1 VSOL 494/2015-B-32
KSBR 28 INS 32058/2012 1 VSOL 494/2015-B-32

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Karly Trávníčkové a soudkyň Mgr. Diany Vebrové a JUDr. Anny Hradilové v insolvenční věci dlužnice Anny anonymizovano , anonymizovano , bytem Micmanice 332, Strachotice, PSČ 671 29, o zrušení schváleného oddlužení, o odvolání dlužnice proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 15.4.2015, č.j. KSBR 28 INS 32058/2012-B-12,

takto:

Rozhodnutí soudu prvního stupně se p o t v r z u j e .

Odůvodnění:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně dle ust. § 418 odst.1 písm. b) zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále též jen IZ ), zrušil schválené oddlužení dlužnice plněním splátkového kalendáře (výrok I.), na majetek dlužnice prohlásil konkurs (výrok II.) s tím, že dle ust. § 314 odst. 1 IZ bude konkurs veden jako nepatrný (výrok III.) a dle ust. § 315 odst. 2 IZ stanovil pro průběh nepatrného konkursu odchylky od insolvenčního zákona (výrok IV.).

V odůvodnění usnesení soud prvního stupně uvedl, že dlužnice dlouhodobě neplní základní povinnosti dle ust. § 418 IZ, zejména podmínku stanovenou v ust. § 395 odst. 1 písm. b) IZ, neboť nemá zajištěny příjmy, které by umožnily plnit pohledávky nezajištěných věřitelů minimálně v rozsahu 30 % jejich zjištěné výše a je tudíž zřejmé, že dlužnice nebude schopna splnit podstatnou část splátkového kalendáře (§ 418 odst. 1 písm. b/). Na tomto základě soud prvního stupně zrušil schválené oddlužení dlužnice a současně rozhodl o způsobu řešení jejího úpadku konkursem. Jelikož dlužnice je fyzickou nepodnikající osobou, rozhodl o vedení konkursu jako nepatrného, pro nějž stanovil odchylky dle ust. § 315 odst. 2 IZ.

Proti tomuto usnesení podala dlužnice odvolání. Uvedla, že matka jí není schopna platit dar ve výši 3.300 Kč, neboť se dostala do finančních potíží kvůli bratrovi, proti němuž je vedena exekuce a matka ručí za jeho závazky. Proto si zajistila nového dárce-sestru, která jí přislíbila přispívat částkou do 4.000 Kč měsíčně, darovací smlouvu ani smlouvu o důchodu s ní však dosud neuzavřela, sestra jí dosud žádné částky pro účely oddlužení neposkytla. K jednání nařízenému soudem prvního stupně na den 13.4.2015 se nedostavila, neboť situaci psychicky nezvládla, omluvila se insolvenčnímu správci, soud o odročení jednání nežádala. Navrhla, aby odvolací soud napadené usnesení soudu prvního stupně zrušil tak, aby mohla pokračovat v oddlužení plněním splátkového kalendáře s tím, že udělá vše proto, aby nezajištěným věřitelům uhradila nejméně 30 % jejich pohledávek.

K odvolání dlužnice se vyjádřil insolvenční správce tak, že je nedůvodné a navrhl rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdit jako věcně správné. Uvedl, že je lživé tvrzení dlužnice, že odmítl její žádost o doplacení dlužné částky ve splátkách s tím, že od poloviny listopadu 2014 dlužnici opakovaně telefonicky upozorňoval na vzniklou situaci a na skutečnost, že do oddlužení není hrazen dar, dlužnice opakovaně slibovala doplacení vzniklého dluhu, své sliby však nesplnila, a to přesto, že byla upozorněna na vážnost situace. Dále uvedl, že jej dlužnice o odročení jednání ze dne 13.4.2015 nežádala.

Dlužnice k vyjádření insolvenčního správce u jednání odvolacího soudu uvedla, že je pravdivé.

S účinností od 1.1.2014 byl insolvenční zákon č. 182/2006 Sb., změněn zákonem č. 294/2013 Sb. Podle čl. II. přechodných ustanovení tohoto zákona, zákon č. 182/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, platí i pro insolvenční řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Právní účinky úkonů, které v insolvenčním řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány.

Rozhodným zněním insolvenčního zákona v přezkoumávané věci je insolvenční zákon ve znění účinném od 1.1.2014 (dále jen IZ ).

Podle ustanovení § 7 IZ, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení, použijí se pro insolvenční řízení a pro insolvenční spory přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu týkající se sporného řízení, a není-li to možné, ustanovení zákona o zvláštních řízeních soudních; ustanovení týkající se výkonu rozhodnutí nebo exekuce se však použijí přiměřeně jen tehdy, jestliže na ně tento zákon odkazuje.

Rozhodným zněním občanského soudního řádu pro přiměřené použití podle ustanovení § 7 IZ je občanský soudní řád ve znění účinném od 1.1.2014.

Po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a osobou k tomuto úkonu oprávněnou, přezkoumal odvolací soud odvoláním napadené usnesení soudu prvního stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 7 IZ, § 212, § 212a o.s.ř.) a po jednání ve věci dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

Z obsahu spisu se podává, že insolvenční řízení v posuzované věci bylo zahájeno dne 19.12.2012 insolvenčním návrhem dlužnice spojeným s návrhem na povolení oddlužení, jímž se dlužnice domáhala rozhodnutí o svém úpadku a jeho řešení oddlužením ve formě plnění splátkového kalendáře. Dlužnice uvedla, že je rozvedená, má vyživovací povinnost k jednomu dítěti, je zaměstnaná u společnosti EGSTON SYSTEM ELECTRONIC, spol. s r.o., se sídlem Znojmo, Průmyslová 20, PSČ 670 15, IČ: 44026480, s průměrnou mzdou 12.533 Kč měsíčně a je obdarovaná na základě darovací smlouvy uzavřené s Dášou anonymizovano , anonymizovano , bytem Micmanice 229, PSČ 671 29, částkou 1.500 Kč, která bude navýšena na částku 2.000 Kč. Soud prvního stupně usnesením ze dne 30.8.2013, č.j. KSBR 28 INS 32058/2012-A-25, rozhodl o úpadku dlužnice Anny anonymizovano (výrok I.), dlužnici povolil oddlužení (výrok II.) a insolvenčním správcem ustanovil Mgr. Michala anonymizovano , anonymizovano , bytem Brno, Divadelní 616/4 (výrok III.). Dne 10.10.2013 byla doručena soudu prvního stupně zpráva insolvenčního správce, z níž se podává, že dlužnice má jednu vyživovací povinnost a je zaměstnaná u společnosti EGSTON SYSTEM ELECTRONIC, spol. s r.o., se mzdou cca 12.500 Kč měsíčně. Správce doložil, že je plátcem DPH. Dne 15.10.2013 se konalo u soudu prvního stupně přezkumné jednání a první schůze věřitelů, u něhož dlužnice předložila smlouvu o důchodu ze dne 11.10.2013, uzavřenou mezi dlužnicí jako příjemkyní důchodu a Dášou anonymizovano , anonymizovano , bytem Micmanice 229, PSČ 671 29, jako plátkyní důchodu, na základě níž se plátkyně důchodu zavázala přispívat dlužnici částkou 3.300 Kč měsíčně. Pohledávky nezajištěných věřitelů byly zjištěny ve výši 1.038.616,28 Kč. Soud prvního stupně usnesením ze dne 14.8.2014, č.j. KSBR 28 INS 32058/2012-B-7, schválil oddlužení dlužnice plněním splátkového kalendáře (výrok I.), uložil dlužnici platit po dobu pěti let nezajištěným věřitelům prostřednictvím insolvenčního správce z příjmů, které získá po schválení oddlužení, částku ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky, a to insolvenčnímu správci částku 750 Kč na odměnu a 150 Kč na úhradu hotových výdajů plus DPH dle aktuální sazby a zajištěným věřitelům částky dle poměru stanoveného v rozhodnutí (výrok II.) s tím, že první splátku je dlužnice povinna zaplatit nejpozději do 30.9.2014 (výrok III.). Podáním doručeným soudu dne 2.3.2015 sdělil insolvenční správce, že do splátek dlužnice není hrazen dar ve výši 3.300 Kč měsíčně a dlužnice nezjednala nápravu ani přes opakované výzvy, přičemž dlužnice není schopna pouze ze mzdy uhradit nezajištěným věřitelům

30 % jejich pohledávek. K podání připojil zprávu o plnění oddlužení č. 1-A ze dne 2.3.2015, z níž se podává, že dlužnice za prvních šest měsíců trvání oddlužení (září 2014 až únor 2015) zaplatila nezajištěným věřitelům 15.760 Kč, což činí 1,52 % jejich zjištěných nezajištěných pohledávek a očekávaná míra uspokojení věřitelů činí 15,17 %. Soud prvního stupně nařídil jednání k projednání okolností důležitých pro další trvání účinků schváleného oddlužení plněním splátkového kalendáře na den 13.4.2015, k němuž předvolal dlužnici a insolvenčního správce. Jednání se konalo dne 13.4.2015 za účasti insolvenčního správce, dlužnice se k jednání nedostavila. Insolvenční správce uvedl, že dlužnice se mu ráno telefonicky omluvila s tím, že se jí cestou k soudu udělalo nevolno a dále uvedl, že dlužnice opakovaně slibovala dorovnání dlužných částek, což však nesplnila. Ze strany matky dlužnice není plněn dar, což snižuje míru uspokojení nezajištěných věřitelů na hranici necelých 15 %. Správce předložil zprávu o plnění oddlužení č. 1-A ze dne 13.4.2015, z níž se podává, že míra uspokojení nezajištěných věřitelů za období říjen 2014 až březen 2015 činí 1,72 % a očekávaná míra uspokojení nezajištěných věřitelů činí 14,71 %. Na tomto základě soud prvního stupně ve věci rozhodl odvoláním napadeným usnesením.

Odvolací soud provedl dokazování sdělením podstatného obsahu zprávy insolvenčního správce ze dne 19.6.2015 včetně příloh-výplatních listin dlužnice za měsíce únor 2015 až květen 2015 a z těchto listin zjistil, že čistý příjem dlužnice včetně daňových bonusů činil za květen 2015 13.844 Kč, za duben 2015 14.484 Kč, za březen 2015 14.041 Kč a za únor 2015 12.528 Kč, což průměrně činí 13.724,25 Kč.

Podle ustanovení § 418 odst.1 IZ, insolvenční soud schválené oddlužení zruší a současně rozhodne o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem, jestliže a) dlužník neplní podstatné povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, nebo b) se ukáže, že podstatnou část splátkového kalendáře nebude možné splnit.

Podle ustanovení § 314 odst. 1 písm. a) IZ, o nepatrný konkurs jde, jestliže dlužníkem je fyzická osoba, která není podnikatelem.

Nejvyšší soud v rozhodnutí ze dne 28.2.2013, sen. zn. 29 NS ČR 12/2013, které je publikováno ve Sbírce rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod č. 77/2013, formuloval a odůvodnil závěr, že lhůta stanovená insolvenčním zákonem dlužníku ke splácení pohledávek věřitelů při schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře je lhůtou konečnou (nejzazší), přičemž její počátek určuje pro danou insolvenční věc vždy termín první splátky určený rozhodnutím o schválení oddlužení. Jestliže dlužník za trvání účinků schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře není schopen hradit měsíční splátky předpokládané podle schváleného oddlužení, ačkoliv řádně plní povinnosti uvedené v § 412 odst. 1 a 3 insolvenčního zákona, není to důvodem k postupu podle § 418 odst. 1 písm. a) insolvenčního zákona, postup podle § 418 odst.1 písm. b) insolvenčního zákona tím však není vyloučen. Dále v tomto rozhodnutí uvedl, že z dikce ustanovení § 418

odst. 1 písm. a) IZ plyne, že pro účely posouzení, zda je důvod zrušit schválené oddlužení a současně rozhodnout o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem, jelikož dlužník neplní povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení (§ 418 odst. 1 písm. a) IZ), není omezujícím (rozhodným) kritériem (vylučujícím vydání takového rozhodnutí) to, zda dlužník zavinil , že neplní povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, nýbrž to, zda dlužník takto neplní podstatné povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení. Výčet těchto povinností je obsažen v ustanovení § 412 insolvenčního zákona.

Odvolací soud konstatuje, že na základě rozhodnutí insolvenčního soudu o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře ze dne 14.8.2014, č.j. KSBR 28 INS 32058/2012-B-7, mělo oddlužení dlužnice plněním splátkového kalendáře probíhat od září 2014 do srpna 2019. Dlužnice od počátku splátkový kalendář řádně neplnila, a to zejména proto, že ji není poskytován sjednaný dar ve výši 3.300 Kč měsíčně. Dlužnice sice v průběhu řízení slibovala, že si zajistí další příjem od své sestry, ani v průběhu odvolacího řízení však novou smlouvu o důchodu či darovací smlouvu neuzavřela a sestra jí dosud pro účely oddlužení žádné částky neposkytla.

Odvolací soud proto vycházel pro účely přezkumu závěru soudu prvního stupně, že dlužnice není schopna za dobu pěti let trvání oddlužení uspokojit nezajištěné věřitele alespoň v rozsahu 30 % (§ 395 odst. 1, písm. b/ IZ), z čistého měsíčního příjmu dlužnice včetně daňového bonusu za období únor 2015 až květen 2015 ve výši 13.724,25 Kč, z výše zjištěných nezajištěných pohledávek věřitelů ve výši 1.038.616,28 Kč, ze skutečnosti, že dlužnice má jednu vyživovací povinnost, za 7 měsíců trvání oddlužení uhradila nezajištěným věřitelům 17.823 Kč a oddlužení bude probíhat dalších 53 měsíců, jakož i z kritérií stanovených v ustanovení § 398 odst. 3 IZ. Ze svého příjmu by byla dlužnice schopna (po odečtení zálohy na odměnu a hotové výdaje insolvenčního správce ve výši 1.089 Kč měsíčně, neboť správce je plátcem DPH) hradit nezajištěným věřitelům 2.861 Kč měsíčně, což činí za zbývajících 53 měsíců trvání oddlužení 151.633 Kč. Za 60 měsíců trvání oddlužení by dlužnice zaplatila nezajištěným věřitelům celkem 169.456 Kč, což tvoří toliko 16,32 % jejich pohledávek.

Závěr soudu prvního stupně o tom, že dlužnice není schopna zaplatit nezajištěným věřitelům za pět let trvání oddlužení 30 % jejich pohledávek, a že nebude možné splnit podstatnou část splátkového kalendáře (§ 418 odst. 1 písm. b/ IZ) je tudíž správný. Skutečnost, že dárkyně neplní své povinnosti dle smlouvy o důchodu, nelze dle názoru odvolacího soudu přičítat k tíži dlužnice, a proto důvody pro zrušení schváleného oddlužení dle ust. § 418 odst. 1 písm. a) IZ odvolací soud neshledal.

Soud prvního stupně tudíž postupoval správně, v souladu s ust. § 418 odst. 1 písm. b) IZ, pokud schválené oddlužení dlužnice zrušil a současně rozhodl o způsobu řešení jejího úpadku konkursem s tím, že konkurz bude veden jako nepatrný, neboť dlužnice je nepodnikající fyzickou osobou (§ 314 odst. 1 IZ).

Z důvodů shora uvedených proto odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně jako věcně správné dle ust. § 219 o.s.ř. potvrdil.

P o u č e n í: Proti tomuto usnesení je přípustné podat dovolání ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně, pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici a insolvenčnímu správci se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení usnesení (§ 71, § 74 odst. 1, § 75 odst. 2 IZ).

V Olomouci dne 15. července 2015

Za správnost vyhotovení: JUDr. Karla Trávníčková v.r. Jitka Jahodová předsedkyně senátu