1 VSOL 52/2018-A-11
KSOL 41 INS 21230/2017 1 VSOL 52/2018-A-11

USNESENÍ

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Karly Trávníčkové a soudkyň JUDr. Anny Hradilové a JUDr. Táni Šimečkové v insolvenční věci

dlužnice: Marie Navrátilová, narozená 18. 1. 1980, bytem Zahradní 1259, 751 31 Lipník nad Bečvou, zastoupená advokátem Mgr. Jakubem Drábkem sídlem Barrandova 1920/7a, 143 00 Praha 4

k odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci ze dne 24.11.2017, č. j. KSOL 41 INS 21230/2017-A-4

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci ze dne 24.11.2017, č. j. KSOL 41 INS 21230/2017-A-4 se potvrzuje.

Odůvodnění:

1. Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně odmítl podle ustanovení § 128 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen IZ ) insolvenční návrh dlužnice s odůvodněním, že neobsahuje všechny zákonem požadované náležitosti, neboť v něm dlužnice řádně neoznačila alespoň dva své věřitele a neuvedla konkrétní údaje o splatnosti alespoň dvou svých závazků vůči dvěma věřitelům, takže nesplnila povinnost v insolvenčním návrhu vylíčit rozhodující skutečnosti, které osvědčují její úpadek.

2. Proti tomuto rozhodnutí podala dlužnice včas odvolání, ve kterém namítala, že všechny tři podmínky pro rozhodnutí o úpadku jsou u dlužnice splněny, a dále upozorňovala, že již v návrhu uváděla, že má druhou pohledávku u Wüstenrot Hypoteční banky, a to ve výši 27.792,86 Kč. K této pohledávce existuje pouze informace čerpaná přímo z oddělení správy pohledávek. Jedná se o samostatnou pohledávku se samostatným základem. Navrhovala, aby odvolací soud odvoláním napadené rozhodnutí zrušil, neboť úpadek dlužnice je osvědčen. isir.justi ce.cz

3. Po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, přezkoumal odvolací soud odvoláním napadené rozhodnutí soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 7 IZ, § 212, § 212a odst. 1, 5 a 6 o.s.ř.), a aniž ve věci nařizoval jednání (§ 94 odst. 2, písm. c/ IZ), dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

4. Podle ustanovení § 7 IZ nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro incidenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

5. Rozhodným zněním občanského soudního řádu pro přiměřené použití podle ustanovení § 7 IZ je občanský soudní řád ve znění účinném od 30.9.2017.

6. Rozhodným zněním insolvenčního zákona v přezkoumávané věci je insolvenční zákon ve znění účinném od 1.12.2017 (dlužno dodat, že poslední novelou insolvenčního zákona nebyla níže citovaná ustanovení dotčena).

7. Z obsahu insolvenčního spisu vyplývá, že dlužnice se návrhem ze dne 21. 11. 2017, doručeným soudu tentýž den z datové schránky jejího advokáta, který k návrhu připojil plnou moc s úředně ověřeným podpisem a doložkou o konverzi tohoto dokumentu, domáhala rozhodnutí o svém úpadku a navrhovala, aby byl řešen oddlužením formou plnění splátkového kalendáře. Návrh byl tedy podán stanoveným způsobem podle § 80a odst. 1 IZ, tj. z datové schránky advokáta dlužnice, který je v souladu s ustanovením § 390a odst. 1 písm. a) IZ osobou oprávněnou podat za dlužnici insolvenční návrh. V kolonce 07 dlužnice pouze uvedla, že v současné době má tři zásadní věřitele, u kterých má čtyři závazky v přibližné hodnotě 1.042.237,15 Kč. Všechny její závazky jsou nezajištěné, z toho jeden je vykonatelný a je nařízena exekuce pro částku 893.437,15 Kč. Dále uvedla, že má závazky vůči Wüstenrot Hypoteční banka, a.s.-exekuce pro 893.437,15 Kč a dále závazek vůči témuž věřiteli ve výši 48.000 Kč a závazek vůči Cetelem ve výši 40.800 Kč. Kolonky 17 až 20 (popis všech závazků dlužníka) zůstaly nevyplněny. Seznam závazků nebyl k návrhu připojen. Na tomto základě rozhodl soud prvního stupně odvoláním napadeným rozhodnutím.

8. Podle ustanovení § 128 odst. 1 IZ insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se nepoužije.

9. Podle ustanovení § 103 odst. 2 IZ v insolvenčním návrhu musí být dále uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá.

Shodu s prvopisem potvrzuje Jitka Jahodová

10. Podle ustanovení § 104 IZ podá-li insolvenční návrh dlužník, je povinen k němu připojit a) seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků (dále jen "seznam majetku") b) seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů (dále jen "seznam závazků"), c) seznam svých zaměstnanců, d) listiny, které dokládají úpadek nebo hrozící úpadek (odstavec 1). V seznamu majetku je dlužník povinen označit jednotlivě svůj majetek, včetně pohledávek. U pohledávek stručně uvede skutečnosti, na kterých se zakládají, a uvede jejich výši; výslovně se dále vyjádří k jejich dobytnosti. U majetku, včetně pohledávek, o kterých probíhá soudní nebo jiné řízení, nebo ohledně nichž již bylo příslušným orgánem rozhodnuto, dlužník tato řízení (rozhodnutí) označí (odstavec 2). V seznamu závazků je dlužník povinen jako své věřitele označit všechny osoby, o kterých je mu známo, že vůči němu mají pohledávky nebo jiná majetková práva, nebo které vůči němu pohledávky nebo jiná majetková práva uplatňují. Jsou-li věřiteli dlužníka osoby dlužníkovi blízké nebo osoby, které tvoří s dlužníkem koncern, musí dlužník tyto skutečnosti výslovně uvést. Dlužník v seznamu závazků uvede údaj o výši a splatnosti jednotlivých závazků a stručně uvede, které z pohledávek svých věřitelů popírá co do důvodu nebo co do výše a proč. Má-li dlužník věřitele, o kterých je mu známo, že proti němu mají právo na uspokojení ze zajištění, nebo kteří toto právo proti němu uplatňují, uvede je odděleně. U pohledávek těchto věřitelů dále označí věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, u kterých se uplatňuje uspokojení ze zajištění, včetně údaje o tom, které movité věci se nacházejí v držení věřitele nebo třetí osoby, dále označení druhu zajištění a důvodu jeho vzniku. Dále dlužník uvede, zda a v jakém rozsahu právo na uspokojení ze zajištění popírá a proč (odstavec 3). Nemá-li dlužník žádné zaměstnance nebo žádné dlužníky, uvede to v seznamech výslovně. Pro označení osob v seznamech platí § 103 odst. 1 obdobně. Předložené seznamy musí dlužník podepsat a výslovně v nich uvést, že jsou správné a úplné (odstavec 4).

11. Podle § 3 odst. 1 IZ dlužník je v úpadku, jestliže má a) více věřitelů a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit (dále jen "platební neschopnost").

12. Podle ustanovení § 3 odst. 2 IZ má se za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže a) zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo b) je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo c) není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo d) nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.

13. Odvolací soud konstatuje, že insolvenční návrh musí mít náležitosti dle ust. § 103 a 104 IZ, návrh na povolení oddlužení náležitosti dle ust. § 391 IZ, a že podmínkou pro projednání návrhu na povolení oddlužení je podání bezvadného insolvenčního návrhu. K náležitostem insolvenčního návrhu srov. např. rozhodnutí NS ČR ze dne 27.1.2010, sp. zn. KSBR 37 INS 294/2008, 29 NSČR 1/2008, publikované ve Sbírce rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu ČR pod poř. č. 88/2010, k těmto závěrům se Nejvyšší soud přihlásil rovněž v rozhodnutí ze dne 20.5.2010, sp.zn. 29 NSČR 22/2009, publikovaném ve Sbírce rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu ČR pod poř.

Shodu s prvopisem potvrzuje Jitka Jahodová

č.26/2011). V insolvenčním návrhu musí být tvrzeny takové okolnosti, z nichž závěr o úpadku dlužníka nebo o hrozícím úpadku logicky vzato vyplývá. Obecné konstatování, že dlužník je v úpadku, neboť má peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti, není ve smyslu § 103 odst. 2 IZ uvedením okolností, které úpadek osvědčují, neboť se jedná pouze o citaci (srov. R 26/2011). Povinnost vylíčit v insolvenčním návrhu rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, není splněna tím, že insolvenční navrhovatel ohledně těchto skutečností odkáže na jakýkoliv listinný důkaz (např. usnesení o nařízení exekuce), který připojil k insolvenčnímu návrhu jako přílohu (srov. např. usnesení NS ČR ze dne 26.2.2009, sp. zn. 29 NSČR 7/2008, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek NS pod pořadovým č. 91/2009). Odkaz na listinný důkaz lze výjimečně připustit pouze u insolvenčního návrhu dlužníka, je-li odkazováno na seznam závazků jako povinnou přílohu dlužnického návrhu dle ustanovení § 104 odst. 1 IZ s náležitostmi dle ustanovení § 104 odst. 3,4 IZ, ovšem v posuzované věci dlužnice k návrhu seznam závazů nepřipojila.

14. Odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně konstatuje, že insolvenční návrh dlužnice postrádá uvedení rozhodujících skutečností, které osvědčují její úpadek, tedy úpadek tak, jak je definován v ustanovení § 3 odst. 1, 2 IZ, neboť v něm schází zejména tvrzení o splatnosti alespoň dvou závazků, resp. neuvedla splatnost ani u jednoho závazku a tuto vadu nezhojila ani v seznamu závazků, neboť ho k návrhu nepřipojila, takže není osvědčena existence peněžitých závazků po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti (§ 3 odst. 1, písm. a, b/ IZ), natož platební neschopnost (3 odst.1, písm.c/, odst. 2 IZ).

15. Odvolací soud též nepřehlédl, že návrh nebyl podán na předepsaném formuláři podle § 17 vyhlášky č. 191/2017 Sb., o náležitostech podání a formulářů elektronických podání v insolvenčním řízení a o změně vyhlášky č. 311/2007 Sb., o jednacím řádu pro insolvenční řízení a kterou se provádějí některá ustanovení insolvenčního zákona, ve znění pozdějších předpisů, který je volně přístupný ke stažení na www.justice.cz.

16. Podle ustanovení § 142, písm. a) IZ jinými rozhodnutími o insolvenčním návrhu jsou též odmítnutí insolvenčního návrhu pro vady nebo pro zjevnou bezdůvodnost.

17. Podle ustanovení § 146 odst. 2 IZ v řízení o odvolání proti rozhodnutí podle § 142 se nepřihlíží ke skutečnostem, které nastaly nebo vznikly po vydání rozhodnutí soudu prvního stupně

18. Ze shora citovaných ustanovení § 142, písm. a) IZ a § 146 odst. 2 IZ vyplývá, že vady insolvenčního návrhu může insolvenční navrhovatel odstranit jen do rozhodnutí o odmítnutí insolvenčního návrhu dle § 128 odst. 1 IZ, a že k případnému odstranění vad insolvenčního návrhu provedenému až v odvolacím řízení se nepřihlíží (srov. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 17.3.2008, sp. zn. KSPH 20 INS 437/2008, 1 VSPH 5/2008, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 11/2009).

Shodu s prvopisem potvrzuje Jitka Jahodová

19. Dále odvolací soud zdůrazňuje, že podle ust. § 128 odst. 1, poslední věta IZ se nepoužije ust. § 43 o.s.ř., takže nelze spravedlivě očekávat, že insolvenční soud bude vyzývat insolvenčního navrhovatele k odstranění vad insolvenčního návrhu.

20. S ohledem na shora uvedené proto odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně jako věcně správné v ustanovení § 219 o.s.ř. potvrdil.

Poučení:

Proti tomuto usnesení je dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (§ 237, § 239, § 240 odst. 1 o.s.ř.).

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku a insolvenční správkyni se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení usnesení (§ 71, § 74 odst. 1, § 75 odst. 2 IZ).

Olomouc 23. ledna 2018

JUDr. Karla Trávníčková, v.r. předsedkyně senátu

Shodu s prvopisem potvrzuje Jitka Jahodová