1 VSOL 43/2013-B-95
KSBR 26 INS 16065/2011 1 VSOL 43/2013-B-95

Usnesení

Vrchní soud v Olomouci v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Anny Hradilové a soudkyň JUDr. Karly Trávníčkové a Mgr. Diany Vebrové v insolvenční věci dlužníka LIGA, s.r.o., se sídlem Hlohovec 194, PSČ 691 43, identifikační číslo: 494 35 647, zastoupeného Mgr. Petrem Houžvičkou, advokátem se sídlem Břeclav, Jana Palacha 121/8, PSČ 690 02, za účasti Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, 17. listopadu 909/44, 779 00 Olomouc, o reorganizačním plánu dlužníka, rozhodl o odvolání věřitele Bibby Financial Services, a.s., se sídlem Brno, Hlinky 118, PSČ 603 00, doručeném dne 3.12.2012 proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 20. listopadu 2012, č.j. KSBR 26 INS 16065/2011-B-69,

t a k t o: Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 20. listopadu 2012, č.j. KSBR 26 INS 16065/2011-B-69, se z r u š u j e a věc se v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í:

Shora označeným usnesením Krajský soud v Brně s poukazem na ust. § 348 a násl., § 352 odst. 1 zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení schválil reorganizační plán dlužníka LIGA, s.r.o. ze dne 29.8.2012 (výrok I.), uložil insolvenčnímu správci, aby do 1 měsíce od účinnosti reorganizačního plátnu zajistil provedení procesních úkonů spojených s účinností reorganizačního plánu, předal dlužníkovi zprávu o své dosavadní činnosti a provedl případné další úkony potřebné k tomu, aby dlužník mohl vykonávat svá dispoziční oprávnění (výrok II.) a uložil dlužníkovi, aby informoval insolvenčního správce o svých právních úkonech, o plnění reorganizačního plánu a o své jiné činnosti podle reorganizačního plánu a aby zprávy KSBR 26 INS 16065/2011 o běžných úkonech při podnikatelské činnosti a zprávy o plnění dlouhodobých nebo opakujících se činností podával insolvenčnímu správci souhrnně nejméně jednou za 3 měsíce (výrok III.).

Podle odůvodnění usnesením ze dne 19.3.2012, č.j. KSBR 26 INS 16065/2011-B-18 soud povolil reorganizaci dlužníka, dlužník předložil dne 30.8.2012 reorganizační plán a dne 18.10.2012 zprávu o reorganizačním plánu. Oba tyto dokumenty byly zveřejněny v insolvenčním rejstříku, včetně jejich příloh. Dne 14.11.2002 se konala schůze věřitelů, na které byl projednán reorganizační plán a bylo hlasováno o jeho přijetí; reorganizační plán byl přijat všemi skupinami věřitelů (A, B, C). Na tomto základě se soud prvního stupně zabýval hodnocením, zda jsou splněny zákonné předpoklady pro schválení reorganizačního plánu vyplývající z ust. § 348 a násl. insolvenční zákona a shledal, že:

1) reorganizační plán obsahuje obligatorní náležitosti vymezené ust. § 340 IZ a v řízení nevyšly najevo žádné skutečnosti, z nichž by bylo možné usuzovat, že reorganizační plán není v souladu s insolvenčním zákonem nebo s jiným právními předpisy (§ 348 odst. 1 písm. a/ IZ);

2) v řízení nevyšly najevo žádné skutečnosti, na jejichž základě by bylo možné usuzovat, že reorganizačním plánem je sledován nepoctivý záměr (§ 348 odst. 1 písm. b/ IZ), soud nepřisvědčil názoru presentovaném (na schůzi věřitelů) krajským státním zástupcem, že tímto plánem není sledován poctivý záměr, neboť dle informací státního zástupce byly dlužníkem provedeny podezřelé převody pohledávek z dlužníka, statutárních orgánů dlužníka a jejich příbuzných na jiné osoby, zejména nepodnikající subjekty, z čehož vzniká dojem, že tak bylo učiněno za účelem ovládnutí věřitelského výboru a hlasování ve skupině C, nicméně další konkrétní podrobnosti nebyly soudu sděleny, vyjma toho, že v současné době probíhá vyšetřování dle ust. § 158 odst. 3 trestního řádu. Dle mínění soudu toto nekonkrétní a ničím nedoložené tvrzení nevyvrátilo předpoklad, že je reorganizačním plánem sledován poctivý záměr dlužníka;

3) reorganizační plán přijala každá skupina věřitelů, která o něm hlasovala, zaměstnanci dlužníka jsou dle ust. § 347 odst. 4 IZ skupinou věřitelů, jejichž pohledávky nejsou reorganizačním plánem dotčeny a která se tak považuje za skupinu, která reorganizační plán přijala (§ 348 odst. 1 písm. c/ IZ);

4) dle reorganizačního plánu každý věřitel podle něj získá plnění, jehož celková současná hodnota je ke dni účinnosti reorganizačního plánu stejná nebo vyšší než hodnota plnění, které by zřejmě obdržel, kdyby dlužníkův úpadek byl řešen konkursem (§ 348 odst. 1 písm. d/ IZ). V daném případě, je způsobem provedení reorganizace: a/ restrukturalizace pohledávek věřitelů spočívající v prominutí části dluhů dlužníka včetně jejich příslušenství anebo odkladu jejich splatnosti, b/ prodej části majetkové podstaty (nemovitostí uvedených v čl. X reorganizačního plánu), c/ zvýšení základního kapitálu dlužníka a současné snížení základního kapitálu KSBR 26 INS 16065/2011 dlužníka a z toho vyplývající změna stanov dlužníka (viz čl. XI. reorganizačního plánu), d/ zajištění financování provozu dlužníkova podniku (viz čl. XII. bod 1. reorganizačního plánu). Reorganizační plán dále předpokládá:-že pohledávky nezajištěných věřitelů budou uspokojeny ve výši 3,5% jejich zjištěné výše do 1 roku od nabytí účinnosti reorganizačního plánu s výjimkou dosud nezjištěných pohledávek, které budou uspokojeny až poté, co budou považovány za zjištěné ve lhůtě uvedené v čl. VIII. bod 2 reorganizačního plánu,-pohledávka zajištěného věřitele S-MORAVA Leasing, a.s. bude uspokojena z výtěžku prodeje nemovitostí dlužníka v k.ú. Hlohovec zapsaných na LV č. 904, které byly znaleckým posudkem oceněny na 8.000 000 Kč, ve zbývající části tj. 7.075 092,93 Kč bude uspokojena ve skupině C,-pohledávka dalšího zajištěného věřitele Komerční banky, a.s. ve výši 8.029 278,44 Kč bude plně uspokojena z prodeje nemovitostí dlužníka zapsaných na LV č. 1605 v k.ú. Hodonín, které byly znaleckým posudkem oceněny na 12.000 000 Kč. V neposlední řadě z reorganizačního plánu vyplývá, že v případě řešení dlužníkova úpadku konkursem by nezajištění věřitelé byli uspokojeni ve výši 2,24% až 2,49% jejich zjištěných pohledávek a insolvenčnímu soudu se nejeví pravděpodobným, že by konkursní řízení takového rozsahu bylo ukončeno do jednoho roku;

5) Dle reorganizačního plánu a sdělení dlužníka na schůzi věřitelů pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky jim na roveň postavené mají být uhrazeny ihned poté, co se reorganizační plán stane účinným (ledaže bylo mezi dlužníkem a příslušným věřitelem dohodnuto jinak), vznikající pracovněprávní nároky jsou plněny průběžně, úhrada již splatných závazků vůči příslušnému úřadu práce je zajištěna výnosem z prodeje nemovitostí v k.ú. Hodonín, z úvěrového financování ve výši 6 000 000 Kč od investora VORELTRANZ spol. s r.o. (viz úvěrový příslib doložený k reorganizačnímu plánu); dlužník bude v rámci reorganizace pokračovat v podnikatelské činnosti a bude dosahovat zisk. Pokud jde o neuhrazené odstupné tzv. kompenzace, jejich úhrada je řešena s celním úřadem, s nímž dlužník jedná o splátkovém kalendáři, který bude uzavřen po schválení reorganizačního plánu. Soud má tedy za to, že je splněna i podmínka formulovaná v ust. § 348 odst. 1 písm. e) IZ, to je, že úhrada zde uvedených pohledávek je dlužníkem zajištěna.

Po zhodnocení všech shora popsaných skutečností insolvenční soud uzavřel, že v dané věci jsou všechny podmínky pro schválení reorganizačního plánu splněny.

Proti tomuto usnesení podal věřitel č. 76 Bibby Financial Services, a.s. (který na schůzi věřitelů dne 14.11.2012 hlasoval proti přijetí reorganizačního plánu) včasné odvolání. Namítal, že podmínky pro schválení reorganizačního plánu splněny nebyly, protože předložený reorganizační plán (dále jen též RP ): 1/ není v souladu s insolvenčním zákonem a jinými právními předpisy (§ 348 odst. 1 písm. a/ IZ), 2/ se zřetelem ke všem okolnostem lze důvodně předpokládat, že jím je sledován nepoctivý záměr (§ 348 odst. 1 písm. b/ IZ). KSBR 26 INS 16065/2011

K námitce pod bodem ad 1/ uvedl, že údaje v RP věrně nezobrazují ekonomické a právní možnosti dlužníka, je v něm rozpor mezi aktuálními výsledky podnikání s business plánem uvedeným ve Zprávě o RP a také ve znaleckém posudku č. 148/12 a dále, že cash-flow u dlužníka v rámci jeho podnikání v reorganizaci je nedostatečné. Největší rozpor spatřuje odvolatel mezi číslem přidané hodnoty (marže) uvedené ve znaleckém posudku, která je určena ve výši 28,8%, podle jednotlivých hodnot business plánu ve Zprávě o RP v bodě 5.D vychází jako přidaná hodnota číslo 9,19%, zatímco ze skutečných ekonomických výsledků dlužníka z přílohy č. 5a ke Zprávě o RP vychází přidaná hodnota v částce 6,6%, což není ani 1/4 hodnoty oproti plánu. Jestliže dle článku 5.D Zprávy o RP předpokládá dlužník zisk 3.058.800 Kč a kalkuluje s přidanou hodnotou (marží) 28,8%, avšak ve skutečnosti tato činí 6,6%, musel by pro dosažení kalkulovaného ročního zisku (3.058.800 Kč) zvýšit roční tržby z prodeje vlastních výrobků a muselo by se jednat o více než čtyřnásobné zvýšení tržeb z vlastních výrobků. Vedle toho předložený výkaz zisků a ztrát v plném rozsahu ke dni 31.8.2012 (příloha č. 5a ke Zprávě o RP) není kompletní, nejsou v něm doúčtovány všechny položky, zejména je nejasná hodnota bodu C-mzdové náklady. V textu článku 5.D Zprávy o RP jsou měsíční mzdové náklady na 10 zaměstnanců určeny částkou 210.000 Kč, což za 8 měsíců činí 1.680.000 Kč, za 6 měsíců 1.260.000 Kč. V předloženém výkazu zisků a ztrát jsou mzdové náklady vyčísleny pouze v částce 582.608 Kč, což by odpovídalo mzdovým nákladům na necelé 3 zaměstnance (bez odvodů), tomu však neodpovídají tržby ve výši 53.076.373,18 Kč (což vychází průměrně 6,6 mil. Kč tržeb za měsíc); takového objemu tržeb při 3 zaměstnancích lze jen stěží vygenerovat. Z uvedeného plyne, že údaje uvedené v RP jako ekonomické plány a předpoklady dalšího podnikání dlužníka v rámci reorganizace jsou značně nepřesné a nelze mít jistotu, zda podnikání dlužníka bude rentabilní a neskončí opět úpadkem. Pokud jde o nedostatečné cash-flow, pak v článku 9.B Zprávy o ZP se uvádí, že dlužník s ohledem na navržená opatření v rámci reorganizace nebude potřebovat pro zajištění svého podnikání žádné cizí zdroje a nepotřebuje pro naplňování podnikatelského plánu žádné větší investice (do výrobních prostředků, materiálu, surovin). Odvolateli pak není jasné, jak dlužník zvládl znovu obnovit podnikání, když dle znaleckého posudku měl ve finančním majetku k dispozici v hotovosti 1.000 Kč, na účtu v bankách 37.000 Kč, zásoby v hodnotě 1.307.000 Kč a znalec tento majetek ocenil hodnotou 0 . Nabízí se otázka, z jakých zdrojů dlužník nakoupil vstupní materiál (maso, koření, obalový materiál), zaplatil energii, mzdy. Dle informací odvolatele od subjektů zabývajících se stejnou výrobou, výrobní cyklus daného typu masných produktů trvá nejméně 2-3 týdny, včetně expedice, následuje dodání a fakturace, přičemž doba splatnosti činí cca 30 dnů ode dne vystavení faktury. Vedle toho je dlužník povinen hradit své závazky vůči dodavatelům vstupních surovin ve splatnosti. V RP ani ve zprávě o RP nejsou nikde uvedeny podrobnosti ke sktruktuře závazků z podnikatelské činnosti dlužníka, jak jsou hrazeny, jaká je jejich splatnost. Uvedené dokresluje skutečnost, že dle bodu 7.D Zprávy o RP dlužník eviduje již nyní zásoby materiálu ve výši 5.023.487,21 Kč (jde o nové zásoby nabyté po zjištění úpadku) a pohledávky vzniklé z ekonomické činnosti (v době po úpadku) 9.408.049.366 Kč, má tedy v danou chvíli vázány finanční prostředky ve výši KSBR 26 INS 16065/2011 cca 14 mil. Kč v zásobách a pohledávkách, s těmito prostředky nemůže disponovat a při absenci cizích finančních zdrojů to pravděpodobně bude mít negativní vliv na úhradu závazků dlužníka, na financování výroby a především na výplatu věřitelů skupiny C a na dorovnání výpadku cash-flow z podnikatelské činnosti nebude stačit ani kladný rozdíl ze zpeněžení majetku dlužníka. Z uvedeného plyne, že podnikání dlužníka dle RP je na hranici rentability a zdrojem uspokojování věřitelů je toliko zpeněžení majetku a odvolateli není zřejmé, čím se tato reorganizace liší od konkursu, proto o budoucnosti podnikání dlužníka lze tak mít pochybnosti.

K námitce pod bodem ad 2/ odvolatel uvedl, že o nepoctivosti záměru dlužníka svědčí: a) insolvenční řízení proti jednateli dlužníka Františku Opršalovi (§ 326 odst. 2 IZ) vedené od 14.3.2012 pod sp. zn. KSBR 28 INS 6167/2012, do něhož bylo přihlášeno doposud pohledávek ve výši cca 24 mil. Kč a lze tedy očekávat rozhodnutí o jeho úpadku; b) jednání některých osob v tomto řízení, které je přinejmenším nestandardní a budí dojem dohodnutého a předem naplánovaného postupu. Jedná se o věřitele č. 104 Kateřinu Peškovou, která přihlásila pohledávky v celkové výši 2.756.120,93 Kč z titulu 3 Smluv o zřízení zaměstnaneckého spoření ze dne 6.10.2000, které uzavřeli s dlužníkem František Opršal a Tomáš Pavelák (jednatelé dlužníka), kteří své pohledávky na jmenovanou postoupili smlouvami ze dne 9.1.2011, nabyvatelka pohledávek není držitelkou živnostenského oprávnění, důvod postoupení pohledávek, u nichž je nízká reálná šance na vymožení, zůstal odvolateli utajen, s pohledávkami v této výši se K. Pešková stala členkou věřitelského výboru. Jmenovaná je výkonnou ředitelkou společnosti NERIA a.s., t.č. v reorganizaci, vedené pod sp. zn. KSBR 39 INS 8870/2010, kde je insolvenčním správcem rovněž JUDr. Jaromír Svoboda a právním zástupcem tohoto dlužníka Mgr. Petr Houžvička. Dále se jedná o věřitele č. 86 Petra Langa, který přihlásil pohledávku v celkové výši 29.221.185,43 Kč, jež mu smlouvou ze dne 10.6.2011 postoupila společnost VEJA, spol. s r.o., v době postoupení byli jednateli uvedené společnosti František Opršal a Tomáš Pavelák, jde o pohledávky z titulu cen za dodávky vepřů a vyúčtovaných smluvních pokut, které představují 18 mil. Kč, zbývající část je jistina a úroky z prodlení. Petr Lang je opět osobou nepodnikající, opět se nabízí otázka co, bylo účelem postoupení, jaká byla výše úplaty a zda byla uhrazena. Tento převod pohledávek vyhodnotil jako protizákonný insolvenční správce společnosti VEJA, spol. s r.o. a dne 3.8.2012 podal žalobu na určení neúčinnosti tohoto právního úkonu (postupní smlouvy ze dne 10.6.2011). Petr Lang se rovněž stal členem věřitelského výboru. K. Pešková a P. Lang se osobně znají, oba se účastní všech schůzí věřitelů, hlasovali pro přijetí návrhů, včetně povolení reorganizace, schválení znaleckého posudku, RP. Dále jde o osobu Mgr. Tomáše Fabiáška, který figuruje v několika společnostech:-AZ PRODUKT MORAVA a.s.-člen dozorčí rady, společnost má shodné sídlo jako VEJA, spol. s r.o., členy statutárního orgánu jsou synové Františka Opršala (Martin a David),-STOVEX a.s.-zde je jmenovaný předsedou představenstva od 29.3.2012, tato společnost má dle RP nabýt výrobní areál v k.ú. Hlohovec, za kupní cenu 8 mil. Kč, splatnou do 1 měsíce ode dne účinnosti RP, následně má být tento areál zpětně prodán dlužníkovi za 9 mil. Kč v 50 měsíčních splátkách po 180.000 Kč. STOVEX a.s. je rovněž významným věřitelem KSBR 26 INS 16065/2011 v reorganizaci NERIA a.s. s pohledávkami 15.541.163 Kč. V předmětné věci na schůzi věřitelů dne 14.3.2012 Mgr. T. Fabiášek zastupoval věřitele č. 30, č. 61 (ZONZITA a.s.), č. 112 a hlasoval, jak pro schválení reorganizace, tak pro zvolení K. Peškové a P. Langa do věřitelského výboru, dne 27.6.2012 zastupoval věřitele č. 30, č. 61, č. 112, kde hlasoval pro schválení znaleckého posudku. Dále se jedná o společnost ZONZITA a.s. (věřitel č. 61), za níž jedná předseda představenstva Jozef Čerešňa, která zakládá svou pohledávku ve výši 30.763.109,60 Kč (a v této výši byla zjištěna) na pochybné, vícekrát indosované směnce vlastní, vystavené dlužníkem 1.11.2010 na řad BELL-KI Kft., reg. č. 22961446-2-13 se sídlem Maďarsko, na částku 1.208.880 EUR, splatná dne 23.5.2011, směnka byla indosována 10.5.2011 na společnost KEMPSTAVBY s.r.o. a dne 20.10.2011 z KEMPSTAVBY s.r.o. na věřitele ZONZITA a.s. Odvolatel má důvodné pochybnosti o pravosti této směnky a domnívá se, že celá záležitost je jen účelová s cílem získání vlivu v insolvenčním řízení. Posledně uvedená společnost je nájemcem areálu v Hodoníně a dle RP má tento areál za 12 mil. Kč odkoupit. Dále společnost KEMPSTAVBY s.r.o., která údajnou směnku měla indosovat na společnost ZONZITA a.s., vedle toho uzavřela před zahájením insolvenčního řízení s dlužníkem kupní smlouvu o převodu areálu v Hodoníně za 35.000.000 Kč, jen s ohledem na zahájení tohoto insolvenčního řízení k převodu nedošlo. Dále odvolatel za c) poukázal, že o nepoctivém záměru dlužníka svědčí reorganizační plán a osoby do něj zapojené. Zdůraznil, že RP uvádí jako opatření (čl. IX.):-restrukturalizaci pohledávek věřitelů spočívající v prominutí části dluhu (96,5% u nezajištěných věřitelů);-prodejem majetkové podstaty (areál v Hlohovci, v Hodoníně);-snížením základního kapitálu (z 24.100.000 Kč na 202.000 Kč) a současným zvýšením základního kapitálu dlužníka (se vstupem společníka VORELTRANZ spol. s r.o. s vkladem 203.000 Kč), celkem bude konečná výše základního kapitálu 405.000 Kč;-zajištění financování provozu podniku dlužníka, které má představovat úvěr 6.000.000 Kč od společnosti VORELTRANZ spol. s r.o. K tomu uvedl, že areál v Hlohovci má být dle RP odprodán společnosti STOVEX a.s., která byla založena 21.6.2010, od 16.4.2012 je předsedou představenstva Mgr. Tomáš Fabiánek (od 29.3.2012 jediný akcionář). Odvolatel má pochybnosti, zda tato společnost za tak krátkou dobu své existence a změny vlastníka bude schopna vygenerovat čistý zisk 8 mil. Kč, vyjadřuje podiv nad tím, že při převodu a následném zpětném převodu na dlužníka je ochotna zaplatit 2x daň z převodu nemovitostí, to je 510.000 Kč a že z tohoto obchodu jí zbude 490.000 Kč. Areál v Hodoníně má odkoupit společnost ZONZITA a.s., založená 13.9.2010, předsedou představenstva je Jozef Čerešňa, jedinou akcionářkou je Ruslana Moldavchuk, původně společnost založily stejné osoby jako společnost STOVEX, a.s. Financování nákupu nemovitostí má být formou bankovního financování, což nebylo věřitelům doloženo. Pokud jde o vstup investora VORELTRANZ spol. s r.o., odvolatel má opět pochybnosti o tom, že jde o solventního a významného strategického partnera, jak tvrdí dlužník, neboť tato společnost byla založena teprve 1.9.2011, má základní kapitál 200.000 Kč, užívá tři menší nákladní motorová vozidla, jde o malého dopravce a je otázkou, zda může dlužníkovi přinést takové množství obchodů, které budou dostačovat na opětovné rentabilní podnikání a rovněž existují pochybnosti, zda je schopna dlužníkovi poskytnout na 5 let úvěr 6 mil. Kč s úrokovou KSBR 26 INS 16065/2011 mírou 6%. Pokud bude tento úvěr poskytovat ze svých prostředků, jak tvrdí dlužník, pak jsou zde pochybnosti, zda tato společnost mohla za tak krátkou dobu své existence takový zisk vygenerovat a zda jej může po tak dlouhou dobu postrádat. Ze všech uvedených důvodů odvolatel navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení změnil a předložený RP neschválil, případně, aby napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Ke svému odvolání odvolatel předložil fotokopie plných mocí, kreditních informací, excindační žaloby z exekuce, přihlášek pohledávek, žaloby na určení neúčinnosti právního úkonu, výpisů z obchodního rejstříku a dalších listin z insolvenčního spisu dlužníka, kterých se v odvolání dovolával.

Dlužník v písemném vyjádření k odvolání odvolatele navrhl potvrzení napadeného usnesení z důvodu jeho věcné správnosti. Uvedl, že odvolatel záměrně pomíjí některé skutečnosti, které narušují jeho cíle , tedy zmaření reorganizace, ze sebemenší titěrnosti vyvozuje významné skutečnosti a místo důkazů předkládá spekulace. Pokud jde o rozpor mezi marží uvedenou ve znaleckém posudku (28,8%), marží vyplývající z business plánu (9,19%) a reálnou marží vypočtenou podle ekonomických výsledků přiloženou ke Zprávě o RP, kdy odvolateli vychází 6,6%, dlužník uvedl, že nebyl zpracovatelem znaleckého posudku, má však za to, že znalec k této marži 28,8% dospěl pouhým rozdílem mezi cenou vstupních surovin a výslednou cenou hotových výrobků, do které zahrnul další náklady (odpisy, mzdové náklady apod.). Obecně otázka stanovení a plánování marže je velmi obtížná, neboť dlužník má sjednány ceny hotových výrobků jako ceny pevné, přičemž ceny surovin na vstupu, které nakupuje, se průběžně mění, proto dochází ke změnám marže a pokud marže nevychází v souladu s RP, neznamená to, že by RP věrně nezobrazoval ekonomické a právní možnosti dlužníka. Navíc rozdíl mezi marží, která vychází z business plánu a marží skutečnou, není tak vysoký a marže skutečná je stále marží, která je udržitelná. Marže v roce 2012 byla ovlivněna tím, že výroba byla v masívnějším měřítku zahájena na přelomu dubna a května 2012, tzn., že dlužník nesl fixní náklady (na právní zastoupení, odměna insolvenčního správce a ostatní fixní provozní náklady) po celých 12 měsíců, kdežto masivní ekonomická výroba trvala jen 8 měsíců, což snižuje celkové procento marže. Dlužník dále musel vynaložit poměrně vysoké náklady (v řádu jednotek milionů korun) na znovu zprovoznění výrobního areálu, neboť v létě 2011 došlo ke vloupání do areálu v Hlohovci, při němž zloději šrotu zasáhli do chladícího a klimatizačního zařízení, které muselo být obnoveno. Jednalo se o opravu, nikoliv technické zhodnocení, což mělo vliv na snížení marže. Po zanesení skutečných výsledků došlo ke zvýšení marže na 7,10%. Pokud jde o nízké mzdové náklady, které dosáhly v dané době 582.608 Kč, dlužník nechápe, co je mu vytýkáno, když se snaží snižovat náklady. Z počátku nezahájil provoz s plným počtem zaměstnanců a snažil se šetřit. V prvních 4 měsících roku 2012 byly tyto náklady minimální a vzrostly až s rozšířením výroby. Pokud jde o cash-flow dlužník rozjel podnikání na základě dohod s dodavateli a odběrateli, kdy rozjezd výroby nastal tak, že dlužník zahájil činnost tím, že mu dodavatelé dodali zboží na splatnost a s odběrateli se dohodl, že mu zboží zaplatili bezprostředně po dodání. Tím byl zkrácen cyklus cash-flow. Dlužníkovi se tak KSBR 26 INS 16065/2011 podařilo k 31.11.2012 vytvořit zisk před zdaněním 2.240.965 Kč. Problémem z pohledu analýzy cash-flow je, že odvolatel vychází ze základny, tedy hospodářského výsledku před zdaněním. Tento postup je mylný, neboť hospodářský výsledek nemusí mít správný vliv na cash-flow. Dlužník účtuje v podvojném účetnictví, pokud vystaví fakturu, jde mu do výnosů, pokud získá závazek, jde do nákladů, to vše bez ohledu na skutečnost, kdy a zda závazky zaplatí nebo mu bude pohledávka zaplacena. Hospodářský výsledek sám o sobě proto nemůže být spojován s cash-flow. Správným postupem pro stanovení cash-flow by byla kumulace všech složek oběžného kapitálu při zahrnutí splatnosti závazků a pohledávek. I tak by model výhledu cash-flow byl nepřesný, protože by závisel na skutečné platební morálce věřitelů. Dále při výpočtu odvolatel nebere v potaz, že dlužník je v reorganizaci osvobozen od daně z příjmů, odvolatel dále nesprávně odečítá daňovou povinnost u DPH. Dlužník totiž nakupuje suroviny a materiál za 20% DPH (v roce 2013 21%) a prodává se 14% DPH (v roce 2013 15 %). Je tedy osobou, které je DPH správcem daně vrácena. Vedle toho dlužník vyváží do zahraničí, kdy vývoz do státu EU je od DPH osvobozen. Pokud jde o tvrzení, že předloženým RP není sledován poctivý záměr, dlužník uvedl, že je skutečností, že proti Františku Opršalovi, jednateli dlužníka, je vedeno insolvenční řízení od 14.3.2012, nicméně není splněna lhůta uvedená v ust. § 326 odst. 2 písm. a) IZ, není znám výsledek uvedeného insolvenčního řízení, proto toto řízení nelze k tíži dlužníka přičítat. Pokud odvolatel poukázal na jednání některých osob, dlužník především namítal, že podmínku nepoctivosti záměrů musí splňovat především dlužník, který RP předkládá. Odvolatel však rozebírá desítky jednání třetích osob, na které dlužník nemůže mít a neměl vliv. Analýza odvolatele je proto z tohoto hlediska zajímavá, nicméně se jedná o spekulace a odvolatel v celé řadě svých pochybností vůbec s jednáním těchto osob nepropojuje dlužníka. Jakkoliv by tyto osoby jednaly, nemůže být výsledek jejich jednání připisován na konto nepoctivosti záměru dlužníka. Navíc je zcela legální a z pohledu českého insolvenčního práva v reorganizaci nutné, aby dlužník podporu pro reorganizaci předjednal tak, aby se k samotnému hlasování dostavil dostatečný počet věřitelů tak, aby byla naplněna zákonná kvora a byli přehlasováni věřitelé kteří RP nepodporují. Pokud jde o věřitelku Kateřinu Peškovou, tak ta nabyla pohledávky 9.1.2011, tedy v době, kdy dlužník normálně vyráběl, nebyly známky toho, že by měl skončit v insolvenci. Jmenovaná měla za statutárními orgány dlužníka své pohledávky, po postoupení pohledávek za dlužníkem došlo k zápočtu, což vyplývá přímo z textu postupních smluv. Není dále pravdivé tvrzení, že v době postoupení pohledávek Petru Langovi dne 10.6.2011 od společnosti VEJA spol. s r.o., byli jednateli této společnosti František Opršal a Tomáš Pavelák. Žádný z nich proto neměl vliv na převod těchto pohledávek. Je dále skutečností, že Mgr. Tomáš Fabiánek se zúčastnil dvou schůzí věřitelů (14,3, a 27.6.2012). V této době však neexistovaly žádné náznaky, že by v rámci RP mělo dojít k převodu vlastnického práva k výrobnímu areálu v Hlohovci na STOVEX a.s. V tu dobu probíhala jednání s jinými leasingovými společnostmi, či jinými osobami, které měly provést přeúvěrování výrobního areálu v Hlohovci a vyplacení věřitelů. Tato jednání však zkrachovala a teprve počátkem srpna 2012 Mgr. Fabiánek navrhl transakci, která je součástí RP. Zastupování věřitelů třetí osobou nelze označit jako případnou KSBR 26 INS 16065/2011 manipulaci, je věcí věřitele, komu udělil plnou moc. Navíc dlužník nezaznamenal, že by některý z věřitelů, kterého dotyčný zastupoval, protestoval proti způsobu jeho hlasování. Martin Opršal, kterého dovolatel rovněž zmínil, je synem Františka Opršala a doprovázel jej na jednání se společností SvitCom s.r.o. ve věci podpory reorganizace a RP v březnu 2011. Jednatel pan Svitač přislíbil, že RP podpoří, že se k jednání na schůzi věřitelů dne 14.3.2012 dostaví, což se nestalo a pak uvedl, že je to daleko (ze Slovenska) a že je v pokročilém věku a navrhl, aby je Martin Opršal zastupoval. Pokud jde o společnost ZONZITA a.s., která má za dlužníkem pohledávku z titulu blankosměnky vystavené na řad BELL-KI Kft., kterou vystavil insolvenční dlužník, jednalo se o směnku k zajištění povinnosti dodávat věřiteli zboží, což se nestalo, věřitel vyplnil blankosměnku, kterou následně prodal KEMPSTAVBY, s.r.o. a ta ji indosovala na ZONZITA a.s. Na těchto skutečnostech nevidí dlužník nic problematického. S ohledem na indosaci a její právní důsledky nemohl dlužník tuto pohledávku popřít, i kdyby se domníval, že společnost BELL-KI Kft. směnku vyplnila co do výše neoprávněně, stejné stanovisko zastával i insolvenční správce. Měl-li odvolatel pochybnosti o existenci této pohledávky, měl možnost ji popřít, což neučinil. Pokud odvolatel napadá, že osoby, které se podílejí na opatřeních souvisejících s naplňováním RP, nejsou schopny přislíbené finanční operace naplnit, pak jde opět o spekulace. Každé z navrhovaných opatření, pokud by nevyšlo, je fakticky nahraditelné jiným řešením, pokud se týká prodeje areálů, mají zde kupující velmi krátké lhůty k zaplacení kupních cen. Závěr odvolatele, že věřitel STOVEX a.s. získá na celé transakci jen 2%, je mylný, jako v celé řadě jeho ekonomických úvah. Pomíjí, že vedle kupní smlouvy byla uzavřena i nájemní smlouva (příloha č. 8 RP), kdy vedle zisku bude STOVEX a.s. inkasovat nájemné 50.000 Kč měsíčně, což je za 51 měsíců 2.550.000 Kč, takže celkové zhodnocení bude 3.040.000 Kč, což je 10% ročně. Pokud má odvolatel nedůvěru ve schopnost zajištění finančních prostředků, ať již ze strany nabyvatelů nemovitostí, či ze strany investora VORELTRANS VORELTRANZ spol. s r.o., jde o subjektivní názory odvolatele a celá řada jiných věřitelů, mezi nimi renomované banky, těmto investorům důvěřují a spolu s dalšími věřiteli RP přijaly.

Ostatní účastníci tohoto řízení, ani insolvenční správce, se k podanému odvolání nevyjádřili.

Podle ustanovení § 7 odst. 1 IZ se pro insolvenční řízení a incidenční spory použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu (dále jen též o.s.ř. ), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Odvolací soud po zjištění, že odvolání je včasné, podané oprávněnou osobou, přezkoumal napadené usnesení i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 206, § 212, § 212a odst. 1, odst. 5 a odst. 6 o.s.ř.), o věci u nařízeného odvolacího jednal a na základě nově uvedených skutečností Vrchním státním zastupitelstvím v Olomouci a důkazních návrhů i ze strany dlužníka dospěl k závěru, že v daném KSBR 26 INS 16065/2011 případě nejsou splněny podmínky ani pro potvrzení ani pro změnu odvoláním napadeného usnesení.

Co se týče skutkových zjištění soudu prvního stupně, jak jsou uvedena v odůvodnění napadeného usnesení, odvolací soud v zájmu stručnosti rozhodnutí na tato zjištění zcela odkazuje. Je třeba souhlasit se závěrem, že v řízení před soudem prvního stupně nevyšly najevo žádné konkrétní skutečnosti, z nichž by bylo možno pochybnosti o poctivosti záměru dlužníka dovodit. Dále je třeba konstatovat, že v této fázi řízení je nutno vyjít i z tohoto, že pohledávka společnosti ZONZITA a.s. (věřitele č. 61) byla zjištěna, neboť nebyla popřena ani správcem ani dlužníkem, avšak ani žádným z věřitelů.

Nicméně u odvolacího jednání Vrchní státní zastupitelství v Olomouci poukázalo na to, že pohledávku v částce cca 30 mil. Kč do insolvenčního řízení jako svou přihlásila společnost ZONZITA a.s., která proto patří mezi věřitele s nevyššími pohledávkami a nepochybně svou účastí výsledky hlasování věřitelů ovlivnila. Svou pohledávku v uvedené výši opírá o směnku, kterou vystavila společnost dlužníka na maďarskou společnost BELL-KI Kft. a tato směnku indosovala na společnost KEMPSTAVBY s.r.o., která ji indosovala na společnost ZONZITA a.s. Ze zprávy Národní ústředny Interpolu ze dne 6.8.2012, kterou Vrchní státní zastupitelství v Olomouci, spolu s fotokopií směnky předložilo, vyplývá, že Interpolem Budapešť byl vytěžen bývalý ředitel této uvedené maďarské společnosti Tibor Reisz, který uvedl, že nikdy neslyšel o společnosti LIGA, s.r.o., nikdy žádnou směnku neidosoval, nepodepisoval a není mu nic známo o společnosti KEMPSTAVBY s.r.o. a o jejich jednatelích. Vrchní státní zastupitelství v Olomouci proto navrhlo, za účelem prověření, zda nešlo o fiktivní směnku a tím pádem o vykonstruovanou pohledávku společnosti ZONZITA a.s. a tedy za účelem prověření poctivosti záměru dlužníka, provést důkazy z vyšetřovacího spisu Policie ČR, Krajského ředitelství Brno, sp. zn. KRPB-23887/TČ-2011-060082. Rovněž dlužník navrhl provést důkazy a to výslechem Františka Opršala, jednatele dlužníka, který měl směnku za dlužníka vystavovat a který se může vyjádřit k okolnostem, proč tuto směnku vystavil, jakým způsobem je kryta obchodním závazkovým vztahem, dále navrhl výslech Martina Endlichera, který byl jednatelem KEMPSTAVBY s.r.o. a jemuž musela být směnka nějakým způsobem předána a konečně i výslech Tibora Reisze, ředitele uvedené maďarské společnosti.

Odvolací soud za dané situace dospěl k závěru, že za účelem prověření všech shora uvedených skutečností je nutno dokazování podstatně doplnit, neboť teprve v závislosti na výsledcích takto doplněného dokazování bude možno učinit závěr, zda návrhem na reorganizaci a předloženým RP nebyl sledován ze strany dlužníka nepoctivý záměr.

Jelikož rozsah navržených důkazů jde nad rámec odvolacího řízení, proto odvolacímu soudu nezbylo než napadené usnesení zrušit (§ 219a odst. 3 o.s.ř.) a věc vrátit soudu prvního stupně k dalšímu řízení (§ 221 odst. 1 písm. a/ o.s.ř.) aniž KSBR 26 INS 16065/2011 odvolací soud považoval za nutné, z důvodu procesní ekonomie, se dalšími odvolacími námitkami odvolatele v této fázi řízení zabývat.

Soud prvního stupně v dalším řízení opatří všechny důkazy týkající se uvedené směnky z označeného vyšetřovacího spisu, provede výslech navržených osob a svědků a v závislosti na výsledcích tohoto dokazování o RP dlužníka opětovně rozhodne. V případě, že soud prvního stupně na základě doplněného dokazování naznačeném shora dospěje k závěru, že směnka vystavená dlužníkem nebyla nepodložená a tudíž fiktivní, a že z tohoto důvodu se ze strany dlužníka o ovlivnění hlasování věřitelů a tudíž o nepoctivý záměr nejednalo, pak při novém rozhodnutí se vypořádá i s ostatními námitkami, které odvolatel uvedl ve svém odvolání.

Jen pro úplnost odvolací soud v závěru dodává, že před hlasováním věřitelů o RP soud prvního stupně nerozhodl o schválení Zprávy o RP , jak mu to ukládá ust. § 343 odst. 3 IZ poslední věta.

P o u č e n í: Proti tomuto usnesení j e dovolání přípustné ve lhůtě dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu ČR v Brně prostřednictvím Krajského soudu v Brně, pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má- li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (§ 237, § 239, § 240 odst. 1 o.s.ř.).

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku, insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru se však doručuje i zvláštním způsobem, přičemž lhůta k podání dovolání začíná běžet ode dne zvláštního doručení usnesení (§ 71, § 74 odst. 1, § 75 odst. 2 IZ).

V Olomouci dne 28. března 2013

Za správnost vyhotovení : JUDr. Anna Hradilová, v.r. Jitka Jahodová předsedkyně senátu