1 VSOL 587/2014-B-15
KSOS 34 INS 32401/2013 1 VSOL 587/2014-B-15

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Karly Trávníčkové a soudkyň JUDr. Anny Hradilové a Mgr. Diany Vebrové v insolvenční věci dlužníka Josefa anonymizovano , anonymizovano , bytem Odry, Křížová 717/15, PSČ 742 35, o zproštění insolvenčního správce jeho funkce, k odvolání insolvenčního správce Mgr. Radima Janouška, se sídlem Šantova 719/2, 779 00 Olomouc, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 24.4.2014, č.j. KSOS 34 INS 32401/2013-B-3

tak to :

Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 24.4.2014, č.j. KSOS 34 INS 32401/2013-B-3 se ve výroku I. m ě n í tak, že dosavadní insolvenční správce Mgr. Radim Janoušek, se sídlem Šantova 719/2, 779 00 Olomouc, který v projednávané věci vykonává svou činnost v provozovně na adrese 5.května 11, Nový Jičín, PSČ 741 01 se nezprošťuje funkce.

Odův odně ní:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně zprostil funkce dosavadního insolvenčního správce Mgr. Radima Janouška, se sídlem Šantova 719/2, 779 00 Olomouc (výrok I.), insolvenčním správcem ustanovil LIQUIDATORS v.o.s., se sídlem Budečská 851/28, PSČ 120 00 Praha 2, který v projednávané věci vykonává svou činnost v provozovně na adrese: K Nemocnici

183/50, Nový Jičín, 741 01 (výrok II.), nově ustanovenému insolvenčnímu správci uložil, aby do 7 dnů od doručení tohoto usnesení sdělil soudu, kolik provozoven ve smyslu ustanovení § 5a odst. 4 ZIS zřídil a dále, aby soudu sdělil, kdy (tj. ve kterých dnech a hodinách) vykonává svou činnosti ve svém sídle a kdy (tj. ve kterých dnech a hodinách) vykonává svou činnost v každé své provozovně-nutno sdělit konkrétně pro každou jednotlivou provozovnu (výrok III.), a odvolanému insolvenčnímu správci uložil, aby ve lhůtě 15 dnů od doručení tohoto usnesení podal zprávu o své činnosti, zejména o stavu majetku, který spravoval a aby vyúčtoval odměnu, hotové výdaje a náklady, které mu vznikly v souvislosti se správou a udržování majetku (výrok IV.). V odůvodnění uvedl, že z evidence provozoven insolvenčních správců ze dne 17.4.2014 (soudní databáze ISIR) soud zjistil, že insolvenční správce k tomuto datu zřídil celkem 14 provozoven. Insolvenční soud dospěl k závěru, že zřízením více než 4 provozoven porušil insolvenční správce povinnost vykonávat svou činnost v sídle i provozovnách skutečně, nepočínal si svědomitě a s odbornou péčí a upřednostnil vlastní zájem nad maximalizací odměn za výkon funkce správce před společným zájmem věřitelů na řádném a osobním výkonu funkce správce, a proto dosavadního insolvenčního správce, který neplní řádně své povinnosti podle ust. § 32 odst. 1 IZ zprostil.

Proti tomuto rozhodnutí podal odvolaný insolvenční správce odvolání, ve kterém namítal, že žádnou konkrétní povinnost při výkonu své funkce v tomto insolvenčním řízení neporušil a odvoláním napadené rozhodnutí je v rozporu s ústavním pořádkem České republiky, v rozporu s insolvenčním zákonem, jakož i v rozporu se zákonem o insolvenčních správcích, a to z důvodů, které v odvolání podrobně rozvedl. Navrhoval, aby odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně jako nezákonné zrušil.

Z obsahu insolvenčního spisu vyplývá, že dlužník se návrhem doručeným soudu dne 15.11.2013 domáhal rozhodnutí o svém úpadku a navrhoval, aby byl řešen povolením oddlužení. Usnesením ze dne 3.3.2014, č.j. KSOS 34 INS 32401/2013-A-7 byl zjištěn úpadek dlužníka, insolvenčním správcem ustanoven Mgr. Radim Janoušek, povoleno řešení úpadku oddlužením, věřitelé, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky byli vyzváni, aby tak učinili ve lhůtě do 30 dnů ode dne zveřejnění tohoto usnesení v insolvenčním rejstříku, nařízeno přezkumné jednání na den 20.5.2014 a na tentýž den svolána schůze věřitelů. Na základě výzvy insolvenčního soudu ustanovený insolvenční správce podáním doručeným soudu 13.3.2014 sdělil, že v obvodu Krajského soudu v Ostravě zřídil 8 provozoven a v obvodu Krajského soudu v Brně zřídil 4 provozovny. Současně uvedl adresy a úřední hodiny. Na tomto základě rozhodl soud prvního stupně odvoláním napadeným rozhodnutím.

Po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, přezkoumal odvolací soud odvoláním napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 7 IZ, § 212, § 212a o.s.ř.), a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

Podle ustanovení § 7 IZ, ve znění účinném od 1.1.2014, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro insolvenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Rozhodným zněním občanského soudního řádu pro přiměřené použití podle ustanovení § 7 IZ je občanský soudní řád ve znění účinném od 1.1.2014.

S účinností od 1.1.2014 byl insolvenční zákon č. 182/2006 Sb., změněn zákonem č. 294/2013 Sb. (dále jen IZ ). Podle čl. II. přechodných ustanovení tohoto zákona, zákon č. 182/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, platí i pro insolvenční řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Právní účinky úkonů, které v insolvenčním řízení nastaly, přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány.

Rozhodným zněním insolvenčního zákona v přezkoumávané věci je insolvenční zákon ve znění účinném od 1.1.2014 (dále jen IZ ).

Podle ust. § 36 odst. 1 IZ, insolvenční správce je povinen při výkonu funkce postupovat svědomitě a s odbornou péčí; je povinen vyvinout veškeré úsilí, které lze po něm spravedlivě požadovat, aby věřitelé byli uspokojeni v co nejvyšší míře. Společnému zájmu věřitelů je povinen dát při výkonu funkce přednost před zájmy vlastními i před zájmy jiných osob.

Podle ust. § 32 IZ insolvenční správce, který neplní řádně své povinnosti nebo který nepostupuje při výkonu své funkce s odbornou péčí anebo který závažně porušil důležitou povinnost, uloženou mu zákonem nebo soudem, může insolvenční soud na návrh věřitelského orgánu nebo dlužníka, anebo i bez tohoto návrhu jeho funkce zprostit. Učiní tak zpravidla po slyšení insolvenčního správce; o podaném návrhu rozhodne neprodleně (odstavec 1). Proti rozhodnutí podle odstavce 1 se mohou odvolat insolvenční správce a osoby oprávněné podat návrh podle odstavce 1. Ustanovení § 29 odst. 4 a § 31 odst. 5 a 6 platí obdobně (odstavec 2).

Podle ust. § 25 IZ insolvenčního správce pro insolvenční řízení ustanovuje insolvenční soud. Je-li s rozhodnutím o úpadku spojeno rozhodnutí o povolení reorganizace podle § 148 odst. 2 a je-li v předloženém reorganizačním plánu určena osoba insolvenčního správce, ustanoví insolvenční soud insolvenčním správcem tuto osobu; to neplatí, nesplňuje-li takto určený insolvenční správce podmínky uvedené v § 21 až 24 a odstavci 3. Ustanovení § 29 tím není dotčeno (odstavec 1). Nejde-li o případ podle odstavce 1, insolvenční soud ustanoví insolvenčním správcem osobu, kterou určí předseda insolvenčního soudu podle pořadí určeného dnem zápisu jejího sídla nebo provozovny do příslušné části seznamu insolvenčních správců vedené a) pro obvod krajského soudu, který je insolvenčním soudem dlužníka, je-li v době určení podán návrh na prohlášení konkursu nebo není-li v době určení podán návrh na jiný způsob řešení úpadku a není-li dlužník osobou podle § 3 odst. 2 zákona o insolvenčních správcích, b) pro obvod okresního soudu, který je obecným soudem dlužníka, je-li v době určení podán návrh na povolení oddlužení (odstavec 2).

Podle ust. § 5a zákona č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích (dále jen též ZIS ) ZIS sídlem insolvenčního správce je místo, ve kterém skutečně a převážně vykonává činnosti (odstavec 1). Provozovnou insolvenčního správce je místo, ve kterém ve vymezených dnech a hodinách (dále jen úředních hodinách ) insolvenční správce skutečně vykonává činnost (odstavec 4). Činnost insolvenčního správce může být vykonávána ve více provozovnách, pokud k nim insolvenční správce má vlastnické nebo užívací právo. V obvodu jednoho okresního soudu však může mít pouze jednu provozovnu. V obvodu jednoho krajského soudu může mít insolvenční správce více provozoven. Má-li insolvenční správce v obvodu jednoho krajského soudu více provozoven, zapíše se do příslušné části seznamu vedené podle obvodů krajských soudů pouze ta provozovna, u které připojil prohlášení o odborném zaměření na řešení úpadku dlužníka konkursem jako první v pořadí (odstavec 5). Sídlo a provozovna musí být označena jménem, popřípadě jmény, příjmením a identifikačním číslem insolvenčního správce, který je fyzickou osobou a obchodní firmou a identifikačním číslem s uvedením jména, popřípadě jmen a příjmení ohlášeného společníka insolvenčního správce, který je veřejnou obchodní společností (odstavec 7).

Podle ust. § 3 vyhlášky č. 355/2013 Sb., provozovna musí být pro veřejnost otevřena v pracovních dnech v časovém rozmezí od 7 do 18 hodin alespoň 6 hodin denně, a to pravidelně alespoň jeden den v týdnu (odstavec 1). Podle § 4 odstavce 1 téže vyhlášky insolvenční správce je povinen v každé své provozovně v úředních hodinách zajišťovat činnosti stanovené insolvenčním zákonem, a to zejména a) přijímání písemností, b) poskytování součinnosti insolvenčního správce, c) umožnění proplácení částek určených pro jednotlivé věřitele v rozvrhovém usnesení.

Důvodem ke zproštění insolvenčního správce je zejména skutečnost, že insolvenční správce neplní řádně povinnosti vyplývající z ust. § 36 IZ, podle něhož je insolvenční správce povinen při výkonu funkce postupovat svědomitě a s odbornou péčí, je povinen vyvinout veškeré úsilí, které lze na něm požadovat a společnému zájmu věřitelů je povinen dát při výkonu funkce přednost před zájmy vlastními, jakož i před zájmy jiných osob. Ve smyslu ust. 36 IZ musí jít vždy buď o závažné porušení konkrétní povinnosti správce v konkrétním řízení, například správce nesplní povinnost uzavřít smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu, postupuje ve věci liknavě, způsobuje průtahy řízení, neprovede řádný soupis majetkové podstaty, nesplní pokyn insolvenčního soudu apod., případně může jít o nepodstatná, avšak opakovaná porušení povinností insolvenčním správcem.

V přezkoumávané věci insolvenční soud zprostil insolvenčního správce jeho funkce bezprostředně poté, co byl do této funkce ustanoven a sdělil na výzvu insolvenčního soudu požadované informace ohledně svých provozoven a svého sídla, aniž by měl příležitost své povinnosti skutečně plnit. Se závěrem soudu prvního stupně, že zřízením více než čtyř provozoven porušil tento správce povinnost vykonávat svou činnost v sídle i v provozovnách skutečně, nepočínal si svědomitě a s odbornou péčí a upřednostnil vlastní zájem na maximalizaci odměn za výkon funkce správce před společným zájmem věřitelů na řádném a osobním výkonu funkce správce, se odvolací soud neztotožňuje.

S účinností od 1.1.2014 došlo v insolvenčním zákoně, a to konkrétně v ust. § 25 IZ ke změnám, které zakotvují rotační princip určování insolvenčních správců spočívající v kombinaci několika kritérií. Prvním kritériem je pravidlo pořadí, které je určeno datem zápisu sídla nebo provozovny do příslušné části seznamu insolvenčních správců. Tímto pravidlem je vyjádřen rotační princip určování správců z příslušných seznamů. Druhým kritériem je umístění sídla nebo provozovny insolvenčního správce v kombinaci s bydlištěm nebo sídlem dlužníka.

Z ustanovení § 5a ZIS vyplývá, že sídlem insolvenčního správce je místo, ve kterém skutečně a převážně vykonává insolvenční správce činnost a provozovnou je pak místo, ve kterém v úředních hodinách skutečně vykonává insolvenční správce činnost. Pokud jde o počet provozoven, z ust. § 25 IZ vyplývá, že insolvenční správce může zřídit více provozoven s tím, že se pouze určuje, že jedna provozovna v obvodu může být provozovnou konkursní. Možnost zřízení více provozoven pak také vyplývá z ust. § 5a odst. 5 ZIS; jejich počet je ovšem limitován jen tak, že v obvodu jednoho okresního soudu může mít insolvenční správce pouze jednu provozovnu a v obvodu jednoho krajského soudu může mít insolvenční správce více provozoven. Podle závěru soudu prvního stupně pojem, který je použit při definici jak sídla, tak také provozovny insolvenčního správce v zákoně o insolvenčních správcích, tedy, že se jedná o místo, kde správce vykonává činnost skutečně , je třeba vyložit tak, že tím nutno rozumět stav, kdy správce se v daném místě v daných kancelářských prostorách pravidelně zdržuje s výjimkou situací, kdy je z pracovních důvodů mimo pracoviště (např. jednání u soudu). Soud prvního stupně ztotožnil pojem skutečný výkon činnosti s osobním výkonem činnosti insolvenčního správce a tedy i jeho osobní přítomností v sídle a v provozovnách s výjimkou oněch případů, kdy například insolvenční správce z pracovních důvodů je mimo pracoviště. Odvolací soud se s takovým výkladem neztotožňuje

Z žádného ustanovení insolvenčního zákona, zákona o insolvenčních správcích, a ani z prováděcí vyhlášky nevyplývá, že by insolvenční správce musel být na každé provozovně nebo v sídle přítomen vždy osobně a po celou dobu úředních hodin. Nutno proto souhlasit s námitkou, že skutečným výkonem činnosti insolvenčního správce je třeba rozumět faktický výkon činnosti insolvenčního správce, a to buď přímo samotným insolvenčním správcem, popřípadě osobami, které insolvenční správce zmocnil k výkonu své činnosti. To, že insolvenční správce může vykonávat svou činnost prostřednictvím jiných osob (jiných insolvenčních správců a jiných zmocněných osob), vyplývá z insolvenčního zákona. Například se může insolvenční správce dát zastoupit na přezkumném jednání jinou osobou zapsanou do seznamu insolvenčních správců (§ 190 odst. 2 IZ) nebo v případně přezkoumání přihlášek pohledávek u oddlužení pouze jinou osobou (§ 410 odst. 1 IZ -pokud ovšem insolvenční soud netrvá na osobní účasti správce), insolvenční správce může pověřit svého zaměstnance i zaměstnance dlužníka, aby za něho jednal v soudních a jiných řízeních (§ 40 odst. 3 IZ), písemnosti určené správci mohou přijímat jeho zaměstnanci, jakož i jiné správcem zmocněné osoby (§ 77 odst. 2 IZ), dále na své nebezpečí a náklady (§ 39 odst. IZ) se může insolvenční správce dát zastoupit na schůzi věřitelů, pokud ovšem insolvenční soud netrvá na jeho osobní účasti (§ 399 odst. 2 IZ).

Přitom platí, že odpovědnost za škodu či jinou újmu způsobenou osobami, které insolvenční správce použil k plnění svých úkolů, pak vždy nese insolvenční správce (§ 37 odst. 2 IZ). Připouští-li insolvenční zákon, že insolvenční správce může vykonávat svou činnost i prostřednictvím jiných insolvenčních správců, popřípadě jiných zmocněných osob, pak také nutno dovodit, že prostřednictvím jiných osob může insolvenční správce zajistit výkon činnosti na provozovně s tím, že za výkon činnosti zmocněných osob, jakož i za kvalitu poskytovaných služeb bude vždy osobně odpovídat insolvenční správce. Pokud tedy v přezkoumávané věci insolvenční správce zřídil více provozoven, respektive vedle svého sídla zřídil více jak čtyři provozovny, neporušil tím žádnou povinnost vyplývající z insolvenčního zákona či zákona o insolvenčních správcích. Proto nelze uzavřít, že by odvolatel (doposud) při výkonu své funkce nepostupoval s odbornou péčí či řádně si neplnil své povinnosti, takže důvod k jeho zproštění v této věci nebyl dán.

Ze všech shora uvedených důvodů postupoval odvolací soud podle ust. § 220 odst. 1 o.s.ř. a výrok I. napadeného rozhodnutí, kterým byl odvolatel zproštěn funkce, změnil tak, že dosavadní insolvenční správce Mgr. Radim Janoušek se nezprošťuje funkce. Tím jsou odklizeny i závislé výroky II., III. a IV.

Jen pro úplnost odvolací soud v závěru dodává, že dohled nad insolvenčními správci přísluší vykonávat Ministerstvu spravedlnosti ČR, zejména z hlediska splnění kvalifikačních podmínek pro výkon činnosti insolvenčního správce (§ 36 odst. 2 písm. a/ ZIS). Dále je oprávněno zjišťovat, zda sídlo zapsané v seznamu je místem, ve kterém insolvenční správce skutečně a převážně vykonává činnost a zda provozovna zapsaná v seznamu je místem, ve kterém skutečně ve vymezených úředních hodinách vykonává činnost (§ 36 odst. 2 písm. b/ ZIS). Zjistí-li Ministerstvo spravedlnosti, že insolvenční správce ve vymezených hodinách nevykonává činnost v provozovně zapsané v seznamu insolvenčních správců, může za tento správní delikt uložit insolvenčnímu správci napomenutí nebo pokutu, tak jak to vyplývá z ust. § 36b a § 36c ZIS. P o u č e n í: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (§ 237, § 239, § 240 odst. 1 o.s.ř.).

V Olomouci dne 28.srpna 2014

Za správnost vyhotovení: JUDr. Karla Trávníčková v.r. Jitka Jahodová předsedkyně senátu