1 VSOL 520/2012-A-17
KSBR 32 INS 8287/2012 1 VSOL 520/2012-A-17

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Karly Trávníčkové a soudkyň JUDr. Ivany Waltrové a JUDr. Ivany Wontrobové v insolvenční věci dlužnice Mileny anonymizovano , anonymizovano , bytem Hodonín, Lesní 3296/15, PSČ 695 01, o insolvenčním návrhu dlužnice, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Brně č.j. KSBR 32 INS 8287/2012-A-8 ze dne 23.4.2012 ve znění usnesení Krajského soudu v Brně čj. KSBR 32 INS 2012-A-13 ze dne 23.8.2012

takto:

Usnesení soudu prvního stupně se z r u š u j e a věc se v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí Krajský soud v Brně uložil dlužnici, aby ve lhůtě 5 dnů od právní moci usnesení zaplatila na účet soudu specifikovaný ve výroku nebo v hotovosti zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000,-Kč.

V důvodech rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že dlužnice podala insolvenční návrh spolu s návrhem na povolení oddlužení plněním splátkového kalendáře. Návrhu na povolení oddlužení nelze vyhovět, protože lze předpokládat, že s ohledem na příjmy dlužnice by při oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé nižší hodnotu plnění než 30 % jejich pohledávek. Dlužnice byla insolvenčním soudem vyzvána, aby doplnila svůj insolvenční návrh a návrh na povolení oddlužení ve lhůtě 7 dnů, lhůta uplynula dne 23.4.2012. Dlužnice však v této lhůtě návrh na povolení oddlužení řádně nedoplnila, dále neopravila seznam majetku tak, aby odpovídal zákonným požadavkům, o kterých byla řádně poučena. Jsou tedy dány předpoklady k odmítnutí návrhu na povolení oddlužení. Účelem zálohy na náklady insolvenčního řízení je zejména umožnit výkon činnosti insolvenčního správce bezprostředně po rozhodnutí o úpadku, respektive hrozícím úpadku, a tím překlenout prvotní nedostatek peněžních prostředků na krytí nákladů insolvenčního řízení. Bez pohotových finančních prostředků zajištěných právě složením zálohy na náklady řízení nemůže insolvenční správce svoji funkci bezprostředně po zjištění úpadku do doby zpeněžení majetku řádně vykonávat. Z uvedených důvodů považoval insolvenční soud uložení zálohy podle ustanovení § 108 insolvenčního zákona za nezbytné.

Proti tomuto usnesení podala dlužnice odvolání. Namítla, že není schopna zálohu ve výš 50.000,-Kč zaplatit, neboť nemá žádný majetek, má zdravotní problémy a vysoké výdaje spojené s léčbou. Poukázala na to, že insolvenční řízení je pro ni jedinou možností, jak se dostat z dluhové pasti. Navrhuje proto, aby napadené usnesení bylo zrušeno a vráceno soudu prvního stupně k dalšímu řízení, případně jí záloha byla stanovena do 5.000,-Kč a zbývající část ve splátkách.

Podle § 7 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ ) pro insolvenční řízení a pro incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno osobou oprávněnou a včas, přezkoumal napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212 a § 212a odst. 1, odst. 5 a odst. 6 o.s.ř.), aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ IZ), a dospěl k závěru, že odvolání dlužnice je nutno vyhovět, byť z jiných důvodů.

Podle § 108 odst. 1, odst. 2 věty prvé IZ, insolvenční soud může před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, jestliže je to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak. Tuto zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli, který je zaměstnancem dlužníka a jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích. Výši zálohy může insolvenční soud určit až do částky 50.000,-Kč.

Z obsahu insolvenčního spisu vyplývá, že dlužnice podala u Krajského soudu v Brně dne 5.4.2012 insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení. V návrhu uvedla, že má více věřitelů, peněžité závazky po dobu delší než 30 dnů po lhůtě splatnosti a není schopna tyto závazky splácet. Své závazky v návrhu blíže označila co do věřitele, výše a splatnosti závazku, včetně uvedení skutečností, zda jde o závazek zajištěný, vykonatelný, případně nikoli. K návrhu dlužnice připojila seznam závazků, ve kterém uvedla dva závazky vůči dvěma věřitelům splatné dne 15.12.2011 a seznam majetku. Seznam majetku rozdělila na samostatné přílohy, a to seznam majetku nemovitého (ze kterého vyplývá, že dlužnice žádný nemovitý majetek nemá), seznam majetku movitého (ve kterém označila movité věci v celkové pořizovací hodnotě 58.000,-Kč) a seznam pohledávek (ve kterém uvedla, že žádné dlužníky nemá), jejichž součástí bylo prohlášení dlužnice, že výše uvedené údaje jsou pravdivé, úplné a jako takové je potvrzuji svým podpisem vědoma si právních následků, seznamy movitého majetku a nemovitého majetku byly opatřeny podpisy dlužnice, na seznamu pohledávek však podpis dlužnice chyběl. Usnesením č.j. KSBR 32 INS 8287/2012-A-6 ze dne 11.4.2012 insolvenční soud vyzval dlužnici, aby ve lhůtě 7 dnů od doručení písemného vyhotovení usnesení doplnila insolvenční návrh tak, že předloží seznam majetku s uvedením jednotlivých věcí ve členění movité věci, nemovité věci, pohledávky, peníze na účtech a v hotovosti, jiné majetkové hodnoty, dále v seznamu majetku u pohledávek řádně označí své dlužníky, uvede skutečnosti, na kterých se pohledávky zakládají, uvede jejich výši a výslovně se vyjádří k jejich dobytnosti, dále osoby uvedené v seznamu majetku označí v souladu s ustanovením § 103 odst. 1 a § 104 odst. 4 IZ a dále seznam majetku podepíše a výslovně o něm prohlásí, že je úplný a správný. Dále dlužnici vyzval, aby v téže lhůtě doplnila návrh na povolení oddlužení tak, že v seznamu majetku dále uvede údaje o době pořízení majetku, o pořizovací ceně a odhad obvyklé ceny ke dni pořízení seznamu a dále uvede, k jakým konkrétním účelům byly použity půjčené finanční prostředky. Současně v usnesení insolvenční soud dlužnici poučil, že nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud jej odmítne, a nebude-li ve stanovené lhůtě doplněn návrh na povolení oddlužení, insolvenční soud jej odmítne a rozhodne současně o způsobu řešení úpadku dlužnice konkursem. Dlužnice na výzvu reagovala podáním ze dne 17.4.2012, ve kterém popsala skutečnosti, na základě kterých se dostala do úpadku.

Insolvenční soud může uložit dlužníkovi, který podal insolvenční návrhu spojený s návrhem na povolení oddlužení, povinnost k zaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení podle ustanovení § 108 IZ zejména v případě, že lze předpokládat, že návrhu na povolení oddlužení nebude vyhověno a úpadek dlužníka bude řešen konkursem, ať již proto, že návrh na povolení oddlužení nesplňuje zákonem požadované náležitosti (§ 391 a § 392 IZ), nebo že dlužník nesplňuje podmínky pro povolení oddlužení (§ 395 IZ). Tento postup však přichází v úvahu pouze za situace, že insolvenční soud bude rozhodovat o projednatelném insolvenčním návrhu, tedy návrhu, který má náležitosti podle ustanovení § 103 IZ a ke kterému jsou připojeny zákonem požadované přílohy, které splňují zákonem stanovené náležitosti podle ustanovení § 104 IZ. V opačném případě je soud povinen postupovat tak, že insolvenční návrh bez dalšího odmítne (má-li samotný návrh vady, pro které jej nelze projednat) podle ustanovení § 128 odst. 1 IZ, nebo vyzve dlužníka k odstranění vad příloh návrhu nebo jejich doplnění (týkají-li se vady příloh insolvenčního návrhu) a teprve v případě, že výzva není splněna, insolvenční návrh odmítne podle ustanovení § 128 odst. 2 IZ, přitom se nebude zabývat případnými vadami návrhu na povolení oddlužení nebo jeho příloh, případně podmínkami pro povolení oddlužení.

V přezkoumávané věci je zřejmé, že dlužnice podala insolvenční návrh, který splňuje náležitosti stanovené v ustanovení § 103 insolvenčního zákona, doložila povinné přílohy podle ustanovení § 104 IZ, tj. seznam závazků a seznam majetku, avšak v seznamu majetku, který rozdělila na tři samostatné seznamy, absentuje její podpis v seznamu pohledávek jako samostatném přílohy, byť z něj vyplývá, že žádné pohledávky dlužnice nemá. K naplnění zákonného požadavku je však za situace, že dlužnice předložila samostatné seznamy pro věci movité, nemovité a pohledávky, nutné, aby byl každý seznam byl samostatně podepsán, včetně prohlášení o jeho správnosti a úplnosti. S ohledem na to, že ustanovení § 104 odst. 4 IZ jednoznačně požaduje, aby dlužník, který nemá žádné dlužníky, tuto skutečnost v seznamu majetku výslovně uvedl, je nutné, aby i o tomto tvrzení dlužník prohlásil, že je správné a úplné a toto prohlášení podepsal. Přitom dlužník, který předložený seznam majetku neopatří jím podepsaným prohlášením, že jde o seznam správný a úplný, povinnost předložit seznam spolu s insolvenčním návrhem (§ 104 odst. 1 IZ) řádně nesplnil (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20.5.2010, č.j. KSPL 27 INS 1784/2009, 29 NSČR 22/2009-A-21 ze dne 20.5.2010, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod publikačním č. 26/2011).

S ohledem na uvedenou vadu povinné přílohy je insolvenční návrh dlužnice neprojednatelný. Insolvenční soud sice dlužnici správně vyzval, aby insolvenční návrh doplnila, avšak odvolací soud nepovažuje tuto výzvu za řádnou. Jedinou vadou seznamu majetku podle ustanovení § 104 IZ je totiž absence podpisu dlužnice na seznamu pohledávek (samostatné přílohy), dlužnice byla nesprávně vyzvána k odstranění vad insolvenčního návrhu tak, aby předložila seznam majetku s uvedením jednotlivých věcí, řádně označila dlužníky včetně popisu pohledávek a jejich vymahatelnosti a řádně označila osoby uvedené v seznamu majetku, přestože nebyl důvod nic takového po dlužnici požadovat. Insolvenční soud sice dlužnici vyzval, aby seznam majetku podepsala a výslovně o něm prohlásila, že je úplný a správný, avšak dlužnice nebyla konkrétně vyzvána k tomu, aby tak učinila ve vztahu k seznamu pohledávek. S ohledem na tyto skutečnosti odvolací soud shledává tuto výzvu neurčitou, neboť dlužnice nebyla usnesením, kterým byla vyzvána k odstranění vad příloh insolvenčního návrhu, dostatečně poučena o tom, v čem je její příloha podání neúplná, jak má opravu nebo doplnění přílohy provést (§ 43 o.s.ř.). Z tohoto důvodu soud prvního stupně dosud řádně nesplnil postup podle ustanovení § 128 odst. 2 IZ (řádně nevyzval dlužnici k odstranění vad příloh insolvenčního návrhu), a proto jeho rozhodnutí o uložení povinnosti zaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení je předčasné.

Z výše uvedených důvodů odvolací soud napadené usnesení soudu prvního stupně zrušil podle ustanovení § 219a odst. 1 písm. a) o.s.ř. a vrátil věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení podle ustanovení § 221 odst. 1 písm. a) o.s.ř.

V dalším řízení insolvenčním soudu opětovně vyzve dlužnici k odstranění vad seznamu majetku a teprve v případě, že tyto vady budou náležitě odstraněny (bude mít k dispozici projednatelný insolvenční návrh), znovu posoudí, zda jsou splněny podmínky pro uložení zálohy na náklady insolvenčního řízení.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení n e n í dovolání přípustné.

V Olomouci dne 18. prosince 2012

Za správnost vyhotovení: JUDr. Karla Trávníčková v.r. Vladimíra Kvapilová předsedkyně senátu