1 VSOL 522/2014-A-108
KSBR 30 INS 27840/2012 1 VSOL 522/2014-A-108

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Karly Trávníčkové a soudkyň JUDr. Anny Hradilové a Mgr. Diany Vebrové v insolvenční věci dlužníka TWIN EYE, a.s., se sídlem Brno, Mlýnská 326/13, PSČ 602 00, IČ: 26446171, zastoupeného JUDr. Tomášem Leuchterem, advokátem se sídlem Praha 1, Na Poříčí 1079/3a, PSČ 110 00, o insolvenčním návrhu věřitelů: a) CUBICK CZECH, a.s., se sídlem Praha 1, V Celnici 1031/4, PSČ 110 00, IČ: 28213246, zastoupeného JUDr. Jiřím Vlasákem, advokátem se sídlem Praha 7, Jankovcova 1518/2, PSČ 170 00, b) 9 tulipánů s.r.o., se sídlem Praha 8-Karlín, Sokolovská 126/40, PSČ 186 00, Praha 8, IČ: 28391519, o odvolání insolvenčního navrhovatele a) proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 4.4.2014, č.j. KSBR 30 INS 27840/2012-A-86

takto:

I. Usnesení soudu prvního stupně se ve výrocích I.,III. a IV. ve vztahu k insolvenčnímu navrhovateli a) p o t v r z u j e .

II. Ve výroku II. se usnesení soudu prvního stupně ve vztahu k insolvenčnímu navrhovateli a) m ě n í tak, že insolvenční navrhovatel a) je povinen zaplatit dlužníkovi k rukám jeho advokáta náklady řízení před soudem prvního stupně ve výši 48.678 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí s tím, že ve výši 45.179,36 Kč je povinen náklady řízení zaplatit společně a nerozdílně s insolvenčním navrhovatelem b), kterému byla tato povinnost uložena usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 4.4.2014, č.j. KSBR 30 INS 27840/2012-A-86.

III. Insolvenční navrhovatel a) je povinen zaplatit dlužníkovi k rukám jeho advokáta náklady odvolacího řízení ve výši 14.300 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně zamítl podle ustanovení § 143 odst. 1, 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen IZ ), insolvenční návrhy věřitelů: a) CUBICK CZECH, a.s., b) 9 tulipánů s.r.o. (výrok I.), insolvenčním navrhovatelům a) a b) uložil povinnost zaplatit společně a nerozdílně dlužníku náklady insolvenčního řízení ve výši 45.179,36 Kč (výrok II.), dále jim uložil povinnost zaplatit společně a nerozdílně České republice soudní poplatek ve výši 2.000 Kč (výrok III.) a rozhodl, že zveřejněním tohoto usnesení v insolvenčním rejstříku zanikají účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení a dosud vydaná předběžná opatření (výrok IV.). V odůvodnění uvedl, že návrhy insolvenčních navrhovatelů a) a b) byly zamítnuty pro spornost jejich pohledávek. Ve vztahu k insolvenčnímu navrhovateli a) uvedl, že sice předložil k prokázání své splatné pohledávky vůči dlužníkovi rozhodčí nález opatřený doložkou právní moci a vykonatelnosti, který je pro insolvenční soud závazný, nicméně nelze přehlédnout existenci následných pravomocných soudních rozhodnutí vydaných v exekučním řízení a v řízení o výkon rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva, jimiž je insolvenční soud rovněž vázán, když exekučním titulem měl být právě předmětný rozhodčí nález. Jestliže soudy v obou těchto řízeních, v nichž došlo k zamítnutí návrhu na nařízení exekuce a zastavení řízení o výkon rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva shodně dospěly k závěru, že rozhodčí nález nebyl v rozhodčím řízení dlužníku řádně doručen a v důsledku toho nenabyl právní moci a nenastala jeho vykonatelnost, pak i insolvenční soud musí tento jejich závěr při rozhodování o insolvenčním návrhu respektovat. Insolvenční soud je proto názoru, že rozhodčí nález předložený navrhovatelem a) pro něj není závazný, neboť nenabyl právní moci a nestal se vykonatelným. Nebyla-li pohledávka navrhovatele a) vůči dlužníkovi přiznána pravomocným rozhodčím nálezem, zabýval se insolvenční soud následně otázkou existence tvrzené splatné nevykonatelné pohledávky navrhovatelem a) a dospěl k závěru, že samotným uzavřením smlouvy o budoucí smlouvě o převodu akcií ze dne 8.9.2009, ve které dlužník vystupoval v pozici vedlejšího účastníka smlouvy, dlužník ve vztahu k předmětným pozemkům toliko deklaroval svůj záměr tyto prozatím nezatížit žádnými dalšími novými závazky či břemeny. Tento následný právní úkon dlužníka, mající účinky pouze mezi smluvními stranami, nelze ve vztahu k jeho již existujícím závazkům vůči právnímu předchůdci navrhovatele a), tj. společnosti BALLANGEN, SE, považovat za právní úkon týkající se nemovitostí, který by sám o sobě naplnění účelu tohoto závazku zmařil. Předpoklady pro vznik nároku na smluvní pokutu tak tímto vytýkaným jednáním naplněny nebyly. Za situace, kdy navrhovatel a) svou tvrzenou splatnou pohledávku vůči dlužníkovi vyvozuje z titulu smluvní pokuty za porušení povinnosti vyplývající ze smlouvy o společném záměru uzavřené dne 27.11.2008, přičemž za porušení smluvní povinnosti označil samotnou účast dlužníka jako smluvní strany na uzavření smlouvy o budoucí smlouvě o převodu akcií dne 8.9.2009, pak jim předloženými listinnými důkazy nebyl vznik a existence této pohledávky doložen, a proto insolvenční soud dospěl k závěru, že navrhovatel a) existenci své tvrzené splatné pohledávky vůči dlužníkovi neosvědčil. K výroku II. o náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně v odůvodnění uvedl, že o nákladech řízení rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. za použití § 7 odst. 1 IZ a ve věci neúspěšným navrhovatelům tak uložil povinnost společně a nerozdílně zaplatit dlužníkovi náhradu nákladů řízení ve výši 45.179,36 Kč. Tyto náklady sestávají z odměny právního zástupce podle § 7, § 9 odst. 4, písm. c) a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, a to za 9 úkonů právní služby (převzetí a přípravu zastoupení 15.11.2012, podání písemných vyjádření k insolvenčnímu návrhu a odvolání 19.11.2012, 22.2.2013, 12.3.2012, 14.3.2013, 15.10.2013 a účast na jednáních soudu dne 15.3.2013, 16.10.2013 a 28.3.2014 a 3.100 Kč, paušální náhradu výdajů za 9 úkonů a 300 Kč, náhradu za ztrátu času za 16 započatých půlhodin a 100 Kč, cestovné z Prahy do Brna k jednání soudu dne 15.3.2013 ve výši 2.769,79 Kč a 28.3.2014 ve výši 2.554 Kč, parkovné ve výši 111,57 Kč a náhrada za 21 % DPH ve výši 7.544 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podal navrhovatel a) odvolání, ve kterém soudu prvního stupně vytýkal, že nepřihlédl k odvolatelem tvrzeným skutečnosti nebo jím označeným důkazům, řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, soud prvního stupně dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním, dosud zjištěný skutkový stav neobstojí, neboť jsou tu další skutečnosti nebo důkazy, které nebyly dosud uplatněny a rozhodnutí soudu prvního stupně spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Nesouhlasil se závěrem soudu prvního stupně o tom, že předmětná pohledávka není pohledávkou vykonatelnou a v této souvislosti namítal, že proti rozsudku Městského soudu v Praze dne 2.5.2013, č.j. 26 Cm 92/2011-131, kterým byl zrušen rozhodčí nález Mgr. Jana Štainbrucha ze dne 26.10.2009, sp. zn. Rc 143/2009-04, jímž byla navrhovateli a) přiznána pohledávka z titulu smluvní pokuty, a který byl podkladem přihlášky pohledávky navrhovatele a) jako pohledávky vykonatelné, byl zrušen usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 7.5.2014, sp. zn. 3 Cm 332/2013, a tudíž je zapotřebí v rámci projednání insolvenčního návrhu vycházet ze skutečnosti, že zde existuje platný rozhodčí nález, kterým navrhovatel a) osvědčil existenci svojí vykonatelné pohledávky. Ve vztahu k povinnosti zajištěné smluvní pokutou dle čl. VI., bod 6.2 Smlouvy o společném záměru ze dne 27.11.2008 uvedl, že dlužník se v této smlouvě zavázal, že neučiní jakýkoliv právní úkon týkající se předmětných pozemků, který bude v rozporu s účelem a smyslem této smlouvy-nemuselo tedy jít v žádném případě jen o zatížení pozemků, nýbrž zejména např. i o uzavření obdobné smlouvy na jejich využití jako stavebních pozemků. Uzavřením Smlouvy o budoucí smlouvě o převodu akcií ze dne 8.9.2009 proto k porušení smluvní pokutou zajištěných povinností došlo, resp. i kdyby k takovému porušení nedošlo přímo uzavřením této smlouvy, tak jejím podpisem dlužník potvrzuje, že předmětné povinnosti porušil již před jejím uzavřením, když v ní výslovně potvrzuje pravdivost informací týkajících se projektu nazvaného GREEN HOUSE BRIDGE, 2. etapa, Praha 7, který byl dle uvedeného prohlášení jediným podnikatelským záměrem dlužníka a přitom se týkal totožných pozemků, k nimž se vztahovaly povinnosti dlužníka ze smlouvy o společném záměru. Není tedy podstatné, že se dlužník ve smlouvě o budoucí smlouvě o převodu akcií zavázal předmětné pozemky nezatížit žádnými závazky či břemeny, ale podstatné je prohlášení dlužníka, že pozemky jsou určeny k realizaci výše uvedeného projektu, tj. projektu odlišného od projektu, který byl předmětem smlouvy o společném záměru uzavřené se společností BALLANGEN, SE (architektonická studie Apartmenst and office block Jateční, Prague-Czech republic). K prokázání tvrzení, že dlužník věděl o podání návrhu na vydání rozhodčího nálezu, jakož i o jeho doručení, a že rozsudek Městského soudu v Praze dne 2.5.2013, č.j. 26 Cm 92/2011-131, kterým byl v prvním stupni předmětný rozhodčí nález zrušen, byl usnesením odvolacího soudu zrušen a věc vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení předložil odvolacímu soudu listinné důkazy.

Dlužník ve vyjádření k odvolání insolvenčního navrhovatele a) uvedl, že rozhodnutí soudu prvního stupně považuje za věcně správné, a proto navrhuje, aby odvolací soud toto rozhodnutí potvrdil a dlužníkovi přiznal náhradu nákladů odvolacího řízení.

Po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, která v odvolání použila způsobilé odvolací důvody podřaditelné pod ust. § 205 odst. 2, písm. b), c), e), f) a g) o.s.ř., přezkoumal odvolací soud odvoláním napadené rozhodnutí soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 7 IZ, § 212, § 212a o.s.ř.), a po jednání ve věci dospěl k závěru, že odvolání není důvodné .

Z obsahu předloženého spisu vyplývá, že tomuto odvoláním napadenému rozhodnutí soudu prvního stupně předcházelo rozhodnutí ze dne 12.4.2013, č.j. KSBR 30 INS 27840-2012-A-45, kterým byly insolvenční návrhy věřitelů: a) CUBICK CZECH, a.s., b) 9. Tulipánů s.r.o. zamítnuty. Proti tomuto rozhodnutí si podal odvolání pouze insolvenční navrhovatel a), takže ve vztahu k insolvenčnímu navrhovateli b) nabylo toto rozhodnutí právní moci. Usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 23.10.2013, č.j. 1 VSOL 442/2013-A bylo shora citované rozhodnutí soudu prvního stupně ve vztahu k insolvenčnímu navrhovateli a) CUBICK CZECH, a.s. zrušeno a věc v tomto rozsahu vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Podle odůvodnění rozhodnutí odvolacího soudu se soud prvního stupně v dalším řízení měl již zabýval pouze existencí pohledávky navrhovatele a), resp. jeho aktivní legitimací k podání insolvenčního návrhu, ovšem soud prvního stupně se zabýval rovněž existencí pohledávky navrhovatele b) a odvoláním napadeným rozhodnutím opakovaně zamítl pravomocně zamítnutý insolvenční návrh navrhovatele b) a uložil mu povinnost zaplatit společně a nerozdílně s navrhovatelem a) náklady insolvenčního řízení i té části řízení, které již nebyl účastníkem. V rámci odvolacího řízení nelze tuto vadu řízení napravit, neboť navrhovatel b) si nepodal odvolání. Otázkou jaké postavení mají v řízení navrhující věřitelé se zabýval Nejvyšší soud v rozhodnutí ze dne 23.2.2006, sp. zn. 29 Odo 678/2003, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod č. 12/2007, a zde uvedl, že navrhující věřitelé mají v řízení postavení samostatných společníků (§ 91 odst. 1 o.s.ř.) a pokud dovolání podala pouze věřitelka a), přičemž nejde o žádný z případů vypočtených v § 242 odst. 2 o.s.ř., a proto Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí soudů nižších stupňů jen ve vztahu k věřitelce a). Byť se jedná o rozhodnutí vydané v poměrech zákona o konkursu a vyrovnání, je plně aplikovatelné též na poměry insolvenčního zákona.

Podle ustanovení § 143 IZ insolvenční soud insolvenční návrh zamítne, nejsou-li splněny zákonem stanovené předpoklady pro vydání rozhodnutí o úpadku (odstavec 1). Insolvenční návrh podaný věřitelem insolvenční soud zamítne, jestliže nebylo osvědčeno, že insolvenční navrhovatel a alespoň jedna další osoba má proti dlužníku splatnou pohledávku. Za další osobu se nepovažuje osoba, na kterou byla převedena některá z pohledávek insolvenčního navrhovatele proti dlužníku nebo její část v době 6 měsíců před podáním insolvenčního návrhu nebo po zahájení insolvenčního řízení (odstavec 2).

Podle ustanovení § 136 odst. 1 IZ insolvenční soud vydá rozhodnutí o úpadku, je-li osvědčením nebo dokazováním zjištěno, že dlužník je v úpadku nebo že mu úpadek hrozí.

Podle ustanovení § 131 IZ skutečnosti, na jejichž základě insolvenční soud rozhoduje, musí být v rámci projednání insolvenčního návrhu osvědčeny.

Nejvyšší soud ČR sjednotil rozhodovací praxi soudů v insolvenčních věcech co do posuzování důvodů zamítnutí insolvenčního návrhu pro nedoložení pohledávky insolvenčním navrhovatelem usnesením ze dne 29. dubna 2010, sen. zn. 29 NSČR 30/2009, uveřejněným pod číslem 14/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen R 14/2011 ). Závěry obsažené v R 14/2011 pak shrnul v usnesení ze dne 12. července 2012, sen. zn. 29 NSČR 15/2010, uveřejněném pod číslem 10/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen R 10/2013 ).

Ve světle shora citované judikatury přezkoumal odvolací soud závěr soudu prvního stupně o tom, že předmětná pohledávka není pohledávkou vykonatelnou a že existenci nevykonatelné pohledávky insolvenční navrhovatel a) označenými listinnými důkazy neosvědčil, přičemž současně respektoval ustanovení § 146 odst. 2

IZ v němž je stanoveno, že v řízení o odvolání proti rozhodnutí podle § 142 (podle ustanovení § 142, písm. c) IZ jiným rozhodnutím o insolvenčním návrhu je rovněž zamítnutí insolvenčního návrhu) se nepřihlíží ke skutečnostem, které nastaly nebo vznikly po vydání rozhodnutí soudu prvního stupně, a proto již neprováděl důkazy, které odvolatel označil k prokázání skutečností, které nastaly po vydání odvoláním napadeného rozhodnutí.

Odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně uzavírá, že pohledávku insolvenčního navrhovatele a) nelze mít v insolvenčním řízení pro účely posouzení aktivní věcné legitimace insolvenčního navrhovatele za doloženou rozhodčím nálezem, neboť usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 12.4.2012, č.j. 27 Co 53/2011-128 byl návrh navrhovatele a) na řízení exekuce na majetek dlužníka, a to na základě shora uvedeného rozhodčího nálezu, zamítnut a usnesením Městského soudu v Praze ze dne 11.12.2012, č.j. 16 Co 476/2012-139, který nabyl právní moci 7.1.2013, byl výkon rozhodnutí dle ustanovení § 268 odst. 1, písm. a) o.s.ř. zastaven, když v obou těchto řízeních soudy dospěly k závěru, že nedošlo k řádnému doručení rozhodčího nálezu dlužníkovi a tudíž ho nelze považovat za formálně vykonatelný, a tedy způsobilý exekuční titul (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu uveřejněná ve Sbírce rozhodnutí a stanovisek pod č. 14/2011, č. 10/2013). V této souvislosti odvolací soud připomíná též ustanovení § 13 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného od 1.1.2014, které dle přechodných ustanovení nutno použít i v řízeních zahájených před jeho účinností.

Pro účely přezkoumání závěru soud prvního stupně o tom, že insolvenční navrhovatel a) neosvědčil existenci nevykonatelné pohledávky za dlužníkem a tudíž není aktivně legitimovaný k podání předmětného insolvenčního návrhu, odvolací soud zopakoval a doplnil dokazování sdělením podstatného obsahu listin založených ve svazku přihlášky P1 věřitele č. 1 CUBICK CZECH, a.s. a dospěl k následujícímu zjištění:

-z přihlášky pohledávky ze dne 7.11.2012, doručené soudu 9.11.2012, zjistil, že navrhovatel a) CUBICK CZECH, a.s. přihlásil do insolvenčního řízení dlužníka pohledávku ve výši 150.000.000 Kč s tím, že je vykonatelná na základě rozhodčího nálezu Mgr. Jana Štainbrucha ze dne 26.10.2009, č.j. Rc 143/2009-04, který nabyl právní moci dne 27.10.2009. Současně uvedl, že tato pohledávka je zajištěna majetkem, který náleží do majetkové podstaty dlužníka a je uplatňováno právo na uspokojení ze zajištění, a to na základě soudcovského zástavního práva na nemovitostech dlužníka, nařízeno usnesením Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 15.6.2010, č.j. 23 E 305/2010-15, které nabylo právní moci 1.10.2010 (pozn. odvolacího soudu: usnesením Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 10.9.2012, č.j. 23 E 305/2010-126 ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze ze dne 11.12.2012, č.j. 16 Co 476/2012-139 byl výkon rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva na nemovitostech dlužníka podle ustanovení § 268 odst. 1, písm. a) o.s.ř. zcela zastaven). Dále navrhovatel a) v přihlášce uvedl, že pohledávka vznikla z titulu smluvní pokuty vyúčtované pro porušení ustanovení čl. 6.2 Smlouvy o společném záměru ze dne 27.11.2008, uzavřené mezi původním věřitelem, společností BALLANGEN, SE a dlužníkem. Pohledávka je pravomocně přiznána rozhodčím nálezem Mgr. Jana Štainbrucha ze dne 26.10.2009, č.j. RC 143/2009-04, který nabyl právní moci dne 27.10.2009 a je vykonatelný od 31.10.2009. Navrhoval nabyl uvedenou pohledávku na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené s původním věřitelem-společností BALLANGEN, SE dne 19.11.2009, ve znění jejího dodatku ze dne 10.12.2009;

-z rozhodčího nálezu rozhodce Mgr. Jana Štainbrucha ze dne 29.10.2009, sp. zn. Rc 143/2009-04, který je opatřen doložkou právní moci dne 27.10.2009 a doložkou vykonatelnosti dne 31.10.2009, zjistil, že rozhodce uložil žalovanému, aby do tří dnů od právní moci tohoto rozhodčího nálezu zaplatil žalobci částku 150.000.000 Kč (výrok I.), dále aby zaplatil žalobci zákonný úrok z prodlení ve výši repo sazby stanovené ČNB, zvýšené o 7 % bodů a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení žalovaného, od 13.10.2009 do zaplacení z částky 150.000.000 Kč (výrok II.) a nahradil žalobci náklady řízení ve výši 1.000.000 Kč (výrok III.);

-ze smlouvy o společném záměru uzavřené dne 27.11.2008 (dále jen smlouva ) mezi dlužníkem (dále jen partner č. 1) a společností BALLANGEN, SE, se sídlem Praha 1, Ovocný trh 572/11, PSČ 110 00, IČ: 28460316 (dále jen partner č. 2) zjistil, že v čl. III., bod 3.2 smlouvy partner č. 1 prohlásil, že dne 11.1.2008 Úřad městské části Praha 7, odbor rozvoje a územního rozhodování vydal pod č.j. OUR 717/06/000810-ob.99/Mal územní rozhodnutí o umístění výstavby-bytového domu Jateční na pozemcích specifikovaných v čl. III. bod 3.1. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 21.4.2008 a jeho kopie je přílohou č. 2 této smlouvy. Podkladem pro uvedené územní rozhodnutí byl projekt pro územní řízení vypracovaný Ing. arch. Ivanem Považanem v květnu 2007 na výstavbu bytového domu, kdy kopie podstatných dokumentů Projektu spolu s Bilancí užitných ploch-stávající stav tvoří přílohu 3, která je nedílnou součástí této smlouvy (dále jen Projekt ). V čl. IV., bod 4.1 smlouvy se partner č. 1 zavázal, že na základě architektonické studie APARTMENTS AND OFFICE BLOCK JATEČNÍ, PRAGUE-CZECH REPUBLIC, vypracované dne 2.11.2008 obchodní společností parkKKing-Architekt Martišek, s.r.o., která vychází z rozšíření hrubé obestavěné plochy oproti projektu na 13.182 m a čisté plochy na 11872 m a čisté plochy na 11872 m, a který je jakožto příloha č. 4 nedílnou součástí této smlouvy (dále jen rozšířený projekt ), nejpozději do 12 měsíců ode dne podpisu této smlouvy zajistí změnu dosavadního územního rozhodnutí o umístění stavby specifikovaného v čl. III. odst. 3.2 této smlouvy vydáním nového pravomocného územního rozhodnutí o umístění stavby, které umožní rozšíření výstavby užitné plochy jak uvedeno výše a současně nejpozději v této lhůtě předloží partneru č. 2 kupní smlouvy v patřičném počtu vyhotovení podepsané úředně ověřeným podpisem stranou prodávající-partnerem č. 1, a to kupní smlouvy k převodu na třetí osobu (dále jen kupující ) na převod pozemků a rozšířeného projektu s veškerou dokumentací a všemi podklady, vše za kupní cenu v celkové výši 250.000.000 Kč včetně DPH, se splatností do tří měsíců ode dne podpisu kupní smlouvy posledním z účastníků. V čl. V., bod 5.1 smlouvy se partner č. 1 zavázal, že do okamžiku převodu rozšířeného projektu a vlastnického práva k pozemkům na kupujícího nebude provádět žádné činnosti na pozemcích s výjimkou demoličních prací nadzemních stávajících objektů. Dále se zavázal, že do okamžiku převodu rozšířeného projektu a vlastnického práva k pozemkům na kupujícího neučiní žádný právní úkon týkající se pozemků, který bude v rozporu s účelem a smyslem této smlouvy, jak vyplývá z předmětu smlouvy definovaného v čl. IV. V čl. 6, bod 6.2 smlouvy si smluvní strany sjednaly, že v případě pokud partner č. 1 poruší svou povinnost tím, že bude provádět na pozemcích jakékoliv jiné činnosti, s výjimkou činností dle čl. 5.1 této smlouvy, tj. demoličních prací nadzemních stávajících objektů, nebo učiní jakýkoliv právní úkon týkající se pozemků, který bude v rozporu s účelem a smyslem této smlouvy, jak vyplývá z předmětu smlouvy definovaného v čl. IV., sjednávají si smluvní strany smluvní pokutu ve výši 150.000.000 Kč. Tuto smluvní pokutu je partner č. 1 povinen uhradit partnerovi č. 2 do 30 dnů ode dne, kdy obdrží od partnera č. 2 výzvu k jejímu zaplacení;

-ze smlouvy o budoucí smlouvě o převodu akcií uzavřené dne 8.9.2009 (dále jen smlouva ) společností SLUG Invest a.s. se sídlem Praha 3-Žižkov, Žerotínova 1641/47, PSČ 130 00, IČ: 27828867 (dále jen Budoucí kupující), Ing. Karlem anonymizovano , anonymizovano (dále jen Budoucí prodávající) a dlužníkem TWIN EYE, a.s. (dále jen Vedlejší účastník smlouvy) zjistil, že Budoucí prodávající (nikoliv dlužník) v čl. I., bod 2. deklaruje, že jediným podnikatelským záměrem a předmětem podnikání společnosti je realizace projektu nazvaného GREEN HOUSE BRIDGE, 2. etapa, Praha 7, který je podrobně popsán v opportunity study z května 2009. Budoucí prodávající v této souvislosti prohlašuje, že Vedlejší účastník smlouvy je vlastníkem pozemků v Jateční ulici na parc. č. 1173, 1174 a 1177/1 v Praze 7-Holešovice, na kterých má být projekt realizován. Dále Budoucí prodávající v čl. I., bod 3. prohlašuje, že údaje uvedené v opportunity study odpovídají skutečným a vážným úmyslům Budoucího prodávajícího projekt uskutečnit dle uvedené opportunity study, která tvoří přílohu č. 1 a je nedílnou součástí této smlouvy, a to v souladu s územním rozhodnutím o umístění stavby-bytové domu Jateční: č.j. OUR-717/06/000810-ob.99/Mal vydaným dne 21.4.2008. V čl. II. smlouvy se Budoucí prodávající zavázal uzavřít nejpozději do konce měsíce listopadu 2009 smlouvu o úplatném převodu 50 % akcií akciové společnosti definované pod bodem 1. čl. I. této smlouvy a Budoucí kupující se zavázal tyto akcie ve stanoveném termínu koupit a převzít. Počet akcií a jejich nominální hodnota budou odpovídat přesně 50 % základního kapitálu společnosti TWIN EYE, a.s. tak, jak je doložen výpisem z obchodního rejstříku. V čl. VI. Smlouvy Vedlejší účastník smlouvy prohlásil, že bere na vědomí touto smlouvou sjednaný převod 50 % kmenových akcií společnosti TWIN EYE, a.s. na Budoucího kupujícího, potvrzuje pravdivost informací týkajících se projektu, jehož popis tvoří přílohu č. 1 této smlouvy a zavazuje se v období od podpisu této smlouvy až do převodu (předání) akcií dle čl. II. této smlouvy nezatížit akcie, společnost TWIN EYE, a.s., pozemky určené k realizaci projektu, ani projekt samotný (v příloze č. 1 smlouvy) žádnými závazky ani právními či jinými břemeny. V čl. IV. bod 2. písm. D) smlouvy si smluvní strany sjednaly, že v případě pokud budoucí prodávající nesplní svůj závazek vyplývající z čl. II. této smlouvy a nepředá (nepřevede) budoucímu kupujícímu 50 % akcií, jejichž převod bude předmětem budoucí smlouvy o převodu akcií, nejpozději do pět dnů od uhrazení kupní ceny budoucím kupujícím, vzniká budoucímu kupujícímu právo od smlouvy odstoupit a budoucí prodávající se zavazuje uhradit mu penále ve výši 2.000.000 Kč;

-z podání ze dne 11.9.2009, které společnost BALLANGEN, SE adresovala budoucímu dlužníkovi TWIN EYE, a.s. nazvanému Upozornění na porušení smluvní povinnosti, Výzva k zaplacení smluvní pokuty ve výši 150.000.000 Kč zjistil, že dlužník byl vyzván k zaplacení smluvní pokuty sjednané ve smlouvě o společném záměru ze dne 27.11.2008. Porušení povinnosti se spatřuje v tom, že dlužník dne 8.9.2009 uzavřel, jakožto vedlejší účastník se společností SLUG Invest, a.s., jakožto Budoucím kupujícím a fyzickou osobou Karlem anonymizovano jakožto Budoucím prodávajícím smlouvu o budoucí smlouvě o převodu akcií. V této smlouvě dlužník zcela jasně deklaruje, že jeho jediným podnikatelským záměrem je realizace projektu GREEN HOUSE BRIDGE dle původního projektu a v souladu s rozhodnutím o umístění stavby z 11.1.2007. Tímto právním úkonem dlužník jednal v rozporu s účelem a smyslem smlouvy, a proto vznikl nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 150.000.000 Kč dle čl. 6.2 smlouvy. Současně dlužníka vyzval, aby smluvní pokutu uhradil do 30 dnů ode dne doručení této výzvy;

-ze smlouvy o postoupení pohledávky s odkládací podmínkou ze dne 19.2.2009 ve znění dodatku ze dne 10.12.2009 zjistil, že společnost BALLANGEN, SE (dále jen postupitel ) výslovně prohlásil, že má vůči společnosti TWIN EYE, a.s. pohledávku ve výši 150.000.000 Kč, která představuje smluvní pokutu, na kterou vznikl postupiteli nárok ze smlouvy o společném záměru uzavřené dne 27.11.2008, když dlužník porušil svou smluvní povinnost zajištěnou smluvní pokutou, a to neučinit žádný úkon v rozporu s účelem a smyslem smlouvy. Postupitel postupuje touto smlouvou ve smyslu § 524 odst. 1 ObčZ postupníkovi pohledávku v celkové výši 150.000.000 Kč se všemi právy s ní spojenými a postupník tuto pohledávku přijímá (čl. 1). V čl. 2 si smluvní strany dohodly cenu za postoupení pohledávky ve výši 21.000.000 Kč splatnou do 30 dnů ode dne nabytí účinnosti této smlouvy.

Odvolací soud na základě shora provedených důkazů ve shodě se soudem prvního stupně uzavírá, že insolvenční navrhovatel a) neosvědčil existenci pohledávky z titulu smluvní pokuty, neboť nelze bez dalšího dovodit, že uzavřením smlouvy o budoucí smlouvě o převodu akcií ze dne 8.9.2009 dlužník porušil povinnosti dle čl. IV. bod 6.2 smlouvy o budoucím záměru ze dne 27.11.2008 .

S ohledem na shora uvedené proto odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně ve výroku I., III. a IV. ve vztahu k insolvenčnímu navrhovateli a) jako věcně správné podle ustanovení § 219 o.s.ř. potvrdil.

Podle § 9 odst. 3, písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen advokátní tarif ) ve znění účinném do 31.12.2012 platilo, že částka 25.000 Kč (tj. sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby dle § 7 bod 5. ve výši 2.100 Kč) se považuje za tarifní hodnotu ve věcech: a) určení, že tu je právní vztah nebo právo, určení neplatnosti právního úkonu, jde-li o určení práva k věci penězi neocenitelné nebo jde-li o určení neplatnosti právního úkonu, jehož předmětem je věc nebo plnění penězi neocenitelné.

Podle § 9 odst. 4, písm. c) advokátního tarifu ve znění účinném od 1.1.2013 platí, že částka 50.000 Kč se považuje za tarifní hodnotu ve věcech rozhodovaných v řízení v otázkách svěřenských fondů, obchodních společností, družstev a jiných právnických osob, a dále ve věcech rozhodovaných v insolvenčním nebo obdobném řízení (sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby činí dle § 7 bod 5 3.100 Kč).

Ve výroku II., o náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně, rozhodnutí soudu prvního stupně podle ustanovení § 220 odst. 1 o.s.ř. změnil tak, že insolvenčnímu navrhovateli uložil povinnost zaplatit dlužníkovi k rukám jeho advokáta náklady řízení před soudem prvního stupně ve výši 48.678 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí s tím, že ve výši 45.179,36 Kč je povinen náklady řízení zaplatit společně a nerozdílně s insolvenčním navrhovatelem b), kterému byla tato povinnost uložena usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 4.4.2014, č.j. KSBR 30 INS 27840/2012-A-86 (proti němuž insolvenční navrhoval b) nepodal odvolání). Soud prvního stupně zcela správně v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. přiznal úspěšnému dlužníkovi náklady řízení před soudem prvního stupně, ovšem v nesprávné výši, neboť 2 úkony právní služby (vyjádření dlužníka k návrhu insolvenčního navrhovatele a) ze dne 16.11.2012 a příprava a převzetí zastoupení dne 15.11.2012) byly uskutečněny v době, kdy platil advokátní tarif ve znění účinném do 31.12.2012. Odvolací soud proto dlužníkovi, který byl v řízení před soudem prvního stupně zcela úspěšný přiznal podle ustanovení § 142 odst.1, § 224 odst. 1, 3 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně ve výši 48.678 Kč, představující náklady právního zastoupení, tj. odměnu za 2 úkony právní služby a 2.100 Kč (příprava a převzetí zastoupení dne 15.11.2012, vyjádření dlužníka k insolvenčnímu návrhu navrhovatele a) 16.11.2012), podle § 7 bod 5., § 9 odst. 3, písm. a) advokátního tarifu, ve znění účinném do 31.12.2012, dále odměnu za 5 úkonů právní služby a 3.100 Kč (podání ze dne 21.2.2003, vyjádření k insolvenčnímu návrhu navrhovatele b) z 28.2.2013, vyjádření ke zprávě předběžného insolvenčního správce z 8.3.2013, vyjádření k označení dalšího věřitele EUBE a.s. ze 14.3.2013, účast u jednání před soudem prvního stupně 15.3.2013, vyjádření k odvolání navrhovatele a) z 15.10.2013, účast u odvolacího jednání dne 16.10.2013 a u jednání 28.3.2014) podle 7 bod 5., § 9 odst. 4, písm. c) advokátního tarifu ve znění účinném od 1.1.2013, odměnu za 1 úkon právní služby ve1/2, tj. 1.550 Kč výši (vyjádření k předběžnému opatření z 16.1.2013) podle § 11 odst. 2, písm. c) advokátního tarifu, paušální náhradu výdajů za 11 úkonů právní služby a 300 K č podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu ve znění účinném od 1.9.2006, cestovní výdaje za cestu k jednání soudu prvního stupně dne 15.3.2013 ve výši 2.914 Kč, dále za cestu k jednání odvolacího soudu dne 28.3.2014 2.554 Kč, náhradu za ztrátu času v souvislosti s těmito cestami za 8 započatých půlhodin a 800 Kč podle § 14 odst. 1, písm. a), odst. 3 advokátního tarifu, a náhradu za 21 % DPH ve výši 8.425 Kč podle § 137 o.s.ř.

Dlužníkovi, který byl v odvolacím řízení úspěšný, bylo podle ustanovení § 142 odst. 1, § 224 odst. 1 o.s.ř. přiznáno právo na náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 14.300 Kč, představující náklady právního zastoupení, tj. odměnu za 2 úkony právní služby a 3.100 K (vyjádření dlužníka k odvolání insolvenčního navrhovatele č a) z 14.5.2014 a účast u jednání odvolacího soudu dne 27.9.2014) podle § 7 bod 5., § 9 odst. 4, písm. c) advokátní tarifu, ve znění účinném od 1.1.2013, cestovní výdaje za cestu k jednání odvolacího soudu dne 27.9.2014 ve výši 3.818 Kč, paušální náhradu výdajů za 2 úkony právní služby 300 K podle § 13 odst. 3 advokátního a č tarifu ve znění účinném od 1.9.2006, náhradu za ztrátu času v souvislosti s těmito cestami za 6 započatých půlhodin a podle § 14 odst. 1, písm. a) odst. 3 advokátního tarifu a náhrada za 21 % DPH ve výši 2.482 Kč podle § 137 o.s.ř.

Poučení: Proti tomuto usnesení j e přípustné podat dovolání ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu České republiky v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně, pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku se doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet od doručení usnesení zvláštním způsobem.

V Olomouci dne 27.srpna 2014

Za správnost vyhotovení: JUDr. Karla Trávníčková v.r. Jitka Jahodová předsedkyně senátu