1 VSOL 569/2013-B-12
KSOS 36 (13) INS 20688/2012 1 VSOL 569/2013-B-12

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Anny Hradilové a soudkyň JUDr. Karly Trávníčkové a Mgr. Diany Vebrové v insolvenční věci dlužníka Lubomíra anonymizovano , anonymizovano , bytem Krnov-Pod Cvilínem, SPC G 460/35, PSČ 794 01, o způsobu řešení úpadku, rozhodl o odvolání dlužníka ze dne 8.4.2013 proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 28.3.2013, č.j. KSOS 36 (13) INS 20688/2012-B-5,

t a k t o:

I. Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 28.3.2013, č.j. KSOS 36 (13) INS 20688/2012-B-5, se ve výroku I. p o t v r z u j e.

II. Odvolání dlužníka proti výrokům II. a III. napadeného usnesení se o d m í t á.

O d ů v o d n ě n í:

Shora označeným usnesením Krajský soud v Ostravě prohlásil na majetek dlužníka konkurs (výrok I.), konstatoval, že účinky rozhodnutí o prohlášení konkursu nastávají okamžikem zveřejnění tohoto usnesení v insolvenčním rejstříku (výrok II.) a rozhodl, že konkurs na majetek dlužníka bude veden jako nepatrný (výrok III.).

V důvodech uvedl, že usnesením insolvenčního soudu ze dne 23.1.2013 bylo rozhodnuto k věřitelskému návrhu o úpadku dlužníka, bez určení způsobu jeho řešení. Protože ve stanovené prekluzivní lhůtě dlužník návrh na řešení úpadku nepodal, rozhodl soud o řešení jeho úpadku konkursem. Ze zprávy insolvenční správkyně bylo zjištěno, že dlužník nepodniká, z tohoto důvodu soud rozhodl o vedení konkursu jako nepatrného za splnění podmínek dle ust. § 314 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon-dále jen též IZ ).

Proti tomuto usnesení, v celém jeho rozsahu, podal dlužník včasné odvolání, v němž namítal, že soud prvního stupně porušil jeho práva na spravedlivý proces, když mu nedoručil usnesení č.j. KSOS 13 INS 20688/2012-A-7. V době doručování této listiny byl ve výkonu trestu, proto doručení tohoto usnesení fikcí nepřipadá v úvahu. Navrhl, aby napadené rozhodnutí bylo zrušeno a věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Ostatní účastníci tohoto řízení se k podanému odvolání nevyjádřili.

Podle ust. 7 odst. 1 IZ se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen též o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Po zjištění, že odvolání je včasné, podané osobou k tomuto úkonu oprávněnou, přezkoumal odvolací soud usnesení soudu prvního stupně, včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212, § 212a odst. 1, odst. 5 o.s.ř.) a aniž musel ve věci nařizovat jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ IZ) dospěl k závěru, že odvolání dlužníka proti výroku I. napadeného usnesení není důvodné a proti výrokům II. a III. není jeho odvolání přípustné.

Ze spisu soudu prvního stupně odvolací soud zjistil, že předmětné řízení bylo zahájeno dne 24.8.2012 insolvenčním návrhem věřitele WINREAL, s.r.o. Usnesením ze dne 4.10.2012, č.j. KSOS 13 INS 20688/2012-A-7 soud prvního stupně vyzval dlužníka, aby se k insolvenčnímu návrhu věřitele (který mu současně doručoval) vyjádřil, dále aby sdělil, zda souhlasí s rozhodnutím o insolvenčním návrhu bez nařízení jednání s tím, že pokud se nevyjádří ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že proti rozhodnutí bez jednání nemá námitky. Dále byl vyzván k předložení seznamů ve smyslu ust. § 104 IZ a v neposlední řadě byl poučen, že pokud má za to, že splňuje podmínky pro podání návrhu na oddlužení dle ust. § 389 a násl. IZ, může takový návrh podat nejpozději do 30 dnů od doručení insolvenčního návrhu. Toto usnesení bylo dlužníku doručováno na adresu bydliště, poštou, zásilkou určenou do vlastních rukou. Dle záznamů poštovní doručovatelky Jany Kubincové, v den doručování 8.10.2012 nebyl dlužník na adrese bydliště zastižen, proto mu byla zanechána výzva, aby si zásilku vyzvedl na poště. Protože dlužník si zásilku nevyzvedl, dne 22.10.2012 mu byla vhozena doručovatelkou Janou Kubincovou do užívané schránky. Usnesením ze dne 23.1.2012, č.j. KSOS 36 (13) INS 20688/2012-A-11 Krajský soud v Ostravě rozhodl o zjištění úpadku dlužníka (výrok I.), insolvenční správkyni ustanovil JUDr. Ing. Danielu Majzlíkovou, LL.M. (výrok II.), současně vydal výrok o účincích rozhodnutí o úpadku a výzvy vůči věřitelům a třetím osobám, předvolal dlužníka a správkyni k přezkumnému jednání, předepsané insolvenčním zákonem v ustanovení § 136 odst. 2 IZ (výrok III., IV., VI-X.), ve výroku V. uložil navrhovateli ve stanovené lhůtě zaplatit soudní poplatek za podaný insolvenční návrh. Toto usnesení bylo dlužníku doručeno do vlastních rukou dne 28.1.2013 a jelikož dlužník proti tomuto usnesení odvolání nepodal, nabylo právní moci 13.2.2013. Ve své zprávě ze dne 5.3.2013 (B-2) insolvenční správkyně mimo jiné insolvenčnímu soudu sdělila, že dlužník se od 8.10.2012 do 4.1.2013 nacházel ve výkonu trestu odnětí svobody, propuštěn byl na základě amnestie presidenta republiky, dle usnesení Okresního soudu v Třebíči ze dne 4.1.2013, sp. zn. 3 Nt 85/2013 byl dlužníku prominut zbytek trestu s účinkem, že se na něj hledí, jako by nebyl odsouzen. U nařízeného přezkumného jednání dne 21.3.2013, jehož se osobně zúčastnil i dlužník, byly přezkoumány přihlášky pohledávek jednotlivých věřitelů, na navazující schůzi věřitelů byl zvolen zástupce věřitelů a jelikož dosud nebyl podán návrh na řešení úpadku dlužníka jinak než konkursem, vydal soud prvního stupně dne 28.3.2013 nyní odvoláním napadené usnesení.

Podle ustanovení § 389 IZ dlužník, který není podnikatelem, může insolvenčnímu soudu navrhnout, aby jeho úpadek nebo jeho hrozící úpadek řešil oddlužením (odst. 1). Jiná osoba než dlužník není oprávněna návrh na oddlužení podat (dost. 2).

Ustanovení § 390 odst. 1 IZ dále stanoví, že návrh na povolení oddlužení musí dlužník podat spolu s insolvenčním návrhem. Podá-li insolvenční návrh jiná osoba, lze návrh na povolení oddlužení podat nejpozději do 30 dnů od doručení insolvenčního návrhu dlužníku; o tom musí být dlužník při doručení insolvenčního návrhu poučen.

Podle ustanovení § 50d odst. 1 o.s.ř. platí, že na návrh účastníka rozhodne odesílající soud, že doručení je neúčinné, pokud se účastník nebo jeho zástupce nemohl z omluvitelného důvodu s písemností seznámit. Návrh je třeba podat do 15 dnů ode dne, kdy se s doručovanou písemností seznámil nebo mohl seznámit. V návrhu musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) uveden den, kdy se účastník s doručovanou písemností seznámil nebo mohl seznámit, a označení důkazů, jimiž má být včasnost a důvodnost návrhu prokázána.

Na základě shora uvedených zjištění odvolací soud uzavírá, že námitka dlužníka, že bylo porušeno jeho právo na spravedlivý proces, s tím, že v době doručování usnesení ze dne 4.10.2012 (A-7), včetně insolvenčního návrhu, se nacházel ve výkonu trestu a tak doručení tohoto rozhodnutí fikcí nepřipadá v úvahu, není opodstatněná.

Dlužník se z výkonu trestu odnětí svobody vrátil (nepochybně do místa bydliště) po propuštění z výkonu trestu dne 4.1.2013, nejpozději 5.1.2013 a s doručovanými listinami, které mu byly vhozeny do schránky dne 22.10.2012, se tak mohl dodatečně seznámit. O podaném insolvenčním návrhu u soudu dne 24.8.2012 a probíhajícím insolvenčním řízení vůči němu se dlužník dozvěděl zcela nepochybně nejpozději po té, co mu bylo doručeno dne 28.1.2013 usnesení o zjištění jeho úpadku (A-11). Přesto dlužník žádné námitky u insolvenčního soudu nevznesl, odvolání proti usnesení o zjištění jeho úpadku nepodal a rovněž současně nepodal ani návrh na neúčinnost doručení zásilky, obsahují usnesení (výzvu) ze dne 4.10.2012, č.j. KSOS 13 INS 20688/2012-A-7, včetně insolvenčního návrhu.

Je proto nutno uzavřít, že jeho námitka o neúčinnosti doručení výzvy soudu (viz shora) a insolvenčního návrhu je opožděná a v důsledku toho nedůvodná. Jelikož dlužník včas nepodal návrh na povolení oddlužení, jeho úpadek nelze řešit jinak než konkursem na jeho majetek.

Proto postupoval odvolací soud dle ustanovení § 219 o.s.ř. a ve výroku I. napadené usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil.

Proti rozhodnutí (oznámení) insolvenčního soudu o účincích rozhodnutí o prohlášení konkursu (§ 245 odst. 1 IZ) a též proti rozhodnutí o nepatrném konkursu (§ 314 odst.1, odst. 2 a odst. 4 IZ) není dle insolvenčního zákona odvolání přípustné. Z těchto důvodů postupoval odvolací soud podle ust. § 218, písm. c) o.s.ř. a odvolání dlužníka proti výrokům II. a III. napadeného usnesení jako nepřípustné odmítl.

P o u č e n í: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (§ 237, § 239, § 240 odst. 1 o.s.ř.).

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku, věřitelskému orgánu a insolvenčnímu správci se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení usnesení (§ 71, § 74 odst. 1, § 75 odst. 2 IZ).

V Olomouci dne 18. července 2013

Za správnost vyhotovení: JUDr. Anna Hradilová v.r. Vladimíra Kvapilová předsedkyně senátu