1 VSOL 553/2015-A-10
KSBR 37 INS 11152/2015 1 VSOL 553/2015-A-10

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Anny Hradilové a soudkyň JUDr. Karly Trávníčkové a Mgr. Diany Vebrové v insolvenční věci dlužnice Boženy anonymizovano , anonymizovano , bytem v Brně, Trnitá, Štěpánská 310/4b, PSČ 602 00 Brno, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. KSBR 37 INS 11152/2015, o insolvenčním návrhu dlužnice spojeném s návrhem na povolení oddlužení, rozhodl o odvolání dlužnice ze dne 6. května 2015, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 30. dubna 2015, č.j. KSBR 37 INS 11152/2015-A-5,

t a k t o:

Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 30. dubna 2015, č.j. KSBR 37 INS 11152/2015-A-5, se p o t v r z u j e.

O d ů v o d n ě n í:

Shora označeným usnesením Krajský soud v Brně s poukazem na ust. § 3 odst. 1, odst. 2, § 103 odst. 2, odst. 3 a § 128 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon-dále jen též IZ ), odmítl insolvenční návrh dlužnice (doručený soudu 28.4.2015) s odůvodněním, že dlužnice v návrhu jako skutečnosti osvědčující její úpadek uvedla, že má dva věřitele se dvěma závazky ve výši celkem 671.134 Kč a to závazky: 1. nesplacená pohledávka -Exekutorský úřad Praha 9, JUDr. Milan Suchánek-oprávněná společnost SECAPITAL S. aa.r.d, IČ 00108305, splatnost poslední splátky 31.12.2014, výše závazku 382.242 Kč, číslo sp. zn. 085 EX 15198/2014-16 a 2. nesplacená pohledávka-Exekutorský úřad Praha-východ, JUDr. Marcel Smékal-oprávněná společnost SECAPITAL S. aa.r.d., IČ 00108305, splatnost poslední splátky 31.12.2014, výše závazku 288.892 Kč, sp. zn. 081 EX 20437/2014-042. Dlužnicí takto podaný insolvenční návrh neobsahuje podstatné náležitosti podle insolvenčního zákona, neboť v něm nejsou úplně a dostatečně popsány okolnosti osvědčující úpadek dlužnice, kdy její tvrzení o úpadku je neurčité. K vylíčení rozhodujících skutečností osvědčujících úpadek dlužnice je však třeba uvést data splatnosti jednotlivých závazků, aby bylo možno posoudit, že jde o závazky (alespoň vůči dvěma věřitelům), které jsou po lhůtě splatnosti 30 dnů, dále jasným a určitým způsobem vymezit, z jakého důvodu není dlužnice schopna tyto závazky plnit (zda zastavila platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužnici výkonem rozhodnutí nebo exekucí). Z insolvenčního návrhu dlužnice nelze s jistotou dovodit ani tvrzení o mnohosti jejích věřitelů, když sice uvedla, že má dva věřitele, v návrhu však označila jako oprávněnou osobu z obou závazků věřitele SECAPITAL S. aa.r.d, IČ 00108305, s tím, že poslední splátka byla splatná u obou závazků vůči témuž věřiteli dne 31.12.2014. Pokud dlužnice zamýšlela jako své další věřitele označit rovněž pověřené exekutory, pak neuvedla k těmto závazkům ani jejich výši, ani splatnost těchto závazků. Tvrzení o mnohosti věřitelů je tak neurčité. Listinami připojenými k insolvenčnímu návrhu se soud nezabýval, neboť skutečnosti osvědčující úpadek dlužnice musí být uvedeny již v insolvenčním návrhu. Nicméně ani ze seznamu závazků jako povinné přílohy insolvenčního návrhu soud mnohost věřitelů rovněž bez pochybností nedovodil, neboť označení závazků v seznamu závazků je totožné s označením závazků v návrhu. Soud proto postupoval podle ust. § 128 odst. 1 IZ, neboť uvedené ustanovení mu neumožňuje vyzývat navrhovatele odstranění vad insolvenčního návrhu postupem dle ust. § 43 odst. 1 o.s.ř.

Proti tomuto usnesení podala dlužnice včasné odvolání, v němž namítla, že dle jejího názoru byly k návrhu doloženy všechny potřebné dokumenty (seznam závazků, majetku, prohlášení o zaměstnancích apod.), u závazků uvedla poslední splátky vůči věřitelům, data splatnosti jednotlivých závazků nezná. Protože se domnívá, že její insolvenční návrh je úplný a srozumitelný, že předložila všechny zákonem požadované přílohy, včetně dokladu o jejím příjmu a nadto tvrdí, že zastavila potřebnou část plateb vůči věřitelům, neboť jí peníze nevycházely, pak nechápe, proč jí soud prvního stupně brání v dalším řízení . Navrhla změnu, případně zrušení napadeného usnesení.

Podle ust. § 7 IZ, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i

řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a odst. 1, odst. 5 a odst. 6 o.s.ř.) a aniž nařizoval odvolací jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že odvolání dlužnice není důvodné.

Především je nutno uvést, že definici úpadku upravuje ust. § 3 odst. 1 IZ, dle něhož je dlužník v úpadku, jestliže má a) více věřitelů (pozn. nejméně dva), b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen platební neschopnost ).

V ustanovení § 3 odst. 2 IZ jsou uvedeny zákonné (vyvratitelné) domněnky úpadku, dle nichž se má za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo je b) neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníkovi výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplní-li povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.

Ustanovení § 103 odst. 2 IZ dále stanoví, že v insolvenčním návrhu musí být uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka (pozn. jak je definován v § 3 odst. 1 IZ) nebo jeho hrozící úpadek (§ 3 odst. 4 IZ), skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá.

Podle ust. § 128 odst. 1 IZ insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný, anebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do sedmi dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 o.s.ř. (pozn. týkající se odstraňování vad návrhu) se nepoužije.

Dále odvolací soud konstatuje, že insolvenční návrh musí mít náležitosti dle ust. § 103 (v návaznosti na ust. § 3 odst. 1, odst. 2 IZ, viz citace shora) a návrh na povolení oddlužení náležitosti dle ust. § 391 IZ, a že podmínkou pro projednání návrhu na povolení oddlužení je podání bezvadného insolvenčního návrhu. K náležitostem insolvenčního návrhu srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 27.1.2010, sp. zn. KSBR 37 INS 294/2008, 29 NSCR 1/2008, publikované ve Sbírce rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu ČR pod poř. č. 88/2010.

V přezkoumávané věci se z obsahu předloženého insolvenčního spisu podává, že insolvenčním návrhem, spojeným s návrhem na povolení oddlužení, se dlužnice domáhala zjištění jejího úpadku a jeho řešení oddlužením formou splátkového kalendáře. K podání insolvenčního návrhu dlužnice využila formulář, který je předepsán k podání návrhu na povolení oddlužení a v popisu rozhodujících skutečností osvědčujících její úpadek (v bodu 06 a 19 formuláře) uvedla, že do platební neschopnosti se dostala v průběhu posledních 2-3 let, kdy závazky dříve splácela. Pomohla finančně v rodině, později však zůstala na vše sama (je rozvedená) a dostala se se splácením do prodlení. Situaci se snažila řešit s věřiteli, žádala o odklad splátek, či jejich snížení, avšak nebylo jí vyhověno. Ze svých příjmů není schopna (má důchod 6.627 Kč měsíčně) dostát svým závazkům, nechce se dále dalšími úvěry zadlužovat. Dále mj. uvedla, že má dva věřitele se dvěma závazky v celkové výši 671.134 Kč, jde o závazky nezajištěné a vykonatelné, jsou již delší dobu po splatnosti a navyšují se o příslušenství. Jelikož její příjmy na pokrytí všech věřitelů nestačí, finančně jí pomáhá rodina, má výdaje spojené s inkasem a domácností. V neposlední řadě uvedla, že pokud by věděla dříve o možnosti oddlužení, již dávno by tuto zákonnou úpravu využila. V popisu svých závazků dlužnice uvedla, že u prvního závazku je oprávněným společnost SECAPITAL S. aa.r.d. (Luxemboursg)-Exekutorský úřad Praha 9, JUDr. Milan Suchánek, soudní exekutor, závazek činí 382.242 Kč, splatnost poslední splátky 31.12.2014, u druhého závazku uvedla, že oprávněným je společnost SECAPITAL S. aa.r.d. (Luxemboursg) -Exekutorský úřad Praha-východ, JUDr. Marcel Smékal, soudní exekutor, závazek činí 288.892 Kč, splatnost poslední splátky 31.12.2014. Obdobně své věřitele a závazky dlužnice popsala v bodu 19. formuláře a též v předloženém seznamu závazků, kde rovněž uvedla sídlo oprávněného a označených exekutorských úřadů. Ke svému návrhu, kromě listin, kterými dlužnice hodlala doložit svůj úpadek (jimiž se ovšem může insolvenční soud zabývat až na základě bezvadného insolvenčního návrhu), dlužnice dále předložila seznam majetku, darovací smlouvu, prohlášení o neexistenci zaměstnanců, doklad o výši důchodu a výpis z evidence rejstříku trestů. Na to bez dalšího vydal soud prvního stupně odvoláním napadené usnesení.

Po posouzení takto podaného insolvenčího návrhu odvolací soud shodně se soudem prvního stupně uzavírá, že jde o návrh vadný, u něhož by bylo potřeba jeho doplnění. Ovšem vyzývat dlužnici k doplnění vadného insolvenčního návrhu (jehož vady budou vyloženy dále), nebylo možné, neboť ust. § 128 odst. 1 IZ tento postup insolvenčnímu soudu v insolvenčním řízení (oproti řízení dle občanského soudního řádu) neumožňuje.

Vadnost insolvenčního návrhu dlužnice spočívá především v tom, že ač tvrdí, že má dva věřitele s vykonatelnými (nezajištěnými) pohledávkami, ve skutečnosti v návrhu označuje jen jednoho, kterým je zřejmě jen společnost SECAPITAL S. aa.r.d. Přitom jedním ze znaků úpadku je mnohost věřitelů, tedy nejméně dva, nestačí jeden věřitel, byť se dvěma splatnými pohledávkami (viz § 3 odst. 1 IZ shora). Pokud dlužnice v bodu 19 návrhu hodlala jako své věřitele označit též soudní exekutory, (kteří zřejmě vykonatelné pohledávky tohoto jediného věřitele pouze vymáhají), pak výši a splatnost těchto závazků dlužnice neuvádí. I v tom lze spatřovat vadu-nejasnost jejího návrhu. Rovněž ke splatnosti svých závazků dlužnice potřebné konkrétní údaje nesdělila, když pouze uvedla splatnost poslední splátky, aniž sdělila, zda ji uhradila či nikoliv, zda od uvedeného data zastavila platby svých vykonatelných závazků apod.

Za dané situace proto postupoval soud prvního stupně správně, když insolvenční návrh dlužnice jako vadný dle ust. § 128 odst. IZ odmítl, aniž se zabýval návrhem dlužnice na povolení oddlužení, neboť návrhem na povolení oddlužení se může insolvenční soud zabývat až na základě bezvadného insolvenčního návrhu.

Proto s ohledem na shora uvedené odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně jako věcně správné dle ust. § 219 o.s.ř. potvrdil.

Jen pro úplnost odvolací soud dodává, že z insolvenčního rejstříku je mu známo, že se nejedná o první insolvenční návrh dlužnice spojený s návrhem na povolení oddlužení. První z nich dlužnice podala již v roce 2012 (sp. zn. KSBR 28 INS 12936/2012) a druhý v roce 2013 (sp. zn. KSBR 32 INS 3765/2013), oba tyto její předchozí návrhy byly rovněž pro vady odmítnuty.

P o u č e n í: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně, pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má- li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (§ 237, § 239, § 240 odst. 1 o.s.ř.).

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení usnesení (§ 71, § 74 odst. 1, § 75 odst. 2 IZ).

V Olomouci dne 10. září 2015

Za správnost vyhotovení: JUDr. Anna Hradilová v.r. Jitka Jahodová předsedkyně senátu