1 VSOL 613/2011-A-9
KSBR 44 INS 16954/2011 1 VSOL 613/2011-A-9

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Karly Trávníčkové a soudců JUDr. Michala Halamíčka a JUDr. Ivany Waltrové v insolvenční věci dlužníka Martina anonymizovano , anonymizovano , bytem Znojmo, Sokolská 35, PSČ 669 02, o insolvenčním návrhu dlužníka, k odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 21.9.2011, č.j. KSBR 44 INS 16954/2011-A-4,

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně zastavil řízení o insolvenčním návrhu dlužníka ze dne 20.9.2011 doručeném soudu téhož dne. V odůvodnění uvedl, že dlužník se podaným návrhem domáhal vydání rozhodnutí o svém úpadku; při zkoumání podmínek řízení zjistil insolvenční soud, že pod sp. zn. KSBR 26 INS 15295/2011 je vedeno insolvenční řízení shodného dlužníka, jehož insolvenční návrh byl odmítnut, avšak toto rozhodnutí ještě nenabylo právní moci; dříve zahájené řízení proto představuje překážku pro vedení nového řízení v téže věci (tzv. překážku věci zahájené), a soud prvního stupně proto řízení zastavil podle § 104 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 7 odst. 1 IZ.

Proti tomuto usnesení podal dlužník včasné odvolání. Nesouhlasil se zastavením řízení v této věci z důvodu, že předmětní řízení bylo zahájeno v době, kdy rozhodnutí, kterým bylo skončeno řízení o jeho dřívějším návrhu, dosud nenabylo právní moci a dovolával se skutečnosti, že v mezidobí již překážka věci zahájené odpadla. Navrhoval, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Odvolací soud podle ust. § 212, 212a o.s.ř. přezkoumal odvoláním napadené usnesení, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, a aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 písm. c) IZ), dospěl k závěru, že podané odvolání není důvodné.

Z obsahu insolvenčního rejstříku vedeného Krajským soudem v Brně vyplývá, že dlužník Martin Slabý podal svůj v pořadí první insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení dne 29.8.2011, téhož dne byla insolvenčním soudem vydána vyhláška o zahájení insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Brně pod sp.zn. KSBR 26 INS 15295/2011; usnesením ze dne 2.9.2011, č.j. KSBR 26 INS 15295/2011-A-4, které nabylo právní moci 23.9.2011, soud insolvenční návrh dlužníka odmítl pro absenci podstatných náležitostí podle § 128 odst. 1 IZ. V pořadí druhý insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení podal dlužník Martin Slabý dne 20.9.2011, téhož dne byla insolvenčním soudem vydána vyhláška o zahájení insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Brně pod sp.zn. KSBR 44 INS 16954/2011, které insolvenční soud zastavil odvoláním napadeným usnesením ze dne 21.9.2011.

Podle § 7 odst. 1 IZ, pro insolvenční řízení a pro incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Podle § 103 o.s.ř., kdykoliv za řízení přihlíží soud k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení).

Podle § 104 odst. 1 věty první o.s.ř., jde-li o takový nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit, soud řízení zastaví.

Podle § 83 odst. 1 o.s.ř., zahájení řízení brání tomu, aby o téže věci probíhalo u soudu jiné řízení.

V posuzované věci soud prvního stupně zastavil insolvenční řízení dne 21.9.2011, tedy v době, kdy dříve zahájené řízení o tomtéž nároku shodného navrhovatele ještě pravomocně neskončilo, neboť usnesení o odmítnutí prvního insolvenčního návrhu nabylo právní moci až 23.9.2011. Povahou překážky věci zahájené (tzv. litispendence) a určením okamžiku, k němuž má být vyhodnocována, se ve své rozhodovací činnosti zabýval Nejvyšší soud ČR, který v usnesení ze dne 18. listopadu 2008, sp.zn. 26 Cdo 3393/2007 formuloval a odůvodnil závěr, že okamžikem rozhodným pro posouzení existence překážky litispendence je vydání usnesení o zastavení řízení; obdobně již v dřívějším usnesení ze dne 16.dubna 2003, sp.zn. 29 Odo 788/2002 formuloval a odůvodnil závěr, že pro posouzení, zda je zde překážka věci zahájené, je rozhodující stav v době rozhodnutí soudu v později zahájeném řízení. V usnesení ze dne 25. února 2003, sp.zn. 29 Odo 353/2002 se Nejvyšší soud ČR zabýval otázkou odpadnuvší překážky věci zahájené a uzavřel, že jestliže v průběhu řízení odpadne překážka litispendence dříve, než bylo řízení zastaveno, nebrání odpadnuvší překážka v pokračování v řízení.

Lze shrnout, že odpadnutí překážky litispendence je významné pouze tehdy, dojde-li k němu v době do rozhodnutí soudu v později zahájeném řízení. Naopak časově pozdější skončení dříve zahájeného řízení již význam nemá a nemůže jej zohlednit ani odvolací soud.

Soud prvního stupně rozhodoval o zastavení řízení v této věci dne 21.9.2011, tedy v době, kdy řízení o totožném dříve podaném návrhu ještě nebylo pravomocně skončeno. Tento dříve podaný návrh byl sice odmítnut usnesením ze dne 2.9.2011, č.j. KSBR 26 INS 15295/2011-A-4, které však nabylo právní moci až dne 23.9.2011. Bylo proto namístě řízení o později podaném návrhu zastavit podle § 104 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 7 odst. 1 IZ.

Odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně konstatuje, že pokud hodlá dlužník podat nový insolvenční návrh, musí tak učinit až po právní moci rozhodnutí, jímž je skončeno předchozí řízení o jeho insolvenčním návrhu. Teprve poté může být zahájeno nové řízení nepostižené překážkou litispendence.

Vzhledem ke shora uvedenému odvolací soud usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné podle § 219 o.s.ř. potvrdil.

Poučení: Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku se však doručuje i zvláštním způsobem.

V Olomouci dne 22. listopadu 2011

Za správnost vyhotovení: JUDr. Karla Trávníčková v.r. Jitka Jahodová předsedkyně senátu