1 VSOL 595/2016-B-24
KSOL 16 INS 25706/2014 1 VSOL 595/2016-B-24

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Anny Hradilové a soudkyň JUDr. Táni Šimečkové a JUDr. Karly Trávníčkové v insolvenční věci dlužníka Romana anonymizovano , anonymizovano , bytem Bratrská 35, Přerov, adresa pro doručování: Praha 4, Mikulova 12/1577, o vydání opravného usnesení k usnesení Krajského soudu v Ostravě, pobočky v Olomouci ze dne 7.1.2016, č.j. KSOL 16 INS 25706/2014-B-15, o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Ostravě, pobočky v Olomouci, ze dne 22.2.2016, č.j. KSOL 16 INS 25706/2014-B-18, takto:

Usnesení soudu prvního stupně se m ě n í tak, že výrok II. usnesení Krajského soudu v Ostravě, pobočky v Olomouci, ze dne 7.1.2016, č.j. KSOL 16 INS 25706/2014-B-15, se n e o p r a v u j e.

Odůvodnění:

Soud prvního stupně postupem podle § 164 a § 167 odst. 2 o.s.ř. opravil výrok II. usnesení Krajského soudu v Ostravě, pobočky v Olomouci, č.j. KSOL 16 INS 25706/2014-B-15 ze dne 7.1.2016 tak, že přiznal insolvenčnímu správci odměnu ve výši 54.450 Kč včetně DPH, z čehož částka ve výši 30.533,34 Kč včetně DPH (původně 39.627,34 Kč) mu bude hrazena z prostředků státního rozpočtu České republiky.

Proti opravnému usnesení podal dlužník odvolání, v němž namítal, že z vyhlášky krajského soudu ze dne 2.11.2015 vyplývá, že insolvenční správce isir.justi ce.cz

Mgr. Vlk předložil soudu konečnou zprávu ke dni 14.10.2015, v níž vznesl nárok na doplatek ve výši 39.627,34 Kč ze státního rozpočtu. I po tomto datu mu mzdová účtárna jeho zaměstnavatele společnost MANPOWER group a.s., pobočka Mladá Boleslav strhávala ze mzdy pro přednostní pohledávku v listopadu 2015 částku 4.236 Kč a v prosinci 2015 částku 7.349 Kč, které poukázala Mgr. Vlkovi. Zbylá výplata byla dlužníkovi v listopadu vyplacena, v prosinci ale Komerční banka, a.s. sdělila, že účet, na který mu byla zůstatková mzda poukázána, je zablokován. Dlužník se obrátil o pomoc k insolvenčnímu správci, který mu sdělil, že o tom neví a že si vyžádá podklady. Odpověď si nakonec dlužník zjistil sám u Komerční banky, a.s., kde mu oznámili, že jeho mzdu ve výši 9.094 Kč na příkaz insolvenčního správce Mgr. Vlka již 18.12.2015 poukázali na jeho účet. Po několika telefonátech byl dlužník vyzván, aby své výhrady napsal písemně. Proto 17.12.2015 vysvětlil, že částka 9.094 Kč je mzda dlužníka snížená o exekuci v jeho prospěch a prosí o její vrácení. Jiné prostředky na ubytování a stravu dlužník nemá. Zároveň upozornil i na stržené peníze po konečném vyúčtování, na což mu insolvenční správce odpověděl, že v této věci poslal dotaz soudu. Za této situace dlužník namítal, že v napadeném rozhodnutí zcela chybí částky inkasované insolvenčním správcem ve výši 4.236 Kč a 7.349 Kč, tedy celkem 11.585 Kč, na které má stát pravděpodobně nárok, ale naopak o tuto částku se snižuje odměna insolvenčního správce o 9.094 Kč, což je výše zbylé zákonné mzdy dlužníka, na kterou má dle sdělení odboru sociálních věcí nárok.

S účinností od 1.1.2014 byl insolvenční zákon č. 182/2006 Sb. změněn zákonem č. 294/2013 Sb. Podle čl. II. přechodných ustanovení tohoto zákona, zákon č. 182/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, platí i pro insolvenční řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Právní účinky úkonů, které v insolvenčním řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány.

Rozhodným zněním insolvenčního zákona v přezkoumávané věci je proto insolvenční zákon ve znění účinném od 1.1.2014 (dále jen IZ ).

Podle ustanovení § 7 IZ, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Rozhodným zněním občanského soudního řádu pro přiměřené použití podle ustanovení § 7 IZ je v posuzované věci občanský soudní řád ve znění účinném od 1.1.2014.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, přezkoumal usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a o.s.ř.), aniž nařizoval odvolací jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ) dospěl k závěru, že odvolání dlužníka je důvodné.

Podle § 164 o.s.ř. předseda senátu opraví v rozsudku kdykoliv i bez návrhu chyby v psaní a v počtech, jakož i jiné zjevné nesprávnosti. Týká-li se oprava výroku rozhodnutí nebo není-li možné provést opravu ve stejnopisech rozhodnutí, vydá o tom opravné usnesení, které doručí účastníkům; jde-li o opravu výroku rozhodnutí, může odložit vykonatelnost rozsudku na dobu, dokud opravné usnesení nenabude právní moci.

Podle § 167odst. 2 o.s.ř. není-li dále stanoveno jinak, užije se na usnesení přiměřeně ustanovení o rozsudku.

Podle § 154 odst. 1 o.s.ř. pro rozsudek je rozhodující stav v době jeho vyhlášení.

Podle § 103 o.s.ř. kdykoli za řízení přihlíží soud k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení).

Na základě § 164 o. s. ř. lze opravit pouze zjevné nesprávnosti písemného vyhotovení soudního rozhodnutí, tedy zjevné chyby v psaní, zjevné chyby v počtech a další zjevné nesprávnosti. Takový charakter mají chyby, jež nastaly v důsledku zjevného a okamžitého selhání v duševní či mechanické činnosti osoby, za jejíž účasti došlo k vyhlášení nebo vyhotovení rozsudku, a které jsou každému zřejmé; zřejmost takové nesprávnosti vyplývá především z porovnání výroku rozsudku s jeho odůvodněním, popř. z jiných souvislostí (R 37/69). Příčinou chyby nemusí být jenom lidský faktor, ale mohou být vyvolány i selháním techniky. V každém případě takové chyby musí být zřejmé a snadno rozpoznatelné (NS 28 Cdo 1823/2013). Judikatura Ústavního soudu (II. ÚS 1456/11, II. ÚS 2678/13) připomíná, že otázku "zjevnosti" nesprávnosti je třeba hodnotit vždy z pohledu účastníka soudního řízení, jemuž je rozhodnutí adresováno, a nikoli soudu; musí tedy jít o vadu, která je zcela evidentní z pohledu účastníka. Postupem dle § 164 o. s. ř. proto především nelze přepisovat celé pasáže odůvodnění rozhodnutí, měnit význam jednotlivých formulací či dokonce uvádět odlišné právní závěry, byť zdánlivě vedoucí ke stejnému výsledku. Zjevnou chybou v psaní jsou nejrůznější překlepy, zkomolení jmen, příjmení či názvů, nesprávně uvedená data (včetně např. data vyhlášení rozsudku) atd. O zjevnou početní chybu půjde především v případě nesprávných početních úkonů, což bude praktické především u nákladů řízení.

Z obsahu spisu se podává, že -insolvenční řízení bylo zahájeno návrhem dlužníka doručeným Krajskému soudu v Praze dne 22.9.2014 spojeným s návrhem na povolení oddlužení. -Usnesením ze dne 3.10.2014 č.d. A-10 Krajský soud v Praze vyslovil svou místní nepříslušnost a po právní moci tohoto rozhodnutí věc postoupil Krajskému soudu v Ostravě. -Usnesením ze dne 17.12.2014 č.d. A-14 Krajský soud v Ostravě, pobočka v Olomouci, zjistil úpadek dlužníka Romana anonymizovano , insolvenčním správcem ustanovil Insolvenční kancelář Vlk v.o.s., povolil řešení úpadku dlužníka oddlužením, učinil výzvy věřitelům, nařídil přezkumné jednání a uložil dlužníkovi, aby počínaje měsícem prosinec 2014 platil insolvenčnímu správci zálohu na odměnu a hotové výdaje ve výši 900 Kč měsíčně, zvýšenou v případě, že insolvenční správce je plátce DPH o aktuální sazbu DPH, a to vždy nejpozději do konce daného kalendářního měsíce. -Usnesením ze dne 29.4.2015, č.d. B-6 soud rozhodl, že neschvaluje oddlužení dlužníka a na majetek dlužníka prohlásil konkurs, který bude projednáván jakožto nepatrný. -Dne 14.10.2015, č.d. B-10 podal insolvenční správce konečnou zprávu, v níž uvedl, že do insolvenčního řízení dlužníka se přihlásilo celkem 13 věřitelů se 17 přihláškami pohledávek. Dne 27.5.2015 vyplatil Finanční úřad pro Olomoucký kraj částku 4.320 Kč na účet majetkové podstaty dlužníka, dne 4.6.2015 vyplatil soudní exekutor JUDr. Dalimil Mika LL.M. částku 5.300 Kč jako vymožené plnění z exekučního řízení. Dne 9.10.2015 byla připsána částka 2.037,80 Kč ze zrušeného penzijního připojištění dlužníka. ČSOB a.s. vypořádala částku 146 Kč ze zrušeného účtu dlužníka, další příchozí transakce tvoří vklady na pokladně v celkové výši 3.000 Kč, zbylou část tvoří úroky ve výši 18,86 Kč. Odchozí transakce tvoří odměna insolvenčního správce v celkové výši 2.178 Kč. V době podání zprávy se na účtu majetkové podstaty nacházela částka 12.644,66 Kč, včetně připsaných úroků. Z celkového výtěžku náklady zpeněžení činí 0, náklady na správu činí 0, záloha na odměnu insolvenčního správce 2.178 Kč. Insolvenční správce předložil vyúčtování odměny ve výši 54.450 Kč včetně DPH, náklady 0 Kč. Protože na odměnu insolvenčního správce již byly vyplaceny zálohy ve výši 2.178 Kč, zbývá uhradit 52.272 Kč. Míra uspokojení věřitelů v insolvenčním řízení činí 0 % ke dni 14.10.2015 s tím, že po tomto datu nebudou na účet majetkové podstaty připsány žádné peněžní prostředky, ze kterých by bylo možné uspokojovat věřitele. Deponovaná částka ve výši 12.644,66 Kč bude použita na nedoplatek odměny, který činí 39.627,34 Kč a který žádá v souladu s ustanovením § 38 odst. 2 IZ uhradit po státu na účet uvedený v závěrečné zprávě. Navrhoval vydání usnesení, kterým bude schválena konečná zpráva, vyúčtování odměny a výdajů insolvenčního správce, zrušen konkurs dlužníka z důvodu nepostačujícího majetku a soud zprostí insolvenčního správce funkce. -Dne 2.11.2015, č.d. B-11 soud zveřejnil v insolvenčním rejstříku konečnou zprávu insolvenčního správce ze dne 14.10.2015. Účastníci insolvenčního řízení byli poučeni o možnosti podat námitky proti konečné zprávě do 15 dnů ode dne zveřejnění. Proti konečné zprávě nebyly podány námitky, -Usnesením ze dne 4.12.2015, č.d. B-13 soud schválil konečnou zprávu a vyúčtování odměny obsažené v podání insolvenčního správce ze dne 14.10.2015 s tím, že a) příjmy majetkové podstaty činí 14.822,66 Kč, b) odměna insolvenčního správce činí 54.450 Kč včetně DPH, z níž částka ve výši 39.627,34 Kč bude hrazena z prostředků státního rozpočtu, c) náhrada hotových výdajů činí 0, částka určená k rozdělení mezi nezajištěné věřitele činí 0. Usnesení bylo dlužníkovi doručeno dne 10.12.2015 a nabylo právní moci dne 29.12.2015. -Dne 5.1.2016, č.d. B-14 insolvenční správce sdělil soudu, že dne 29.12.2015 přišla na účet majetkové podstaty dlužníka částka 9.094 Kč od příkazce Komerční banky, a.s., proto částka 39.627,34 Kč představující část odměny insolvenčního správce hrazené z prostředků státního rozpočtu bude ponížena o částku 9.094 Kč. Odměna insolvenčního správce, která činí 54.450 Kč, bude tedy z prostředků státního rozpočtu hrazena ve výši 30.533,34 Kč. -Usnesením ze dne 7.1.2016, č.d. B-15 soud zrušil konkurs na majetek dlužníka, neboť je pro uspokojení věřitelů majetek dlužníka zcela nepostačující, přiznal insolvenčnímu správci odměnu ve výši 54.450 Kč včetně DPH, z níž částka 39.627,34 Kč včetně DPH mu bude uhrazena z prostředků státního rozpočtu. Dále insolvenčnímu správci uložil ke dni zrušení konkursu uzavřít účetní knihy a sestavit účetní závěrku. Usnesení bylo doručeno dlužníkovi dne 11.1.2016 a nabylo právní moci dne 27.1.2016. -Dne 11.1.2016, č.d. B-16 insolvenční správce sdělil soudu, že dne 29.12.2015 byla na účet majetkové podstaty převedena částka 9.094 Kč a z prostředků státního rozpočtu měla být hrazena pouze částka ve výši 30.533,34 Kč, o čemž informoval soud dne 5.1.2016. Proto požadoval vydání opravného usnesení výhradně k výroku II. ve znění, že soud přiznává insolvenčnímu správci odměnu ve výši 54.450 Kč včetně DPH, z čehož částka ve výši 30.533,34 Kč včetně DPH mu bude hrazena z prostředků státního rozpočtu, -Přípisem ze dne 9.2.2016, č.d. B-17 insolvenční správce oznámil soudu, že dlužník mu v telefonech vyčítá, že přijal částku 9.094 Kč, proto požádal o případný pokyn, zda má částku 9.094 Kč dlužníkovi vyplatit nebo nechť je rozhodnuto o opravě vydaného rozhodnutí. -Dne 22.2.2016, č.d. B-18 vydal soud napadené opravné usnesení.

Insolvenční správce se k odvolání dlužníka vyjádřil tak, že dne 17.12.2015 mu Komerční banka a.s. oznámila držení dlužníkova majetku, částky 9.094 Kč ze dne 15.12.2015, jehož právním důvodem je výplata peněžité částky společností MANPOWER, spol. s r.o. Téhož dne požádal Komerční banku, a.s. o vyplacení částky na účet majetkové podstaty dlužníka. Na základě komunikace insolvenčního správce s dlužníkem, který nesouhlasil s převedením částky na účet majetkové podstaty, požádal insolvenční správce soud dne 9.2.2016 o pokyn k dalšímu postupu. Soud prvního stupně vydal opravné usnesení, ve kterém předmětnou částku 9.094 Kč započítal na odměnu insolvenčního správce. Dlužník tvrdí, že částka 9.094 Kč, která byla převedena na účet majetkové podstaty, není součástí majetkové podstaty dlužníka, ale jde o mzdu dlužníka, již poníženou o postižitelnou částku, a žádá o její vrácení. Insolvenční správce s argumentací dlužníka nesouhlasí a má za to, že se v návaznosti na ustanovení § 206, písm. h) IZ, jednalo o dlužníkovu peněžitou pohledávku vůči bance, která dle tohoto ustanovení tvoří součást majetkové podstaty dlužníka. Dle rozhodnutí NS ČR sp. zn. 33 Odo 912/2006 jsou peněžní prostředky na účtu vedeném peněžním ústavem ve vlastnictví peněžního ústavu, nikoli ve vlastnictví majitele takového účtu, v jehož prospěch byl účet zřízen. Oprávnění majitele účtu spočívající v tom, aby na základě jeho příkazu byly vyplaceny peněžní prostředky z účtu u peněžního ústavu, představuje pouze pohledávku z účtu u peněžního ústavu. S ohledem na uvedené skutečnosti navrhoval potvrzení napadeného rozhodnutí. K vyjádření přiložil sdělení ze dne 17.12.2015 určené Komerční bance, a.s., v němž v návaznosti na oznámení držitele dlužníkova majetku ze dne 15.12.2015 insolvenční správce požádal, aby zadržovaná částka-peněžitá dávka společnosti MANPOWER spol. s.r.o. byla vyplacena na účet majetkové podstaty dlužníka. Dále připojil oznámení držitele dlužníkova majetku, Komerční banky, a.s. ze dne 15.12.2015, určené insolvenčnímu správci, v němž sdělila v souladu s § 213 IZ, že Komerční banka, a.s. má u sebe dále uvedený majetek dlužníka Romana anonymizovano , právním důvodem majetku (pohledávky) je výplata peněžité dávky společností MANPOWER, spol. s r.o., bližší podrobnosti o majetku sdělí na základě písemné výzvy .

Odvolací soud zdůrazňuje, že k provedení opravy rozhodnutí není zapotřebí návrhu. Zjistí-li soud zjevnou nesprávnost sám, opraví ji předseda senátu z úřední povinnosti. Oprava přitom není omezena lhůtou ani nabytím právní moci rozhodnutí. Oprava však musí směřovat skutečně k opravě zjevné chyby v psaní či v počtech nebo k další zjevné nesprávnosti, k čemuž však v daném případě nedošlo, neboť v opravovaném rozhodnutí nedošlo k žádné zřejmé nesprávnosti. Soud prvního stupně opravil výrok rozhodnutí, jehož znění zcela odpovídalo schválené konečné zprávě, proti níž nebyly vzneseny námitky. Konečná zpráva byla schválena usnesením ze dne 4.12.2015, č.d. B-13, které nabylo právní moci dne 29.12.2015. O opravě, která svým obsahem měnila rozsah majetkové podstaty dlužníka, z níž bude uspokojena odměna insolvenčního správce, soud rozhodl v době, kdy nabylo právní moci usnesení ze dne 7.1.2016, č.d. B-15 o zrušení konkursu, o výši odměny insolvenčního správce včetně rozsahu, v jakém bude hrazena z rozpočtových prostředků státu, které nabylo právní moci dne 27.1.2016, a to přestože byl insolvenčním správcem informován o poskytnutí částky 9.094 Kč Komerční bankou, a.s. na účet majetkové podstaty dlužníka již dne 5.1.2016, před vydáním rozhodnutí o zrušení konkursu dne 7.1.2016. Výrok, který byl opraven, není stižen zřejmou nesprávností, ani matematickou chybou. Jak uvedl odvolací soud shora, jeho obsahem byl fakticky rozšířen rozsah majetkové podstaty dlužníka, z níž bude hrazena odměna insolvenčního správce o částku 9.094 Kč a to po pravomocném zrušení konkurzu na majetek dlužníka, kterým je soud vázán. Za této situace tedy nebyly splněny zákonné podmínky pro vydání jakéhokoliv opravného rozhodnutí.

Z uvedených důvodů tedy odvolací soud postupem podle § 220 odst. 1 písm. a) o.s.ř. změnil napadené rozhodnutí tak, že se výrok II. usnesení Krajského soudu v Ostravě, pobočky v Olomouci, ze dne 7.1.2016, č.j. KSOL 16 INS 25706/2014-B-15, neopravuje.

Jen pro úplnost odvolací soud uvádí, že pouze pro případ, že by ve věci byly splněny podmínky pro rozhodnutí, v němž by se soud prvního stupně rozsahem majetkové podstaty mohl znovu zabývat, musel by se částkou 9.094 Kč poukázanou Komerční bankou a.s. z účtu dlužníka zabývat z pohledu ustanovení § 207 odst. 1,2 IZ. Insolvenční správce odkazoval na rozhodnutí NS ČR sp. zn. 33 Odo 912/2006, avšak v této souvislosti nelze přehlédnout, že uvedenou částku Komerční banka, a.s. poukázala do majetkové podstaty dlužníka na pokyn insolvenčního správce. Pokud by částka 9.094 Kč dle názoru insolvenčního správce přes kritéria ustanovení § 207 odst. 1 IZ do majetkové podstaty náležela, jednalo by se o zpeněžení, ohledně něhož by bylo nutno podat novou konečnou zprávu, která by musela být zveřejněna v insolvenčním rejstříku. Dlužník by byl oprávněn proti ní podat námitky, které, pokud by byly podány, by byl soud prvního stupně povinen projednat, rozhodnout o nich, bylo by nutno vydat nové usnesení o schválení konečné zprávy. Po pravomocném zrušení konkurzu však již s rozsahem majetkové podstaty dlužníka disponovat nelze. Proto insolvenční správce poukázanou částku 9.094 Kč dlužníkovi vydá a soud prvního stupně jen zprostí insolvenčního správce funkce (§ 313 IZ).

Poučení: Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné (§ 238 odst. 1 písm. e) o.s.ř.).

V Olomouci dne 19. září 2016

Za správnost vyhotovení: JUDr. Anna Hradilová, v.r. Jitka Jahodová předsedkyně senátu