1 VSOL 555/2014-A-37
KSBR 30 INS 28027/2013 1 VSOL 555/2014-A-37

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Anny Hradilové a soudkyň JUDr. Karly Trávníčkové a Mgr. Diany Vebrové v insolvenční věci dlužníka Mgr. Jaroslava anonymizovano , anonymizovano , bytem Josefov, Horní 15, PSČ 696 21, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. KSBR 30 INS 28027/2013, zahájené insolvenčním návrhem dlužníka, který spojil s návrhem na povolení oddlužení, o návrhu na vydání předběžného opatření podaném Mgr. Janem Svobodou, soudním exekutorem, Exekutorský úřad Olomouc, Dvořákova 222/32, 779 00 Olomouc, rozhodl o odvolání dlužníka ze dne 18.5.2014 proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 25. dubna 2014, č.j. KSBR 30 INS 28027/2013-A-19,

t a k t o:

Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 25. dubna 2014, č.j. KSBR 30 INS 28027/2013-A-19, se p o t v r z u j e.

O d ů v o d n ě n í:

Shora označeným usnesením Krajský soud v Brně s poukazem na ust. § 82 odst. 1, odst. 2 písm. b), § 109 odst. 1 písm. c) zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon-dále jen též IZ ), dále též s poukazem na důvodovou zprávu k novele insolvenčního zákona, jež byla provedena zákonem č. 334/2012 Sb. (s účinností od 1.11.2012), nařídil předběžné opatření, kterým omezil účinek spojený se zahájením insolvenčního řízení a to tak, že umožnil soudnímu exekutorovi Mgr. Janu Svobodovi, Exekutorský úřad Olomouc, Dvořákova 222/32, 779 00 Olomouc, dokončení exekuce pod sp. zn. 164 EX 1358/13 prodejem nemovitostí v tomto rozhodnutí specifikovaných, které jsou ve společném jmění povinných Ing. Magdy anonymizovano , anonymizovano a Mgr. Jaroslav Haman, anonymizovano , oba bytem Josefov, Horní 15, PSČ 696 21 a které jsou zapsány na listu vlastnictví č. 1120 pro katastrální území Josefov u Hodonína, obec Josefov, u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Hodonín, dále zapsaných listu vlastnictví č. 5255 pro katastrální území a obec Hodonín, u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Hodonín, s tím omezením, aby výtěžek dosažený zpeněžením nemovitostí byl po dobu probíhajícího insolvenčního řízení, vedeného u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. KSBR 30 INS 28027/2013 k dispozici v tomto insolvenčním řízení (výrok I.) a soudnímu exekutorovi Mgr. Janu Svobodovi uložil, aby ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto usnesení zaplatil na označený účet soudní poplatek za návrh na nařízení předběžného opatření ve výši 1.000 Kč (výrok II.).

V důvodech uvedl, že dlužník Mgr. Jaroslav Haman se insolvenčním návrhem, spojeným s návrhem na povolení oddlužení, doručeným soudu 9.10.2013, domáhal zjištění svého úpadku a jeho řešení oddlužením. Účinky zahájení tohoto insolvenčního řízení nastaly téhož dne v 9.24 hodin. Usnesením ze dne 19.11.2013, (č.d. A-11) uložil soud dlužníkovi povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000 Kč; proti tomuto usnesení podal dlužník v zákonné lhůtě odvolání, o kterém odvolací soud dosud nerozhodl. Dne 18.4.2014 byl soudu doručen návrh na vydání předběžného opatření (A-18), kterým se soudní exekutor Mgr. Jan Svoboda, Exekutorský úřad Olomouc, domáhal s odkazem na ust. § 82 odst. 2 písm. b) IZ nařízení předběžného opatření, kterým by soud omezil účinek spojený se zahájením insolvenčního řízení uvedený v ust. § 109 odst. 1 písm. c) IZ tak, že se soudnímu exekutorovi umožňuje dokončit exekuci prodejem označených nemovitostí s tím, že dosažený výtěžek by byl k dispozici pro probíhající insolvenční řízení dlužníka. Exekutor návrh odůvodnil tím, že pod sp. zn. 164 EX 1358/13 (původně 045 EX 154/05) je vedena exekuce na majetek dlužníka a jeho manželky Ing. Magdy anonymizovano , v jejímž rámci jsou zpeněžovány uvedené nemovitosti, které jsou ve společném jmění povinných manželů. Dne 21.3.2013 byla na základě výsledků provedených dražeb těchto nemovitostí pod č.j. 045 EX 154/05-357 a 045 EX 154/05-359 soudním exekutorem vydána usnesení o příklepu, proti kterým podali povinní odvolání, o nichž odvolací soud nerozhodl s poukazem na probíhající insolvenční řízení dlužníka a jeho manželky. Dále exekutor poukázal, že ze strany dlužníka bylo v období od 24.10.2012 doposud podáno celkem pět insolvenčních návrhů spojených s návrhem na povolení oddlužení, kdy s výjimkou posledního insolvenčního návrhu, byly všechny předchozí odmítnuty pro vady, které dlužník ani přes výzvu soudu neodstranil, a naopak tyto v dalších insolvenčních návrzích znovu opakoval. Motivací dlužníka tedy není řešení jeho úpadku oddlužením, nýbrž snaha zablokovat exekuční řízení, trvající již od roku 2005 a zabránit tak dokončení exekuce prodejem nemovitostí. S ohledem na zahájení tohoto posledního insolvenčního řízení dlužníka nastal stav, kdy usnesení o příklepu dosud nenabylo právní moci, vydražitelům jsou zadržovány dražební jistoty ve výši 200.000 Kč, resp. 20.000 Kč, složené již 13.3.2013 a 18.3.2013 a vydražitelé zároveň nemohou být zapsání jako vlastníci nemovitostí do katastru nemovitostí. V tomto spatřuje navrhovatel důvody zvláštního zřetele hodné pro to, aby insolvenční soud tento stav vydaným předběžným opatřením odstranil.

Z usnesení-dražebních vyhlášek ze dne 29.5.2012, č.j. 045 EX 154/05-163 a č.j. 045 EX 154/05-164 soud prvního stupně zjistil, že na základě vydaného exekučního příkazu prodejem nemovitostí povinných (dlužníka a jeho manželky) a po vypracování znaleckého posudku, nařídil soudní exekutor elektronickou držbu nemovitostí (specifikovaných ve výroku I. tohoto usnesení soudu prvního stupně), výše jistoty byla stanovena částkou 200.000 Kč, resp. 20.000 Kč. Dále soud zjistil, že dne 21.3.2013 byla na základě výsledků provedených dražeb nemovitostí pod č.j. 045 EX 154/05-357 a 045 EX 154/05-359 soudním exekutorem vydána usnesení o příklepu vydražitelům, jimž byla uložena povinnost zaplatit nejvyšší podání v částce 1.326.667 Kč a 181.000 Kč do jednoho měsíce od právní moci usnesení o udělení příklepu. Proti těmto (oběma) usnesením podali povinní dne 24.4.2013 odvolání. Přípisem ze dne 19.3.2014 vrátil Krajský soud v Brně soudnímu exekutorovi spis bez věcného vyřízení, neboť v důsledku mj. pobíhajícího insolvenčního řízení ve věci dlužníka vedeného pod sp. zn. KSBR 30 INS 28027/2013, nemůže rozhodnout o odvolání povinných proti usnesením o udělení příklepu. Zároveň uvedl, že po zániku účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení bude třeba odvolání povinných znovu odvolacímu soudu předložit.

Dále z usnesení Krajského soudu v Brně vydaných v předchozích insolvenčních řízeních dlužníka soud prvního stupně zjistil, že v případě dlužníka byla v minulosti vedena čtyři, již pravomocně skončená insolvenční řízení, a to pod sp.zn. KSBR 40 INS 26216/2012, KSBR 40 INS 3561/2013, KSBR 30 INS 13972/2013 a KSBR 30 INS 15566/2013, ve všech případech byl insolvenční návrh dlužníka spojený s návrhem na povolení oddlužení odmítnut, neboť dlužník ani na výzvu soudu své insolvenční návrhy neopravil a nedoplnil, přičemž následně znovu podal další insolvenční návrh obsahující totožné vady. Rovněž z odůvodnění usnesení insolvenčního soudu ze dne 19.11.2013, č.j. KSBR 30 INS 28027/2013-A-11 (v předmětné věci), kterým byla dlužníkovi uložena povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000 Kč vyplývá, že důvodem pro tento postup byla skutečnost, že dlužník na výzvu soudu opět nedoplnil podaný návrh na povolení oddlužení, soud tyto vady posoudil jako nedostatek, který vede k odmítnutí návrhu na oddlužení, s nímž je ze zákona spojeno rozhodnutí o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem.

Na základě těchto zjištění soud prvního stupně dospěl k závěru, že jednání dlužníka, který i přes poučení insolvenčního soudu opakovaně podává vadné insolvenční návrhy a časová souvislost tohoto jednání s procesem zpeněžování nemovitostí v exekučním řízení, svědčí o tom, že skutečným záměrem dlužníka není řešit svůj tvrzený úpadek cestou insolvenčního řízení, nýbrž využít účinků se zahájením insolvenčního řízení, k oddálení (blokaci) dokončení procesu prodeje jeho nemovitostí v rámci exekučního řízení. Tuto skutečnost pak insolvenční soud považuje za důvod hodný zvláštního zřetele, odůvodňující přiměřené omezení účinku zahájení insolvenčního řízení, který spočívá v nemožnosti provedení exekuce. Dokončení provedení exekuce, jež se týká pouze nemovitého majetku a s přihlédnutím k fázi, ve které se nachází (vydáno usnesení o příklepu), neodporuje dle přesvědčení insolvenčního soudu ani společnému zájmu věřitelů, neboť při jeho zpeněžení bylo postupováno transparentně formou dražby a získaný výtěžek tak odráží skutečnou tržní hodnotu nemovitostí. Zvolený postup umožní v rámci exekučního řízení odvolacímu soudu rozhodnout o odvolání povinných proti usnesení soudního exekutora o udělení příklepu vydražitelům a v návaznosti na to proces prodeje nemovitostí dokončit. Proto soud prvního stupně návrhu exekutora na vydání požadovaného předběžného opatření vyhověl.

Proti tomuto usnesení podal dlužník včasné odvolání. Uvedl, že u prvních dvou insolvenčních návrhů mu manželka zadržovala korespondenci, aby chránila rodinu před nepříjemnými záležitostmi. Po jejím nástupu do výkonu trestu (9.5.2013) se snažil vady návrhu odstraňovat. Není mu jasné, jakým způsobem byl vypracován znalecký posudek pro elektronickou dražbu, když nemovitosti v Josefově žádný znalec nenavštívil, je zde snaha prodat nemovitost co nejrychleji a hluboko pod cenu, v tomto případě minimálně o 1.000.000 Kč, neboť nemovitost kupovali za 1.200.000 Kč, což bylo před její rekonstrukcí. Ve znaleckém posudku pro Českou spořitelnu, a.s., znalec Ing. arch. Petr Šikula stanovil cenu po rekonstrukci 2.400.000 Kč. Proto se jim částka 1.326.667 Kč, za kterou byl udělen příklep, zdá velmi nízká, nemovitost stojí na pozemku o rozloze 1.000 m2, přičemž pouze ten se dá prodat za 500.000 Kč. Jde o vědomé poškození věřitelů, pro něž je daleko horší prodej pod cenu, než to, že z neznalosti věci podali opakovaně vadný insolvenční návrh. Dále odvolatel namítal, že na oprávněného Zdeňka Ptáčka, pro kterého je vedena exekuce, podali opakovaně trestní oznámení pro podvod, neboť jim žádný finanční obnos nepředal; první trestní oznámení nedopadlo v jejich prospěch, proto mají podezření na manipulaci s řízením. V neposlední řadě odvolatel uvedl, že 1.6.2014 bude zaměstnán a bude schopen nést náklady řízení, svědčí o tom skutečnost, že byly vyřešeny pohledávky některých věřitelů, které odvolatel označil. Z uvedených důvodů navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení zrušil, odvolatel žádá o novou dražbu, která bude vycházet z reálného znaleckého posudku, který nebude vypracován pouze z křesla u počítače. Ke svému odvolání dlužník doložil nedatované trestní oznámení na Zdeňka Ptáčka, adresované Policii ČR v Hodoníně.

Předně je třeba uvést, že toto insolvenční řízení ve věci dlužníka bylo zahájeno 9.10.2013. Dne 1.1.2014 nabyl účinnosti zákon č. 294/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů. Podle čl. II. přechodného ustanovení citovaného zákona, zákon č. 182/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona platí i pro insolvenční řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; právní

účinky úkonů, které v insolvenčním řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány.

Podle ust. § 7 IZ nestanoví-li tento zákon jinak, nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu, týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, odvolací soud přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, včetně řízení, které jeho vydání přecházelo (§ 212, § 212a odst. 1, 5 a 6 o.s.ř.), a aniž musel ve věci nařizovat jednání (§ 94 odst. 1 písm. c/ IZ) dospěl k závěru, že odvolání dlužníka není důvodné.

Pokud jde o dosavadní průběh tohoto insolvenčního řízení, obsah návrhu soudního exekutora Mgr. Jana Svobody na vydání předběžného opatření, dále skutková zjištění z listin, které soudní exekutor ke svému návrhu na vydání předběžného opatření předložil, včetně zjištění soudu prvního stupně ze spisů Krajského soudu v Brně sp. zn. KSBR 40 INS 26216/2012, KSBR 40 INS 3561/2013, KSBR 30 INS 13972/2013 a KSBR 30 INS 15566/2013, odvolací soud v zájmu stručnosti rozhodnutí zcela odkazuje na odůvodnění napadeného usnesení, neboť jde o zjištění správná, která ani odvolatelem v jeho odvolání nebyla zpochybněna.

Lze jen doplnit, že ve věci sp. zn. KSBR 40 INS 26216/2012 bylo řízení zahájeno 24.10.2012, ve věci sp. zn. KSBR 40 INS 3561/2013 bylo zahájeno 11.2.2013, ve věci sp. zn. KSBR 30 INS 13972/2013 bylo zahájeno 17.5.2013 a ve věci sp. zn. KSBR 30 INS 15566/2013 bylo zahájeno 3.6.2013, všechna uvedená řízení skončila odmítnutím insolvenčního návrhu dlužníka pro vady či pro neodstranění vad návrhu. Exekuce na majetek povinných (dlužníka a jeho manželku) ve prospěch oprávněného Zdeňka Ptáčka pro pohledávku 1.400.000 Kč s příslušenstvím a z titulu nákladů předchozího řízení a pro náklady exekuce, byla nařízena již v roce 2005 a to usnesením Okresního soudu v Hodoníně ze dne 22.2.2005, pod sp. zn. 2 Nc 225/2005. Tato exekuce dosud nebyla ukončena, neboť jednak usnesením soudního exekutora Mgr. Jana Svobody ze dne 18.1.2013, č.j. 045 EX 154/05-257 a č.j. 045 EX 154/05-258, musela být původně nařízená dražební jednání (jež byla nařízena usnesením-dražební vyhláškou ze dne 29.5.2012, č.j. 045 EX 154/05-163 a č.j. 045 EX 154/05-164) z důvodů probíhajícího a následně pravomocně ukončeného insolvenčního řízení odročena na 20.3.2013 a následně proti usnesením téhož soudního exekutora ze dne 21.3.2013, č.j. 045 EX 154/05-357 a č.j. 045 EX 154/05-359 o příklepu vydražitelům, jimž byla uložena povinnost zaplatit nejvyšší podání v částce 1.326.667 Kč a 181.000 Kč do jednoho měsíce od právní moci usnesení o udělení příklepu, podali dlužník a jeho manželka odvolání, o kterém nemohlo být dosud rozhodnuto, z důvodů mj. zahájení předmětného insolvenčního řízení ve věci dlužníka.

Podle ust. § 109 odst. 1. písm. c) IZ se zahájením insolvenčního řízení se spojuje ten účinek, že výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek ve vlastnictví dlužníka, jakož i jiný majetek, který náleží do majetkové podstaty, lze nařídit nebo zahájit, nelze jej však provést.

Ustanovení § 82 odst. 2 písm. b) IZ dále stanoví, že předběžným opatřením může insolvenční soud v době do rozhodnutí o insolvenčním návrhu také omezit z důvodů hodných zvláštního zřetele způsobem stanoveným v předběžném opatření některý z účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení uvedených v § 109 odst. 1 písm. b) a c), neodporuje-li to společnému zájmu věřitelů, a to i bez návrhu.

Jak správně uvedl soud prvního stupně novelou insolvenčního zákona č. 334/2012 Sb., byly do ustanovení § 82 IZ doplněny další důvody pro vydání předběžného opatření tak, že insolvenční soud má možnost z důvodů zvláštního zřetele hodných předběžným opatřením a způsobem stanoveným v předběžném opatření, omezit některý z účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení, uvedených v ustanovení § 109 odst. 1 IZ.

V důvodové zprávě k zákonu č. 334/2012 Sb., v části týkající se ust. § 82 IZ zákonodárce výslovně uvedl, že praktické poznatky z průběhu některých insolvenčních řízení dokládají, že v některých případech se vyskytují pokusy zneužít transparentnosti insolvenčního řízení a účinků spojených s jeho zahájením k poškození zájmů třetích osob nebo dlužníka. Přitom může jít jak o záměr sledovaný dlužníkem (blokace exekučních řízení insolvenčními návrhy, jež nejsou míněny vážně), tak o záměr sledovaný jiným insolvenčním navrhovatelem. Jedním z opatření, jež mají přispět k efektivnímu zásahu soudu proti takovým postupům, je rozšíření pravomocí insolvenčního soudu při vydávání předběžných opatření. Nově se tedy přiznává insolvenčnímu soudu (v § 82 písm. b/ návrhu zákona) možnost z důvodů zvláštního zřetele hodných předběžným opatřením způsobem stanoveným v předběžném opatření omezit některý z účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení, jak jsou uvedeny v ustanovení § 109 odst. 1 insolvenčního zákona (pojistka pro účinky uvedené v ustanovení § 111 insolvenčního zákona je zakotvena přímo v textu ustanovení § 111). Tím se tedy soudu otevírá možnost (při respektu k zásadám insolvenčního řízení vyjádřeným v ustanovení § 5 insolvenčního zákona) např. povolit v exekuci dokončení exekuce (s omezením nastaveným tak, aby například výtěžek dosaženého zpeněžení majetku byl po dobu probíhajícího insolvenčního řízení k dispozici v tomto řízení).

Z výše uvedeného lze proto dovodit, že důvody hodné zvláštního zřetele, způsobilé k tomu, aby soud mohl omezit prostřednictvím předběžného opatření účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, uvedené v ust. § 109, odst. 1, písm. c) IZ, mohou spočívat i v takovém jednání, jež svědčí o tom, že insolvenční návrh byl zjevně podán proto, aby probíhající exekuci a jejímu dokončení zabránil.

S ohledem na zjištění v dané věci je rovněž odvolací soud přesvědčen, že o takový případ se jedná i v posuzované věci. Vyplývá to především z toho, že dlužník doposud podával opakovaně vadné insolvenční návrhy, které i přes případné poučení a výzvy insolvenčního soudu řádně nedoplnil a všechna dosavadní řízení skončila jejich odmítnutím. Tomuto závěru odpovídá i časová souvislost s procesem zpeněžování nemovitostí dlužníka a jeho manželky v exekučním řízení, jak správně zdůraznil soud prvního stupně. V neposlední řadě odvolací soud shodně se soudem prvního stupně uzavírá, že dokončení exekuce, jež se týká nemovitého majetku, neodporuje ani společnému zájmu věřitelů, jednak proto, že jejich prodej se uskutečnil formou dražby, šlo tedy o prodej transparentní a dále proto, že získaný výtěžek bude po dobu probíhajícího insolvenčního řízení k dispozici právě v tomto insolvenčním řízení.

Ze všech shora uvedených důvodů proto postupoval odvolací sodu dle ust. § 219 o.s.ř. a napadené usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil.

P o u č e n í: Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné (§ 238 odst. 1, písm. f/ o.s.ř.).

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku a navrhovateli předběžného opatření, se však doručuje i zvláštním způsobem (§ 71, § 74 odst. 1, § 75 odst. 2 IZ).

V Olomouci dne 31. října 2014

Za správnost vyhotovení: JUDr. Anna Hradilová v.r. Jitka Jahodová předsedkyně senátu