1 VSOL 594/2013-A-14
KSOS 39 INS 32767/2012 1 VSOL 594/2013-A-14

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Anny Hradilové a soudkyň JUDr. Karly Trávníčkové a Mgr. Diany Vebrové v insolvenčním řízení ve věci dlužníka Bohuslava Fialy, 4.1.1971, identifikační číslo: 487 76 882, bytem, Tovéř 138, PSČ 783 16, o insolvenčním návrhu dlužníka, rozhodl o odvolání dlužníka ze dne 22.4.2013 proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 4.3.2013, č.j. KSOS 39 INS 32767/2012-A-8,

t a k t o:

Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 4.3.2013, č.j. KSOS 39 INS 32767/2012-A-8, se p o t v r z u j e.

O d ů v o d n ě n í: Shora označeným usnesením Krajský soud v Ostravě s poukazem na ustanovení § 108 odst. 1, odst. 3 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon-dále jen též IZ ), zastavil insolvenční řízení ve věci dlužníka pro nezaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení.

Podle odůvodnění se insolvenčním návrhem, spojeným s návrhem na povolení oddlužení doručeným soudu dne 21.12.2012 dlužník domáhal, aby bylo rozhodnuto o jeho úpadku a povoleno řešení úpadku oddlužením. Usnesením ze dne 16.1.2013 č.j. KSOS 39 INS 32767/2012-A-4 vyzval soud dlužníka v souladu s ust. § 108 IZ k zaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000 Kč, a to ve lhůtě 7 dnů od právní moci usnesení a poučil jej o možném zastavení insolvenčního řízení v případě nezaplacení zálohy. Usnesení nabylo právní moci dne 5.2.2013 a dle vyjádření mzdové účtárny ze dne 26.2.2013 záloha na náklady insolvenčního řízení ve stanovené lhůtě zaplacena nebyla. S ohledem na výše uvedené soud prvního stupně postupoval v souladu s ust. § 108 odst. 3 IZ a insolvenční řízení zastavil.

Proti tomuto usnesení podal dlužník včasné odvolání, v němž uvedl pouze to, že žádá o prodloužení doby insolvenčního řízení , neboť ke dni 2.4.2013 nastupuje do stálého zaměstnání k firmě Brodacký s.r.o. a za předpokladu pravidelného měsíčního příjmu bude schopen splnit podmínky insolvenčního řízení.

Podle ust. § 7 odst. 1 IZ se pro insolvenční řízení a incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen též o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212, § 212a odst. 1, odst. 5 a odst. 6 o.s.ř.) a aniž musel ve věci nařizovat jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že odvolání dlužnice není důvodné.

Ustanovení § 108 odst. 3 IZ stanoví, že nebude-li záloha na náklady insolvenčního řízení ve stanovené lhůtě zaplacena, může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu insolvenční řízení zastavit, a neučiní-li tak, může přikročit k jejímu vymáhání; o tom musí insolvenčního navrhovatele poučit.

Jak správně uvedl již soud prvního stupně dlužník se svým insolvenčním návrhem, spojeným s návrhem na povolení oddlužení, domáhal zjištění úpadku a povolení oddlužení. Po zjištění, že dlužník podmínky pro oddlužení nesplňuje a že úpadek dlužníka bude nutno řešit konkursem, soud prvního stupně usnesením ze dne 16.1.2013 (A-4) vyzval dlužníka k zaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000 Kč ve lhůtě 7 dnů od právní moci tohoto usnesení. Současně dlužníku vysvětlil účel a důvody pro uložení zálohy a rovněž dlužníka náležitě poučil o následcích pro případ, že záloha nebude ve stanovené lhůtě zaplacena. Toto usnesení nabylo právní moci dne 5.2.2013. Jelikož dlužník ve lhůtě 7 dnů ode dne právní moci shora označeného usnesení zálohu na náklady insolvenčního řízení nezaplatil, rozhodl soud prvního stupně nyní odvoláním napadeným usnesením.

Jestliže tedy dlužník na základě pravomocného usnesení soudu prvního stupně ze dne 16.1.2013 (A-4) zálohu v požadované výši a lhůtě nezaplatil, pak byl další postup soudu prvního stupně zcela v souladu se zákonem a to s ust. § 108 odst. 3 IZ, když předmětné insolvenční řízení zastavil.

Proto postupoval odvolací soud dle ust. § 219 o.s.ř a napadené usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil.

Jen pro úplnost odvolací soud dodává, že pro jeho posouzení byla významná pouze ta skutečnost, že dlužník zálohu na náklady insolvenčního řízení ve stanovené lhůtě nezaplatil. Tímto rozhodnutím odvolacího soudu, jeho doručením dlužníku, bude předmětné insolvenční řízení skončeno. Proto pokud dlužník v mezidobí, jak tvrdí získal stále zaměstnání a dle jeho názoru podmínky oddlužení v následujícím období bude splňovat, nic mu nebrání, aby po právní moci tohoto usnesení podal nový insolvenční návrh, který spojí s návrhem na povolení oddlužení.

P o u č e n í: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (§ 237, § 239, § 240 odst. 1 o.s.ř.).

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení usnesení (§ 71, § 74 odst. 1, § 75 odst. 2 IZ).

V Olomouci dne 18. července 2013

Za správnost vyhotovení: JUDr. Anna Hradilová v.r. Vladimíra Kvapilová předsedkyně senátu