1 VSOL 520/2015-B-29
KSBR 26 INS 2741/2015 1 VSOL 520/2015-B-29

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Anny Hradilové a soudkyň JUDr. Karly Trávníčkové a Mgr. Diany Vebrové v insolvenčním řízení ve věci dlužníka Jana anonymizovano , anonymizovano , bytem v Brně, Štěpánská 371/10, PSČ 602 00, zastoupenému Mgr. Janem Farkačem, advokátem, se sídlem v Brně, Veveří 365/46, PSČ 602 00, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. KSBR 26 INS 2741/2015, o popření pohledávek věřitelkou poř. č. 7, o odvolání věřitelky č. 7 Světlany Odehnalové, bytem v Brně, Mutěnická 4138, PSČ 628 00, zastoupené Mgr. Zbyňkem Stavinohou, advokátem se sídlem v Brně, Joštova 138/4, PSČ 602 00, ze dne 4.5.2015 proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 15. dubna 2015, č.j. KSBR 26 INS 2741/2015-B-11,

t a k t o:

Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 15. dubna 2015, č.j. KSBR 26 INS 2741/2015-B-11 se m ě n í tak, že popření pohledávek věřitelů: -Mgr. Karolíny Černé, Doudlebská 1699/5, Praha, insolvenční správkyně dlužníka Kamila anonymizovano , anonymizovano , 664 57 Měnín 279, IČO: 45 601 801 (poř. č. 10), -GRATO spol. s.r.o., Palackého 796/57a, 353 01 Mariánské Lázně, IČO: 410 33 281 (poř. č. 1), -Společenství vlastníků 10,12, Brno, Štěpánská 371/10, 602 00 Brno, IČO: 292 37 751 (poř. č. 6) věřitelkou Světlanou Odehnalovou, Mutěnická 4138, 628 00 Brno (poř. č. 7) se neodmítá.

O d ů v o d n ě n í:

Shora označeným usnesením Krajský soud v Brně s poukazem na ustanovení § 200 odst. 2, odst. 3 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon-dále jen též IZ ), odmítl popření pohledávek shora vyjmenovaných věřitelů poř. č. 10, 1 a 6 věřitelkou č. 7 Světlanou Odehnalovou, s odůvodněním, že usnesením ze dne 18.2.2015, pod č. j. KSBR 26 INS 2741/2015-A-7 byl zjištěn úpadek dlužníka, dlužníku bylo povoleno oddlužení, insolvenčním správcem byla ustanovena Záveská a spol., v.o.s., dále bylo nařízeno přezkumné jednání na den 15.4.2015 a první schůze věřitelů na tentýž den. Věřitelé byli v tomto usnesení současně poučeni dle ust. § 200 IZ o tom, že jsou oprávněni písemně popřít pohledávku jiného věřitele, že popření pohledávky musí mít stejné náležitosti jako žaloba podle občanského soudního řádu a musí z něj být patrno, zda se popírá pravost, výše nebo pořadí pohledávky, že popření lze učinit pouze na formuláři, který je zveřejněn na www.justice.cz ( formuláře ke stažení ) a že k popření pohledávky přihlášeným věřitelem se přihlíží, jen obsahuje-li podání všechny náležitosti a je-li doručeno insolvenčnímu soudu nejpozději 3 pracovní dny přede dnem konání přezkumného jednání o popřené pohledávce. Popření pohledávek věřitelů poř. č. 10, 1 a 6 věřitelkou Světlanou Odehnalovou (poř. č. 7) bylo soudu doručeno v pátek 10.4.2015, přezkumné jednání se konalo ve středu 15.4.2015, nebyla tak dodržena nejzazší lhůta 3 pracovních dnů před přezkumným jednáním, což byl čtvrtek 9.4.2015. K tomuto opožděnému popření nelze přihlížet, proto jej soud již na přezkumném jednání odmítl.

Proti tomuto usnesení podala věřitelka č. 7 Světlana Odehnalová, včasné odvolání. S odkazem na ust. § 200 odst. 2 IZ namítla, že z logiky věci vyplývá, že prvním pracovním dnem před přezkumným jednáním (které se konalo ve středu 15.4.2015) bylo úterý 14.4.2015, druhým pracovním dnem pondělí 13.4.2015 a třetím pracovním dnem byl pátek 10.4.2015. Pokud proto došlo k doručení popěrného úkonu 10.4.2015, stalo se tak tři pracovní dny přede dnem přezkumného jednání, tedy včas. Ve vztahu k počítání této třídenní lhůty odvolatelka odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 29.11.2012, sen. zn. 29 ICdo 17/2012, které se touto otázkou zabývalo. Navrhla zrušení napadeného usnesení.

Podle ustanovení § 7 IZ platí, že nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen též o.s.ř. ) týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou oprávněnou, přezkoumal napadené usnesení, včetně řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212, § 212a odst. 1, odst. 2 a odst. 5 o.s.ř.) a aniž musel ve věci nařizovat jednání (§ 94 odst. 2 písm c/ IZ), dospěl k závěru, že odvolání věřitelky č. 7 je důvodné.

Především odvolací soud konstatuje, že skutková zjištění ohledně poučení, jež se dostalo věřitelům ve smyslu ust. § 200 odst. 1, odst. 2 IZ v rámci usnesení ze dne 18.2.2015 (č.d. A-7), dále termínu konání nařízeného přezkumného jednání (dne 15.4.2015) a doručení všech tří popěrných úkonů (dne 10.4.2015), jsou správná, mají ve spise oporou a ani odvolatelka tato zjištění nezpochybnila.

Podle ust. § 200 IZ platí, že věřitel je oprávněn písemně popřít pohledávku jiného věřitele. Popření pohledávky musí mít stejné náležitosti jako žaloba podle občanského soudního řádu a musí z něj být patrno, zda se popírá pravost, výše nebo pořadí pohledávky. Popření pohledávky lze učinit pouze na formuláři, jehož náležitosti stanoví prováděcí právní předpis. Podobu formuláře zveřejní ministerstvo způsobem umožňujícím dálkový přístup; tato služba nesmí být zpoplatněna (odst. 1). K popření pohledávky přihlášeným věřitelem se přihlíží, jen obsahuje-li podání všechny náležitosti a je-li doručeno insolvenčnímu soudu nejpozději 3 pracovní dny přede dnem konání přezkumného jednání o popřené pohledávce; § 43 občanského soudního řádu se nepoužije. Po uplynutí této lhůty již nelze měnit uplatněný důvod popření. K popření pohledávky učiněnému ve formě, která v době konání přezkumného jednání o popřené pohledávce vyžaduje jeho písemné doplnění, předložení jeho originálu, případně předložení písemného podání shodného znění, se nepřihlíží (odst. 2). Dospěje-li insolvenční soud k závěru, že k popření pohledávky přihlášeným věřitelem se nepřihlíží, odmítne je rozhodnutím, které může vydat jen do skončení přezkumného jednání o popřené pohledávce (odst. 3).

Ustanovení § 57 o.s.ř. stanoví, že do běhu lhůty se nezapočítává den, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty; to neplatí, jde-li o lhůtu určenou podle hodin (odst. 1). Lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let se končí uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty, a není-li ho v měsíci, posledním dnem měsíce. Připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Lhůty určené podle hodin končí uplynutím hodiny, která se svým označením shoduje s hodinou, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty (odst. 2). Lhůta je zachována, je-li posledního dne lhůty učiněn úkon u soudu nebo podání odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit (odstavec 3).

Při řešení otázky zda popěrný úkon odvolatelky (doručený soudu v pátek 10.4.2015) byl učiněn včas, to je 3 dny před konáním přezkumného jednání (ve středu 15.4.2015) je nutno vyjít ze shora citovaných zákonných ustanovení s tím, že nelze přehlédnout, že úprava v ust. § 200 odst. 2 IZ (jako úprava speciální) má přednost před úpravou v ust. § 57 odst. 3 o.s.ř., v tom smyslu, že popěrný úkon, má-li být včas, musí být nejpozději 3 pracovní dny před přezkumným jednáním doručen insolvenčnímu soudu, tedy nestačí, aby byl v tento den toliko předán orgánu, který má povinnost je doručit.

Je nepochybné, že lhůtu 3 dnů, stanovenou v ust. § 200 odst. 2 IZ, je nutno počítat zpětně, to je ode dne konání přezkumného jednání, v daném případě ode dne 15.4.2015, přičemž tento den se do běhu 3 denní lhůty nezapočítává (jde o skutečnost určující její počátek). Pak prvním pracovním dnem přede dnem konání přezkumného jednání bylo úterý 14.4.2015, druhým pracovním dnem pondělí 13.4.2015 a třetím pracovním dnem byl pátek 10.4.2015 (12.4.2015 byla neděle a 11.4.2015 byla sobota). Proto pokud odvolatelka doručila všechny tři popěrné úkony soudu v průběhu dne 10.4.2015, stalo se tak 3 pracovní dny před přezkumným jednáním a jedná se o úkony včasné. V podrobnostech, k otázce počítání lhůty dané v ust. § 202 odst. 2 IZ, viz závěry formulované v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29.11.2012, sen. zn. 29 ICdo 17/2012, jež bylo zveřejněno ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek NS pod č. 21/2013, a na které rovněž odvolatelka poukázala.

Ze všech uvedených důvodů proto postupoval odvolací soud dle ust. § 220 odst. 1 o.s.ř. a napadené usnesení soudu prvního stupně změnil tak, jak je to uvedeno ve výroku tohoto usnesení odvolacího soudu.

P o u č e n í: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně, pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (§ 237, § 239, § 240 odst. 1 o.s.ř.).

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku, a insolvenčnímu správci, odvolatelce, věřitelům popřených pohledávek se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení tohoto usnesení (§ 71, § 74 odst. 1, § 75 odst. 2 IZ).

V Olomouci dne 25. září 2015

Za správnost vyhotovení: JUDr. Anna Hradilová v.r. Jitka Jahodová předsedkyně senátu