1 VSOL 474/2013-B-25
KSOL 16 INS 13759/2012 1 VSOL 474/2013-B-25

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Karly Trávníčkové a soudkyň Mgr. Diany Vebrové a JUDr. Anny Hradilové v insolvenční věci dlužnice Lenky anonymizovano , anonymizovano , bytem Libavá-Kozlov 1057, PSČ 783 57, za účasti Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, se sídlem Olomouc, tř. 17. listopadu 44, o zproštění Mgr. Bohdany Šocové funkce insolvenční správkyně, o uložení pořádkové pokuty, o odvolání Mgr. Bohdany Šocové, se sídlem Olomouc, Palackého 641/11, PSČ 772 00 z funkce insolvenční správkyně dlužnice Lenky anonymizovano , o odvolání Mgr. Bohdany Šocové, insolvenční správkyně, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě, pobočky v Olomouci, ze dne 18.4.2013, č.j. KSOS 16 INS 13759/2012-B-13, ve znění opravného usnesení Krajského soudu v Ostravě, pobočky v Olomouci, ze dne 22.10.2013, č.j. KSOL 16 INS 13759/2012-B-20,

takto:

I. Usnesení soudu prvního stupně se ve výroku II. m ě n í tak, že Mgr. Bohdaně Šocové, insolvenční správkyni, se pořádková pokuta ve výši 5.000 Kč neukládá.

II. Usnesení soudu prvního stupně se ve výroku III. m ě n í tak, že Mgr. Bohdana Šocová se odvolává z funkce insolvenční správkyně, a to ke dni ustanovení nového insolvenčního správce.

Odůvodnění:

Usnesením označeným v záhlaví tohoto rozhodnutí soud prvního stupně rozhodl dle ust. § 24 odst. 1 zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ ), že Mgr. Bohdana Šocová, insolvenční správkyně, je vyloučena pro podjatost v tomto řízení (výrok I.), dle ust. § 81 odst. 2 IZ uložil Mgr. Bohdaně Šocové, insolvenční správkyni, pořádkovou pokutu ve výši 5.000 Kč (výrok II.) a dle ust. § 32 odst. 1 IZ Mgr. Bohdanu Šocovou, insolvenční správkyni, zprostil funkce (výrok III.).

V odůvodnění rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že insolvenční správkyně Mgr. Bohdana Šocová (dále též jen správkyně ) je pro podjatost v tomto řízení vyloučena, neboť dlužnici zastupovala v jiné právní věci a je též autorkou insolvenčního návrhu dlužnice. Správkyně navíc závažně porušila své povinnosti tím, že úmyslně zamlčovala důležité okolnosti pro posouzení její podjatosti, neboť zatajovala skutečnost, že na základě listin předložených dlužnicí zpracovala její insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení, čímž úmyslně a opakovaně porušovala ust. § 24 odst. 1 IZ. Z těchto důvodů také rozhodl o zproštění správkyně funkce a dále proto, že správkyně nepoučila dlužnici, která nemá právní vzdělání, o nutnosti uvést do insolvenčního návrhu a do seznamu závazků závazek vůči věřiteli FAVART-MORAVIA, s.r.o., ve výši cca 700.000 Kč, ačkoliv o něm věděla. Ačkoliv sama insolvenční návrh dlužnice vyhotovovala, tento závazek v listinách zamlčela a jako advokátka tedy úmyslně vyhotovila vadný insolvenční návrh. Tím dlužnici vystavila mimo jiné neúspěchu v oddlužení a možnému trestnímu postihu. Jelikož insolvenční správkyně úmyslně a opakovaně porušila povinnost stanovenou jí v ust. § 24 odst. 1 IZ tím, že neoznámila, že jsou zde důvody pro její vyloučení z důvodu podjatosti a dále nesplnila stejnou povinnost uloženou jí soudem ve výzvě ze dne 4.3.2013 ani u přezkumného jednání dne 18.4.2013, uložil jí soud pořádkovou pokutu ve výši 5.000 Kč.

Proti tomuto usnesení, výslovně však toliko proti výrokům II. a III., podala insolvenční správkyně odvolání, v němž namítala, že soud prvního stupně nepřihlédl k jí tvrzeným skutečnostem, dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním a věc nesprávně právně posoudil. Uvedla, že ihned následující pracovní den po doručení usnesení ze dne 6.2.2013, jímž byla ustanovena do funkce insolvenční správkyně, na toto své ustanovení reagovala a insolvenční soud informovala dle ust. § 24 odst. 1 IZ o důvodech pro možnou podjatost. Tomuto písemnému podání předcházel telefonát s asistentem soudce, v němž upozornila na střed zájmů mezi výkonem advokacie a výkonem funkce insolvenčního správce. Insolvenční soud tedy byl o důvodech vyloučení správkyně informován již dne 12.2.2013 a měl možnost neprodleně správkyni dle ust. § 31 odst. 1 IZ odvolat, namísto toho však zůstal procesně nečinný. Na výzvu insolvenčního soudu ze dne 4.3.2013, č.j. KSOL 16 INS

13759/2012-B-2, reagovala podáním ze dne 7.3.2013, v němž sdělila, že důvod pro její možnou podjatost trvá i po zahájení insolvenčního řízení a následně podáním ze dne 29.3.2013 sdělila shodně jako na přezkumném jednání, že dlužnici poskytovala v souvislosti s oddlužením a její úpadkovou situací právní rady v obecné rovině a poté ověřila pravost podpisu dlužnice a jejího manžela na insolvenčním návrhu. Uvedla, že se ocitla v nelehkém postavení, když byla povinna dodržovat ust. § 16 zák. č. 85/1996 Sb. a chránit a prosazovat práva a oprávněné zájmy klienta a řídit se jeho pokyny a zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o nichž se dozvěděla v souvislosti s poskytováním právních služeb dle ust. § 21 cit. zákona a je otázkou, zda po ní insolvenční soud mohl požadovat detaily o poskytovaných právních službách, když mu opakovaně sdělila, že zastoupení dlužnice trvá. Namítala, že nemohla na jedné straně podle zákona o advokacii chránit zájmy dlužnice jako klienta a tudíž podle pokynu dlužnice popírat nárok eventuálního věřitele VIVA Leasing, a.s. a na druhé straně podle insolvenčního zákona nestranně přezkoumávat přihlášku tohoto věřitele či zpeněžovat majetkovou podstatu dlužnice a podobně. Vyslovila názor, že aktivní výkon advokacie a výkon funkce insolvenčního správce se vylučuje bez dalšího, zvláštně za situace, kdy se výkon advokacie týká největšího finančního závazku dlužnice, který vyplývá z insolvenčního návrhu a vedl k úpadku dlužnice. Namítala, že v jejím jednání nelze spatřovat úmyslné jednání v rozporu s insolvenčním zákonem a nesouhlasila se závěrem soudu prvního stupně, že jako insolvenční správkyně porušila povinnost uloženou jí ust. § 24 odst. 1 IZ. Uvedla, že je čirou spekulací, že jako správkyně při výkonu advokacie úmyslně zamlčela závazek dlužnice vůči společnosti FAVART-MORAVIA, s.r.o. a setrvala na stanovisku, že seznam závazků si dlužnice sestavovala sama a dlužnice nedoložila žádnou listinu, ze které by existence tohoto závazku vyplývala ani ji o tomto závazku blíže neinformovala, a proto jí lze těžko jako advokátovi přičítat k tíži, že tyto informace neověřovala. Nadto insolvenční soud nemá pravomoc přezkoumat její výkon advokacie a nemůže ji pokutovat za vadné poskytování právních služeb při výkonu advokacie. Argumentovala tím, že je při výkonu advokacie je vázána stavovskými předpisy, mimo jiné tím, že není oprávněna bez souhlasu klienta ověřovat pravdivost a úplnost skutkových informací klientem poskytnutých. Vyslovila názor, že celá situace je vyhrocena toliko z toho důvodu, že insolvenční soud včas nerozhodl o jejím odvolání z funkce, čímž ji jako správkyni dostal do obtížně řešitelné situace. Dále uvedla, že insolvenční soud mohl střed zájmů sám zjistit z úřední povinnosti, neboť aktivní poskytování právních služeb ve sporu se společností VIVA Leasing a.s. vyplývá z příloh k insolvenčnímu návrhu a rovněž mohl zjistit, že jako advokátka ověřovala podpisy dlužnice a jejího manžela na insolvenčním návrhu. Argumentovala tím, že na její straně byly splněny podmínky pro skončení funkce insolvenčního správce nikoliv však pro zproštění, ale pro odvolání. Navrhla, aby odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně ve výrocích II. a III. změnil tak, že se odvolává z funkce a že se jí pořádková pokuta neukládá (§ 41 odst. 2 o.s.ř.).

Podle ustanovení § 7 odst. 1 IZ se pro insolvenční řízení a incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas a oprávněnou osobou, přezkoumal usnesení soudu prvního stupně v napadeném rozsahu, tj. ve výrocích II. a III., jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a o.s.ř.), aniž nařizoval ve věci jednání (§ 94 odst. 2 písm. c/ IZ) a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné.

Z obsahu spisu se podává, že insolvenční řízení v posuzované věci bylo zahájeno dne 6.6.2012 insolvenčním návrhem dlužnice spojeným s návrhem na povolení oddlužení, jímž se dlužnice domáhala rozhodnutí o svém úpadku a jeho řešení oddlužením ve formě plnění splátkového kalendáře. Dlužnice v bodu 18 (závazky, ze kterých nevyplývá právo na uspokojení ze zajištění-nevykonatelné) uvedla mimo jiné závazek z titulu ručení vůči věřiteli VIVA Leasing a.s. ve výši 886.734 Kč, v návrhu celkem uvedla nezajištěné nevykonatelné závazky vůči 3 věřitelům v částce 946.234 Kč a zajištěné nevykonatelné závazky vůči dalšímu věřiteli v částce 944.456,41 Kč. Z insolvenčního návrhu se dále podává, že podpis dlužnice a jejího manžela na insolvenčním návrhu ověřila Mgr. Bohdana Šocová, advokáta se sídlem Brno, Gajdošova 7. Opatřením předsedkyně soudu ze dne 25.1.2013 byla učena insolvenční správkyní pro dané insolvenční řízení Mgr. Bohdana Šocová se sídlem Olomouc, Palackého 641/11. Soud prvního stupně usnesením ze dne 6.2.2013, č.j. KSOL 16 INS 13759/2012-A-15, zjistil úpadek dlužnice Lenky anonymizovano , insolvenční správkyní ustanovil Mgr. Bohdanu Šocovou, se sídlem Olomouc, Palackého 641/11 a dlužnici povolil řešení úpadku oddlužením. Usnesení bylo zveřejněno v insolvenčním rejstříku dne 6.2.2013 a dne 8.2.2013 bylo doručeno insolvenční správkyni Mgr. Bohdaně Šocové. Podáním doručeným soudu prvního stupně dne 12.2.2013 insolvenční správkyně soudu sdělila, že jsou u ní dány důvody, pro které by bylo možno pochybovat o její nepodjatosti, neboť zastupuje dlužnici ve sporu vedeném u Městského soudu v Praze pod sp.zn. 49 Cm 237/2010, v němž je věřitelem společnost VIVA Leasing, a.s., s tím, že spor je fázi po podání odvolání. Výzvou ze dne 4.3.2013 soud prvního stupně vyzval správkyni, aby ve lhůtě tří dnů uvedla konkrétnější důvody pro posouzení případné podjatosti a aby sdělila, zda takovým důvodem je pouze zastupování dlužníka před zahájením insolvenčního řízení. Na tuto výzvu reagovala správkyně podáním doručeným soudu prvního stupně dne 11.3.2013, v němž uvedla, že důvodem pro možnou podjatost je zastupování dlužnice před zahájením insolvenčního řízení, které nadále trvá. Podáním doručeným soudu prvního stupně dne 21.3.2013 sdělila společnost FAVART-MORAVIA, .s.r.o., se sídlem v Brně, Duhová 2134/4, IČ: 25306260, že dlužnice měla nepoctivý záměr spojený s návrhem na povolení oddlužení, neboť v insolvenčním návrhu úmyslně zamlčela závazek vůči této společnosti ve výši 630.000 Kč a dále závazek vůči této společnosti na nákladech řízení ve výši 113.907,60 Kč a 23.040 Kč, který je vykonatelný na základě rozsudku Okresního soudu v Novém Jičíně sp.zn. 24 C 203/2003, přičemž se jedná o závazek pocházející z podnikání dlužnice, který by u ní nepochybně vytvářel překážku pro povolení oddlužení. Věřitel dále poukázal na možnou podjatost insolvenční správkyně Mgr. Bohdany Šocové a uvedl, že se ztotožňuje se sdělením správkyně o její podjatosti a upozornil na skutečnost, že správkyně ověřovala podpis dlužnice a jejího manžela na insolvenčním návrhu s tím, že poskytování právních služeb dlužnici vyplývá i ze struktury insolvenčního návrhu, ačkoliv formálně z návrhu žádné právní zastoupení nevyplývá. Soud prvního stupně vyzval správkyni podáním ze dne 25.3.2013, aby se k podání věřitele FAVART-MORAVIA, s.r.o., ve lhůtě 3 dnů vyjádřila. Na tuto výzvu reagovala správkyně podáním doručeným soudu prvního stupně dne 30.3.2013, v němž uvedla, že dlužnici poskytla v obecné rovině právní služby spočívající ve vysvětlení důsledků insolvence a zejména splnění podmínek pro podání návrhu na povolení oddlužení, dlužnice však sama obstarala veškeré podklady, na základě nichž podala insolvenční návrh, v rámci konkrétních právních služeb pro ni bylo provedeno ověření podpisu na návrhu s doložkou, že nejde o ověření podpisu na listině, kterou vypracoval advokát. Dne 18.4.2013 se konalo u soudu prvního stupně přezkumné jednání, u něhož dlužnice nejprve uvedla, že insolvenční návrh byl vyhotoven v advokátní kanceláři Mgr. Bohdany Šocové, insolvenční návrh zpracovala Mgr. Bohdana Šocová s Mgr. Seifertovou společně s dlužnicí. Dále uvedla, že pohledávku vůči věřiteli FAVART-MORAVIA, s.r.o., v seznamu závazků neuvedla z toho důvodu, že jí její právní zástupce JUDr. Rojíček sdělil, že věc bude skončena v její prospěch, a proto se Mgr. Šocové o tomto závazku zmínila pouze okrajově. Insolvenční správkyně namítala, že dlužnici toliko předala formulář návrhu v elektronické podobě a tento dlužnice zpracovala sama. Dlužnice poté sdělila, že insolvenční návrh byl sice zpracováván v advokátní kanceláři Mgr. Bohdany Šocové, nicméně neví, zda jej sepisovala Mgr. Bohdana Šocová či některý z jejích pracovníků s tím, že ona sama do advokátní kanceláře donesla podklady pro vyhotovení tohoto návrhu. Na tomto základě soud prvního stupně ve věci rozhodl odvoláním napadeným usnesením.

Podle ustanovení § 24 odst. 1 IZ, insolvenční správce je z insolvenčního řízení vyloučen, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci nebo k osobám účastníků je tu důvod pochybovat o jeho nepodjatosti; to neplatí v případě uvedeném v § 34. Jakmile se ustanovený insolvenční správce dozví, že jsou zde důvody pro jeho vyloučení, je povinen oznámit to neprodleně insolvenčnímu soudu.

Podle ustanovení § 31 odst. 1 IZ, z důležitých důvodů, které nemají původ v porušení povinností insolvenčního správce, může insolvenční soud na návrh insolvenčního správce nebo věřitelského orgánu anebo i bez tohoto návrhu odvolat insolvenčního správce z funkce. Učiní tak zpravidla po slyšení insolvenčního správce; o podaném návrhu rozhodne neprodleně.

Podle ustanovení § 31 odst. 5 IZ, odvolá-li insolvenční soud insolvenčního správce z funkce, ustanoví současně nového insolvenčního správce. Odvolání proti tomuto rozhodnutí je přípustné, proti výroku o ustanovení nového insolvenčního správce se však lze samostatně odvolat jen z důvodů uvedených v § 26.

Podle ustanovení § 32 odst. 1 IZ, insolvenčního správce, který neplní řádně své povinnosti nebo který nepostupuje při výkonu své funkce s odbornou péčí anebo který závažně porušil důležitou povinnost, uloženou mu zákonem nebo soudem, může insolvenční soud na návrh věřitelského orgánu nebo dlužníka anebo i bez tohoto návrhu jeho funkce zprostit. Učiní tak zpravidla po slyšení insolvenčního správce; o podaném návrhu rozhodne neprodleně.

Podle ustanovení § 81 odst. 2 IZ, insolvenčnímu správci, který nesplnil povinnost uloženou mu soudem nebo řádně neplní jiné své povinnosti, může insolvenční soud uložit pořádkovou pokutu, a to i opakovaně, nejvýše však do úhrnné částky 200 000 Kč.

Odvolací soud se zabýval především přezkumem závěru soudu prvního stupně, podle něhož insolvenční správkyně úmyslně, závažně a opakovaně porušila povinnosti vyplývající jí z ustanovení § 24 odst. 1 IZ tím, že zamlčovala důležité okolnosti pro posouzení její podjatosti.

Dle ustanovení § 24 odst. 1, věty druhé IZ je ustanovený insolvenční správce povinen okamžitě, jakmile se dozví, že jsou u něj dány důvody pro jeho vyloučení, toto oznámit insolvenčnímu soudu. Insolvenční správkyně v posuzované věci tuto svou povinnost vůči insolvenčnímu soudu bezodkladně splnila, když bezprostředně po doručení usnesení soudu prvního stupně ze dne 6.2.2013, č.j. KSOL 16 INS 13759/2012-A-15, jímž byla ustanovena do funkce insolvenční správce dlužnice, sdělila, že jsou u ní dány důvody pochybovat o její nepodjatosti, neboť zastupuje dlužnici ve sporu vedeném u Městského soudu v Praze pod sp.zn. 49 Cm 237/2010 se společností VIVA Leasing, a.s. a na výzvu soudu prvního stupně ze dne 4.3.2013 neprodleně toto své podání doplnila tak, že zastupování dlužnice dosud trvá. Z insolvenčního návrhu dlužnice přitom jednoznačně vyplývá, že společnost VIVA Leasing, a.s., je věřitelem dlužnice, který byl v bodu 18 návrhu uveden s pohledávkou ve výši 886.734 Kč, která je vzhledem k celkové výši uvedených závazků nikoliv zanedbatelná, nadto z insolvenčního návrhu vyplývá, že Mgr. Bohdana Šocová jako advokátka poskytovala dlužnici právní služby v souvislosti s podáním insolvenčního návrhu spojeného s návrhem na povolení oddlužení, neboť ověřovala podpis dlužnice a jejího manžela na insolvenčním návrhu. K výzvě soudu insolvenční správkyně dne 30.3.2013 doplnila, že dlužnici poskytovala v obecné rovině rovněž právní služby spočívající ve vysvětlení důsledku insolvence a zejména splnění podmínek pro podání návrhu na povolení oddlužení. Již tyto skutečnosti samy o sobě zakládají důvod pro vyloučení Mgr. Bohdany Šocové, insolvenční správkyně, z insolvenčního řízení, a to jednak se zřetelem k poměru k věci i k osobě dlužnice a věřiteli VIVA Leasing, a.s., proti němuž správkyně jako advokátka dlužnici zastupuje ve sporném řízení. Za této situace již nebylo na místě požadovat po insolvenční správkyni další podrobnosti o poskytování právních služeb dlužnici, nýbrž bylo namístě rozhodnout o dovolání správkyně z funkce z důvodu její podjatosti. Lze přisvědčit odvolatelce, že aktivní výkon advokacie a výkon funkce insolvenčního správce se vylučuje bez dalšího, zvláštně za situace, kdy se výkon advokacie týká největšího finančního závazku dlužnice, který vyplývá z insolvenčního návrhu a vedl k úpadku dlužnice.

Odvolací soud tedy uzavírá, že Mgr. Bohdana Šocová jako insolvenční správkyně bezodkladně splnila povinnost uloženou jí ustanovením § 24 odst. 1 věty druhé IZ a důvody své podjatosti dostatečně doplnila k výzvě soudu podáními ze dnů 11.3.2013 a 30.3.2013. Závěr soudu prvního stupně o tom, že insolvenční správkyně úmyslně, opakovaně a závažně porušila své povinnosti vyplývající jí z ustanovení § 24 odst. 1 věty druhé IZ, tedy není správný.

Z výše uvedených důvodů proto nebyly splněny podmínky pro zproštění Mgr. Bohdany Šocové funkce insolvenční správkyně dle ustanovení § 32 odst. 1 IZ, neboť institut zproštění insolvenčního správce funkce je svou povahou sankčním institutem, který má být aplikován tehdy, jestliže správce neplní řádně své povinnosti, což však v daném případě splněno nebylo. Ze stejných důvodů proto nebyly splněny ani podmínky dle ustanovení § 81 odst. 2 IZ pro uložení pořádkové pokuty správkyni.

Jak již bylo odůvodněno shora, z důvodu podjatosti může být insolvenční správce z funkce dle ustanovení § 31 odst. 1 IZ odvolán. Odvolání správce z funkce je odlišným institutem od institutu zproštění správce funkce upraveného v ustanovení § 32 IZ, neboť nemá sankční povahu a není důsledkem pochybení v činnosti insolvenčního správce, nýbrž je výsledkem posouzení předběžné otázky, že insolvenční správkyně je vyloučena dle ustanovení § 24 IZ.

Z uvedených důvodů proto odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně ve výroku III. dle ustanovení § 220 odst. 1 o.s.ř. změnil tak, že insolvenční správkyně Mgr. Bohdana Šocová se odvolává z funkce, a to ke dni ustanovení nového insolvenčního správce, neboť odvolá-li insolvenční soud insolvenčního správce z funkce, ustanoví dle ustanovení § 31 odst. 5 IZ současně nového insolvenčního správce, protože nelze připustit situaci, že by majetková podstata neměla v každém okamžiku konkrétního insolvenčního správce. O ustanovení nového insolvenčního správce je příslušný rozhodnout soud prvního stupně.

Z důvodů shora uvedených dále odvolací soud rozhodnutí soudu prvního stupně dle ustanovení § 220 odst. 1 o.s.ř. změnil i ve výroku II. tak, že insolvenční správkyni Mgr. Bohdaně Šocové se pořádková pokuta ve výši 5.000 Kč neukládá.

P o u č e n í: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Ostravě, pobočky v Olomouci, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem

rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (§ 237, § 239, § 240 odst. 1 o.s.ř.).

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužnici a insolvenční správkyni se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení usnesení.

V Olomouci dne 17. prosince 2013

Za správnost vyhotovení: JUDr. Karla Trávníčková, v.r. Jitka Jahodová předsedkyně senátu