1 VSOL 588/2015-B-32
KSBR 24 INS 20832/2011 1 VSOL 588/2015-B-32

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Anny Hradilové a soudkyň JUDr. Karly Trávníčkové a Mgr. Diany Vebrové v insolvenční věci dlužníka Pavla Krejčího, narozeného 15. června 1963, bytem Bory, Horní Bory 111, PSČ 594 61, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. KSBR 24 INS 20832/2011, o konečné zprávě insolvenčního správce, o odvolání dlužníka ze dne 12.4.2015 proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 7. dubna 2015, č.j. KSBR 24 INS 20832/2011-B-26,

t a k t o:

Odvolání dlužníka Pavla Krejčího proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 7. dubna 2015, č.j. KSBR 24 INS 20832/2011-B-26, se o d m í t á.

O d ů v o d n ě n í:

Shora označeným usnesením Krajský soud v Brně schválil konečnou zprávu insolvenčního správce JUDr. Lukáše Kučery ze dne 4. března 2015 ve znění zveřejněném vyhláškou dne 17. března 2015 a založeném ve spise na čl. B-25, o zpeněžení majetkové podstaty ve výši 22.182 Kč a vyúčtování odměny ve výši 54.450 Kč včetně DPH ve výši 21 % a hotových výdajů ve výši 325 Kč (poštovné ve výši 100 Kč, telefonní poplatky ve výši 100 Kč, cestovné ve výši 125 Kč), s odůvodněním, že tuto konečnou zprávu přezkoumal a následně o ni vyrozuměl účastníky řízení tak, že ji zveřejnil vyhláškou v insolvenčním rejstříku dne 17. března 2015. Přes poučení, nikdo z účastníků námitky proti této konečné zprávě nepodal. Proto ji soud schválil.

Proti tomuto usnesení podal dlužník včasné, avšak blíže nezdůvodněné odvolání.

Usnesením ze dne 16.4.2015, č.j. KSBR 24 INS 20832/2011-B-28 proto soud prvního stupně vyzval dlužníka, aby ve lhůtě 10 dnů od doručení této výzvy odstranil vady svého odvolání, a to tak, že v něm uveden v čem spatřuje nesprávnost odvoláním napadeného rozhodnutí nebo postupu soudu a čeho se svým odvoláním domáhá. Současně byl poučen, že nebude-li jeho podání ve stanovené lhůtě doplněno, odvolací soud jej odmítne (§ 209, 43 odst. 2 o.s.ř.). Tato výzva s poučením byla dlužníku doručena poštou dne 23.4.2015, dlužník však na ni žádným způsobem nereagoval.

Především odvolací soud konstatuje, že předmětné insolvenční řízení bylo zahájeno insolvenčním návrhem dlužníka, spojeným s návrhem na povolení oddlužení dne 14.11.2011. S účinností od 1.1.2014 byl insolvenční zákon č. 182/2006 Sb. změněn zákonem č. 294/2013 Sb. Podle čl. II. přechodných ustanovení tohoto zákona, zákon č. 182/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, platí i pro insolvenční řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Právní účinky úkonů, které v insolvenčním řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány.

Rozhodným zněním insolvenčního zákona v přezkoumávané věci je proto insolvenční zákon ve znění účinném od 1.1.2014.

Podle ustanovení § 7 zákona č. 182/2006 S., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákona-dále jen též IZ ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen též o.s.ř ) týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Rozhodným zněním občanského soudního řádu pro přiměřené použití podle ustanovení § 7 IZ je v posuzované věci občanský soudní řád ve znění účinném od 1.1.2014.

Náležitosti odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně jsou upraveny v ustanovení § 205 o.s.ř. Podle odstavce 1 tohoto ustanovení musí být v odvolání vedle obecných náležitostí podání (§ 42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se napadá, v čem je spatřována nesprávnost tohoto rozhodnutí nebo postupu soudu (odvolací důvod) a čeho se odvolatel domáhá (odvolací návrh). Odvolání proti rozsudku nebo usnesení, jímž bylo rozhodnuto ve věci samé, lze zdůvodnit jen důvody, které jsou taxativně vyjmenovány v odstavci 2 tohoto ustanovení.

Z ustanovení § 212a odst. 2 o.s.ř. dále vyplývá, že rozsudek nebo usnesení, jímž bylo rozhodnuto ve věci samé, nelze přezkoumat podle odstavce 1, neobsahuje-li odvolání přes výzvu soudu (§ 43 a § 209) žádné odvolací důvody.

Podle § 43 odst. 1 o.s.ř., předseda senátu usnesením vyzve účastníka, aby bylo opraveno nebo doplněno podání, které neobsahuje všechny stanovené náležitosti nebo které je nesrozumitelné nebo neurčité. K opravě nebo doplnění podání určí lhůtu a účastníka poučí, jak je třeba opravu nebo doplnění provést.

Podle § 43 odst. 2 o.s.ř., není-li přes výzvu předsedy senátu podání řádně opraveno nebo doplněno a v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, soud usnesením podání, kterým se zahajuje řízení, odmítne. K ostatním podáním soud nepřihlíží, dokud nebudou řádně opravena nebo doplněna. O těchto následcích musí být účastník poučen.

Usnesení insolvenčního soudu o schválení konečné zprávy a vyúčtování odměny a výdajů insolvenčního správce (§ 304 IZ) patří mezi rozhodnutí ve věci samé (viz usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 20.1.2011, č.j. KSBR 27 INS 3089/2009, 29 NSČR 30/2010-B-34, které bylo zveřejněno ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod R 96/2011). Odvolání proti tomuto rozhodnutí proto lze odůvodnit jen důvody vyjmenovanými v ust. 205 odst. 2 o.s.ř. a současně toto odvolání musí mít náležitosti dle § 205 odst. 1 o.s.ř. (viz citace shora).

V daném případě je z odvolání dlužníka zřejmé pouze to, které rozhodnutí soudu prvního stupně napadá, není z něj však již zjistitelné, zda je napadá v celém jeho rozsahu, či jen v některé části a rovněž z něj není zřejmé, v čem je dlužníkem spatřována nesprávnost rozhodnutí, popř. postupu soudu prvního stupně (odvolací důvod) a čeho se odvolatel domáhá (odvolací návrh). Tyto vady odvolání dlužník neodstranil ani přes výzvu a řádné poučení soudu prvního stupně. Neuvedení odvolacího důvodu přitom brání odvolacímu soudu přezkoumat správnost usnesení soudu prvního stupně a o tomto odvolání věcně rozhodnout.

Z uvedených důvodů proto postupoval odvolací soud podle ustanovení § 211 a § 43 odst. 2, věty první o.s.ř. a odvolání dlužníka odmítl, neboť jeho vady brání pokračovat v odvolacím řízení.

P o u č e n í: Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné (§ 238 odst. 1 písm. e/, v návaznosti na ust. § 229 odst. 4 o.s.ř.). Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku a insolvenčnímu správci se však doručuje i zvláštním způsobem (§ 74, § 75 IZ).

V Olomouci dne 20. listopadu 2015

Za správnost vyhotovení: JUDr. Anna Hradilová v.r. Jitka Jahodová předsedkyně senátu