na ust. § 104 a § 128 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon-dále jen též IZ ), odmítl insolvenční návrh dlužníků (doručený soudu 31.12.2014) s odůvodněním, že dlužníci přes výzvu insolvenčního soudu neodstranili nedostatky předloženého seznamu závazků a majetku.

K tomu dále soud prvního stupně uvedl, že dlužnici podali insolvenční návrh, který spojili s návrhem na společné oddlužení manželů u Krajského soudu v Hradci

Králové. Usnesením ze dne 7.1.2015, č.j. KSHK 45 INS 35242/2014-A-4 uvedený soud vyslovil svou místní nepříslušnost a po právní moci tohoto rozhodnutí věc postoupil Krajskému soudu v Brně. Z insolvenčního návrhu dlužníků soud zjistil, že dlužníci v něm sice dostatečně popsali rozhodující skutečnosti osvědčující jejich úpadek, nicméně k němu připojili seznam majetku, který neobsahoval náležitosti stanovené insolvenčním zákonem, neboť v něm nebyly výslovně uvedeny pohledávky dlužníků, případně v něm nebylo uvedeno jejich výslovné prohlášení, že dlužníci nemají žádné pohledávky. V předloženém seznamu závazků dlužnici uvedli 7 věřitelů a vůči nim 11 závazků, u žádného závazku však nebylo uvedeno, zda se jedná o závazek zajištěný či nezajištěný. Z doložených výpisů z katastru nemovitostí ze dne 4.4.2012 a 24.2.2014 přitom soud zjistil, že z nich vyplývá omezení vlastnického práva dlužníků k jejich nemovitému majetku, to je zástavním právem soudcovským, zástavním právem z rozhodnutí správního orgánu a zástavním právem exekutorským. Usnesením ze dne 16.3.2015, č.j. KSBR 38 INS 35242/2014-A-8 soud proto vyzval dlužníky, aby ve lhůtě 7 dnů od doručení tohoto usnesení předložili doplněný seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů s poučením, že mají-li dlužníci věřitele, o kterých je jim známo, že proti nim mají právo na uspokojení ze zajištění, nebo kteří toto právo proti nim uplatňují, aby je uvedli seznamu závazků odděleně a u pohledávek těchto věřitelů, aby označili věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, u kterých se uplatňuje uspokojení ze zajištění, včetně údaje o tom, které movité věci se nacházejí v držení věřitele nebo třetí osoby, dále, aby označili druh zajištění a důvod jeho vzniku, zda a v jakém rozsahu právo na uspokojení ze zajištění popírají a proč, s tím, že takto doplněný seznam závazků musí opět podepsat a výslovně v něm uvést, že je správný a úplný. Dále byli vyzváni, aby předložili doplněný seznam majetku, včetně pohledávek, s poučením, že u pohledávek stručně uvedou skutečnosti, na kterých se zakládají, uvedli jejich výši a výslovně se vyjádřili k jejich dobytnosti, dále aby u majetku, včetně pohledávek, o kterých probíhá soudní nebo jiné řízení, nebo ohledně nichž již bylo příslušným orgánem rozhodnuto, tato řízení (rozhodnutí) označili s tím, že nemají-li dlužníci žádné pohledávky vůči svým dlužníkům, aby to uvedli v seznamu majetku výslovně a aby takto doplněný seznam majetku opět podepsali a výslovně v něm uvedli, že je správný a úplný. Kromě toho byli dlužnici také vyzváni k doplnění návrhu na povolení oddlužení. Soud dlužníky současně poučil o následcích nesplnění této výzvy. Toto usnesení bylo zveřejněno v insolvenčním rejstříku a dlužníkům bylo doručeno zvlášť dne 26.3.2015. Podáním doručeným 27.3.2015 požádali dlužníci o prodloužení lhůty, této žádosti soud vyhověl usnesením ze dne 1.4.2015, č.j. KSBR 38 INS 35242/2014-A-11 a lhůtu jim prodloužil lhůtu do 15.4.2015. Dne 1.4.2015 dlužnici zaslali soudu podání, nicméně doplněný seznam závazků a majetku s náležitostmi dle insolvenčního zákona nepředložili. Proto postupoval soud prvního stupně dle ust. § 128 odst. 2 IZ a insolvenční návrh dlužníků odmítl, aniž se zabýval jejich návrhem na povolení oddlužení.

Proti tomuto usnesení podali dlužnici včasné odvolání. Namítali, že k návrhu doložili řádné seznamy majetku i závazků, v nich řádně označili své věřitele, včetně jejich adres a identifikačních čísel, uvedli rovněž, zda jsou podnikateli či měli zaměstnance, zda nějaké osoby s nimi netvoří koncern, zda nejsou k nim osobami blízkými, uvedli údaje o výši svých závazků, údaje o posledních platbách, zda některé pohledávky svých věřitelů popírají, zda jejich majetek je v držení třetích osob; to vše potvrdili svým podpisem s prohlášením o správnosti a úplnosti seznamů. Neví proto, co by dále měli soudu ještě dodat. Domnívají se, že jejich insolvenční návrh je srozumitelný a úplný, že k němu byly předloženy všechny potřebné listiny, zejména seznamy majetku, závazků a doklady o jejich příjmech. Proto navrhli zrušení napadeného usnesení.

Podle ust. § 7 IZ nestanoví-li tento zákon jinak, nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu, týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobami oprávněnými, odvolací soud přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, včetně řízení, které jeho vydání přecházelo (§ 212, § 212a odst. 1, 5 a 6 o.s.ř.), a aniž musel ve věci nařizovat jednání (§ 94 odst. 1 písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že odvolání dlužníků není důvodné.

Ze spisu soudu prvního stupně se podává, že dlužníci podali insolvenční návrh, který spojili s návrhem na povolení a k podání insolvenčího návrhu využili formulář, který je předepsaný pro podání návrhu na povolení oddlužení a jako způsob oddlužení navrhli plnění splátkového kalendáře. V popisu rozhodujících skutečností osvědčující jejich úpadek v dobu 7 formuláře uvedli, že mají 7 věřitelů, vůči nim 11 závazků v celkové výši 444.843 Kč, z toho jsou 4 závazky v rozsahu 298.996 Kč nevykonatelné a nezajištěné, 7 závazků v rozsahu 145.847 je vykotlených a nezajištěných. V další části bodu 07 dlužníci řádně označili všechny své věřitele, včetně adres, a u každého výši závazku, včetně data splatnosti poslední splátky. V závěru tohoto bodu opětovně zdůraznili, že k jejich majetku neuplatňují žádné osoby nárok na uspokojení ze zajištění. V bodu 15. formuláře dále dlužnici označili svůj movitý majetek, který není předmětem zajištění a v bodu 17. a 19. opět označili své věřitele, ať již s vykonatelnými či nevykonatelnými pohledávkami s tím, že u žádného závazku nevyplývá právo na uspokojení ze zajištění.

Nicméně ke svému návrhu dlužnici předložili seznam majetku, v němž označili své movité věci s tím, že jsou v jejich držení, neprobíhá ohledně nich žádné soudní či jiné řízení. Dále předložili další seznam, v němž oproti tvrzení v návrhu označili i nemovitý majetek s tím, že se nachází v katastrálním území Nížkovice, obci Nížkovice, jsou zapsané na listu vlastnictví č. 70. V tomto seznamu označili 9 pozemků-druh zastavěná plocha a nádvoří, zahrada, orná půda, ostatní plocha-komunikace. U tohoto majetku uvedli, že se nachází v držení třetí osoby a to Exekutorského úřadu a OSSZ .

Z doloženého LV č. 70, který je veden Katastrálním úřadem pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Vyškov a byl vystaven tímto úřadem 24.2.2014, dále vyplývá, že zde uvedené nemovitosti (zastavěný pozemek p.č. 764 se stavbou-objekt bydlení č.p. 15, pozemky p.č. 1022/14, 1022/15, 1054/14, 1054/15-vše orná půda a p.č. 1055/14 a 1055/15-ostatní plocha) nabyli dlužníci na základě kupní smlouvy V11 81/200, s právními účinky vkladu 14.1.2000 a že jsou od 31.12.2003 zatíženy zástavním právem soudcovským pro pohledávku Okresní správy sociálního zabezpečení Vyškov, dále jsou zatíženy zástavním právem na základě rozhodnutí Finančního úřadu ve Slavkově u Brna ze dne 19.6.2006, zástavním právem exekutorským pro pohledávku věřitele ARGEMONT INVEST s.r.o. na základě rozhodnutí exekutora Mgr. Jaroslava Homoly ze dne 12.4.2012, zástavním právem exekutorským od 25.7.2012 ve prospěch věřitele Bohemia Faktoring, s.r.o., zástavním právem exekutorským pro věřitele Český inkasní kapitál, a.s. na základě rozhodnutí exekutora JUDr. Smékala ze dne 30.1.2012 a dalšími zde uvedenými zástavními právy exekutorskými ve prospěch věřitelů Město Slavkov u Brna (od r. 2013), Tessile ditta sevices a.s. (od r. 2013) a Andra Agency, s.r.o. (od r. 2013).

Ze seznamu závazků, v němž dlužnici označili své věřitele a výši závazků, nevyplývá, že by některý ze zde uvedených věřitelů byl věřitelem zajištěným, to je, že by jeho pohledávka byla zajištěna zástavním právem na majetku, včetně nemovitého majetku dlužníků.

Usnesením ze dne 16.3.2015, č.j. KSBR 38 INS 35242/2014-A-8 soud prvního stupně mj. vyzval dlužníky, aby ve lhůtě 7 dnů doplnili insolvenční návrh tak, že předloží nový seznam svých závazků, v němž uvedou zvlášť věřitele s právem na uspokojení ze zajištění a aby majetek, který zajišťuje pohledávky těchto věřitelů, specifikovali. Dále byli dlužníci vyzváni k předložení nového seznamu majetku s tím, aby v něm výslovně uvedli, zda mají nějaké své pohledávky, v kladném případě, aby se vyjádřili k jejich dobytnosti (dále viz odůvodnění napadeného usnesení). Současně byli dlužníci poučení o následcích, pokud výzvu nesplní. Na výslovnou žádost soud ke splnění této výzvy prodloužil dlužníkům lhůtu do 15.4.2015 (č.d. A-11). Dne 1.4.2015 dlužnici doplnili listiny k návrhu na povolení oddlužení (ke svým příjmům a dále oddací list), nicméně opravné seznamy majetku a závazků soudu nepředložili a ani k tomu neuvedli žádný důvod. Na to vydal soud prvního stupně nyní odvoláním napadené usnesení.

Podle ust. § 104 IZ platí, že podá-li insolvenční návrh dlužník, je povinen k němu připojit a) seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků (dále jen "seznam majetku"), b) seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů (dále jen "seznam závazků"), c) seznam svých zaměstnanců, d) listiny, které dokládají úpadek nebo hrozící úpadek (odst. 1).

Náležitosti shora uvedených seznamů jsou podrobně uvedeny v odst. 2-4 tohoto ustanovení s tím, že všechny seznamy musí dlužník podepsat a výslovně v nich uvést, že jsou správné a úplné.

Podle ust. § 104 odst. 2 IZ v seznamu majetku je dlužník povinen označit jednotlivě svůj majetek, včetně pohledávek. U pohledávek stručně uvede skutečnosti, na kterých se zakládají, a uvede jejich výši; výslovně se dále vyjádří k jejich dobytnosti. U majetku, včetně pohledávek, o kterých probíhá soudní nebo jiné řízení, nebo ohledně nichž již bylo příslušným orgánem rozhodnuto, dlužník tato řízení (rozhodnutí) označí. Podle § 104 odst. 3 IZ v seznamu závazků je dlužník povinen jako své věřitele označit všechny osoby, o kterých je mu známo, že vůči němu mají pohledávky nebo jiná majetková práva, nebo které vůči němu pohledávky nebo jiná majetková práva uplatňují. Jsou-li věřiteli dlužníka osoby dlužníkovi blízké nebo osoby, které tvoří s dlužníkem koncern, musí dlužník tyto skutečnosti výslovně uvést. Dlužník v seznamu závazků uvede údaj o výši a splatnosti jednotlivých závazků a stručně uvede, které z pohledávek svých věřitelů popírá co do důvodu nebo co do výše a proč. Má-li dlužník věřitele, o kterých je mu známo, že proti němu mají právo na uspokojení ze zajištění, nebo kteří toto právo proti němu uplatňují, uvede je odděleně. U pohledávek těchto věřitelů dále označí věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, u kterých se uplatňuje uspokojení ze zajištění, včetně údaje o tom, které movité věci se nacházejí v držení věřitele nebo třetí osoby, dále označení druhu zajištění a důvodu jeho vzniku. Dále dlužník uvede, zda a v jakém rozsahu právo na uspokojení ze zajištění popírá a proč.

Podle ust. § 128 odst. 2 IZ, nejsou-li k insolvenčnímu návrhu připojeny zákonem požadované přílohy, nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti, určí insolvenční soud navrhovateli lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu. Tato lhůta nesmí být delší než 7 dnů; to neplatí, jde-li o insolvenční návrh podle § 98 odst. 1. Nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud jej odmítne.

Především odvolací soud, shodně se soudem prvního stupně konstatuje, že insolvenční návrh dlužníků je projednatelný a vyplývá z něj, že dlužníci jsou v úpadku (§ 3 IZ), neboť mají více věřitelů, kteří mají vůči nim pohledávky, které jsou po splatnosti déle jak 30 dnů a které dlužníci nehradí déle jak 3 měsíce po lhůtě jejich splatnosti (§ 3 odst. 1, odst. 2 písm. b/ IZ); řada závazků dlužníků je vykonatelných a jsou vedeny exekuce.

Nicméně insolvenční zákon v ust. § 104 IZ rovněž vyžaduje, aby dlužník, který podává insolvenční návrh, k němu předložil seznamy majetku, závazků, zaměstnanců a stanoví náležitosti těchto seznamů. V daném případě sice dlužníci předložili seznam majetku i závazků, avšak tyto seznamy byly s největší pravděpodobností neúplné a tudíž nesprávné, neboť jak vyplývá z dalších listin předložených k návrhu, řada pohledávek dlužníky označených věřitelů, je zajištěna nemovitým majetkem dlužníků. Lze tedy na základě zjištění uvedených shora uzavřít,

že insolvenční návrh, v němž dlužníci neuvedli (neoznačili) vůbec svůj nemovitý majetek, byl v rozporu se seznamem majetku. V něm sice dlužníci svůj nemovitý majetek označili, avšak neoznačili v něm své věřitele, kteří vůči nim uplatňují právo na uspokojení ze zajištění k tomuto nemovitému majetku. V tomto směru byl rovněž vadný seznam závazků. Vadu seznamu závazků, včetně seznamu majetku, v němž dlužníci měli navíc výslovně uvést, zda mají nějaké pohledávky za svými dlužníky, dlužníci ani přes výzvu soudu prvního stupně neodstranili, přestože byli řádně poučeni o následcích, to je o odmítnutí jejich insolvenčního návrhu.

S ohledem na námitky dlužníků, kteří uvádí, že neví, co by ještě měli soudu dodat , lze proto stručně shrnout, že vadný byl seznam jejich majetku v tom, že v něm dlužníci výslovně neuvedli, zda mají či nemají své dlužníky a v kladném případě neoznačili jména a adresy svých dlužníků, výši svých pohledávek za nimi a rovněž se nevyjádřili k jejich případné dobytnosti. Seznam závazků byl vadný v tom, že dlužníci v něm výslovně neoznačili věřitele, jejichž pohledávky jsou zajištěny nemovitým majetkem dlužníků, tak jak to vyplývá z doloženého listu vlastnictví č. 70, případně se nevyjádřili, proč zajištění některých svých závazků svým majetkem (na základě zástavního práva, soudcovského zástavního práva, exekutorského zástavního práva) v tomto seznamu závazků vůbec neuvedli (např. z důvodu zániku zástavního práva a podobně).

Soud prvního stupně tedy v daném případě postupoval zcela správně, pokud insolvenční návrh dlužníků pro neodstraněné vady seznamu majetku a závazků dle ust. § 128 odst. 2 IZ odmítl. Z tohoto důvodu proto postupoval odvolací soud dle ust. § 219 o.s.ř. a usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil.

Jen pro úplnost odvolací soud dodává, že je mu z úřední činnosti známo, že v případě dlužníků se jedná již o třetí insolvenční návrh, spojený s návrhem na povolení oddlužení, přičemž předchozí insolvenční návrh z roku 2014 (který byl veden pod sp. zn. KSBR 30 INS 8963/2014) vykazoval, co se týče seznamu závazků a majetku stejné vady, i když k pravomocnému zastavení uvedeného řízení došlo pro nezaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení. Proto pokud dlužníci budou zvažovat opětovné podání insolvenčního návrhu, měli by se podrobně seznámit s požadavky, které ve vztahu k seznamu majetku, závazků a zaměstnanců klade insolvenční zákon ve svém ustanovení § 104 IZ.

P o u č e n í: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně, pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má- li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (§ 237, § 239, § 240 odst. 1 o.s.ř.).

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníkům se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení usnesení (§ 71, § 74 odst. 1, § 75 odst. 2 IZ).

V Olomouci dne 21. září 2015

Za správnost vyhotovení: JUDr. Anna Hradilová v.r. Jitka Jahodová předsedkyně senátu